Výjimečný stav strana 2 z 2

Před pěti lety najel Francouz tuniského původu nákladním autem do davu lidí oslavujících státní svátek v Nice. Útok si vyžádal 86 obětí. Od té doby se bezpečnostní situace ve Francii částečně zklidnila, po letošním dubnovém útoku na policistku ve městě Rambouillet ale francouzská vláda představila nový protiteroristický zákon, který nyní čeká na schválení Senátu.

Hrdinství československých parašutistů, kteří před 79 lety zahynuli v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje, v pátek u místa jejich posledního boje připomněl pietní akt. Zúčastnili se ho politici, vojáci i zástupci spolků nebo církví. Uctít památku výsadkářů, mezi nimiž byli i Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, přišla také veřejnost. Sedm parašutistů bojovalo se stonásobnou přesilou sedm hodin.

Při šesti teroristických útocích v Paříži v listopadu 2015 zahynulo 129 lidí, jeden člověk zemřel později v nemocnici, přes 350 dalších lidí bylo zraněno, zemřelo i sedm atentátníků. Teroristé stříleli z útočných pušek v klubu Bataclan a na několika místech v centru Paříže. I přes zavedení specifických bezpečnotních opatření zůstává terorismus ve Francii a Evropě zásadním problémem. Naposledy islamisté útočili na začátku listopadu ve Vídni.

Kyrgyzský prezident Sooronbaj Žeenbekov podruhé vyhlásil výjimečný stav v metropoli Biškeku. Při prvním pokusu jeho rozhodnutí neschválil parlament, informuje agentura TASS. Středoasijský Kyrgyzstán, kde žije zhruba 6,5 milionu lidí, patří k nejchudším postsovětským republikám. Nepokoje touto zemí zmítají potřetí za posledních 15 let.

Pákistánský protiteroristický tribunál odsoudil k smrti někdejšího vojenského prezidenta Parvíze Mušarafa. Oznámila to tamní vláda s tím, že generál byl potrestán za velezradu a porušení ústavy. Obvinění se týká vyhlášení výjimečného stavu v Pákistánu v roce 2007. Šestasedmdesátiletý Mušaraf žije už několik let v Dubaji a obvinění v minulosti odmítl jako politicky motivovaná. Jeho právník řekl, že se proti rozsudku odvolá.

Hořící barikády a vojáci v ulicích Santiaga de Chile v posledních týdnech překvapili svět. Po tři desítky let prosperující demokratická země upadla do chaosu po zanedbatelném zvýšení cen jízdného v metru. Obyvatelům frustrovaným nerovností, vysokými životními náklady a lhostejností elit došla trpělivost. Žádají reformu systému i novou ústavu, která nebude bazírovat na soukromém vlastnictví tolik jako ta pocházející z dob diktátora Augusta Pinocheta. Napětí spojené se špatnou ekonomickou situací přitom sílí i v dalších státech Jižní Ameriky, stejně jako na Blízkém východě.

V chilské metropoli Santiago de Chile platí výjimečný stav a noční zákaz vycházení. Poprvé od pádu Pinochetova režimu v ulicích hlídkují vojáci. Úřady tak reagují na násilné protestní akce, které vypukly v posledních dnech v reakci na zdražení jízdenek na metro. Tři lidé při nepokojích uhořeli. Prezident Sebastián Piňera už zvýšení cen jízdenek odvolal.

V chilské metropoli Santiagu de Chile byl v noci na sobotu vyhlášen výjimečný stav poté, co několikadenní protesty proti zdražení jízdenek na metro přerostly v násilí. Informoval o tom zpravodajský server BBC News.

Ekvádorský prezident Lenín Moreno vyhlásil výjimečný stav kvůli protestům, které zablokovaly silnice po celé zemi. Lidé demonstrují proti vládním úsporným opatřením. Vadí jim hlavně to, že po čtyřiceti letech končí dotace na pohonné hmoty, které tak zdražily na dvojnásobek. Policie v souvislosti s protesty zatkla už téměř tři stovky lidí.

Bílý dům připravuje jako alternativní řešení rozpočtové krize prohlášení, v němž prezident Donald Trump vyhlásí výjimečný stav podél jižní hranice USA. Informoval o tom zpravodajský server CNN. Výjimečný stav by Trumpovi umožnil uvolnit přes sedm miliard dolarů (přes 159 miliard korun) na stavbu zdi na hranici s Mexikem. Tento postup by byl patrně napaden u soudu.