Honduras

Honduras chce zakročit proti gangům, tamní prezidentka Xiomara Castrová předala kontrolu nad věznicemi do rukou armády, která ihned provedla několik masivních razií. Úřady tak reagují na rostoucí násilí v zemi. Požár ve věznici vyvolaný právě znesvářenými gangy způsobil smrt téměř padesáti lidí. Další mrtvé přinesla víkendová střelba v jednom z měst.

Násilné střety znepřátelených gangů v ženské věznici v Hondurasu nedaleko od tamního hlavního města Tegucigalpa si vyžádaly nejméně 41 obětí na životech, uvedly s odvoláním na vyjádření policejního mluvčího zahraniční agentury. Většina z obětí uhořela, další podlehly střelným zraněním, uvedla podle AP policie.

Útočník v texaském městě Cleveland zastřelil v jednom domě pět lidí a nyní je na útěku. Informovala o tom americká stanice ABC. Podezřelý je podle policie ozbrojený a je pod vlivem omamných látek. Místní obyvatelé dostali varování, aby nevycházeli ven.

Nejméně devět čínských letadel v bojové pohotovosti překročilo dělicí linii v Tchajwanském průlivu. Informovalo o tom ostrovní ministerstvo obrany, podle něj jde o neodůvodněné vojenské nasazení. Napětí narůstá v době, kdy se tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen zastavila ve Spojených státech cestou za diplomatickými spojenci ve střední Americe.

Podpora demokratické vlády proti stále agresivnější politice Pekingu je hlavním cílem cesty předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) na Tchaj-wan. Jen během neděle narušily tchajwanský prostor čtyři čínské válečné lodě a jeden vrtulník. Vyostřená je také diplomatická fronta.

Honduras po mnoha desítkách let ukončil diplomatické styky s Tchaj-wanem, a otevírá si tím cestu k navázání vztahů s Čínou, uvedla v neděli agentura AP. Tchaj-wan na krok reagoval oznámením o ukončení diplomatických vztahů s Hondurasem. Asijskému ostrovnímu státu, který Čína považuje za jednu ze svých provincií, nově zůstává pouze třináct zemí, které uznávají jeho samostatnost.

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.

Honduraská prezidentka Sjiomara Castrová se rozhodla zakročit proti vzrůstajícímu násilí zločineckých skupin a vyhlásila stav ohrožení národní bezpečnosti. V rámci potlačení rostoucího počtu případů vydírání gangy, které působí po celé zemi, zavádí Honduras novou strategii – omezí některá ústavní práva a nasadí desítky tisíc policistů.

Rtuť je toxická látka, to ví dnes každé malé dítě. Zjevně to ale netušili staří Mayové, kteří ji využívali k mnoha účelům. Nový výzkum ukazuje, že dokázala proniknout i do půdy a vody a je v nich ve zvýšené koncentraci dodnes.

Honduras vydal ke stíhání do Spojených států bývalého prezidenta Juana Orlanda Hernándeze. Informovala o tom agentura AP, podle které někdejší státník v poutech nastoupil do letadla americké Agentury pro potírání narkotik (DEA). Newyorští státní zástupci tvrdí, že se Hernández podílel na pašování kokainu do Spojených států, což obviněný opakovaně odmítá.

Archeologové na severu Guatemaly našli zřejmě nejstarší důkaz mayského kalendáře. Dva malované kousky zdiva z předkolumbovského naleziště San Bartolo podle nich pochází z let asi 300 až 200 před naším letopočtem, dosud nejstarší důkaz o mayském kalendáři byl z doby kolem roku 100 před naším letopočtem. Uvádí se to ve studii zveřejněné ve středu v časopise ScienceAdvances.

Mexiko chce vyšetřit a tvrdě potrestat viníky čtvrteční tragické nehody, při které na dálnici na jihu země zemřelo 54 migrantů. Ti se vydali do rukou pašeráků a směřovali do Spojených států. Mezinárodní tým policistů hned z několika zemí má za cíl rozbít gangy, které migranty pašují.

Při dopravní nehodě v mexickém státě Chiapas zemřelo nejméně 54 lidí. Většina obětí byli migranti ze sousední Guatemaly.  V nákladním autě, které havarovalo na dálnici, cestovalo ve stísněných podmínkách zhruba sto lidí, kteří chtěli bez patřičných povolení překročit hranici do Spojených států. Lítost nad neštěstím vyjádřili prezidenti Mexika i Guatemaly. Přesuny migrantů směrem na sever v posledních dnech zrychlují, údajně jde o desítky autobusů denně.

