Ovzduší

Škoda na životním prostředí v souvislosti s havárií cisteren s toxickým benzenem v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku několikanásobně přesáhne původní odhadovanou částku sto milionů korun. Její výše se bude odvíjet od rozsahu sanačních opatření, uvedla mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIZP) Miriam Loužecká. Další škoda ve výši 125 milionů na infrastruktuře a vlaku zůstává stejná, sdělil mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.

Ovzduší v Česku se v posledních letech pročistilo. Pomohly výměny domácích kotlů, ale třeba i mírnější zimy. Novela o ochraně ovzduší, která cílí na snížení znečištění a ochranu zdraví lidí, mimo jiné od března zakazuje spalovat biomasu, upravuje ale i další oblasti. Problémem přesto zůstává karcinogenní benzo(a)pyren jako produkt nedokonalého spalování.

Mísení vody mezi hustopečským jezerem číslo šest a místem havárie cisteren s benzenem by měly zabránit takzvané larsenové stěny, které lze umístit až do hloubky osmi metrů. Instalovat se budou v příštích dnech, řekl šéf hustopečských rybářů Stanislav Pernický. V některých z havarovaných cisteren v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku jsou stále naměřené nebezpečné koncentrace par. Hasiči proto pokračují v jejich odpařování. Odstraňují také koleje.

Odhad ekologických škod po páteční havárii cisteren v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku činí sto milionů korun. Celková škoda tak stoupla na 225 milionů. Hasiči dosud přečerpali dvě cisterny s benzenem, které odvezli, další tři jsou v pořadí, informoval mluvčí drážních hasičů Martin Kavka. Práce budou pokračovat i v úterý. Podle tamních rybářů musí být likvidace následků provedena rychle, dokud je sucho, jinak hrozí, že se látka z půdy dostane do štěrkopískových podloží a do jejich jezer.

Ostravské OKK Koksovny plánují snížit množství vypouštěných škodlivin do ovzduší. Podnik nainstaluje moderní technologie za sedmdesát milionů korun. Mají snížit množství emisí asi o dvacet procent. K investici se společnost zavázala v dodatku k dobrovolné dohodě, kterou její zástupci podepsali s městem.

Mezinárodní projekt upozorňuje, že malé obce mají často horší ovzduší než lidnatá města. Vědci, včetně těch českých, sledují jeho kvalitu na různých místech i pomocí dronů se speciálními monitory. Pokud zjistí problém, upozorňují na něj místní.

V přerovské chemičce Precheza, která je součástí koncernu Agrofert, unikl v pátek večer do ovzduší oxid siřičitý. Společnost si není vědoma, že by událost měla negativní vliv na kvalitu ovzduší v Přerově, řekl mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu byla kvalita ovzduší v Přerově v pátek i v sobotu velmi dobrá.

Ovzduší v Česku se po silvestrovské půlnoci na některých místech výrazně zhoršilo, vliv měla odpalovaná pyrotechnika, ale působily také meteorologické podmínky. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Hasičům se v úterý kolem 16:00 podařilo lokalizovat požár haly ve Frýdlantu nad Ostravicí, se kterým bojovali od rána. Plameny se dál nešíří, pokračuje dohašování. Podle odhadů potrvá do rána. Část jednotek už ale místo opustila. Zásah komplikuje silný vítr a velikost objektu. Povolána byla i chemická laboratoř, která měří škodliviny v ovzduší, těžká technika musela strhnout část obvodových stěn haly. Policie kvůli ohni evakuovala asi stovku lidí z nedalekého obchodního centra, případ řeší jako obecné ohrožení z nedbalosti.

Kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji se v neděli zlepšila, meteorologové odvolali smogovou situaci i stav regulace pro Ostravsko, Karvinsko a Frýdecko-Místecko.

Během příštích deseti let chce ministerstvo životního prostředí upustit od vytápění uhlím v rodinných domech, náhradou mají být kotle na biomasu nebo tepelná čerpadla. Jak domácnosti a velké firmy ovlivňují to, co Češi dýchají, a jakým způsobem pomohly kotlíkové dotace, díky kterým si lidé mohli pořídit ekologičtější zdroj tepla? I tom diskutovali v pořadu Zkraje starosta Ludgeřovic Daniel Havlík (SOCDEM), podnikatel Jan Světlík, vědec Jiří „Smokeman“ Horák, ředitel odboru ochrany ovzduší ministerstva životního prostředí Kurt Dědič, novinář Jan Brož a ředitel obecně prospěšné společnosti Čisté nebe Ondřej Daněk.

Na podporu ekologické železniční dopravy vyhradilo ministerstvo životního prostředí v Modernizačním fondu 15 miliard korun. Peníze půjdou na výměnu starých dieselových vlaků za moderní soupravy. Cílem je snížit emise, zvýšit energetickou účinnost a zlepšit kvalitu ovzduší. Podle dopravců nebudou peníze na proměnu české železnice zdaleka stačit.

