Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
Díky celkové modernizaci původní elektrárny za osm miliard korun bude podle Beneše možné čerpat vodu do Orlíku z níže položené přehrady Kamýk a uložit jednorázově až 750 megawatthodin (MWh) energie. To je denní spotřeba osmdesáti tisíc českých domácností. Ostrá fáze modernizace začne příští rok, hotovo má být v roce 2033.
Modernizace na Orlíku, jejímž generálním dodavatelem bude společnost Litostroj Engineering ze skupiny Wikov Group, umožní dvěma ze čtyř soustrojí fungovat obousměrně. Podle Beneše tak půjde z padesáti procent o klasickou vodní elektrárnu a z padesáti procent o elektrárnu přečerpávací.
Beneš i vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) na středečním představení projektu v prostorách elektrárny připomněli, že poslední přečerpávací elektrárna v Česku, Dlouhé stráně, vznikla před třiceti lety. Projekt na Orlíku se podle Beneše připravoval téměř osm let a šlo o složitou veřejnou zakázku. V závěrečné fázi se rozhodovalo mezi dvěma velkými uchazeči z Česka a Rakouska. „Přičemž tuhle expertizu na světě mají čtyři firmy,“ podotkl Beneš. Vítěz podle něj podal lepší cenovou nabídku.
Havlíček uvedl, že přečerpávací nádrže se osvědčily a ve světě jsou velkým hitem. Ocenil, že dílo bude pro ČEZ dodávat tuzemský subjekt. Beneš poukázal na to, že zatímco dosavadní přečerpávací elektrárny v Česku se stavěly takzvaně na zelené louce, nyní půjde o modernizaci dosavadního zařízení.
Orlík je stěžejním článkem Vltavské kaskády a významně se podílí na řízení celostátní energetické soustavy. V dalších desetiletích by měl plnit roli velké baterie. Rozdíl mezi hladinou kamýcké a orlické přehrady je sedmdesát metrů a energetici mohou výškového rozdílu efektivně využít. Výhodou nové přečerpávací elektrárny bude, že vznikne na dosavadním díle a nebude zabírat další plochy. Mělo by jít o postupnou přestavbu, během níž budou vždy minimálně dvě ze čtyř soustrojí v provozu.
Energetici postupně na Orlíku zmodernizují všechna čtyři soustrojí, kdy zachovají celkový výkon elektrárny 364 MW. Výkon dvakrát 95 MW připadne na klasické jednosměrné turbíny a dvakrát 87 MW bude díky instalaci reverzních turbín sloužit pro přečerpávací režim. To přinese možnost uložit jednorázově až 750 MWh energie, a zvýšit tak energetickou úložnou kapacitu v českých přečerpávacích elektrárnách o více než dvanáct procent.
Většina prací je plánována v interiéru elektrárny, kde technici postupně demontují staré technologie a instalují nové. Počítá se nejen se změnou typu části soustrojí, kdy dvě ze čtyř původních Kaplanových turbín z roku 1961 nahradí Francisovy, ale také s novými generátory a souvisejícími technologiemi. Tyto změny umožní provoz ve dvou režimech – výrobu elektrické energie i čerpání vody. V době přebytků energie tak bude možné vodu vracet zpět do horní nádrže a energii ukládat. Ve chvíli, kdy bude elektřina potřeba, se celý proces otočí a elektrárna rychle dodá výkon do sítě.
„Když třeba hodně svítí, hodně fouká a není dostatečná spotřeba, tak v tu chvíli přečerpáváme nahoru. Když je špička, tak pouštíme dolů. Ale to vyrovnávání je v průběhu dne, není to tak, že bychom si ukládali elektřinu v řádu dnů, týdnů, měsíců,“ popsal princip Beneš. Podotkl, že manipulační řád umožňuje jen hodinové změny. Generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala sdělil, že spuštěním nové elektrárny se zásadní změna na hladinách nádrží neprojeví. Maximální pokles může být o dva až o 2,5 metru u Kamýku a do dvaceti centimetrů v případě Orlíku. „Veškeré kolísání hladiny bude v intencích stávajícího manipulačního řádu,“ dodal.
ČEZ dosud obnovil zhruba čtyřicet soustrojí na více než dvaceti vodních elektrárnách, modernizací zvýšil průměrnou účinnost vodních zdrojů o čtyři až deset procent podle elektrárny a turbíny. Díky dosavadním investicím zhruba za pět miliard korun budou elektrárny podle ČEZu připraveny v následujících desítkách let na bezemisní výrobu elektřiny, bezpečné dodávky a výrobu stejného objemu elektřiny z nižšího množství vody.
