ČNB nakoupila testovací portfolio digitálních aktiv za milion dolarů

Česká národní banka (ČNB) nakoupila digitální aktiva založená na blockchainu za milion dolarů (20,9 milionu korun). Na vytvořeném testovacím portfoliu, jehož součástí jsou bitcoin, stablecoiny navázané na dolar a tokenizované depozitum, chce získat praktickou zkušenost s držením digitálních aktiv. Portfolio nebude součástí devizových rezerv, uvedla centrální banka.

ČNB nebude investovanou částku aktivně navyšovat, hodnota portfolia se ale může měnit s ohledem na vývoj ceny digitálních aktiv. Testování portfolia, jehož hodnota představuje 0,0006 procenta rezerv tuzemské centrální banky, potrvá zhruba dva až tři roky, následně ČNB zkušenosti vyhodnotí a rozhodne o dalším postupu.

ČNB nakoupila digitální aktiva prostřednictvím regulované burzy, která musí dodržovat pravidla boje proti praní špinavých peněz (AML). To zajišťuje, že nakoupená aktiva nejsou spojena s žádnou trestnou činností.

Kryptoaktiva budou pro ČNB i nadále jen okrajová

O vytvoření testovacího portfolia rozhodla bankovní rada na základě analýzy možných investic do dalších tříd aktiv, kterou si nechala zpracovat. ČNB zároveň zdůraznila, že nyní neplánuje zařadit bitcoin ani jiná digitální aktiva mezi své devizové rezervy.

ČNB si chce při testování ověřit možnost práce s aktivy založenými na blockchainu. Prověří řetězec procesů spojený s nákupem, držením a správou digitálních aktiv, včetně bezpečnostních mechanismů či prověřování souladu s AML. Testování podpoří podle centrální banky i plnění úkolů, které má ČNB v oblasti dohledu nad finančním systémem.

Centrální banka rozhodla o zpracování analýzy možných investic do dalších tříd aktiv na počátku letošního roku. Cílem analýzy bylo posoudit, zda by bylo z hlediska diverzifikace a výnosu vhodné devizové rezervy rozšířit o nové druhy aktiv. Bankovní rada rozhodla o postupu ohledně digitálních aktiv, o dalších třídách aktiv ještě ne.

ČNB upozornila, že digitální aktiva se stále více propojují se standardním finančním systémem. Pracují s nimi komerční banky i investiční fondy. Evropská investiční banka (EIB) vydala několik digitálních dluhopisů. Přístup centrálních bank k digitálním aktivům nicméně zůstává opatrný, do devizových rezerv zařadily nejznámější kryptoměnu bitcoin zatím pouze Salvador a Bhútán.

Ekonomičtí analytici chválí ČNB

Rozhodnutí centrální banky o vytvoření testovacího portfolia digitálních aktiv je správné, shodli se analytici. Považují za pozitivní, že centrální banka zkoumá moderní finanční nástroje. Zároveň podle nich dala ČNB najevo trhům, politikům i veřejnosti, že je důležité se o kryptoměny a obdobná aktiva zajímat.

„Dnešní oznámení České národní banky o vytvoření testovacího portfolia složeného z kryptoměn ukazuje, že guvernér Aleš Michl nebere bitcoin na lehkou váhu. Naopak chce dovést ČNB ke světovému prvenství mezi centrálními bankami, co se týká porozumění a práce s kryptoměnami,“ uvedl produktový manažer Portu Jakub Valníček. „Dává to jasný signál nejen centrálním bankám, ale i politikům a široké veřejnosti, že má smysl se o kryptoměny zajímat. Způsob jakým například bitcoin funguje, může přinést zásadní inovace do tradičních financí,“ dodal.

Rostislav Plachý z Golden Gate Digital vnímá krok ČNB jako potvrzení toho, že i tradiční instituce začínají vnímat strukturální změny ve finančním systému. „Bitcoin se v posledních letech profiluje jako digitální forma uchovatele hodnoty s rostoucí mírou institucionální adopce. Pokud ČNB k této otázce přistoupí s důslednou analýzou rizik, likvidity a regulačního rámce, může jít o strategicky prozíravý krok, který by České republice pomohl lépe diverzifikovat rezervy a zvýšit její ekonomickou odolnost,“ uvedl.

Ředitel společnosti Coingarage Ota Janda označil rozhodnutí ČNB za historické. „Tento vizionářský krok guvernéra Aleše Michla potvrzuje, že digitální aktiva a blockchain se stávají legitimní součástí moderního finančního systému. Bylo by na místě, aby tento fakt vzaly na vědomí i tradiční banky, které českým kryptoměnovým firmám odmítají otevírat účty a blokují platby jejich klientům, čímž brzdí rozvoj perspektivního odvětví,“ řekl Janda.

„Je pozitivní vidět, že se instituce jako ČNB nebojí držet krok s dobou a aktivně zkoumat nové technologie a finanční nástroje,“ uvedl konzultant 4fin David Krůta. Upozornil však, že by veřejnost tento krok neměla vnímat jako výzvu k investicím do kryptoměn. „Investice do nich vyžadují znalosti, zkušenosti a jasnou strategii. Testování ze strany ČNB je cenné pro její vlastní porozumění trhu, ale nemá být impulsem k bezhlavému následování,“ uvedl Krůta.

Podle zakladatele Bit.plus Martina Stránského rozhodnutí ČNB potvrzuje, že Česko patří mezi nejvíc inovativní státy světa v oblasti kryptoměn. „Sice se nejedná o nákup do devizových rezerv, ale tento krok, ve kterým osobně doufám, bude následovat,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Průmyslová výroba v listopadu meziročně rostla nejrychleji za tři roky, stavebnictví zpomalilo

Průmyslová výroba loni v listopadu meziročně rostla o 5,7 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za více než tři roky. K růstu přispěly především automobilový a kovozpracující průmysl. Stavební výroba v listopadu zpomalila meziroční růst na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
7. 1. 2026

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
7. 1. 2026

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 1. 2026

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026
Načítání...