Česká republika získala podporu kvalifikované většiny států EU pro úpravu připravovaného systému emisních povolenek ETS 2. Návrh počítá například se zastropováním ceny povolenek nebo s úpravou systému obchodování s nimi, uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
Vláda podle Fialy nový systém povolenek zavádět nechce, protože by vedl k dalšímu zdražování pohonných hmot a bydlení. Bude proto dál hledat v EU podporu pro úplně zrušení systému. Zatím tuto podporu ale nemá.
Nový systém emisních povolenek ETS 2 má obchodování s povolenkami rozšířit například i na silniční dopravu nebo vytápění budov. Platit má podle současných plánů od roku 2027. Podle expertů by systém mohl výrazně zvýšit náklady domácností na energie či paliva.
„Nové emisní povolenky zavádět nebudeme, protože nechceme lidi vystavit zdražování pohonných hmot nebo bydlení. Lidé nesmějí doplácet na nesmyslné ambice. Naopak pracujeme na tom, abychom celou věc upravili a zrušili,“ řekl Fiala.
Česko podle něj v minulých měsících spustilo v rámci EU iniciativu, jejímž cílem byla revize nového systému povolenek. „Dnes se nám podařilo získat podporu kvalifikované většiny států Evropské unie pro zásadní změnu emisních povolenek tak, abychom měli jistotu, že nehrozí výrazné zdražení bydlení a pohonných hmot,“ uvedl premiér. Vláda podle něj v rámci své iniciativy postupuje v krocích a bude v EU dál hledat podporu pro odložení nebo úplně zrušení systému ETS 2.
Historie systému ETS 2
Zpřísnění fungování trhu s emisními povolenkami schválily země Unie v dubnu 2023 v rámci iniciativy Fit for 55, a to včetně nového systému ETS 2, který počítá i se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027. Česko, které za svého předsednictví v prosinci 2022 dohodlo za členské státy podobu norem s europoslanci, souhlasilo se všemi dubnovými návrhy.
Dopady reformy na spotřebitele z řad domácností a firem, jako je například růst nákladů na vytápění, by měl kompenzovat Sociální fond EU pro klimatická opatření.
V době schvalování se počítalo s tím, že peníze z tohoto fondu by jednotlivé státy měly používat na podporu nízkoemisních způsobů dopravy nebo snižování energetické náročnosti budov. Část peněz přitom může směřovat na finanční podporu pro nízkopříjmové domácnosti.
Navrhované změny
Návrh revize nového systému povolenek, pro který Česko nyní získalo podporu, počítá podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) s celkem pěti hlavními úpravami systému. Tou zřejmě nejdůležitější by mělo být zastropování ceny povolenek na úrovni 45 eur za tunu oxidu uhličitého. Další změny zahrnují například úpravu systému obchodování s povolenkami, zahájení takzvaných předběžných aukcí povolenek už v roce 2026, pravidelné zveřejňování klíčových dat a predikcí v systému nebo prodloužení rezervy povolenek.
Cílem iniciativy podle Fialy je, aby Evropská komise zapracovala tyto návrhy do systému už letos na podzim.
V současnosti emisní povolenky nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, například oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství jiného plynu. Státy EU mají výnosy z povolenek využívat na ochranu klimatu.
Podpora firmám
Vláda také rozhodla, že firmy v energeticky náročných odvětvích získají kvůli rostoucím nákladům na nákup emisních povolenek státní kompenzace 2,24 miliardy korun. Opatření má zabránit přesunu průmyslové výroby mimo Evropskou unii, kde by byly náklady za nadměrné emise z průmyslových provozů levnější či výhodnější.
Kompenzace jsou určeny zhruba třem desítkám podniků z hutnictví, chemického průmyslu či výroby papíru a lepenky. Největší podíl má směřovat do výroby železa a oceli, které má připadnout třetina vyhrazených peněz. O konkrétní výši podpory pro jednotlivé firmy rozhodne ministerstvo průmyslu a obchodu.
Podle zákona nesmí celková suma přesáhnout 25 procent výnosů z aukcí emisních povolenek za daný rok. Navržená částka představuje přibližně 13,5 procenta těchto příjmů, které v roce 2024 činily přes 16,5 miliardy korun.
Navržené kompenzace vycházejí z pravidel Evropské unie, která umožňují členským státům finančně podpořit průmyslové podniky ohrožené takzvaným únikem uhlíku. Návrh představuje záruku zachování konkurenceschopnosti vybraných odvětví průmyslu na globálních trzích i na vnitřním trhu EU. Vyplácení kompenzací může také v obecné rovině přispět k udržení pracovních míst v podpořených odvětvích.
Jaký by byl možný dopad na občany
Analytici zkoušeli modelově vypočítat, co by platnost emisních povolenek v současné podobě – kdy se počítá s přibližnou cenou 45 eur za povolenku – mohla znamenat. Podle výpočtů by zavedení nového systému nejvíce dopadlo na domácnosti, které topí uhlím nebo plynem.
„Uhlí je samozřejmě palivo s největším obsahem uhlíku, proto se tam počítá s nárůstem zhruba kolem 330 korun za metrák, což vlastně už dosahuje téměř padesáti procent současné prodejní ceny,“ řekl hlavní analytik ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů Jiří Gavor.
„Pokud bychom vzali očekávanou míru, kterou by měly povolenky stát, tak by to mohlo znamenat pro průměrnou domácnost, která topí plynem, zhruba pět tisíc korun ročně,“ zmínil analytik Banky Creditas Petr Dufek.
Kolik to ale skutečně bude stát, není jasné. S povolenkami by se mělo obchodovat, a jejich cena se tak může výrazně měnit. Od haléřů po koruny by si tak připlatili i řidiči. „Při úrovni 50 či 45 eur by byl dopad asi koruna do litru pohonných hmot. Ale občas vidíme dramatické, krizové scénáře s jedenácti korunami za litr, ale to pracuje s modelem, že by cena povolenky byla kolem 250 eur,“ uvedl portfolio manažer Amundi Asset Management Petr Zajíc.
