Výjimečný stav

Předseda jihokorejské vládní Strany lidové moci (PPP) Han Dong-hun uvedl, že prezident Jun Sok-jol nejeví ochotu odstoupit za to, že se v zemi pokusil zavést stanné právo, a musí být okamžitě odvolán. PPP se přitom ještě před pár dny v parlamentu postavila za prezidenta. Nové hlasování se má konat v sobotu. Jihokorejský parlament také souhlasil s odvoláním ministra spravedlnosti a šéfa národní policejní agentury.

Bývalý jihokorejský ministr obrany Kim Jong-hjon, který je zadržován kvůli účasti na vyhlášení stanného práva, se ve vazbě pokusil o sebevraždu, uvedla vězeňská služba. Policie se mezitím vydala prohledat kancelář prezidenta Jun Sok-jola, který stanné právo minulé úterý nečekaně vyhlásil, podle agentury AFP jí v tom ale brání ochranka. Šéf úřadu pro vyšetřování korupce uvedl, že pokud to situace umožní, pokusí se jeho úřad i o zatčení prezidenta.

Haitská vláda rozšířila platnost výjimečného stavu na celé území země. Podle agentury Reuters to ve středu uvedl mluvčí tamního premiéra Garryho Conilleho. Karibský stát se potýká se zločineckými gangy, které ovládají velkou část metropole Port-au-Prince a expandují do dalších regionů. Ve čtvrtek má přitom zemi navštívit americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Francouzská vláda zavedla na tichomořském ostrově Nová Kaledonie nejméně na dvanáct dní výjimečný stav. Posílí tak v tomto zámořském území Francie pravomoci policie ve snaze potlačit vážné nepokoje, při nichž zemřeli čtyři lidé včetně jednoho příslušníka bezpečnostních složek. Stovky dalších utrpěly zranění, uvedla ve středu agentura Reuters. Demonstrace vyvolala změna místní ústavy, kterou schválili francouzští poslanci. Ta umožňuje Francouzům žijícím v Nové Kaledonii alespoň deset let hlasovat v místních volbách. To by podle kritiků oslabilo vliv domorodých Kanaků.

Haitská vláda v neděli večer kvůli stále se zhoršující bezpečnostní situaci vyhlásila výjimečný stav v hlavním městě Port-au-Prince a jeho okolí. Platit bude nejméně tři dny. O víkendu gangy zaútočily na dvě věznice, z té největší v haitské metropoli uteklo několik tisíc vězňů. Podle agentury AFP během víkendu zemřelo nejméně deset lidí. Ozbrojenci žádají rezignaci premiéra Ariela Henryho, který minulý týden z Haiti odletěl, aby dojednal vyslání mezinárodních jednotek.

Při násilnostech v Ekvádoru zemřelo minimálně deset lidí, napsala agentura AFP s odvoláním na policii. Prezident Daniel Noboa vyhlásil šedesátidenní stav vnitřního ozbrojeného konfliktu. Peruánská policie se rozhodla preventivně posílit ochranu hranic se zemí, české úřady varovaly před cestováním do oblasti.

Prezident středoamerického Salvadoru Nayib Bukele si jako svou hlavní prioritu vytyčil boj proti ozbrojeným gangům, jejichž aktivity zemi sužují po dekády. V únoru otevřel obří věznici a na sociálních sítích pravidelně oslavuje pokles kriminality. Nyní se zdá, že Bukeleho strategie „mano dura“ neboli tvrdé ruky, funguje. Nicméně podle odborníků na Latinskou Ameriku i s ohledem na historické zkušenosti to může mít jen krátké trvání. V zemi již přes rok platí výjimečný stav, který umožňuje omezení základních práv a masové zatýkání. Prokurátoři z USA rovněž obvinili jeho vládu, že tajně jedná s vůdci gangu MS-13. „Spolu se zásahy proti novinářům, svobodě slova a tisku je pravděpodobné, že přihlížíme dalšímu pokusu o nastolení autoritativní vlády v regionu,“ upozorňuje iberoamerikanistka z Univerzity Karlovy Monika Brenišínová.

