Kyrgyzský prezident Sooronbaj Žeenbekov podruhé vyhlásil výjimečný stav v metropoli Biškeku. Při prvním pokusu jeho rozhodnutí neschválil parlament, informuje agentura TASS. Středoasijský Kyrgyzstán, kde žije zhruba 6,5 milionu lidí, patří k nejchudším postsovětským republikám. Nepokoje touto zemí zmítají potřetí za posledních 15 let.
Podle oznámení prezidentovy kanceláře se výjimečný stav zavádí „v souvislosti s aktuální situací, kterou zapříčinily masové nepokoje a jež se vyznačuje násilím a představuje ohrožení života a zdraví lidí“. Žeenbekov vyhlásil speciální režim od pátku již podruhé, poněvadž bez schválení parlamentu má prezidentovo nařízení účinnost tři dny, upřesňuje TASS.
Výjimečný stav má trvat od 12. do 19. října, zahrnuje noční zákaz vycházení, zákaz hromadných akcí a speciální podmínky, za nichž mohou lidé do města přijet nebo ho opustit. Nové restrikce také zahrnují kontrolu nad pohybem dopravních prostředků a médii.
Do města již dříve byly vyslány vojenské jednotky a armádní technika. Velitelem města byl jmenován náměstek ministra vnitra Almazbek Orozalijev.
Nepokoje jednou z nejchudších postsovětských zemí zmítají už potřetí za posledních 15 let. Revolty v letech 2005 a 2010 svrhly tehdejší prezidenty, v pozadí zřejmě bylo i soupeření politických klanů o moc.
Zraněno je více než tisíc lidí, píše Reuters
Při nepokojích bylo podle Reuters zraněno už více než 1200 lidí, jeden člověk zemřel. Demonstrace na protest proti volbám vypukly v Kyrgyzstánu minulý týden v pondělí. Politické strany, které podle výsledků oznámených ústřední volební komisí neuspěly, odmítly volby uznat. Ještě před samotným hlasováním se objevovala obvinění z volebních podvodů, především z nakupování hlasů ze strany nejbohatších politických uskupení.
V úterý volební komise výsledek voleb zrušila, stoupenci opozice obsadili část vládních budov a osvobodili z vězení opozičního představitele Sadyra Žaparova a exprezidenta Almazbeka Atambajeva, který byl však v sobotu znovu zadržen. Protestující zároveň oznámili, že chtějí svrhnout prezidenta Žeenbekova a sestavit novou vládu.
Mezitím odstoupil premiér Boronov a část parlamentu na jeho místo zvolila Žaparova, který dříve pracoval jako poradce bývalého prezidenta Kurmanbeka Bakijeva. Druhá část poslanců sice s tímto krokem nesouhlasila, v sobotu se však parlament na Žaparovovi shodl.
