Daniel Beneš

Zástupci společností ČEZ a Teplárny Brno v pondělí v Jaderné elektrárně Dukovany podepsali realizační smlouvu k horkovodu z elektrárny do Brna. Umožní začít hledat zpracovatele projektové dokumentace. Příprava stavby má skončit na jaře 2027. Společnosti zároveň podepsaly smlouvu o budoucí smlouvě na dodávky tepla. Podle primátorky Brna Markéty Vaňkové (ODS) by cena tepla z horkovodu měla být nižší nebo srovnatelná s jinými zdroji. Brňané by mohli teplo z horkovodu začít využívat v topné sezoně 2030/2031.

Česká republika se brzy úplně zbaví závislosti na energetických surovinách z Ruska, řekl na úterní konferenci Efektivní energetika premiér Petr Fiala (ODS). V případě dodávek plynu je podle něj téměř hotovo, po rozšíření ropovodu TAL v příštím roce to očekává rovněž u dodávek ruské ropy a čeká také postupné nahrazení ruského jaderného paliva. Podle Fialy se Česko v budoucnu může stát centrem nových jaderných technologií. Šéf ČEZu Daniel Beneš uvedl, že do energetiky bude v Česku nutné do roku 2050 investovat až čtyři biliony korun.

Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že Česká republika ve spolupráci s energetickou skupinou ČEZ získala kapacitu v budovaném terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Německu. Terminál se bude nacházet ve Stade nedaleko Hamburku. V současnosti má Česká republika do roku 2027 pronajatou část terminálu na LNG v Nizozemsku, kde má k dispozici asi tři miliardy metrů krychlových plynu ročně.

Mnohé firmy přecházejí k takzvané bezemisní ekonomice. Zaštítit je má nová platforma, která bude prosazovat jejich zájmy. Hlavním cílem takzvané Aliance pro bezemisní budoucnost je urychlení a usnadnění dekarbonizace, aby české ekonomice a firmám nehrozila ztráta konkurenceschopnosti.

Energetická skupina ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku vydělala 29,8 miliardy korun, čistý zisk společnosti tak meziročně klesl o 43 procent. Hlavní příčinou poklesu je letos zavedená daň z neočekávaných zisků, která zvýšila náklady o 21 miliard. Provozní zisk (EBITDA) skupiny naopak vzhledem k vysokým tržním cenám komodit stoupl o šest procent na 95 miliard korun. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek společnost zveřejnila.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo územní rozhodnutí pro rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany. Podle úřadu umožní postavit až dva nové reaktory. Tento krok o den předešel uzávěrku na podávání nabídek do tendru na stavbu nového dukovanského bloku. Ministerstvo uvedlo, že to má být „pozitivní signál“ pro uchazeče.

Teplárna České Budějovice zahájila zkušební provoz 26 kilometrů dlouhého horkovodu z Jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic. Temelínský přivaděč pokryje třicet procent potřeby tepla ve městě. Půjde o 750 terajoulů ročně, horkovod by měl dodávat teplo nejméně dvacet let. Město má tak třicet procent tepla za stabilní ceny, které neovlivní vývoj na trhu, řekli zástupci teplárny, města a firmy ČEZ. Horkovod stavěl ČEZ, investice byla 1,69 miliardy korun.

Evropská komise schválila revidovaný český Národní plán obnovy. Přináší dodatečné 2,2 miliardy eur (zhruba 53,6 miliardy korun) pro financování čisté energetiky a transformaci průmyslu, oznámila po jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS) v Praze šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Na konferenci Green Deal Summit také ocenila podíl českého předsednictví v Radě EU na schvalování balíku klimatických norem Fit for 55. S klimatickou Zelenou dohodou stojí podle ní Evropa na české straně. Fiala na konferenci řekl, že po čtyřech letech od vyhlášení nedokázal Green Deal nasměrovat země Evropské unie k inovacím a proměnám ekonomiky. Je třeba příležitosti využít, řekl.

