Honduras „válčí proti vydírání“, kvůli gangům omezí ústavní práva

3 minuty
Horizont ČT24 – Honduras vyhlásil válku gangům
Zdroj: ČT24

Honduraská prezidentka Sjiomara Castrová se rozhodla zakročit proti vzrůstajícímu násilí zločineckých skupin a vyhlásila stav ohrožení národní bezpečnosti. V rámci potlačení rostoucího počtu případů vydírání gangy, které působí po celé zemi, zavádí Honduras novou strategii – omezí některá ústavní práva a nasadí desítky tisíc policistů.

Prezidentka Castrová, která je v úřadu od začátku roku, tvrdí, že Honduras potlačení působení násilných skupin nezvládá. V zemi proto vyhlásila výjimečný stav a na potírání zločineckých gangů vyčlenila dvacet tisíc policistů, ohlásila nové bezpečnostní kontroly a rozsáhlé zásahy proti vydírání a praní špinavých peněz.

„Státní policie musí co možná v nejkratším možném čase dostat zpět pod kontrolu veřejná místa narušená a kontrolovaná organizovaným zločinem a jeho gangy,“ prohlásila Castrová. Plán, který dostal jméno „válka proti vydírání“, přichází v době, kdy si stále více podniků stěžuje na to, že se stávají oběťmi špinavých praktik.

Mezi nejnebezpečnější skupiny patří například nechvalně známý gang Mara Savatrucha, skupina MS-13 či Barrio 18. Letos už podle honduraských lidskoprávních organizací zabily na šest desítek řidičů, kteří jim odmítli zaplatit, dalším zapálily auta nebo domy.

Ročně si gangy přijdou na více než sedm set milionů dolarů

Metody nazývají válečnou daní. Ročně si přijdou podle odhadů na více než sedm set milionů dolarů, což je v přepočtu přes šestnáct miliard korun. To jsou téměř tři procenta hrubého domácího produktu země.

„K vydírání dochází nejčastěji prostřednictvím telefonátů, vzkazů nebo přes sociální sítě. Objevují se i nové způsoby vydírání,“ přiblížil ředitel honduraské policie Gustavo Sanchez.

Organizace Human Rights Watch odhaduje, že v Hondurasu mají gangy až na čtyřicet tisíc aktivních členů. Jejich struktury jsou kvůli obří korupci provázané i se státní správou. Bývalého prezidenta Juana Orlanda Hernandéze letos úřady zadržely a vydaly do Spojených států. Údajně bral úplatky od narkobaronů, včetně Joaquína El Chapa Guzmána z kartelu Sinaloa. Podle obžaloby si měl přijít na miliony dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 19 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 57 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...