Europoslanci schválili změny emisních norem, automobilky získají více času

Europoslanci ve čtvrtek schválili změny emisních norem oxidu uhličitého pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos.

Již ve středu se na změně emisních norem oxidu uhličitého shodli zástupci členských států Unie. Nyní musí předpis ještě formálně schválit Rada EU na některém ze svých nejbližších zasedání a norma začne platit.

Návrh Evropské komise podpořilo 458 europoslanců z 573 přítomných, proti jich bylo 101. Hlasování se zdrželo čtrnáct členů Evropského parlamentu. Návrh podpořilo všech dvacet přítomných českých europoslanců. Markéta Gregorová z frakce Zelených se hlasování neúčastnila, protože je na Ukrajině.

Zprůměrování emisních cílů za tříleté období let 2025, 2026 a 2027

Cílem navrhované změny je podpořit evropský automobilový průmysl, který prochází rychlými technologickými změnami a čelí rostoucí konkurenci. Automobilový průmysl zaměstnává zhruba třináct milionů lidí a vytváří čtrnáct procent hrubého domácího produktu v Unii.

Návrh je součástí akčního plánu Komise pro evropský automobilový průmysl, který unijní exekutiva představila 5. března. Navazuje na strategický dialog o budoucnosti automobilového průmyslu, který zahájila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na konci ledna a jehož součástí byla otevřená veřejná konzultace a diskuze s průmyslem a dalšími zúčastněnými stranami s cílem řešit nejnaléhavější výzvy, kterým toto odvětví čelí.

„Evropská komise navrhla cílenou změnu nařízení, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy CO2 pro nová auta a dodávky,“ informovala unijní exekutiva na začátku dubna. Nová flexibilita znamená zprůměrování emisních cílů za tříleté období let 2025, 2026 a 2027. „Tento přístup umožňuje výrobcům vyrovnat jakékoli nadměrné roční emise překonáním cíle ve zbývajících letech. Tato dodatečná flexibilita pomůže chránit kapacitu průmyslu investovat do čistého přechodu při zachování cíle pro rok 2025 a udržení průmyslu na cestě k dalšímu kolu snižování emisí,“ dodala tehdy Komise.

Největší pragmatická změna Zelené dohody, hodnotí návrh Nerudová

Návrh podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) z frakce Evropské lidové strany (EPP) pomůže automobilkám lépe plánovat či zvládat výkyvy poptávky. „Zároveň jim tím dáváme potvrzení, že jejich investice do dekarbonizace mají pevnou oporu,“ dodal s tím, že je přesvědčen, že návrh je rozumným kompromisem.

Jeho kolegyně ze stejné frakce Danuše Nerudová (STAN) považuje schválení návrhu za zatím největší pragmatickou změnu Green Dealu (Zelené dohody pro Evropu) v tomto mandátu Evropského parlamentu. „Upravujeme normy tak, aby nezatěžovaly evropský – a zejména český – průmysl a konkurenceschopnost. Zároveň však toto opatření nijak nebrzdí investice do nízkoemisní mobility,“ dodala.

Ondřej Krutílek (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) sdělil, že má ze čtvrtečního hlasování „smíšené pocity“. „Na jednu stranu jsem rád, že se automobilkám konečně uleví od hrozících pokut. Na druhou stranu to, co se přijalo, není dostatečné,“ uvedl.

Podobný názor zastává i Alexandr Vondra (ODS) ze stejné frakce. „Představovali jsme si mnohem zásadnější změnu. Už od loňského podzimu jsme navrhovali, aby byly pokuty úplně zrušeny, protože automobilkám budou škodit v každé podobě,“ podotkl s tím, že podle všech kalkulací výrobci automobilů během tří let nedoženou deficit způsobený současným propadem prodeje elektromobilů. 

Europoslanec za Motoristy Filip Turek (Patrioti pro Evropu) podle svých slov předložil již osm návrhů na změnu evropské emisní politiky. Patří mezi ně například zavedení průměrování emisí nových vozidel ideálně na období pěti let, úplné zrušení emisních pokut, úplné zrušení cíle zákazu výroby aut se spalovacím motorem v roce 2035 či zrušení plánovaného zpřísnění emisních limitů v roce 2030. „Přestože žádný z těchto racionálních návrhů nebyl v plném rozsahu přijat, považuji za dílčí úspěch, že byl dnes (ve čtvrtek) schválen kompromisní návrh Evropské komise, pro který jsem rovněž hlasoval,“ sdělil.

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) krok uvítal. „Český průmysl tuhle změnu potřeboval. EU odkládá pokuty, poskytne firmám čas na investice a zároveň ochrání jejich konkurenceschopnost,“ sdělil. Rozhodnutí podle něj vychází ze společné česko-italské iniciativy. „Děkuji všem, kteří se s námi na prosazování návrhu podíleli. Dokazujeme, že pokud máme dobrý návrh a jsme v jeho prosazování aktivní, dosáhneme úspěchu,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 1 mminutou

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 8 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 11 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 12 hhodinami
Načítání...