Europoslanci schválili změny emisních norem, automobilky získají více času

Europoslanci ve čtvrtek schválili změny emisních norem oxidu uhličitého pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos.

Již ve středu se na změně emisních norem oxidu uhličitého shodli zástupci členských států Unie. Nyní musí předpis ještě formálně schválit Rada EU na některém ze svých nejbližších zasedání a norma začne platit.

Návrh Evropské komise podpořilo 458 europoslanců z 573 přítomných, proti jich bylo 101. Hlasování se zdrželo čtrnáct členů Evropského parlamentu. Návrh podpořilo všech dvacet přítomných českých europoslanců. Markéta Gregorová z frakce Zelených se hlasování neúčastnila, protože je na Ukrajině.

Zprůměrování emisních cílů za tříleté období let 2025, 2026 a 2027

Cílem navrhované změny je podpořit evropský automobilový průmysl, který prochází rychlými technologickými změnami a čelí rostoucí konkurenci. Automobilový průmysl zaměstnává zhruba třináct milionů lidí a vytváří čtrnáct procent hrubého domácího produktu v Unii.

Návrh je součástí akčního plánu Komise pro evropský automobilový průmysl, který unijní exekutiva představila 5. března. Navazuje na strategický dialog o budoucnosti automobilového průmyslu, který zahájila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na konci ledna a jehož součástí byla otevřená veřejná konzultace a diskuze s průmyslem a dalšími zúčastněnými stranami s cílem řešit nejnaléhavější výzvy, kterým toto odvětví čelí.

„Evropská komise navrhla cílenou změnu nařízení, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy CO2 pro nová auta a dodávky,“ informovala unijní exekutiva na začátku dubna. Nová flexibilita znamená zprůměrování emisních cílů za tříleté období let 2025, 2026 a 2027. „Tento přístup umožňuje výrobcům vyrovnat jakékoli nadměrné roční emise překonáním cíle ve zbývajících letech. Tato dodatečná flexibilita pomůže chránit kapacitu průmyslu investovat do čistého přechodu při zachování cíle pro rok 2025 a udržení průmyslu na cestě k dalšímu kolu snižování emisí,“ dodala tehdy Komise.

Největší pragmatická změna Zelené dohody, hodnotí návrh Nerudová

Návrh podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) z frakce Evropské lidové strany (EPP) pomůže automobilkám lépe plánovat či zvládat výkyvy poptávky. „Zároveň jim tím dáváme potvrzení, že jejich investice do dekarbonizace mají pevnou oporu,“ dodal s tím, že je přesvědčen, že návrh je rozumným kompromisem.

Jeho kolegyně ze stejné frakce Danuše Nerudová (STAN) považuje schválení návrhu za zatím největší pragmatickou změnu Green Dealu (Zelené dohody pro Evropu) v tomto mandátu Evropského parlamentu. „Upravujeme normy tak, aby nezatěžovaly evropský – a zejména český – průmysl a konkurenceschopnost. Zároveň však toto opatření nijak nebrzdí investice do nízkoemisní mobility,“ dodala.

Ondřej Krutílek (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) sdělil, že má ze čtvrtečního hlasování „smíšené pocity“. „Na jednu stranu jsem rád, že se automobilkám konečně uleví od hrozících pokut. Na druhou stranu to, co se přijalo, není dostatečné,“ uvedl.

Podobný názor zastává i Alexandr Vondra (ODS) ze stejné frakce. „Představovali jsme si mnohem zásadnější změnu. Už od loňského podzimu jsme navrhovali, aby byly pokuty úplně zrušeny, protože automobilkám budou škodit v každé podobě,“ podotkl s tím, že podle všech kalkulací výrobci automobilů během tří let nedoženou deficit způsobený současným propadem prodeje elektromobilů. 

Europoslanec za Motoristy Filip Turek (Patrioti pro Evropu) podle svých slov předložil již osm návrhů na změnu evropské emisní politiky. Patří mezi ně například zavedení průměrování emisí nových vozidel ideálně na období pěti let, úplné zrušení emisních pokut, úplné zrušení cíle zákazu výroby aut se spalovacím motorem v roce 2035 či zrušení plánovaného zpřísnění emisních limitů v roce 2030. „Přestože žádný z těchto racionálních návrhů nebyl v plném rozsahu přijat, považuji za dílčí úspěch, že byl dnes (ve čtvrtek) schválen kompromisní návrh Evropské komise, pro který jsem rovněž hlasoval,“ sdělil.

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) krok uvítal. „Český průmysl tuhle změnu potřeboval. EU odkládá pokuty, poskytne firmám čas na investice a zároveň ochrání jejich konkurenceschopnost,“ sdělil. Rozhodnutí podle něj vychází ze společné česko-italské iniciativy. „Děkuji všem, kteří se s námi na prosazování návrhu podíleli. Dokazujeme, že pokud máme dobrý návrh a jsme v jeho prosazování aktivní, dosáhneme úspěchu,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 1 hhodinou

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 3 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 4 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 6 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 7 hhodinami

Patnáct let od masakru v Norsku. Přeživší varují před novou vlnou nenávisti

Norsko si ve středu připomíná patnáctileté výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya a vzpomíná na 77 převážně mladých obětí. Vzpomínkových akcí se zúčastnili nejvyšší představitelé skandinávské země. Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi, a podpůrné organizace podle agentury DPA kritizovali přibývající nenávistné vzkazy pravicových extremistů na internetu.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.