Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. Horní parlamentní komora kvůli tomu upravila novelu o veřejných rozpočtech, kterou tak bude muset znovu projednat sněmovna. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se senátními úpravami nesouhlasila.
Návrhy na schválení novely beze změn, o což usilovali senátoři ANO, nebo její zamítnutí Senát po více než tříhodinové debatě odmítl. Senátoři chtějí v novele mimo jiné posílit parlamentní dohled nad vládními výdaji a omezit snahu vlády nezapočítávat část výdajů například na dopravní stavby do sledovaného rozpočtového schodku.
Novela má umožnit vládě navyšovat výdaje na obranu nad sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) se nemají započítávat do schválených výdajových rozpočtových rámců.
Koalice by chtěla stejný limit i pro výdaje na strategické infrastrukturní stavby podle liniového zákona. Senát jej ale na návrh svých výborů doporučil snížit na polovinu, tedy na jedno procento HDP, což by mohlo představovat 80 až 90 miliard korun. Výdaje by se týkaly železnic, dálnic, silnic první třídy, vodní cesty nebo elektrického vedení. Navíc chce Senát podmínit tyto výdaje projednáním ve sněmovním rozpočtovém výboru, případně stanoviskem Státního fondu dopravní infrastruktury.
Senát rovněž doporučil omezit pravomoc ministerstva financí upravovat rozpočty parlamentních komor, prezidentské kanceláře, Ústavního soudu, Nejvyššího kontrolního úřadu, ombudsmana a Národní rozpočtové rady. Podle Senátu by úpravy mohlo ministerstvo provádět výhradně na základě písemné žádosti příslušné z těchto institucí.
Novela by měla umožnit vládě překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, tedy aktuálně až 240 miliard korun, v případě zhoršení bezpečnostní situace. Podle Senátu by takovýto stav musela konstatovat Bezpečnostní rada státu za zákonem vymezených podmínek. Další kroky ministerstva financí chce Senát rovněž podmínit opět projednáním ve sněmovním rozpočtovém výboru, který na to bude mít nejvýše sedm dní.
Předseda senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) prosadil zachování pravidla, že případné vyšší výběry pojistného na důchody vláda odloží do rezervy a nepoužije je jinak. Vláda by se podle jeho dalšího návrhu měla výslovně řídit zákonem o rozpočtové odpovědnosti i při dopracování návrhu státního rozpočtu v případě, že jí ho sněmovna vrátí k přepracování.
Novela, kterou ve sněmovně prosadila vládní koalice, podle kritiků v případě přijetí rozvolní pravidla rozpočtové odpovědnosti, umožní vládě nekontrolovatelné utrácení, a tím i nebezpečný nárůst státního dluhu. Schillerová to opakovaně odmítla. Opoziční poslanci se chtějí v případě opětovného prosazení novely sněmovnou, v níž má koalice většinu, obrátit na Ústavní soud mimo jiné kvůli tomu, že by vláda v některých případech mohla upravovat rozpočet bez souhlasu sněmovny.
V závěru středeční schůze projednal Senát bez diskuse rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí na následující tři roky. Na další schůzi se senátoři sejdou 8. července.
Usnadnění hlasování pro zrakově postižené
Senát v úvodu jednání podle očekávání schválil novelu o správě voleb, která počítá s odkladem elektronizace správy voleb až od roku 2028. Novela má současně usnadnit už pro letošní senátní volby hlasování zrakově postiženým. Kvůli tomu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.
Normu, kterou sněmovna počátkem června schválila zrychleně a jednomyslně, nyní obdrží k podpisu prezident Petr Pavel. Novela má nabýt účinnosti den po dni vyhlášení ve Sbírce zákonů. Poté bude moci hlava státu stanovit termín letošních senátních a obecních voleb na 9. a 10. října, jak to pro letošní rok předjímá ústava.
Odklad plného spuštění Informačního systému správy voleb (ISSV) zdůvodnil ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) nutností dostatečně zajistit bezpečnost systému proti kybernetickým útokům nebo globálním výpadkům elektrické energie a také proškolit jeho uživatele. Na systém je podle ministra napojená zatím jen polovina obcí.
Kompenzace za rozšíření Dukovan
Vláda Andreje Babiše (ANO) by měla podle Senátu dodržet státní kompenzaci dvanáct miliard korun pro Jihomoravský kraj a Vysočinu a dotčené obce kvůli rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany, jak to předpokládá Akční plán Dukovany schválený bývalým kabinetem Petra Fialy (ODS). Senát o to požádal kvůli tomu, že chce původní rozhodnutí revokovat. Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) to potvrdil, kompenzovány by podle něj měly být jen skutečně vynaložené náklady.
