Salvador

Salvadorský prezident Nayib Bukele obhájil ve volbách svůj post, a to s drtivou převahou. V parlamentu šestimilionové středoamerické země navíc jeho strana obsadí téměř všechny mandáty. Má ale i kritiky, kteří mu vyčítají, že při potírání gangů nehledí na lidská práva.

Občané středoamerického Salvadoru jdou 4. února volit prezidenta, viceprezidenta a zákonodárný sbor. Očekává se, že post hlavy státu obhájí už v prvním kole Nayib Bukele a jeho strana v Národním shromáždění zřejmě ještě posílí. Mileniálský autoritarismus „nejvíc cool diktátora“, jak sám sebe Bukele nazval, má totiž značný úspěch u většiny Salvadorců, kteří se za jeho vlády po dekádách útrap cítí v bezpečí před násilnými gangy. Proto i státníci některých okolních zemí bojujících s kriminalitou v „bukelismu“ spatřují inspiraci. Kritici však upozorňují na devalvaci lidskoprávní oblasti, prosakující důkazy o dohodě s mocnými gangy či ekonomické problémy.

Honduras chce zakročit proti gangům, tamní prezidentka Xiomara Castrová předala kontrolu nad věznicemi do rukou armády, která ihned provedla několik masivních razií. Úřady tak reagují na rostoucí násilí v zemi. Požár ve věznici vyvolaný právě znesvářenými gangy způsobil smrt téměř padesáti lidí. Další mrtvé přinesla víkendová střelba v jednom z měst.

Nejméně dvanáct lidí zahynulo a nejméně sto dalších utrpělo zranění při tlačenici na fotbalovém stadionu v Salvadoru. Podle záchranářů se neštěstí stalo, když se fanoušci nemohli kvůli malému množství otevřených vstupů včas dostat na zápas týmů Alianza a FAS.

Prezident středoamerického Salvadoru Nayib Bukele si jako svou hlavní prioritu vytyčil boj proti ozbrojeným gangům, jejichž aktivity zemi sužují po dekády. V únoru otevřel obří věznici a na sociálních sítích pravidelně oslavuje pokles kriminality. Nyní se zdá, že Bukeleho strategie „mano dura“ neboli tvrdé ruky, funguje. Nicméně podle odborníků na Latinskou Ameriku i s ohledem na historické zkušenosti to může mít jen krátké trvání. V zemi již přes rok platí výjimečný stav, který umožňuje omezení základních práv a masové zatýkání. Prokurátoři z USA rovněž obvinili jeho vládu, že tajně jedná s vůdci gangu MS-13. „Spolu se zásahy proti novinářům, svobodě slova a tisku je pravděpodobné, že přihlížíme dalšímu pokusu o nastolení autoritativní vlády v regionu,“ upozorňuje iberoamerikanistka z Univerzity Karlovy Monika Brenišínová.

Honduras po mnoha desítkách let ukončil diplomatické styky s Tchaj-wanem, a otevírá si tím cestu k navázání vztahů s Čínou, uvedla v neděli agentura AP. Tchaj-wan na krok reagoval oznámením o ukončení diplomatických vztahů s Hondurasem. Asijskému ostrovnímu státu, který Čína považuje za jednu ze svých provincií, nově zůstává pouze třináct zemí, které uznávají jeho samostatnost.

Na festivalu Colours of Ostrava příští rok vystoupí brazilský hudebník Gilberto Gil. Půjde o první a zřejmě i poslední koncert osmdesátiletého písničkáře a držitele devíti cen Grammy v Česku. Festival Colours of Ostrava se bude konat v červenci v industriálním areálu Dolních Vítkovic.

Archeologové na severu Guatemaly našli zřejmě nejstarší důkaz mayského kalendáře. Dva malované kousky zdiva z předkolumbovského naleziště San Bartolo podle nich pochází z let asi 300 až 200 před naším letopočtem, dosud nejstarší důkaz o mayském kalendáři byl z doby kolem roku 100 před naším letopočtem. Uvádí se to ve studii zveřejněné ve středu v časopise ScienceAdvances.

Při dopravní nehodě v mexickém státě Chiapas zemřelo nejméně 54 lidí. Většina obětí byli migranti ze sousední Guatemaly.  V nákladním autě, které havarovalo na dálnici, cestovalo ve stísněných podmínkách zhruba sto lidí, kteří chtěli bez patřičných povolení překročit hranici do Spojených států. Lítost nad neštěstím vyjádřili prezidenti Mexika i Guatemaly. Přesuny migrantů směrem na sever v posledních dnech zrychlují, údajně jde o desítky autobusů denně.

Nejznámější kryptoměna bitcoin výrazně oslabuje, od pátku její cena odepsala více než 16 procent a klesla pod 48 tisíc amerických dolarů. Oslabují i další kryptoměny, jako je ethereum. Propadu cen využil k nákupu Salvador, který bitcoin v září zavedl jako oficiální platidlo.

Zavádění kryptoměn jako zákonných platidel s sebou nese značné riziko a ohrožuje globální ekonomiku. Ve zprávě o finanční stabilitě to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Jde podle něj o nerozumnou zkratku a fond se obává takzvané „kryptoizace“, tedy postupného zavádění zahraničních měn či kryptoměn v jednotlivých zemích.

