Kabinet schválil způsob financování stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech formou státní půjčky firmě Elektrárny Dukovany II (EDU II), která má projekt na starosti. Stát bude v této firmě nově držet osmdesát procent podílu, za který společnosti ČEZ zaplatí 3,6 miliardy korun. Finální dohodu s korejskou KHNP chce vláda podepsat za týden 7. května, oznámil premiér Petr Fiala (ODS).
Vláda schválila způsob financování dostavby Dukovan
20 minut
Vládní brífink k rozšíření Dukovan (30. dubna 2025)
Stavba nových jaderných bloků v Česku by měla být největší tuzemskou zakázkou. Náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou reaktorů v Dukovanech jsou při současných cenách čtyři sta miliard korun. První blok by měl být hotový v roce 2036.
Způsob financování stavby dvou jaderných bloků bude podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zajištěný formou státní půjčky firmě EDU II, která by měla pokrýt veškeré náklady na projekt od uzavření finálního kontraktu až do spuštění reaktorů.
Výše půjčky podle šéfa státní kasy podléhá režimu utajení, odpovídá však nabídkové ceně od KHNP. Ta podle vlády činila kolem dvou set miliard korun za jeden blok v cenách z roku 2024. Společnost EDU II bude následně po dokončení projektu půjčku postupně splácet po dobu třiceti let. Úvěr ještě musí schválit Evropská komise.
Většinový podíl zajistí státu kontrolu nad projektem, řekl Stanjura
„Majoritní podíl státu zajistí kontrolu nad celým projektem a pravděpodobně se díky tomu zjednoduší i proces schvalování státní podpory ze strany Evropské komise, takzvané notifikace,“ podotkl Stanjura.
Společnosti ČEZ tak po dokončení akvizice EDU II zůstane pětinový podíl. Podle vlády to zajistí expertní zapojení do projektu. „Tento krok také umožní skupině ČEZ realizovat další investiční projekty zaměřené na dlouhodobou konkurenceschopnost, udržitelnost a bezpečnost. ČEZ díky svým unikátním zkušenostem s výstavbou a následným téměř 40letým bezpečným provozováním dvou jaderných elektráren je připravený poskytnout své kapacity a know-how pro přípravu a výstavbu nových zdrojů,“ řekl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) zopakoval, že stát jedná s Korejci o zapojení českých firem do projektu. „Podíl českého průmyslu na zakázce směřuje k šedesáti procentům, přičemž již při podpisu kontraktu s preferovaným dodavatelem, korejskou firmou KHNP, budou uzavřeny kontrakty a dohody s českými firmami v objemu zhruba 30 procent,“ sdělil. Celkový cíl zapojení tuzemských podniků ve výši šedesáti procent z celého projektu považuje za reálný a dosažitelný.
„Je to hození tuzemského průmyslu přes palubu,“ okomentoval vládní kroky místopředseda ANO Karel Havlíček. Podle něj je dobře, že se projekt dokončuje, ale problémem je, že kabinet při jednání nezajistil většinovou účast českého průmyslu na výstavbě. Vláda ovšem tvrdí, že do podpisu smlouvy zvládne vyjednat třicet procent jistoty pro české firmy a dodá i jasný plán, jak bude naplněno šedesát procent.
To podle Havlíčka není možné. „Vláda nebude mít páky na korejskou KHNP. Nedostane se ani na těch třicet procent,“ míní. Premiér Fiala prohlásil, že primárním cílem je zajistit dostatek energie za přijatelné ceny. Zapojení českého průmyslu je až na druhém místě.
7 minut
Studio ČT24: Místopředseda ANO Karel Havlíček o podpisu dohody o dostavbě Dukovan
Firma KHNP uvítala oznámení vlády o termínu podpisu a odkup majority ve společnosti EDU II. Podle Korejců jde o důležitý milník v projektu. „KHNP bude i nadále vynakládat maximální úsilí k zajištění hladkého uzavření EPC smlouvy a úspěchu nového projektu výstavby jaderné elektrárny v České republice,“ uvedla společnost.
EDF zvažuje podání žaloby ke krajskému soudu
O výstavbě dvou nových jaderných reaktorů rozhodla vláda loni v červenci. Dala přednost korejské KHNP před nabídkou francouzské EDF. Dalšího uchazeče Westinghouse vyřadila ze soutěže už dříve. Francouzská společnost zvažuje podání žaloby proti schválení průběhu tendru ke Krajskému soudu v Brně. Firma také žádá o veřejné slyšení o tendru v parlamentu.
Antimonopolní úřad v minulém týdnu námitky Francouzů definitivně zamítl. Stanjura k žádosti EDF o parlamentní slyšení po jednání vlády uvedl, že v řádu sněmovny žádný institut veřejného slyšení neexistuje. Případnou žalobu nechtěl komentovat.