ČNB nakoupila testovací portfolio digitálních aktiv za milion dolarů

Česká národní banka (ČNB) nakoupila digitální aktiva založená na blockchainu za milion dolarů (20,9 milionu korun). Na vytvořeném testovacím portfoliu, jehož součástí jsou bitcoin, stablecoiny navázané na dolar a tokenizované depozitum, chce získat praktickou zkušenost s držením digitálních aktiv. Portfolio nebude součástí devizových rezerv, uvedla centrální banka.

ČNB nebude investovanou částku aktivně navyšovat, hodnota portfolia se ale může měnit s ohledem na vývoj ceny digitálních aktiv. Testování portfolia, jehož hodnota představuje 0,0006 procenta rezerv tuzemské centrální banky, potrvá zhruba dva až tři roky, následně ČNB zkušenosti vyhodnotí a rozhodne o dalším postupu.

ČNB nakoupila digitální aktiva prostřednictvím regulované burzy, která musí dodržovat pravidla boje proti praní špinavých peněz (AML). To zajišťuje, že nakoupená aktiva nejsou spojena s žádnou trestnou činností.

Kryptoaktiva budou pro ČNB i nadále jen okrajová

O vytvoření testovacího portfolia rozhodla bankovní rada na základě analýzy možných investic do dalších tříd aktiv, kterou si nechala zpracovat. ČNB zároveň zdůraznila, že nyní neplánuje zařadit bitcoin ani jiná digitální aktiva mezi své devizové rezervy.

ČNB si chce při testování ověřit možnost práce s aktivy založenými na blockchainu. Prověří řetězec procesů spojený s nákupem, držením a správou digitálních aktiv, včetně bezpečnostních mechanismů či prověřování souladu s AML. Testování podpoří podle centrální banky i plnění úkolů, které má ČNB v oblasti dohledu nad finančním systémem.

Centrální banka rozhodla o zpracování analýzy možných investic do dalších tříd aktiv na počátku letošního roku. Cílem analýzy bylo posoudit, zda by bylo z hlediska diverzifikace a výnosu vhodné devizové rezervy rozšířit o nové druhy aktiv. Bankovní rada rozhodla o postupu ohledně digitálních aktiv, o dalších třídách aktiv ještě ne.

ČNB upozornila, že digitální aktiva se stále více propojují se standardním finančním systémem. Pracují s nimi komerční banky i investiční fondy. Evropská investiční banka (EIB) vydala několik digitálních dluhopisů. Přístup centrálních bank k digitálním aktivům nicméně zůstává opatrný, do devizových rezerv zařadily nejznámější kryptoměnu bitcoin zatím pouze Salvador a Bhútán.

Ekonomičtí analytici chválí ČNB

Rozhodnutí centrální banky o vytvoření testovacího portfolia digitálních aktiv je správné, shodli se analytici. Považují za pozitivní, že centrální banka zkoumá moderní finanční nástroje. Zároveň podle nich dala ČNB najevo trhům, politikům i veřejnosti, že je důležité se o kryptoměny a obdobná aktiva zajímat.

„Dnešní oznámení České národní banky o vytvoření testovacího portfolia složeného z kryptoměn ukazuje, že guvernér Aleš Michl nebere bitcoin na lehkou váhu. Naopak chce dovést ČNB ke světovému prvenství mezi centrálními bankami, co se týká porozumění a práce s kryptoměnami,“ uvedl produktový manažer Portu Jakub Valníček. „Dává to jasný signál nejen centrálním bankám, ale i politikům a široké veřejnosti, že má smysl se o kryptoměny zajímat. Způsob jakým například bitcoin funguje, může přinést zásadní inovace do tradičních financí,“ dodal.

Rostislav Plachý z Golden Gate Digital vnímá krok ČNB jako potvrzení toho, že i tradiční instituce začínají vnímat strukturální změny ve finančním systému. „Bitcoin se v posledních letech profiluje jako digitální forma uchovatele hodnoty s rostoucí mírou institucionální adopce. Pokud ČNB k této otázce přistoupí s důslednou analýzou rizik, likvidity a regulačního rámce, může jít o strategicky prozíravý krok, který by České republice pomohl lépe diverzifikovat rezervy a zvýšit její ekonomickou odolnost,“ uvedl.

Ředitel společnosti Coingarage Ota Janda označil rozhodnutí ČNB za historické. „Tento vizionářský krok guvernéra Aleše Michla potvrzuje, že digitální aktiva a blockchain se stávají legitimní součástí moderního finančního systému. Bylo by na místě, aby tento fakt vzaly na vědomí i tradiční banky, které českým kryptoměnovým firmám odmítají otevírat účty a blokují platby jejich klientům, čímž brzdí rozvoj perspektivního odvětví,“ řekl Janda.

„Je pozitivní vidět, že se instituce jako ČNB nebojí držet krok s dobou a aktivně zkoumat nové technologie a finanční nástroje,“ uvedl konzultant 4fin David Krůta. Upozornil však, že by veřejnost tento krok neměla vnímat jako výzvu k investicím do kryptoměn. „Investice do nich vyžadují znalosti, zkušenosti a jasnou strategii. Testování ze strany ČNB je cenné pro její vlastní porozumění trhu, ale nemá být impulsem k bezhlavému následování,“ uvedl Krůta.

Podle zakladatele Bit.plus Martina Stránského rozhodnutí ČNB potvrzuje, že Česko patří mezi nejvíc inovativní státy světa v oblasti kryptoměn. „Sice se nejedná o nákup do devizových rezerv, ale tento krok, ve kterým osobně doufám, bude následovat,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 1 hhodinou

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 22 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 18:08

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026
Načítání...