Europoslanci schválili změny emisních norem, automobilky získají více času

Europoslanci ve čtvrtek schválili změny emisních norem oxidu uhličitého pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos.

Již ve středu se na změně emisních norem oxidu uhličitého shodli zástupci členských států Unie. Nyní musí předpis ještě formálně schválit Rada EU na některém ze svých nejbližších zasedání a norma začne platit.

Návrh Evropské komise podpořilo 458 europoslanců z 573 přítomných, proti jich bylo 101. Hlasování se zdrželo čtrnáct členů Evropského parlamentu. Návrh podpořilo všech dvacet přítomných českých europoslanců. Markéta Gregorová z frakce Zelených se hlasování neúčastnila, protože je na Ukrajině.

Zprůměrování emisních cílů za tříleté období let 2025, 2026 a 2027

Cílem navrhované změny je podpořit evropský automobilový průmysl, který prochází rychlými technologickými změnami a čelí rostoucí konkurenci. Automobilový průmysl zaměstnává zhruba třináct milionů lidí a vytváří čtrnáct procent hrubého domácího produktu v Unii.

Návrh je součástí akčního plánu Komise pro evropský automobilový průmysl, který unijní exekutiva představila 5. března. Navazuje na strategický dialog o budoucnosti automobilového průmyslu, který zahájila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na konci ledna a jehož součástí byla otevřená veřejná konzultace a diskuze s průmyslem a dalšími zúčastněnými stranami s cílem řešit nejnaléhavější výzvy, kterým toto odvětví čelí.

„Evropská komise navrhla cílenou změnu nařízení, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy CO2 pro nová auta a dodávky,“ informovala unijní exekutiva na začátku dubna. Nová flexibilita znamená zprůměrování emisních cílů za tříleté období let 2025, 2026 a 2027. „Tento přístup umožňuje výrobcům vyrovnat jakékoli nadměrné roční emise překonáním cíle ve zbývajících letech. Tato dodatečná flexibilita pomůže chránit kapacitu průmyslu investovat do čistého přechodu při zachování cíle pro rok 2025 a udržení průmyslu na cestě k dalšímu kolu snižování emisí,“ dodala tehdy Komise.

Největší pragmatická změna Zelené dohody, hodnotí návrh Nerudová

Návrh podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) z frakce Evropské lidové strany (EPP) pomůže automobilkám lépe plánovat či zvládat výkyvy poptávky. „Zároveň jim tím dáváme potvrzení, že jejich investice do dekarbonizace mají pevnou oporu,“ dodal s tím, že je přesvědčen, že návrh je rozumným kompromisem.

Jeho kolegyně ze stejné frakce Danuše Nerudová (STAN) považuje schválení návrhu za zatím největší pragmatickou změnu Green Dealu (Zelené dohody pro Evropu) v tomto mandátu Evropského parlamentu. „Upravujeme normy tak, aby nezatěžovaly evropský – a zejména český – průmysl a konkurenceschopnost. Zároveň však toto opatření nijak nebrzdí investice do nízkoemisní mobility,“ dodala.

Ondřej Krutílek (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) sdělil, že má ze čtvrtečního hlasování „smíšené pocity“. „Na jednu stranu jsem rád, že se automobilkám konečně uleví od hrozících pokut. Na druhou stranu to, co se přijalo, není dostatečné,“ uvedl.

Podobný názor zastává i Alexandr Vondra (ODS) ze stejné frakce. „Představovali jsme si mnohem zásadnější změnu. Už od loňského podzimu jsme navrhovali, aby byly pokuty úplně zrušeny, protože automobilkám budou škodit v každé podobě,“ podotkl s tím, že podle všech kalkulací výrobci automobilů během tří let nedoženou deficit způsobený současným propadem prodeje elektromobilů. 

Europoslanec za Motoristy Filip Turek (Patrioti pro Evropu) podle svých slov předložil již osm návrhů na změnu evropské emisní politiky. Patří mezi ně například zavedení průměrování emisí nových vozidel ideálně na období pěti let, úplné zrušení emisních pokut, úplné zrušení cíle zákazu výroby aut se spalovacím motorem v roce 2035 či zrušení plánovaného zpřísnění emisních limitů v roce 2030. „Přestože žádný z těchto racionálních návrhů nebyl v plném rozsahu přijat, považuji za dílčí úspěch, že byl dnes (ve čtvrtek) schválen kompromisní návrh Evropské komise, pro který jsem rovněž hlasoval,“ sdělil.

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) krok uvítal. „Český průmysl tuhle změnu potřeboval. EU odkládá pokuty, poskytne firmám čas na investice a zároveň ochrání jejich konkurenceschopnost,“ sdělil. Rozhodnutí podle něj vychází ze společné česko-italské iniciativy. „Děkuji všem, kteří se s námi na prosazování návrhu podíleli. Dokazujeme, že pokud máme dobrý návrh a jsme v jeho prosazování aktivní, dosáhneme úspěchu,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti.
11:54Aktualizovánopřed 11 mminutami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
13:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 1 hhodinou

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
17:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
16:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 4 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 7 hhodinami
Načítání...