Europoslanci schválili emisní normu Euro 7. Automobilkám dá více času připravit se na přísnější pravidla

Členové Evropského parlamentu (EP) ve středu schválili novou emisní normu Euro 7. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tak přísné jako v původním návrhu. Rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy. I české automobilky tedy budou mít více času připravit se na nová pravidla. Nařízení zcela nově zavádí opatření zaměřená na snížení emisí z pneumatik a brzd a na zvýšení životnosti baterií.

Cílem nařízení je podpořit přechod Evropské unie k emisně čisté mobilitě a zlepšit kvalitu ovzduší. Pro normu hlasovalo 297 europoslanců, proti jich bylo 190 a 37 se zdrželo. Aby předpis začal platit, musí ho ještě formálně schválit Rada EU složená z členských států.

Na mírnějším znění normy se evropští politici shodli v závěru loňského roku. Euro 7 vytváří právní rámec pro měření emisí mikročástic z obrušování pneumatik a brzd, což se týká i elektroaut. Nejde ani tak o klimatické změny, ale hlavně o ochranu lidí, kteří žijí poblíž silnic a kterým hrozí rakovina. Takových úmrtí v EU bývá podle dostupných údajů okolo sedmdesáti tisíc ročně.

Při vyjednávání o normě v takzvaných trialozích se podařilo dosáhnout kompromisu, v některých pozicích ustoupila Rada EU, v jiných zase Evropský parlament. Emisní limity výfukových plynů zůstanou na úrovni, kterou dnes obsahuje platná emisní norma Euro 6, a to včetně limitů testování, vyplývá z konečné verze předpisu.

Proti původnímu návrhu Evropské komise, i podle zástupců automobilového průmyslu nerealistické variantě Euro 7, se postavilo hned na začátku vyjednávání osm zemí. Česko vedlo koalici stejně smýšlejících států, ve které byly ještě Francie, Itálie, Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Polsko a Slovensko.

Více času pro automobilky

Platnost emisního nařízení Euro 7 měla podle původního návrhu Evropské komise přijít u osobních automobilů už v polovině roku 2025, pro nákladní vozidla o dva roky později. To řada unijních zemí považovala za nereálné.

Podle Evropské komise měl původní návrh normy Euro 7 zvýšit výrobu jednoho automobilu zhruba o 184 eur. Podle studie poradenské společnosti Frontier Economics to však měl být zhruba desetinásobek. Automobilky si rovněž stěžovaly, že nebudou mít na přípravu změn dostatek času. Kompromis proto původní harmonogram prodloužil.

Nyní počítá se zavedením opatření dva a půl roku od vstupu normy v platnost u nových modelů osobních vozidel a tři a půl roku u stávajících modelů. U nákladních aut to má být čtyři roky, respektive pět let. Tyto lhůty umožní automobilkám připravit se na nové požadavky.

Boj až do konce, popsal Vondra

„Boj to byl až do konce,“ řekl o hlasování český europoslanec Alexandr Vondra (ODS), vystupující v EP jako zpravodaj normy. „Ještě v posledních vteřinách jsem křičel na Poláky, aby nehlasovali proti, a na některé Italy,“ řekl českým novinářům. Ohrožení domluvené většiny vysvětlil tím, že se blíží červnové volby do EP, a proto některým zákonodárcům už nejde o podstatu věci, ale o to, kdo vyšle razantnější vzkaz voličům o svém odporu vůči všem nepopulárním „zeleným“ nařízením z Bruselu.

V rozpravě proti přijetí „okleštěné“ normy vystupovali hlavně zástupci klubů socialistů, Zelených a levice. „Vlastně šlo o dvě věci: aby to přežil automobilový průmysl, protože pro českou ekonomiku je to číslo jedna, dvě a tři, a aby to přežil zákazník. Na elektromobil běžný občan dneska nemá,“ řekl Vondra.

V hlasování jej podpořilo dvanáct zástupců Česka, proti hlasovali tři poslanci za ANO a jedna za KSČM, zatímco tři Piráti se zdrželi.

„Záměr byl asi dobrý (stejné podmínky pro všechny), provedení špatné (výjimky z výjimek), načasování vysloveně nešťastné,“ reagoval na přijetí normy v Evropském parlamentu Mikuláš Peksa (Piráti), který se zdržel.

Podle Ondřeje Kovaříka (ANO), který hlasoval proti, je norma „nepotřebným návrhem“ a „zbytečnou regulací“.

Emisní limity pro nákladní automobily jsou sice mírně přísnější (zejména pokud jde o dusíkaté emise), nicméně pro výrobce stále technologicky dosažitelné. Euro 7 nahradí nařízení Euro 6 (pro osobní automobily, dodávky a lehká vozidla) a Euro VI (pro nákladní automobily a těžká nákladní vozidla).