Vláda v Peru vyhlásila kvůli protestům proti sesazení bývalého prezidenta Pedra Castilla na 30 dní výjimečný stav. Kabinet tak bude moct omezit svobodu shromažďování a další práva či případně povolat do ulic armádu, uvedla agentura EFE. Od neděle při protestech proti nové prezidentce Dině Boluarteové zemřelo sedm lidí.

Záchranáři na italském ostrově Ischia našli v pondělí osmou oběť sobotních sesuvů půdy. Podle úřadů se jedná o patnáctiletého chlapce, jehož mladší sourozenec byl potvrzen jako mrtvý již o víkendu. Při sesuvu půdy zemřelo i třítýdenní miminko. Po dalších pěti pohřešovaných záchranáři stále pátrají. Odstraňování nánosů bahna je boj s časem, naděje na nalezení živých rychle klesá, uvedla agentura ANSA.

Sobotní půdní sesuv na italském ostrově Ischia má sedmou potvrzenou oběť. Mezi mrtvými, které v neděli záchranáři nalezli, jsou dvě děti, novorozenec a starší žena, napsal list La Repubblica. Po dalších pohřešovaných, kterých podle agentury ANSA zbývá pět, se stále pátrá. Hledání bude pokračovat přes noc. ANSA dříve uvedla, že psi lokalizovali patrně osmou oběť, ta ale není oficiálně potvrzená.

Honduraská prezidentka Sjiomara Castrová se rozhodla zakročit proti vzrůstajícímu násilí zločineckých skupin a vyhlásila stav ohrožení národní bezpečnosti. V rámci potlačení rostoucího počtu případů vydírání gangy, které působí po celé zemi, zavádí Honduras novou strategii – omezí některá ústavní práva a nasadí desítky tisíc policistů.

Úřadující prezident Srí Lanky, dosavadní premiér Ranil Vikremesinghe, vyhlásil v zemi výjimečný stav. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. Administrativa usiluje o utišení sociálních nepokojů, které hospodářsky krachující ostrovní zemi sužují.

Srí Lanka, kterou již několik dní otřásají bouřlivé protivládní protesty, ve středu vyhlásila výjimečný stav a kvůli nepokojům zavádí zákaz vycházení do čtvrtečního rána. Současné vedení země považuje opatření za nezbytné pro zachování veřejného pořádku, informuje BBC. Prezident Gotabaja Radžapaksa, který slíbil, že ve středu odešle rezignační dopis, brzy ráno místního času zemi opustil ve vojenském letadle v doprovodu manželky a ochranky. Podle agentur míří přes Maledivy do Singapuru. Dle šéfa parlamentu převedl své pravomoci do rukou premiéra Ranila Vikremesinghy. Rezignační dopis prezidenta se očekává před půlnocí.

Polská policie nalezla u hranic s Běloruskem tělo mladého Syřana. Příčina jeho smrti zatím nebyla zjištěna, informovala na Twitteru policie Podleského vojvodství. Ve stejné oblasti se v noci na sobotu pokusila překročit hranice zhruba stovka migrantů. Bělorusové zde podle polských pohraničníků strhli část improvizovaného hraničního plotu. Na běloruské straně hranice s Polskem táboří několik tisíc migrantů, kteří se snaží dostat do Evropské unie.

Litva, Lotyško a Estonsko daly najevo obavy z toho, že by současná krize na hranicích Běloruska a EU mohla přerůst v ozbrojený konflikt. U hranic Běloruska s Polskem a Litvou se nahromadily řádově až tisíce migrantů, kteří se chtějí v některých případech i za použití násilí dostat na území Unie. Z organizování jejich převozu k hranicím EU viní evropské země běloruského vůdce Alexandra Lukašenka a připravují další sankce vůči jeho režimu. Lukašenko pohrozil, že v takovém případě může přerušit tranzit plynu a zboží do Evropy.

