Dukovany

Francouzská společnost Framatome a Centrum výzkumu Řež podepsali smlouvu o spolupráci na vývoji jaderného paliva a technologií jaderné bezpečnosti. I to má přispět k postupnému odchodu od paliva z Ruska. Dodávky ruského paliva do Temelína nahradila americká společnost Westinghouse. V případě Dukovan byla podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže situace složitější, protože palivo se muselo zcela nově vyvinout – nikde na trhu nebyla nabídka paliva pro tamní typ reaktorů. Dukovany tak budou ruské palivo ještě zhruba rok a půl odebírat.

Soud uznal vinu čtyř osob a jedné firmy, které se měly dopustit manipulace se zakázkami Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Obžalovaní údajně ovlivňovali zadávání zakázek tak, aby připadly konkrétním podnikům. Týkat se to mělo například tendru na modernizaci jaderného úložiště v Dukovanech. Tři lidé od soudu odešli s podmíněnými tresty v délce od dvou do tří let a jednomu z nich navíc soud zakázal výkon řídících funkcí ve firmách na dva roky. Všem, včetně firmy, také uložil peněžité tresty v hodnotě celkem přes sedmnáct milionů korun, zjistila ČT24.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podepsalo v pátek memorandum s energetickou společností ČEZ o spolupráci na vývoji modulárních reaktorů v Česku. Zařízení by se v budoucnu měla stát důležitou součástí tuzemského energetického mixu společně s velkými jadernými bloky, plynovými elektrárnami a obnovitelnými zdroji. Vedení ČEZu také uzavřelo smlouvu o provedení přípravných prací s britskou společností Rolls-Royce SMR na vývoj malých modulárních reaktorů.

Stávající jaderné bloky v Dukovanech bude podle analýzy možné provozovat až 80 let, tedy do roku 2067, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Nyní mají povolení do roku 2035. Skupina ČEZ pokračuje v diverzifikaci dodavatelů paliva pro jaderné elektrárny. Bude spolupracovat na vývoji palivových souborů nové generace pro reaktory dukovanského typu s francouzskou firmou Framatome a dalšími evropskými provozovateli. V Dukovanech zatím slouží ruské palivo TVEL.

Propagace jaderné energetiky se změní a komunikace už nebude vázána na jednu osobu. V Interview ČT24 to uvedl nový ředitel Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Štěpán Kochánek. Zasadit se chce o to, aby udržel dosavadní dobrou globální pověst této instituce. Moderátor Jiří Václavek s Kochánkem hovořil také o odkazu jeho zesnulé předchůdkyně Dany Drábové, změně přístupu Evropské komise k jádru či dostavbě Dukovan.

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.

Důchodový věk se na 65 letech nezastropuje od příštího roku, ale až v další vlně penzijních změn společně s úpravou důchodů náročných profesí, oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Vláda na pondělním jednání schválila návrh na ukončení penzijního spoření bez sankcí pro důchodce. Odvolala ředitele Digitální informační agentury Petra Kuchaře, kterého nahradí Bohdan Urban. Kabinet také odmítl opoziční návrh zákazu mobilů ve školách.

Vláda provede kroky k plnému ovládnutí energetické skupiny ČEZ, řekl při prezentaci hospodářské strategie kabinetu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Stát by měl vykoupit akcie od minoritních akcionářů, konkrétní opatření ministr nespecifikoval. Už dříve ale připustil, že přípravné kroky vláda zahájí ještě letos. Premiér Andrej Babiš (ANO) při představení hospodářské strategie řekl, že považuje za hlavní úkol vlády vybojovat v Evropské unii změny emisních povolenek. Podle opozice jde strategie správným směrem, ale problémy vidí v jejím naplňování či finančním krytí.

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.

Vláda Andreje Babiše (ANO) na svém pondělním zasedání rozhodla o tom, že nástupcem Dany Drábové v čele Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) bude dosavadní ředitel sekce jaderné bezpečnosti SÚJB Štěpán Kochánek. Podle usnesení bude sedmačtyřicetiletý Kochánek funkci zastávat od 18. února, mandát je pětiletý. Po úmrtí Drábové, která zemřela vloni počátkem října ve věku 64 let, řídil úřad dosavadní ředitel sekce pro řízení a technickou podporu Michal Merxbauer.

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.

Patnáct miliard korun mají stát kompenzační opatření v regionech dotčených dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Většinu sumy uhradí stát, část ale i kraje a obce. Ty už připravují projekty na bydlení a infrastrukturu. S výstavbou nových bloků má totiž přijít až deset tisíc lidí.

Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je veřejná podpora, kterou Česká republika plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Unijní exekutiva se chce zaměřit na vhodnost a přiměřenost státní podpory i na dopad, jaký toto opatření bude mít na hospodářskou soutěž na trhu.