Pět zemí Střední Ameriky slaví nezávislost bez velké pozornosti světových médií. Oficiálních ceremonií je málo a vlády Guatemaly, Nikaraguy, Kostariky, Hondurasu a Salvadoru nenaplánovaly ani tradiční ohňostroj a okázalé vojenské přehlídky. Dvousté výročí svobody regionu zachycuje jednotlivé země ve víru sociálních, politických i migračních problémů, které pandemie ještě zvýraznila.

Kostarický prezident Carlos Alvarado zveřejnil společné prohlášení několika lídrů latinskoamerických a karibských států, v němž signatáři kritizují nerovný přístup k protikoronavirovým vakcínám ve světě. Informovala o tom v pondělí agentura EFE. Hlavy států vyzvaly země, které již naočkovaly své rizikové skupiny, aby poskytly dávky chudším státům.

Meteorologové letos očekávají v Atlantiku klidnější sezonu bouří a hurikánů než v loňském roce. Přesto by letošek měl být v dlouhodobém srovnání nadprůměrný, uvedla agentura AP s odkazem na americké centrum NOAA. V Atlantském oceánu trvá sezona hurikánů zpravidla od června do konce listopadu.

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek na své první tiskové konferenci v úřadu řekl, že stanovuje nový cíl: aplikovat 200 milionů dávek vakcín proti covidu-19 ve Spojených státech během prvních 100 dnů ve funkci. Zároveň odmítl kritiku, že jeho politika způsobuje nárůst migrantů přicházejících na americko-mexickou hranici. Prohlásil, že nárůst je sezonní a stalo se to i za jeho předchůdce, prezidenta Donalda Trumpa. Biden zmínil, že chce v roce 2024 usilovat o znovuzvolení.

Spojené státy očekávají na svých jižních hranicích největší migrační vlnu za posledních dvacet let. Upozornilo na to americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti. Jen v únoru se do země pokusilo dostat přes sto tisíc nelegálních běženců. Vsadili na novou migrační politiku amerického prezidenta Joea Bidena.

Loni přišlo při výkonu svého povolání násilnou smrtí o život 65 novinářů nebo pracovníků médií v šestnácti různých zemích. To je o 17 zabitých žurnalistů více než v roce 2019, přičemž loňská statistika je zhruba na úrovni 90. let minulého století, uvedla při zveřejnění své každoroční zprávy Mezinárodní federace novinářů (IFJ).

Spojené státy čelí další vlně migrace, k jejich hranicím se skrze Mexiko blíží karavana migrantů, která opustila Honduras kvůli hurikánům. Snížení počtu nelegálních přistěhovalců v USA bylo dříve plánem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle mexického ministra zahraničí Marcela Ebrarda by se ale s novou nastupující administrativou mohla míra přistěhovalců naopak zvýšit.

Joe Biden se po vítězství ve volbách chystá na výkon prezidentské funkce. Jedním z dominantních domácích témat bude imigrace ze Střední Ameriky. Tento region zná Biden velmi dobře, jako viceprezident ho opakovaně navštěvoval. Už tenkrát byly hlavním důvodem především zástupy migrantů mířících za lepším životem v USA. Zásadní obrat v diplomacii proto lze očekávat právě ve vztahu ke středoamerickým státům. Ve zlepšení vztahů s Washingtonem doufá řada zemí Latinské Ameriky, ne všude ale Bidenovu výhru vítají.

Počasí v Česku bylo doposud velmi klidné – v dalších dnech se to ale díky situaci nad Atlantikem změní. Vytvoří se tam totiž několik hlubokých tlakových níží a ty mohou i významnějším způsobem ovlivnit evropskou cirkulaci.

Více než tři desítky mrtvých si vyžádal ve Střední Americe hurikán Jóta, který postupně slábl, až nad Salvadorem zcela zanikl. V Nikaragui, Hondurasu a dalších zemích napáchal živel rozsáhlé materiální škody, informovala agentura AFP. Oblast navíc dál sužují vydatné deště. Jóta byla rekordní třicátou pojmenovanou bouří letošní atlantické hurikánové sezony.

Pátého, a tedy nejvyššího stupně dosáhl hurikán Jóta, který od pondělí prochází uzemím Střední Ameriky. Mezi nejvíce postižené země se řadí Nikaragua, Honduras a Kolumbie. Ve chvíli, kdy hurikán udeřil na pevninu, byl provázen větrem o rychlosti až 250 kilometrů v hodině. Síla poryvu byla tak výrazná, že neměl problém posouvat a bourat celé domy. Přírodní živel si vyžádal několik lidských životů. V současné době již síla větru zeslábla na tropickou bouři a míří směrem k území Guatemaly. Jóta je hned druhým hurikánem, který oblast postihl během dvou týdnů. Jeho předchůdce hurikán Éta zpustošil značnou část stejného regionu a vyžádal si nejméně 150 obětí.