Senát poukázal na obavy obcí, že rozdílné postoje vlád povedou ke snížení či odkladu slíbených kompenzací, což ohrozí připravené projekty a naruší důvěru v závazky státu. „Není možné říci: Přijali to ti před námi, tak to nebudeme dodržovat a kašleme na to,“ uvedl předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra. Podle dalších představitelů frakce je postup vlády nepřijatelný. Tomáš Třetina (TOP 09) označil za sprosté Havlíčkovo tvrzení, že je požadavek Senátu motivován politicky, neboť je před senátními a komunálními volbami.
Menšinovým senátorům vládního hnutí ANO se podle předpokladů nepovedlo prosadit, aby Senát pouze vzal na vědomí aktualizaci Akčního plánu Dukovany, a požádat vládu pouze o to, aby pokračovala v projektu včetně řešení dopadů dostavby.
Den Orla
Senátoři se ztotožnili s požadavkem KDU-ČSL, aby byl 28. srpen připomínán nově jako Den Orla díky zásluhám stejnojmenné tělovýchovné a vlastenecké organizace. Uzákonění nového významného dne má přinést novela o státních svátcích. Předlohu nyní dostanou k projednání vláda a sněmovna.
Den Orla má připomínat orelskou pouť na Svatém Hostýně na Kroměřížsku, při níž se 28. srpna 1948 na sto tisíc členů organizace dožadovalo obnovení její samostatné činnosti. Na dvě stě lidí včetně vedoucích představitelů Orla bylo následně komunistickou justicí odsouzeno k vysokým trestům.
Senát uspořádá 14. července veřejné slyšení k budoucnosti lidskoprávní agendy, 30. července pak plánuje veřejné slyšení k politice závislostí. Rozhodl o tom hlasy zástupců opozičních stran. Důvodem je rozhodnutí koaličního kabinetu o přesunu agendy z Úřadu vlády na jednotlivá ministerstva, které je podle kritiků neuvážené a může omezit schopnost zajistit ochranu zranitelných skupin obyvatel.
Bývalý předseda Senátu Milan Štěch (SOCDEM) dodatečně převzal symbolický klíč k horní parlamentní komoře. V přestávce zasedání mu jej předal současný předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podobný klíč obdrželi jeho další předchůdci při květnovém slavnostním setkání 30. výročí existence Senátu.
Návrh na uzákonění podmínek pro úřední změnu pohlaví Senát zamítl
Horní komora už ve středečním úvodním kole zamítla návrh skupiny svých členů na uzákonění podmínek pro úřední změnu pohlaví a posunutí věkové hranice pro chirurgickou změnu o tři roky na 21 let. Kritici úpravy občanského zákoníku a dalších zákonů tvrdili mimo jiné to, že není potřebná. Předkladatelé v čele s Vladimírou Ludkovou (ODS) připravili novelu v reakci na předloňské rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil zákonnou podmínku chirurgického zákroku pro úřední změnu pohlaví. Debata vyplnila zhruba dvě hodiny.
Verdiktem ústavních soudců nastalo podle Ludkové právní vakuum. Neexistují podmínky a pravidla pro právní uznání změny pohlaví, uvedla. Novela měla podle Ludkové především chránit děti a ženy.
„Řešíme něco, co nikdo nepotřebuje,“ řekla Adéla Sucharda Šípová z klubu SEN 21 a Piráti, podle níž si s úřední změnou pohlaví poradila praxe a návrh skupiny senátorů je v rozporu s ústavním pořádkem. „Já s tím návrhem nesouhlasím od prvního do posledního písmenka,“ řekl předseda tohoto klubu Václav Láska.
Místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN) kritizoval navrhované převedení rozhodování o změně pohlaví na soudy, což by podle něho vedlo k jejich většímu zahlcení. „Připadá mi to jako vyvolávání úplně zbytečných kulturních válek,“ uvedl Ondřej Šimetka (za ODS).
Úřední změna pohlaví měla být podle novely možná od 18 let věku a po odborném posouzení sexuologa a psychiatra. Člověk, který by si chtěl změnit pohlaví, by musel absolvovat roční odborné poradenství a prokázat schopnost žít dva roky jako osoba opačného pohlaví s užíváním neutrálního jména a příjmení. Pak by rozhodoval soud. Úřední změna pohlaví by navíc nesměla být provedena u těhotné ženy.