Tuzemské firmy začínají sjednávat první kontrakty související s dostavbou jaderné elektrárny Dukovany. Jihokorejská společnost KHNP, která je bude stavět, registruje zájem i dalších českých podniků. Korejci musejí počítat se zvýšeným očekáváním tuzemských politiků, kteří budou chtít svěřit významnou část projektu českému průmyslu.

Nová vláda chce přepracovat návrh státního rozpočtu na příští rok, v němž podle ní chybí až 96 miliard korun. Ekonomové v pořadu Otázky Václava Moravce upozornili, že případné nepokryté jednotky či nižší desítky miliard nejsou v celkovém objemu výdajů zásadním problémem. Větší rizika vidí v přesunech peněz mezi kapitolami a v omezeném přínosu hospodářského růstu pro státní kasu. Podle končícího náměstka ministra financí Tomáše Holuba je rozpočet již tak napjatý a prostor pro manévrování je velmi omezený. Debatoval s předsedou Výboru pro rozpočtové prognózy Michalem Skořepou.

Nastupující vláda ANO, SPD a Motoristů je připravená státní rozpočet na příští rok upravit tak, aby byl reálný, uvedla místopředsedkyně ANO Alena Schillerová, která by se v pondělí 15. prosince měla opětovně stát ministryní financí. V každém případě ale platí, že schodek v příštím roce bude výsledkem práce premiéra v demisi Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury (oba ODS), napsala na síti X. Ministři vlády v demisi ve středu uvedli, že rozpočet přepracovávat nebudou.

Prezident Petr Pavel v pondělí přijal další tři kandidáty do vlády za hnutí ANO. Jako první na Pražský hrad dorazil před desátou dopoledne nominant na ministra průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Ten po jednání sdělil, že s hlavou státu diskutovali o hospodářské politice či energetice. Havlíček deklaroval, že vznikající vláda bude „protržně orientovaná“. Motorem růstu musí být podle kandidáta do čela resortu průmyslu a obchodu privátní sektor.

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček hodlá spolu s dalšími stranami vznikající vládní koalice zrušit trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc. Takový záměr kritizoval ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN), podle kterého je taková norma potřeba. V Otázkách Václava Moravce debatovali třeba o obsazení vedení sněmovny kromě zmíněných hostů také Jan Bartošek z KDU-ČSL či poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD).

Prezident Petr Pavel požádal premiéra v demisi Petra Fialu (ODS), aby všechny resorty svým nástupcům předal hladce a co nejrychleji. Podle ministra průmyslu a obchodu v demisi Lukáše Vlčka (STAN) k hladkému předání moci dojde, sám prý činí konkrétní kroky, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou. „Neprobíhá to hladce a neprobíhá to bez problému,“ oponoval 1. místopředseda ANO Karel Havlíček.

Skupina ČEZ pokrývá asi 75 procent produkce elektřiny v Česku. Spadají pod ni uhelné elektrárny a teplárny po celé republice, jaderné elektrárny v Temelíně a v Dukovanech a řada dalších zdrojů. Právě nad výrobou ČEZu chce budoucí vláda převzít stoprocentní kontrolu. Jednat by se přitom mohlo i o zestátnění celého ČEZu, připustil 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

Výstavba jaderných bloků v Dukovanech výrazně zvýší nároky na Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB), který má stavbu povolit. Regulátor se na zakázku století už připravuje. Dukovany jsou pro KHNP prvním projektem v Evropě, s jeho technologií se tak bude muset český regulátor seznámit. Bude také muset nabrat desítky nových zaměstnanců.

Kraj zprovoznil druhou část jihovýchodního obchvatu Jihlavy. Vybudování 3,5 kilometru dlouhé silnice druhé třídy stálo skoro 300 milionů korun bez DPH. Protože je v trase pro přepravu těžkých dílů pro nové bloky Dukovan, dává na ni peníze stát. Celý jihovýchodní obchvat krajského města je tak dlouhý šest kilometrů, propojil výpadové silnice na Znojmo, Třebíč a na Žďársko, kudy se jezdí i k dálnici D1. Po první části obchvatu jezdí auta od loňského podzimu.

Končící vláda ve středu schválila akční plán pro řešení dopadů připravované výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech. Dokument počítá s celkem 35 opatřeními s předpokládanými výdaji za dohromady patnáct miliard korun. Stát z toho poskytne dvanáct miliard. Peníze mají eliminovat rizika spojená se zatížením dopravní infrastruktury, bydlení, zdravotnictví a dalších oblastí v regionu.

Rozhodnutí české vlády stavět nové jaderné zdroje může pomoci ekonomice, ale zároveň přináší rozsáhlé vedlejší náklady státu, a to v řádech desítek miliard korun. Zda budou investice návratné, rozhodnou až ceny elektřiny na burze za patnáct let. Vyplývá to z vyjádření expertů pro reportážní pořad Bilance, který se zabýval projektem nových bloků jaderné elektrárny v Dukovanech.