Europoslanci schválili emisní normu Euro 7. Automobilkám dá více času připravit se na přísnější pravidla

Členové Evropského parlamentu (EP) ve středu schválili novou emisní normu Euro 7. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tak přísné jako v původním návrhu. Rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy. I české automobilky tedy budou mít více času připravit se na nová pravidla. Nařízení zcela nově zavádí opatření zaměřená na snížení emisí z pneumatik a brzd a na zvýšení životnosti baterií.

Cílem nařízení je podpořit přechod Evropské unie k emisně čisté mobilitě a zlepšit kvalitu ovzduší. Pro normu hlasovalo 297 europoslanců, proti jich bylo 190 a 37 se zdrželo. Aby předpis začal platit, musí ho ještě formálně schválit Rada EU složená z členských států.

Na mírnějším znění normy se evropští politici shodli v závěru loňského roku. Euro 7 vytváří právní rámec pro měření emisí mikročástic z obrušování pneumatik a brzd, což se týká i elektroaut. Nejde ani tak o klimatické změny, ale hlavně o ochranu lidí, kteří žijí poblíž silnic a kterým hrozí rakovina. Takových úmrtí v EU bývá podle dostupných údajů okolo sedmdesáti tisíc ročně.

Při vyjednávání o normě v takzvaných trialozích se podařilo dosáhnout kompromisu, v některých pozicích ustoupila Rada EU, v jiných zase Evropský parlament. Emisní limity výfukových plynů zůstanou na úrovni, kterou dnes obsahuje platná emisní norma Euro 6, a to včetně limitů testování, vyplývá z konečné verze předpisu.

Proti původnímu návrhu Evropské komise, i podle zástupců automobilového průmyslu nerealistické variantě Euro 7, se postavilo hned na začátku vyjednávání osm zemí. Česko vedlo koalici stejně smýšlejících států, ve které byly ještě Francie, Itálie, Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Polsko a Slovensko.

Více času pro automobilky

Platnost emisního nařízení Euro 7 měla podle původního návrhu Evropské komise přijít u osobních automobilů už v polovině roku 2025, pro nákladní vozidla o dva roky později. To řada unijních zemí považovala za nereálné.

Podle Evropské komise měl původní návrh normy Euro 7 zvýšit výrobu jednoho automobilu zhruba o 184 eur. Podle studie poradenské společnosti Frontier Economics to však měl být zhruba desetinásobek. Automobilky si rovněž stěžovaly, že nebudou mít na přípravu změn dostatek času. Kompromis proto původní harmonogram prodloužil.

Nyní počítá se zavedením opatření dva a půl roku od vstupu normy v platnost u nových modelů osobních vozidel a tři a půl roku u stávajících modelů. U nákladních aut to má být čtyři roky, respektive pět let. Tyto lhůty umožní automobilkám připravit se na nové požadavky.

Boj až do konce, popsal Vondra

„Boj to byl až do konce,“ řekl o hlasování český europoslanec Alexandr Vondra (ODS), vystupující v EP jako zpravodaj normy. „Ještě v posledních vteřinách jsem křičel na Poláky, aby nehlasovali proti, a na některé Italy,“ řekl českým novinářům. Ohrožení domluvené většiny vysvětlil tím, že se blíží červnové volby do EP, a proto některým zákonodárcům už nejde o podstatu věci, ale o to, kdo vyšle razantnější vzkaz voličům o svém odporu vůči všem nepopulárním „zeleným“ nařízením z Bruselu.

V rozpravě proti přijetí „okleštěné“ normy vystupovali hlavně zástupci klubů socialistů, Zelených a levice. „Vlastně šlo o dvě věci: aby to přežil automobilový průmysl, protože pro českou ekonomiku je to číslo jedna, dvě a tři, a aby to přežil zákazník. Na elektromobil běžný občan dneska nemá,“ řekl Vondra.

V hlasování jej podpořilo dvanáct zástupců Česka, proti hlasovali tři poslanci za ANO a jedna za KSČM, zatímco tři Piráti se zdrželi.

