Kompenzace

Firmy, které musely kvůli nedávným povodním přerušit práci, mohou začít žádat o příspěvky od státu na mzdy. Úřad práce jim z programu Povodeň 2024 nahradí polovinu vyplacených částek zaměstnancům či dohodářům za dobu, kdy nemohli kvůli záplavám pracovat. Na pracovníka bude možné získat včetně odvodů až 18 400 korun měsíčně, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Klienti Zásilkovny se po roce dočkali balíků, které kvůli sporu logistické společnosti se soukromým provozovatelem uvázly loni v srpnu v depu u Liberce. Šlo zhruba o patnáct tisíc zásilek. Zásilkovna už loni vyplatila klientům i e-shopům na náhradách několik milionů korun. Další způsobená škoda se zatím podle mluvčí společnosti Terezy Kotkové vyčísluje.

Přibývá lidí, kteří chtějí odškodnění za problémy v letecké dopravě. Agentury, které se na vyřizování kompenzací specializují, hlásí za letošní červenec velký zájem. Cestující mohou například žádat odškodnění za kufr ztracený během přepravy, maximálně ale 33 tisíc korun. Mohou také požadovat kompenzace za zrušené nebo zpožděné lety. V případě mimořádných událostí, které aerolinky nemůžou ovlivnit, nárok na kompenzace nevzniká. Jde o špatné počasí, změny v pokynech od řídicí věže nebo stávky.

Návrat z dovolené ve Španělsku se prodloužil ze tří na třicet hodin. Přes dvě stě turistů – včetně rodin s malými dětmi – mělo být doma už v pondělí brzo ráno, dostali se tam ale až v úterý. Kvůli poškození letadla nejdříve hodiny čekali na letišti v Almeríi, pak je autobusy převážely do Malagy.

Více než deset procent vlaků v červnu nedojelo do cílové stanice včas podle jízdního řádu. Vlaky nabírají zpoždění zejména v letních měsících, můžou za to plánované výluky, ale také mimořádné události v důsledku počasí. Kromě toho se přidávají problémy, které jsou běžné v průběhu celého roku. Jde například o technické potíže na straně dopravců. Pokud je zpoždění delší než hodinu, mají cestující nárok na kompenzaci, někteří dopravci je vyplácejí automaticky. Neplatí to však pro všechny situace.

Evropská komise přislíbila českým zemědělcům, jejichž úrodu poničily mrazy, kompenzace ve výši 380 milionů korun. Česko přitom od Bruselu chtělo více než dvě a půl miliardy. Pomoc může stát navýšit z vlastního rozpočtu, ministerstvo zemědělství hodlá přispět sta miliony, o další sumě chce jednat s resortem financí, řekl v Událostech, komentářích ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Členka sněmovního zemědělského výboru Margita Balaštíková (ANO) se obává, že peníze nebudou stačit.

Evropská komise uvolní 77 milionů eur (přes 1,9 miliardy korun) na podporu zemědělců pěstujících ovoce, zeleninu a víno v Česku a v dalších zemích. Pro tuzemské pěstitele ovoce vyčlení 15 milionů eur (asi 378 milionů korun), uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Další peníze poskytne Česko z národních zdrojů. Podle ministra jsou největší škody v ovocnářství. Informoval, že kompenzace se budou týkat zemědělců, u kterých byla škoda na více než polovině úrody.

Naplno začala sezona leteckých zájezdů. Kromě dovolené, na kterou se rádo vzpomíná, ale přináší cestujícím nepříjemné zážitky, pokud se jejich dovolenková cesta neplánovaně prodlouží. V některých případech mají pasažéři nárok na kompenzaci.

Lidé, kteří cestovali vlakem RegioJet, mají po tragické nehodě v Pardubicích nárok na několik druhů odškodnění. Žádat můžou o kompenzaci materiálních i nemateriálních škod. Právo na ni pak mají i blízcí těch, kteří při nehodě zemřeli.

Kolonie stovek havranů se usadily v českobudějovických parcích, odtud vylétají na pole a ničí úrodu v okolí. Farmáři se brání jen těžko. Ptáka střílet nesmějí, zároveň ale nemají nárok na žádné odškodné. Přestože je havran chráněný, nepatří mezi zvláště chráněné druhy, a proto se na něj nevztahují zákony o kompenzacích.

Ministři projednali pomoc ovocnářům, kterým zničily úrodu jarní mrazy. Na konkrétní částce ze státního rozpočtu se ale nedohodli. Naopak schválili zjednodušení povolovacích procesů a požadavků pro stavby nových jaderných bloků v Česku. Kabinet podpořil i novely zákonů o rozpočtovém určení daní či o nemocenském pojištění, podle ní by ošetřovné od příštího roku mohli mít i živnostníci a dohodáři s nemocenským pojištěním.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) je připraven pro pěstitele poškozené jarními mrazy aktivovat program na řešení rizik a krizí v zemědělství. Na úrodě ovoce jsou zřejmě škody za více než miliardu korun, na vinicích mají přesahovat dvě miliardy korun. Ministr minulý týden řekl, že jeho úřad spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun, na tiskové konferenci upřesnil, že ideální by byla částka dvě stě milionů korun a podporu chce směřovat hlavně ovocnářům, kterým mrazy způsobily škody na více než padesáti procentech úrody. Chce také poslat žádost o mimořádnou finanční pomoc Evropské komisi.

