Společnost ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
Díky celkové modernizaci původní elektrárny za osm miliard korun bude podle Beneše možné čerpat vodu do Orlíku z níže položené přehrady Kamýk a uložit jednorázově až 750 megawatthodin (MWh) energie. To je denní spotřeba osmdesáti tisíc českých domácností. Ostrá fáze modernizace začne příští rok, hotovo má být v roce 2033.
Modernizace na Orlíku, jejímž generálním dodavatelem bude společnost Litostroj Engineering ze skupiny Wikov Group, umožní dvěma ze čtyř soustrojí fungovat obousměrně. Podle Beneše tak půjde z padesáti procent o klasickou vodní elektrárnu a z padesáti procent o elektrárnu přečerpávací.
Beneš i vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) na středečním představení projektu v prostorách elektrárny připomněli, že poslední přečerpávací elektrárna v Česku, Dlouhé stráně, vznikla před třiceti lety. Projekt na Orlíku se podle Beneše připravoval téměř osm let a šlo o složitou veřejnou zakázku. Havlíček uvedl, že přečerpávací nádrže se osvědčily a ve světě jsou velkým hitem. Ocenil, že dílo bude pro ČEZ dodávat tuzemský subjekt.
Orlík je stěžejním článkem Vltavské kaskády a významně se podílí na řízení celostátní energetické soustavy. V dalších desetiletích by měl plnit roli velké baterie. Rozdíl mezi hladinou kamýcké a orlické přehrady je sedmdesát metrů a energetici mohou výškového rozdílu efektivně využít. Výhodou nové přečerpávací elektrárny bude, že vznikne na dosavadním díle a nebude zabírat další plochy. Mělo by jít o postupnou přestavbu, během níž budou vždy minimálně dvě ze čtyř soustrojí v provozu.
Energetici postupně na Orlíku zmodernizují všechna čtyři soustrojí, kdy zachovají celkový výkon elektrárny 364 MW. Výkon dvakrát 95 MW připadne na klasické jednosměrné turbíny a dvakrát 87 MW bude díky instalaci reverzních turbín sloužit pro přečerpávací režim. To přinese možnost uložit jednorázově až 750 MWh energie, a zvýšit tak energetickou úložnou kapacitu v českých přečerpávacích elektrárnách o více než dvanáct procent.
Většina prací je plánována v interiéru elektrárny, kde technici postupně demontují staré technologie a instalují nové. Počítá se nejen se změnou typu části soustrojí, kdy dvě ze čtyř původních Kaplanových turbín z roku 1961 nahradí Francisovy, ale také s novými generátory a souvisejícími technologiemi. Tyto změny umožní provoz ve dvou režimech – výrobu elektrické energie i čerpání vody. V době přebytků energie tak bude možné vodu vracet zpět do horní nádrže a energii ukládat. Ve chvíli, kdy bude elektřina potřeba, se celý proces otočí a elektrárna rychle dodá výkon do sítě.
ČEZ dosud obnovil zhruba čtyřicet soustrojí na více než dvaceti vodních elektrárnách, modernizací zvýšil průměrnou účinnost vodních zdrojů o čtyři až deset procent podle elektrárny a turbíny. Díky dosavadním investicím zhruba za pět miliard korun budou elektrárny podle ČEZu připraveny v následujících desítkách let na bezemisní výrobu elektřiny, bezpečné dodávky a výrobu stejného objemu elektřiny z nižšího množství vody.
