Europoslanci schválili emisní normu Euro 7. Automobilkám dá více času připravit se na přísnější pravidla

Členové Evropského parlamentu (EP) ve středu schválili novou emisní normu Euro 7. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tak přísné jako v původním návrhu. Rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy. I české automobilky tedy budou mít více času připravit se na nová pravidla. Nařízení zcela nově zavádí opatření zaměřená na snížení emisí z pneumatik a brzd a na zvýšení životnosti baterií.

Cílem nařízení je podpořit přechod Evropské unie k emisně čisté mobilitě a zlepšit kvalitu ovzduší. Pro normu hlasovalo 297 europoslanců, proti jich bylo 190 a 37 se zdrželo. Aby předpis začal platit, musí ho ještě formálně schválit Rada EU složená z členských států.

Na mírnějším znění normy se evropští politici shodli v závěru loňského roku. Euro 7 vytváří právní rámec pro měření emisí mikročástic z obrušování pneumatik a brzd, což se týká i elektroaut. Nejde ani tak o klimatické změny, ale hlavně o ochranu lidí, kteří žijí poblíž silnic a kterým hrozí rakovina. Takových úmrtí v EU bývá podle dostupných údajů okolo sedmdesáti tisíc ročně.

Při vyjednávání o normě v takzvaných trialozích se podařilo dosáhnout kompromisu, v některých pozicích ustoupila Rada EU, v jiných zase Evropský parlament. Emisní limity výfukových plynů zůstanou na úrovni, kterou dnes obsahuje platná emisní norma Euro 6, a to včetně limitů testování, vyplývá z konečné verze předpisu.

Proti původnímu návrhu Evropské komise, i podle zástupců automobilového průmyslu nerealistické variantě Euro 7, se postavilo hned na začátku vyjednávání osm zemí. Česko vedlo koalici stejně smýšlejících států, ve které byly ještě Francie, Itálie, Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Polsko a Slovensko.

Více času pro automobilky

Platnost emisního nařízení Euro 7 měla podle původního návrhu Evropské komise přijít u osobních automobilů už v polovině roku 2025, pro nákladní vozidla o dva roky později. To řada unijních zemí považovala za nereálné.

Podle Evropské komise měl původní návrh normy Euro 7 zvýšit výrobu jednoho automobilu zhruba o 184 eur. Podle studie poradenské společnosti Frontier Economics to však měl být zhruba desetinásobek. Automobilky si rovněž stěžovaly, že nebudou mít na přípravu změn dostatek času. Kompromis proto původní harmonogram prodloužil.

Nyní počítá se zavedením opatření dva a půl roku od vstupu normy v platnost u nových modelů osobních vozidel a tři a půl roku u stávajících modelů. U nákladních aut to má být čtyři roky, respektive pět let. Tyto lhůty umožní automobilkám připravit se na nové požadavky.

Boj až do konce, popsal Vondra

„Boj to byl až do konce,“ řekl o hlasování český europoslanec Alexandr Vondra (ODS), vystupující v EP jako zpravodaj normy. „Ještě v posledních vteřinách jsem křičel na Poláky, aby nehlasovali proti, a na některé Italy,“ řekl českým novinářům. Ohrožení domluvené většiny vysvětlil tím, že se blíží červnové volby do EP, a proto některým zákonodárcům už nejde o podstatu věci, ale o to, kdo vyšle razantnější vzkaz voličům o svém odporu vůči všem nepopulárním „zeleným“ nařízením z Bruselu.

V rozpravě proti přijetí „okleštěné“ normy vystupovali hlavně zástupci klubů socialistů, Zelených a levice. „Vlastně šlo o dvě věci: aby to přežil automobilový průmysl, protože pro českou ekonomiku je to číslo jedna, dvě a tři, a aby to přežil zákazník. Na elektromobil běžný občan dneska nemá,“ řekl Vondra.

V hlasování jej podpořilo dvanáct zástupců Česka, proti hlasovali tři poslanci za ANO a jedna za KSČM, zatímco tři Piráti se zdrželi.

„Záměr byl asi dobrý (stejné podmínky pro všechny), provedení špatné (výjimky z výjimek), načasování vysloveně nešťastné,“ reagoval na přijetí normy v Evropském parlamentu Mikuláš Peksa (Piráti), který se zdržel.

Podle Ondřeje Kovaříka (ANO), který hlasoval proti, je norma „nepotřebným návrhem“ a „zbytečnou regulací“.

Emisní limity pro nákladní automobily jsou sice mírně přísnější (zejména pokud jde o dusíkaté emise), nicméně pro výrobce stále technologicky dosažitelné. Euro 7 nahradí nařízení Euro 6 (pro osobní automobily, dodávky a lehká vozidla) a Euro VI (pro nákladní automobily a těžká nákladní vozidla).