Čínská republika a Čínská lidová republika. Tak se jmenují dva dosavadní zástupci Číny v Radě bezpečnosti OSN. Až do roku 1971 držela křeslo Čínská republika – což je formální název Tchaj-wanu – tehdy ovládaná vojenským režimem generála Čankajška. Čínská republika tehdy v organizaci reprezentovala nejen ostrov, ale i celou pevninskou Čínu. Před padesáti lety však OSN dala přednost komunistické Čínské lidové republice. Tchaj-wan ztratil křeslo v Radě bezpečnosti i členství v OSN a mezinárodní postavení. Peking ho považuje za svou provincii, ostrov se ale o návrat do OSN i nadále snaží.

Polské ministerstvo zahraničí si předvolalo běloruského chargé d’affaires Alaksandra Časnouského, uvedla v pátek agentura PAP. Záležitost podle ní souvisí se situací na polsko-běloruských hranicích, kde neustává příliv migrantů z třetích zemí, pokoušejících se z Běloruska překročit hranice Evropské unie.

Před pěti lety najel Francouz tuniského původu nákladním autem do davu lidí oslavujících státní svátek v Nice. Útok si vyžádal 86 obětí. Od té doby se bezpečnostní situace ve Francii částečně zklidnila, po letošním dubnovém útoku na policistku ve městě Rambouillet ale francouzská vláda představila nový protiteroristický zákon, který nyní čeká na schválení Senátu.

Hrdinství československých parašutistů, kteří před 79 lety zahynuli v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje, v pátek u místa jejich posledního boje připomněl pietní akt. Zúčastnili se ho politici, vojáci i zástupci spolků nebo církví. Uctít památku výsadkářů, mezi nimiž byli i Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, přišla také veřejnost. Sedm parašutistů bojovalo se stonásobnou přesilou sedm hodin.

Při šesti teroristických útocích v Paříži v listopadu 2015 zahynulo 129 lidí, jeden člověk zemřel později v nemocnici, přes 350 dalších lidí bylo zraněno, zemřelo i sedm atentátníků. Teroristé stříleli z útočných pušek v klubu Bataclan a na několika místech v centru Paříže. I přes zavedení specifických bezpečnotních opatření zůstává terorismus ve Francii a Evropě zásadním problémem. Naposledy islamisté útočili na začátku listopadu ve Vídni.

Kyrgyzský prezident Sooronbaj Žeenbekov podruhé vyhlásil výjimečný stav v metropoli Biškeku. Při prvním pokusu jeho rozhodnutí neschválil parlament, informuje agentura TASS. Středoasijský Kyrgyzstán, kde žije zhruba 6,5 milionu lidí, patří k nejchudším postsovětským republikám. Nepokoje touto zemí zmítají potřetí za posledních 15 let.

Pákistánský protiteroristický tribunál odsoudil k smrti někdejšího vojenského prezidenta Parvíze Mušarafa. Oznámila to tamní vláda s tím, že generál byl potrestán za velezradu a porušení ústavy. Obvinění se týká vyhlášení výjimečného stavu v Pákistánu v roce 2007. Šestasedmdesátiletý Mušaraf žije už několik let v Dubaji a obvinění v minulosti odmítl jako politicky motivovaná. Jeho právník řekl, že se proti rozsudku odvolá.

Hořící barikády a vojáci v ulicích Santiaga de Chile v posledních týdnech překvapili svět. Po tři desítky let prosperující demokratická země upadla do chaosu po zanedbatelném zvýšení cen jízdného v metru. Obyvatelům frustrovaným nerovností, vysokými životními náklady a lhostejností elit došla trpělivost. Žádají reformu systému i novou ústavu, která nebude bazírovat na soukromém vlastnictví tolik jako ta pocházející z dob diktátora Augusta Pinocheta. Napětí spojené se špatnou ekonomickou situací přitom sílí i v dalších státech Jižní Ameriky, stejně jako na Blízkém východě.

V chilské metropoli Santiago de Chile platí výjimečný stav a noční zákaz vycházení. Poprvé od pádu Pinochetova režimu v ulicích hlídkují vojáci. Úřady tak reagují na násilné protestní akce, které vypukly v posledních dnech v reakci na zdražení jízdenek na metro. Tři lidé při nepokojích uhořeli. Prezident Sebastián Piňera už zvýšení cen jízdenek odvolal.