Trump oznámil vznik vojenské koalice s cílem zničit drogové kartely

Americký prezident Donald Trump v sobotu oznámil novou vojenskou koalici, jejímž cílem je zlikvidovat drogové kartely na západní polokouli. Podle šéfa Bílého domu se do aliance zapojilo sedmnáct zemí. Americký prezident zároveň na summitu se zástupci latinskoamerických zemí uvedl, že Spojené státy se po skončení konfliktu s Íránem zaměří na Kubu, a naznačil, že Washington bude chtít s Havanou uzavřít dohodu, poznamenala agentura AP.

Iniciativu zaměřenou na boj s kartely prezident představil na summitu se zástupci latinskoamerických zemí v Miami na Floridě. Akce se zúčastnili lídři Argentiny, Bolívie, Chile, Kostariky, Dominikánské republiky, Ekvádoru, Salvadoru, Guyany, Hondurasu, Panamy, Paraguaye a Trinidadu a Tobaga.

„Jediný způsob, jak tyto nepřátele porazit, je plně využít sílu našich armád,“ prohlásil Trump o boji s kartely. „Musíme nasadit armádu. I vy musíte nasadit své armády,“ dodal. S odkazem na koalici vedenou Spojenými státy, která na Blízkém východě bojovala proti teroristické skupině Islámský stát, republikánský prezident dodal, že „totéž teď musíme udělat i doma, abychom vymýtili drogové kartely“. Podle Trumpa je hlavním centrem násilí drogových kartelů Mexiko, jehož představitelé na sobotním setkání nebyli.

Prezident rovněž prohlásil, že Kuba chce s USA uzavřít dohodu a že jedná s americkým ministrem zahraničí Markem Rubiem. Podle Trumpa velmi brzy čeká Kubu velká změna. „Chtějí jednat a jednají s Markem, se mnou a s dalšími. Řekl bych, že dohodu s Kubou by šlo uzavřít velmi snadno,“ citovala Trumpa agentura Reuters.

Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil jednání na Floridě „malým reakcionářským a neokoloniálním summitem“. Jihoameričtí představitelé podle něj účastí na jednání s Trumpem vyjadřují ochotu „se podřídit zájmům mocného souseda ze severu“ a souhlasí „s letálním použitím vojenské síly Spojených států“.

Setkání, které Bílý dům označil za summit „Štítu Amerik“, se uskutečnilo dva měsíce poté, co Trump nařídil vojenskou operaci, při níž byl unesen venezuelský prezident Nicolás Maduro s manželkou, aby v USA čelili obviněním z drogových deliktů. Summit se zároveň uskutečnil týden poté, co USA s Izraelem zahájily údery proti Íránu, což si již vyžádalo stovky mrtvých a vyvolalo nejistotu na světových trzích.

Trumpův čas strávený s lídry latinskoamerických států byl omezený. Po setkání se chystá odletět na základnu v Delawaru, aby se zúčastnil pietního převzetí pozůstatků šesti amerických vojáků. Ti přišli o život při dronovém útoku na velitelské centrum v Kuvajtu minulou neděli, tedy den poté, co Spojené státy a Izrael zahájily údery na Írán, který obviňují ze snahy získat jadernou zbraň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Libanonské úřady naopak uvedly, že izraelský útok z pondělního večera si vyžádal šest mrtvých.
03:05Aktualizovánopřed 37 mminutami

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 1 hhodinou

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně sedmnáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 4 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 6 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 13 hhodinami
Načítání...