Energetická skupina ČEZ letos v prvním pololetí vydělala 22,3 miliardy korun, čistý zisk společnosti je tak meziročně o 34 procent nižší. Pokles zapříčinily hlavně zvláštní daň z neočekávaných zisků, takzvaný windfall tax, a odvody z nadměrných tržeb. Provozní výnosy skupiny naopak vzhledem k vysokým cenám komodit stouply o 23 procent na 169,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které společnost zveřejnila. Skupina zároveň potvrdila celoroční výhled hospodaření, který za celý rok 2023 počítá s čistým ziskem 33 až 37 miliard korun.

Valná hromada energetické společnosti ČEZ schválila výplatu dividendy za loňský rok. Stát jako největší akcionář firmy navrhl vyplacení celého očištěného zisku firmy ze 78 miliard korun, tedy 145 korun za akcii. Půjde tak o dosud nejvyšší dividendu, jakou kdy firma vyplatila. Zhruba deset miliard navíc chce vláda využít na kompenzaci nákladů domácnostem a firmám za vysoké ceny energií. Během projednávání vystupovali akcionáři téměř deset hodin se svými dotazy. Týkaly se například zestátnění části skupiny ČEZu nebo rekordního zisku v loňském roce.

Městská společnost Teplárny Brno v pondělí podepsala smlouvu o spolupráci s firmou ČEZ na vybudování více než čtyřiceti kilometrů dlouhého horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany. Smlouva stanovuje další kroky, které musí obě společnosti udělat, aby bylo možné snížit závislost Brna na vytápění plynem. Před rokem účastníci uzavřeli memorandum, od té doby pracovali na konkrétních krocích, které umožňují v projektu pokračovat.

Čistý zisk ČEZ letos v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 60 procent na 10,8 miliardy korun, informovala ve čtvrtek firma. Provozní výnosy naopak stouply o 23 procent na 93,4 miliardy. Vedení energetické firmy navrhuje vyplatit z loňského zisku rekordní dividendu 117 korun na akcii, o návrhu rozhodne valná hromada 26. června. Mluvčí ministerstva financí Michaela Lagronová oznámila, že úřad nepodá, na rozdíl od loňska, k dividendě protinávrh.

Premiér Petr Fiala (ODS) jednal se zástupci dodavatelů energií a úřadů o publikovaných cenách energií. Strany se shodly, že energetické firmy budou do budoucna dodávat úřadům širší data o cenách energií, než tomu bylo dosud. Vznikne také pracovní skupina, která určí podmínky. Skupina také bude v souvislosti se zveřejňovanými cenami energií jednat o případných legislativních změnách. Úřady dosud měly údaje pouze o akvizičních cenách dodavatelů pro nové odběratele.

Vláda by mohla letos získat z dividendy ČEZu do státního rozpočtu víc než zatím plánovaných zhruba čtyřicet miliard korun. České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Jeho záměr je součástí širšího plánu, jak letos dodržet schodek 295 miliard korun. Vláda totiž letos zatím hospodaří s horšími výsledky, než předpokládala. Kromě této dividendy by letos mohly deficitnímu státnímu rozpočtu pomoci i úspory, které by se měly týkat hlavně provozu ministerstev a dalších státních institucí.

Jaderné palivo do Dukovan bude od roku 2024 dodávat americká společnost Westinghouse. Dosud se v dukovanské elektrárně používalo palivo od ruské firmy TVEL, která spadá do ruského státního holdingu Rosatom. Ruský dodavatel zásobuje Dukovany téměř 40 let, od začátku provozu elektrárny. Po vypuknutí války na Ukrajině se však provozovatel elektrárny, polostátní ČEZ, rozhodl dodavatele z bezpečnostních důvodů nahradit. Informoval o tom mluvčí společnosti Ladislav Kříž.