Nově pak norma zavádí opatření ke snížení emisí z pneumatik a brzd. Emise pevných částic, které vznikají otěrem pneumatik o vozovku a brzdových destiček o kotouče, dosud upravovány nebyly. Nová norma stanovuje limit tří miligramů na kilometr pro čistě elektrická vozidla, sedm miligramů na kilometr pro většinu spalovacích motorů a hybridní vozidla a jedenáct miligramů na kilometr pro velké dodávky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 39 mminutami

Australská vláda po útoku v Sydney projedná zpřísnění zbraňových zákonů

Australský premiér Anthony Albanese v reakci na nedělní útok v Sydney uvedl, že navrhne zpřísnění zákonů o držení střelných zbraní. Chce s ministry prodiskutovat možnost omezení počtu legálně držených zbraní na osobu a délku platnosti zbrojního průkazu. Australská pravidla přitom podle agentury Reuters již nyní patří k nejpřísnějším na světě a jsou dávána do souvislosti s tím, že Austrálie je mezi zeměmi s nejnižším počtem vražd střelnou zbraní na obyvatele.
před 51 mminutami

Americký režisér Rob Reiner zemřel násilnou smrtí

Americký režisér Rob Reiner a jeho žena Michele zemřeli v neděli násilnou smrtí ve svém domě v Los Angeles. Informovala o tom v pondělí agentura AP s odvoláním na policejní zdroj, podle něhož policisté vyšetřují útok nožem, kvůli kterému vyslýchají příbuzného Reinerových. Osmasedmdesátiletý filmař režíroval snímky jako Když Harry potkal Sally, Pár správných chlapů nebo Misery nechce zemřít.
06:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok v Sydney má řadu obětí. Cílil na židovskou komunitu

Střelba na pláži Bondi v Sydney si vyžádala patnáct obětí, včetně dítěte. Zraněných je nejméně 40. Na místě byl zabit také padesátiletý střelec, čímž se počet zemřelých zvýšil na šestnáct. Podle agentury Reuters to uvedla australská policie. Druhý útočník je v kritickém stavu v nemocnici. Premiér státu Nový Jižní Wales Chris Minns oznámil, že útok cílil na židovskou komunitu v Sydney. Podle izraelského serveru The Jerusalem Post se na místě konaly oslavy židovského svátku chanuka, kterých se účastnily přibližně dva tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hongkongský soud uznal aktivistu Laie vinným ze spiknutí se zahraničními silami

Hongkongský soud v pondělí uznal prodemokratického aktivistu a někdejšího mediálního magnáta Jimmyho Laie vinným z porušení kontroverzního zákona o národní bezpečnosti. Lai se podle soudu spolčil se zahraničními silami a publikoval štvavé materiály, za což mu podle zmíněného Čínou vnuceného zákona hrozí až doživotí, napsala agentura Reuters.
04:49Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Chilané zvolili prezidentem krajně pravicového politika Kasta

Prezidentem Chile byl zvolen krajně pravicový politik José Antonio Kast, který v nedělním druhém kole voleb porazil levicovou konkurentku Jeannette Jaraovou. Po sečtení více než 99 procent okrsků získal Kast téměř 58,2 procenta hlasů, zatímco Jaraová dostala 41,8 procenta. Média se shodují, že Chile bude mít po jasném Kastově vítězství nejpravicovější vedení od konce diktatury Augusta Pinocheta v roce 1990.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po střelbě na Brownově univerzitě v USA zemřeli nejméně dva lidé

Nejméně dva studenti zemřeli po sobotní střelbě na Brownově univerzitě ve státě Rhode Island na severovýchodě Spojených států. Dalších devět lidí utrpělo zranění, většina je ve stabilizovaném stavu, informovaly pode médií úřady. Policie později uvedla, že zadržela v souvislosti se střelbou jednu osobu. Podle šéfa policie Oscara Pereze je podezřelému kolem 20 let, s odvoláním na probíhající vyšetřování však odmítl sdělit podrobnosti. Úřady v tuto chvíli nepátrají po dalších podezřelých.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Britští reformisté navzdory řadě kauz hlásí širokou členskou základnu

Britští reformisté Nigela Farage prohlašují, že jsou „největší britskou politickou stranou“. V počtech členů předstihli vládní labouristy, kterým základna podporovatelů naopak klesá. Pokračující úspěchy pravice zatím nebrzdí ani skandály ohledně výdajů za kampaň a možných rasistických výroků jejího předsedy z dob studií.
před 13 hhodinami
Načítání...