Nově pak norma zavádí opatření ke snížení emisí z pneumatik a brzd. Emise pevných částic, které vznikají otěrem pneumatik o vozovku a brzdových destiček o kotouče, dosud upravovány nebyly. Nová norma stanovuje limit tří miligramů na kilometr pro čistě elektrická vozidla, sedm miligramů na kilometr pro většinu spalovacích motorů a hybridní vozidla a jedenáct miligramů na kilometr pro velké dodávky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko opět útočilo drony na Kyjev

Ukrajina hlásí další ruské vzdušné útoky na Kyjev. Nejméně jeden člověk ve čtvrtek v noci při nich utrpěl zranění, informovali tamní činitelé. Ruské úřady zase hlásí útoky ukrajinských dronů v Bělgorodské, Uljanovské a Voroněžské oblasti, napsala agentura Reuters.
před 34 mminutami

VideoSeniorku v Madridu po 70 letech vystěhovali z bytu. Krok vyvolal rozsáhlé protesty

Nedostatek dostupného bydlení je stále větší bolestí celé Evropy. Ve Španělsku, kde chybí 800 tisíc bytů, je krize obzvlášť hluboká a nyní doslova explodovala. Madridské úřady po dlouhé soudní bitvě vystěhovaly z bytu, kde žila více než sedm desetiletí, 87letou zdravotně postiženou seniorku. Bezohledný krok odstartoval protesty napříč velkými městy. K situaci se vyjádřil i premiér Pedro Sánchez. „Vystěhování Maricarmen (Abascalové) je společenskou tragédií, kterou nemůžeme akceptovat,“ uvedl. Levicová centrální vláda prosazuje silnější ochranu nájemníků. Tato ambice ale v rozděleném parlamentu naráží na odpor.
před 2 hhodinami

USA se musí rozhodnout, zda chtějí válku ukončit, řekl Pezeškján médiím

Je na Spojených státech, aby se rozhodly, zda chtějí válku proti Íránu ukončit, či nikoli. V rozhovoru s televizní stanicí Fox News v New Yorku to ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) řekl íránský prezident Masúd Pezeškján. Současně připomněl, že to nebyl Írán, kdo konflikt vyvolal, a zopakoval, že jeho země je odhodlána se bránit.
před 4 hhodinami

Jsem hrdý na vztahy USA a Číny, řekl Trump Si Ťin-pchingovi v Bílém domě

Vytvořili jsme se Si Ťin-pchingem skutečné přátelství, řekl americký prezident Donald Trump během návštěvy čínského prezidenta v Bílém domě. Jejich čtvrteční jednání je klíčovým bodem během třídenní návštěvy Siho v USA. Později se oba společně s prvními dámami zúčastní státní večeře v Bílém domě. Přítomni budou také zástupci předních amerických firem. Hospodářskou spolupráci oba politici zmiňovali i během projevů v úvodu jejich setkání.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael se bude dále bránit, nemá jinou možnost, řekl v OSN Netanjahu

V New Yorku pokračuje třetím dnem všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN. Projev měl i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedl, že se Izrael bude nadále bránit a bude vítězit, protože nemá jinou možnost. Zmínil také hrozbu, kterou představoval Írán, a útoky palestinských teroristů na Izrael. Netanjahu ostře odmítl obvinění své země z genocidy a ti, kteří taková obvinění vznášejí, by se podle izraelského premiéra měli stydět. Předtím vystoupil mimo jiné palestinský prezident Mahmúd Abbás, který mluvil on-line, protože mu Spojené státy opět odmítly udělit vízum. Dále vystoupí mimo jiné zástupci Evropské unie, Maďarska či Venezuely.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

CNN, MS NOW i Politico opět získaly přístup do Bílého domu

Americké stanice CNN a MS NOW i server Politico uvedly, že jim byl opět povolen přístup do Bílého domu. Federální soudce o něco dříve nařídil americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi obnovit novinářům obou stanic a serveru Politico přístup do jeho sídla. Reportéři všech tří médií však uvedli, že několik hodin po soudním rozhodnutí je do Bílého domu nepustili a média kvůli tomu požádala soud o okamžité slyšení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
před 12 hhodinami

Izraelský úřad zakázal účast všech arabských stran ve volbách

Izraelská ústřední volební komise ve středu hlasovala pro přijetí návrhů na úplné vyloučení kandidátní listiny izraelské politické aliance tří stran izraelských Arabů, píše server Times of Israel (ToI). Jedná se konkrétně o strany Balad, Chadaš a Ta'al. Další arabské straně Ra'am, známé v češtině jako Sjednocená arabská kandidátka, byla rovněž účast ve volbách zakázána. Očekává se, že rozhodnutí zvrátí nejvyšší soud.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.