„Záměr byl asi dobrý (stejné podmínky pro všechny), provedení špatné (výjimky z výjimek), načasování vysloveně nešťastné,“ reagoval na přijetí normy v Evropském parlamentu Mikuláš Peksa (Piráti), který se zdržel.

Podle Ondřeje Kovaříka (ANO), který hlasoval proti, je norma „nepotřebným návrhem“ a „zbytečnou regulací“.

Emisní limity pro nákladní automobily jsou sice mírně přísnější (zejména pokud jde o dusíkaté emise), nicméně pro výrobce stále technologicky dosažitelné. Euro 7 nahradí nařízení Euro 6 (pro osobní automobily, dodávky a lehká vozidla) a Euro VI (pro nákladní automobily a těžká nákladní vozidla).

Nově pak norma zavádí opatření ke snížení emisí z pneumatik a brzd. Emise pevných částic, které vznikají otěrem pneumatik o vozovku a brzdových destiček o kotouče, dosud upravovány nebyly. Nová norma stanovuje limit tří miligramů na kilometr pro čistě elektrická vozidla, sedm miligramů na kilometr pro většinu spalovacích motorů a hybridní vozidla a jedenáct miligramů na kilometr pro velké dodávky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
11:36Aktualizovánopřed 25 mminutami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu. Zasáhl i dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s teroristickým hnutím Hizballáh. V sobotu Izrael bombardoval obytnou budovu v jiholibanonském okrese Nabatíja a zabil sedmiletého chlapce a několik členů rodiny zranil, uvedl deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Ve stejnojmenném městě zasáhl vojenskou základnu a zranil libanonského vojáka, sdělila libanonská armáda.
02:31Aktualizovánopřed 51 mminutami

Ben Gvir po aféře s ponižováním aktivistů nesmí do Francie

Francie zakázala na své území vstup izraelskému ministrovi národní bezpečnosti Itamaru Ben Gvirovi kvůli videu, kde se vysmívá zadrženým aktivistům z humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy. Počínání izraelských sil i chování samotného Ben Gvira označilo několik evropských zemí za nepřijatelné, ohavné či nelidské. Rostoucí počet členských států EU požaduje sankce.
16:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při explozi v čínském dole zemřelo devadesát lidí

Nejméně devadesát lidí přišlo o život při důlním neštěstí v Číně. Dalších sto osob skončilo v nemocnici, informoval server BBC News s odkazem na novou bilanci, kterou zveřejnila čínská státní média. Ta dříve sdělila, že v pátek došlo v uhelném dole na severovýchodě země k výbuchu plynu. Jde o nejhorší důlní neštěstí v Číně za 17 let, napsala agentura AFP. Peking přislíbil přísně potrestat viníky.
08:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina hlásí mrtvé, počet obětí roste i v okupovaném Starobilsku

Nejméně tři lidé zemřeli a pět utrpělo zranění při ruských útocích na Charkovskou oblast, sdělil náčelník správy tohoto regionu Oleh Syněhubov. V Chersonu ruské drony zabily dva lidi, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Jeden člověk zemřel u města Sumy po útoku na pohřební průvod, píše Ukrajinska pravda. Počet obětí pátečního útoku ve Starobilsku v okupované Luhanské oblasti stoupl na jedenáct a deset osob se pohřešuje, oznámily ruské úřady. Podobná tvrzení nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.
11:01Aktualizovánopřed 4 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 4 hhodinami

V Kalifornii hrozí výbuch nádrže s toxickou chemikálií

Úřady v jižní Kalifornii se snaží zabránit výbuchu nádrže, ze které uniká nebezpečná chemikálie. Přibližně 40 tisíc lidí bylo evakuováno, napsala agentura AP. Drama se odehrává v závodě na výrobu plastů pro letecký průmysl ve městě Garden Grove.
před 4 hhodinami

Vojenská integrace Ruska s Běloruskem ohrožuje celou Evropu, říká Cichanouská

Hlubší vojenská integrace Ruska a Běloruska představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu, nikoliv jen pro země na východním křídle NATO. V rozhovoru s ČTK to uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Režim diktátora Alexandra Lukašenka podle ní slouží Moskvě jako nástroj zastrašování a nátlaku vůči evropským státům.
před 8 hhodinami
Načítání...