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ loni stoupl na rekordních 80,7 miliardy z předloňských 9,9 miliardy korun. Významný nárůst podle firmy reflektuje enormní růst cen v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a vysokou provozní spolehlivost elektráren ČEZ. Premiér Petr Fiala (ODS) chce zhruba sto miliard korun letošních odvodů ČEZ státu využít na pomoc s vysokými cenami elektřiny, budování dálnic či výdaje na obranu. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) označil čistý zisk v souvislosti s vysokými cenami energií za krutý žert.

Energetická společnost ČEZ od dubna upraví svůj fixovaný tarif s cenami pod vládním stropem. Nabídne v něm nově ceny elektřiny a plynu pod stropem i pro tento rok, v dalších letech pak budou ceny dál klesat. V rozhovoru pro Blesk.cz to řekl šéf ČEZ Daniel Beneš. Mluvčí společnosti Roman Gazdík dodal, že ČEZ poprvé reagoval na snižování cen energií na trhu již v únoru a že firma bude ceníky pravidelně vylepšovat, pokud to situace dovolí. Dodávky elektřiny a plynu pod cenový strop postupně snižují i další společnosti.

Malé modulární reaktory by podle ČEZu mohly být v Temelíně, Tušimicích, Prunéřově, Ledvicích, Poříčí, Dětmarovicích a Dukovanech. Jde o místa, kde jsou nyní uhelné či jiné elektrárny. První takový reaktor by měl stát už v roce 2032 v Temelíně, řekla ředitelka útvaru ČEZ pro rozvoj malých modulárních reaktorů Silvana Jirotková. Kolik bude stavba reaktoru stát, ale nikdo ze zástupců ČEZ neuvedl.

Energetická společnost ČEZ formálně zahájila arbitrážní řízení proti ruské plynárenské společnosti Gazprom. Kvůli krácení dodávek zemního plynu v loňském roce žádá náhradu škody okolo jedné miliardy korun, informoval mluvčí ČEZu Ladislav Kříž. Možnost arbitráže zmínil už loni v říjnu předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.

Až 120 miliard korun by mohl stát příští rok vybrat díky novým speciálním odvodům. České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Z nadměrných příjmů budou energetické firmy platit 90 procent. Plus ještě 60 procent formou daně z mimořádných zisků. Ta se vztahuje i na banky, rafinérie a těžařské společnosti. Původně Stanjura odhadoval o 20 miliard nižší výnos. Válečná daň začne platit od ledna, dodatečný odvod se pak týká elektřiny vyrobené už od letošního prosince.

Energetická společnost ČEZ obdržela tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Zájem mají podle očekávání francouzská společnost Électricité de France (EDF), jihokorejská firma Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) a americký Westinghouse. ČEZ nyní nabídky zanalyzuje a bude o nich s uchazeči dál jednat. Finální nabídky by zájemci měli podat do konce září příštího roku. Ve středu o tom informovala společnost ČEZ, která má tendr na starosti. Konkrétní podmínky nabídek firma neuvedla. Nový blok by měl stát do roku 2036.

Takzvané uhelné regiony – Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj – mohou od pondělí žádat o první peníze z Operačního programu Spravedlivá transformace. Ten má pomoci k přechodu od těžby uhlí k nízkoemisní ekonomice. Regiony se podělí celkem o 41 miliard korun na podporu pracovních míst i obnovu krajiny.

Čistý zisk skupiny ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku stoupl na 52,3 miliardy korun z 6,7 miliardy korun ve stejném období před rokem. Za celý letošní rok firma očekává zisk 65 až 75 miliard. ČEZ je největší energetická firma v zemi. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.

Zavedení daně z mimořádných zisků podle ředitele skupiny ČEZ nezpůsobí další zdražení elektřiny. V souvislosti se speciální daní také odmítli zvýšení poplatků nebo úrokových sazeb šéfové České spořitelny a Komerční banky. Novou daň poslanci schválili v pátek. Rozpočtu má příští rok vynést 85 miliard korun.