Pět zemí Střední Ameriky slaví nezávislost bez velké pozornosti světových médií. Oficiálních ceremonií je málo a vlády Guatemaly, Nikaraguy, Kostariky, Hondurasu a Salvadoru nenaplánovaly ani tradiční ohňostroj a okázalé vojenské přehlídky. Dvousté výročí svobody regionu zachycuje jednotlivé země ve víru sociálních, politických i migračních problémů, které pandemie ještě zvýraznila.

Středoamerický Salvador se stává v úterý první zemí, kde je oficiálním platidlem bitcoin. Prezident Nayib Bukele představil plán jeho zavedení v červnu a tamní vláda opatření prezentuje jako způsob, jak podpořit tvorbu pracovních míst a hospodářský rozvoj snížením závislosti na americkém dolaru. Ten se v zemi používá od roku 2001. Podle průzkumu se ale většina obyvatel domnívá, že z bitcoinu budou těžit hlavně bohaté vrstvy, zahraniční investoři a vláda.

Středoamerický Salvador je prvním státem světa, ve kterém se nejznámější kryptoměna bitcoin stala zákonným platidlem. Návrh tamního prezidenta Nayiba Bukeleho schválil parlament. O implementaci internetového platidla v 6,5milionové zemi informovala během středy agentura Reuters. Prezident později napsal na Twitter, že jeho země zkoumá možnosti těžit bitcoin s využitím obnovitelné energie ze salvadorských sopek.

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador v pondělí odsoudil policejní zákrok, při kterém v prázdninovém resortu nedaleko Cancúnu zemřela žena ze Salvadoru. Na záběrech byla zachycena, jak jí na krku klečí policistka. Videozáznam zákroku oběhl sociální sítě a pobouřil obyvatele obou středoamerických zemí, informovaly agentury AP a Reuters.

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek na své první tiskové konferenci v úřadu řekl, že stanovuje nový cíl: aplikovat 200 milionů dávek vakcín proti covidu-19 ve Spojených státech během prvních 100 dnů ve funkci. Zároveň odmítl kritiku, že jeho politika způsobuje nárůst migrantů přicházejících na americko-mexickou hranici. Prohlásil, že nárůst je sezonní a stalo se to i za jeho předchůdce, prezidenta Donalda Trumpa. Biden zmínil, že chce v roce 2024 usilovat o znovuzvolení.

Joe Biden se po vítězství ve volbách chystá na výkon prezidentské funkce. Jedním z dominantních domácích témat bude imigrace ze Střední Ameriky. Tento region zná Biden velmi dobře, jako viceprezident ho opakovaně navštěvoval. Už tenkrát byly hlavním důvodem především zástupy migrantů mířících za lepším životem v USA. Zásadní obrat v diplomacii proto lze očekávat právě ve vztahu ke středoamerickým státům. Ve zlepšení vztahů s Washingtonem doufá řada zemí Latinské Ameriky, ne všude ale Bidenovu výhru vítají.

Více než tři desítky mrtvých si vyžádal ve Střední Americe hurikán Jóta, který postupně slábl, až nad Salvadorem zcela zanikl. V Nikaragui, Hondurasu a dalších zemích napáchal živel rozsáhlé materiální škody, informovala agentura AFP. Oblast navíc dál sužují vydatné deště. Jóta byla rekordní třicátou pojmenovanou bouří letošní atlantické hurikánové sezony.

Hurikán Jóta, který má v pondělí večer místního času dorazit nad pobřeží Hondurasu a Nikaraguy, zesílil na pátý, tedy nejvyšší stupeň. Doprovází ho setrvalý vítr o rychlosti 260 kilometrů za hodinu, informovala agentura AP s odvoláním na americké Národní středisko pro hurikány (NHC).

Nejméně tři lidé zemřeli v důsledku hurikánu Eta, který v úterý zasáhl Střední Ameriku. Oběti si vyžádal v Nikaragui a Hondurasu, kde rovněž způsobil značné škody. V noci zeslábl na druhý stupeň z pěti, ale stále ho provází silný vítr i vydatné deště, informovala agentura Europa Press.

Do USA dorazila bouře Cristobal, která především pobřeží Louisiany zatopila více než metrem vody. Očekává se, že poputuje dále na sever, škody však už zřejmě nenapáchá velké, protože slábne. Nejsilněji se projevila ve středoamerických státech, kde zabila desítky lidí. V Mexickém zálivu přerušila asi třetinu těžby ropy.

V celém světě se nový koronavirus, který se začal šířit koncem loňského roku z Číny, potvrdil podle Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) u 2,97 milionu lidí. Z toho téměř 207 tisíc nakažených zemřelo (více než polovina v Evropě) a téměř 870 tisíc lidí se uzdravilo. Ve velké části zemí jsou víkendové přírůstky nejnižší od března.

Ve věku sto let ve středu zemřel někdejší peruánský diplomat a bývalý generální tajemník OSN Javier Pérez de Cuéllar. Informovala o tom agentura AFP. Podle mnohých OSN vděčí Cuéllarovi za obnovení své pověsti, kterou po druhé světové válce poznamenalo zmrazení vztahů mezi Východem a Západem.

Tchajwanská vláda se snaží přesvědčit zbytek světa, že – na rozdíl od pevninské Číny – není ohniskem nového koronaviru. Světová zdravotnická organizace (WHO) totiž ostrov prohlásila za nebezpečné území také. Zatímco Tchaj-wan zatím ohlásil 22 potvrzených případů a jednu oběť, na čínské pevnině je už nakažených přes 70 tisíc lidí.