Německá vláda kvůli vysokým cenám elektřiny podpoří průmyslové podniky. Balík opatření má platit po dobu pěti let. Kancléř Olaf Scholz oznámil, že firmy jen příští rok pocítí úlevu až 12 miliard eur (přes 295 miliard korun). Opatření jsou financována v rámci takzvané dluhové brzdy, sdělil ministr financí Christian Lindner. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR uvedlo, že dopady na tuzemský průmysl analyzuje, zároveň chce jednat o možném dalším řešení konkurenceschopnosti českých firem.

Po zdražení elektřiny by se lidé v Česku mohli v příštím roce dočkat i zdražení tepla. Už ve středu má vláda rozhodovat o tom, že nedá 17 miliard korun, které měly kompenzovat ceny tepla. Tyto peníze přitom loni slíbila. Podpora měla jít přes teplárny tuzemským domácnostem. Podle vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) už ceny energií klesají, řekl to v Otázkách Václava Moravce. Místopředsedkyně sněmovny a bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) si myslí, že závazek pro teplárny by se měl přesto dodržet.

Rožmberk nad Vltavou uspořádá referendum o výstavbě tří větrníků, tedy větrných elektráren, které by se tyčily na okolních kopcích, rozhodli zastupitelé. Obyvatelé by o tom měli hlasovat nejpozději 1. března příštího roku. A v potaz budou brát ještě jednu věc. Větrníky, které chce vystavět německá firma Meridian, by byly vůbec největší v celém Česku.

Obyvatelé přerovské místní části Dluhonice mají od pátku k dispozici nový sportovní areál. Vznikl jako náhrada za sportoviště, které muselo ustoupit stavbě dálnice D1. Výstavba areálu stála přes padesát milionů korun. Jako kompenzaci za stavbu dálnice v těsné blízkosti obce, kvůli které musely být zbořeny i tři domy, získají Dluhonice také novou cyklostezku, opravené chodníky či infrastrukturu.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vykoupilo už přes 85 procent pozemků na výstavbu úseku Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1. Stavební povolení očekává ještě v tomto roce, samotnou stavbu by mělo zahájit do konce toho příštího, řekl mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Zásah stavby do přírody bude ŘSD kompenzovat v šestnácti lokalitách, nad Počernickým rybníkem například vzniká biotop pro vodní ptactvo.

Česká obchodní inspekce (ČOI) řeší první podněty, které se týkají reklamace zájezdů. Klienti bývají nespokojeni například se stravováním, někdy jim ale chybějí i slibované animační programy. Vůbec nejčastěji si však stěžují na problémy s ubytováním. Vadí jim výměna hotelu, špatná poloha nebo probíhající rekonstrukce. Loni ČOI řešila na čtyřicet takových podnětů.

Stavbu úložiště radioaktivního odpadu je potřeba lidem vysvětlit, ale také kompenzovat, zatím se tak ale nestalo, řekl prezident Petr Pavel po dvoudenní návštěvě jižních Čech. Lokalita Janoch u jihočeského Temelína je jedním ze čtyř zvažovaných míst pro úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Jihočeský kraj podle Pavla zároveň potřebuje větší decentralizaci státní správy. V cestách do regionů bude pokračovat, jako další chce navštívit jižní Moravu.

Pražské Letiště Václava Havla odbavilo za letošních prvních pět měsíců téměř čtyři a půl milionu cestujících, o dvě pětiny více než před rokem. Přibývá i zpožděných a zrušených letů. I proto, že v oboru po covidové éře chybí personál.

Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 miliardy korun z dubnových dvou set miliard korun. Je to nejhlubší rozpočtový deficit za prvních pět měsíců roku od vzniku Česka. Loni byl ve stejném období schodek 189,3 miliardy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce kvůli špatnému vývoji rozpočtu předložit příští týden vládě návrh opatření, která ve druhém pololetí zajistí úspory zhruba 20 miliard, uvedlo ministerstvo financí. Schválený rozpočet počítá za celý rok s deficitem 295 miliard korun.

Více než 48 miliard korun vyplacených jako kompenzační bonus, zejména pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), kterým byla státem v důsledku pandemie onemocnění covid-19 v letech 2020 až 2022 zakázána nebo omezena jejich činnost, splnilo svůj účel. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podpora podle kontrolorů splnila cíl a zmírnila dopady vládních opatření, která zasáhla zejména živnostníky. Někteří příjemci ale bonus zneužili, uvedl NKÚ.

Ministerstvo financí v nové prognóze zlepšilo výhled české ekonomiky pro letošní rok. Očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,1 procenta, zatímco v lednové predikci předpokládalo pokles o půl procenta. U inflace ministerstvo zhoršilo výhled o půl procentního bodu na průměrnou roční inflaci 10,9 procenta.

V polovině března si vyslechl Sidney Holmes osvobozující rozsudek. Za mřížemi měl strávit 400 let, nakonec vyšel ven z vězení po 34 letech. Za zločin, který nespáchal, pykal neprávem, navíc podle floridských zákonů nemá nárok na žádné odškodné. Podle amerického advokáta Alexe Hornadaye, který nyní přednáší na Karlově univerzitě, je takových případů několik, údajně je často na vině i nedostatečná obhajoba. Systém veřejných obhájců je v USA podle něj podfinancovaný, větší šanci u soudu pak prý mají lidé s vyššími příjmy.