Europoslanci schválili emisní normu Euro 7. Automobilkám dá více času připravit se na přísnější pravidla

Členové Evropského parlamentu (EP) ve středu schválili novou emisní normu Euro 7. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tak přísné jako v původním návrhu. Rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy. I české automobilky tedy budou mít více času připravit se na nová pravidla. Nařízení zcela nově zavádí opatření zaměřená na snížení emisí z pneumatik a brzd a na zvýšení životnosti baterií.

Cílem nařízení je podpořit přechod Evropské unie k emisně čisté mobilitě a zlepšit kvalitu ovzduší. Pro normu hlasovalo 297 europoslanců, proti jich bylo 190 a 37 se zdrželo. Aby předpis začal platit, musí ho ještě formálně schválit Rada EU složená z členských států.

Na mírnějším znění normy se evropští politici shodli v závěru loňského roku. Euro 7 vytváří právní rámec pro měření emisí mikročástic z obrušování pneumatik a brzd, což se týká i elektroaut. Nejde ani tak o klimatické změny, ale hlavně o ochranu lidí, kteří žijí poblíž silnic a kterým hrozí rakovina. Takových úmrtí v EU bývá podle dostupných údajů okolo sedmdesáti tisíc ročně.

Při vyjednávání o normě v takzvaných trialozích se podařilo dosáhnout kompromisu, v některých pozicích ustoupila Rada EU, v jiných zase Evropský parlament. Emisní limity výfukových plynů zůstanou na úrovni, kterou dnes obsahuje platná emisní norma Euro 6, a to včetně limitů testování, vyplývá z konečné verze předpisu.

Proti původnímu návrhu Evropské komise, i podle zástupců automobilového průmyslu nerealistické variantě Euro 7, se postavilo hned na začátku vyjednávání osm zemí. Česko vedlo koalici stejně smýšlejících států, ve které byly ještě Francie, Itálie, Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Polsko a Slovensko.

Více času pro automobilky

Platnost emisního nařízení Euro 7 měla podle původního návrhu Evropské komise přijít u osobních automobilů už v polovině roku 2025, pro nákladní vozidla o dva roky později. To řada unijních zemí považovala za nereálné.

Podle Evropské komise měl původní návrh normy Euro 7 zvýšit výrobu jednoho automobilu zhruba o 184 eur. Podle studie poradenské společnosti Frontier Economics to však měl být zhruba desetinásobek. Automobilky si rovněž stěžovaly, že nebudou mít na přípravu změn dostatek času. Kompromis proto původní harmonogram prodloužil.

Nyní počítá se zavedením opatření dva a půl roku od vstupu normy v platnost u nových modelů osobních vozidel a tři a půl roku u stávajících modelů. U nákladních aut to má být čtyři roky, respektive pět let. Tyto lhůty umožní automobilkám připravit se na nové požadavky.

Boj až do konce, popsal Vondra

„Boj to byl až do konce,“ řekl o hlasování český europoslanec Alexandr Vondra (ODS), vystupující v EP jako zpravodaj normy. „Ještě v posledních vteřinách jsem křičel na Poláky, aby nehlasovali proti, a na některé Italy,“ řekl českým novinářům. Ohrožení domluvené většiny vysvětlil tím, že se blíží červnové volby do EP, a proto některým zákonodárcům už nejde o podstatu věci, ale o to, kdo vyšle razantnější vzkaz voličům o svém odporu vůči všem nepopulárním „zeleným“ nařízením z Bruselu.

V rozpravě proti přijetí „okleštěné“ normy vystupovali hlavně zástupci klubů socialistů, Zelených a levice. „Vlastně šlo o dvě věci: aby to přežil automobilový průmysl, protože pro českou ekonomiku je to číslo jedna, dvě a tři, a aby to přežil zákazník. Na elektromobil běžný občan dneska nemá,“ řekl Vondra.

V hlasování jej podpořilo dvanáct zástupců Česka, proti hlasovali tři poslanci za ANO a jedna za KSČM, zatímco tři Piráti se zdrželi.

„Záměr byl asi dobrý (stejné podmínky pro všechny), provedení špatné (výjimky z výjimek), načasování vysloveně nešťastné,“ reagoval na přijetí normy v Evropském parlamentu Mikuláš Peksa (Piráti), který se zdržel.

Podle Ondřeje Kovaříka (ANO), který hlasoval proti, je norma „nepotřebným návrhem“ a „zbytečnou regulací“.

Emisní limity pro nákladní automobily jsou sice mírně přísnější (zejména pokud jde o dusíkaté emise), nicméně pro výrobce stále technologicky dosažitelné. Euro 7 nahradí nařízení Euro 6 (pro osobní automobily, dodávky a lehká vozidla) a Euro VI (pro nákladní automobily a těžká nákladní vozidla).

Nově pak norma zavádí opatření ke snížení emisí z pneumatik a brzd. Emise pevných částic, které vznikají otěrem pneumatik o vozovku a brzdových destiček o kotouče, dosud upravovány nebyly. Nová norma stanovuje limit tří miligramů na kilometr pro čistě elektrická vozidla, sedm miligramů na kilometr pro většinu spalovacích motorů a hybridní vozidla a jedenáct miligramů na kilometr pro velké dodávky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 19 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 21 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...