Kvalita ovzduší a vody v Česku se loni dále zlepšovala, ubývá ale stále orné půdy a ptáků. Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2023, jejíž výsledky zveřejnilo ministerstvo životního prostředí. Krajina v zemi čelí rizikům spojeným se změnou klimatu, což podle úřadu dokládají častější extrémní projevy počasí, například povodně. Odklon od fosilních zdrojů energie k obnovitelným brzdí kolísání cen a dostupnost energie, třeba doprava je nadále závislá především na fosilních palivech, uvedlo ministerstvo.

Škodlivin, které lidé dýchají v okolí Liberty Ostrava, výrazně ubylo. O polovinu méně je polétavého prachu a o dvě třetiny kleslo i množství benzo(a)pyrenu, který způsobuje rakovinu. Kompletní výsledky výzkumu u dalších plynů budou znát odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) příští rok na jaře. Snížení emisí souvisí hlavně s ukončením prvovýroby, tedy provozu vysokých pecí a koksovny.

Kotlíkové dotace v sobotu končí. Stát tak skoro deset let podporoval domácnosti, aby vyměnily stará topeniště za modernější a pomohly vyčistit ovzduší. Nabídku za tu dobu využilo přes 130 tisíc rodin. Celkem si rozdělí více než 15 miliard korun. Akce podle ministerstva životního prostředí měřitelně zlepšila poměry v obcích.

Znečištění ovzduší má stále větší dopady na lidské zdraví a stalo se po vysokém krevním tlaku druhým nejčastějším faktorem, který přispívá k úmrtím. Uvádí to zpráva, kterou zveřejnil americký výzkumný ústav Health Effects Institute (HEI). Mimo jiné z ní vyplývá, že kvůli špatnému vzduchu denně ve světě umírá skoro dva tisíce dětí mladších pěti let.

Vzduch, který se ve velkoměstech dostává ven z kancelářských budov, může do okolí uvolňovat spoustu znečištění. Jak moc, to popsali vědci z americké Purdue University.

Zastávky autobusů pražské MHD by mohly být od letošního léta všechny na znamení. Cílem je zkrácení intervalů či plynulost dopravy, ale také omezení hluku a škodlivin z výfuků. Změna by navíc přinesla úsporu peněz i pohonných hmot. Návrh připravuje organizace ROPID, která pražskou MHD plánuje. Novinku už ve čtvrtek schválili radní Středočeského kraje, ti pražští o ní budou rozhodovat v příštím týdnu. Pokud návrh projde, začne platit 29. června.

Česká inspekce životního prostředí zná první výsledky šetření na heřmanické haldě v Ostravě. Zveřejňovat je ale zatím nechce. Státní podnik Diamo však uvedl, že navezený materiál neodpovídá smluvním a zákonným podmínkám. Stavem odvalu se začala inspekce zabývat loni v létě. Obyvatelé ostravské části Heřmanice na informace čekají, chtějí vědět, jaká bude budoucnost haldy. Stěžují si na zápach a znečištěné ovzduší.

Do Česka o víkendu dorazí letní počasí. V sobotu by měly teploty vystoupat na 21 až 25 stupňů, v neděli pak až na 27 stupňů. Podle meteorologů se jedná vzhledem k ročnímu období a měsíci o mimořádně nadprůměrné teploty. Češi si podle odborníků budou muset na teplejší dny napříč celým rokem začít zvykat, zaznělo v pořadu 90' ČT24.

Smog kvůli saharskému písku, který se dostal do ovzduší, trvá v Moravskoslezském kraji a v Brně. Český hydrometeorologický ústav postupně odvolává smogovou situaci, která ráno ještě platila v celých Čechách i na některých dalších místech na Moravě. Přes den se mrak písečného prachu přesouval na sever, kde se odpoledne objevil déšť a bouřky, které pomáhají vzduch pročistit.

Od začátku jednadvacátého století se Evropa dokázala zbavit obrovského množství emisí, které znečišťovaly životní prostředí. V nové analýze údajů za několik desetiletí pomohla vědcům umělá inteligence.

Policisté se po zimní přestávce vrátí k měření emisí přímo na silnicích. Praxe ukazuje, že ani platná technická prohlídka nebývá zárukou, že je v automobilu všechno v pořádku. V loňském roce nevyhovělo sedmdesát procent testovaných vozidel. Ta pak musela znovu na technickou kontrolu. Policie může navíc kontrolovat přímo i stanice technické kontroly (STK), kde rovněž dochází k problémům.

Členové Evropského parlamentu (EP) ve středu schválili novou emisní normu Euro 7. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tak přísné jako v původním návrhu. Rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy. I české automobilky tedy budou mít více času připravit se na nová pravidla. Nařízení zcela nově zavádí opatření zaměřená na snížení emisí z pneumatik a brzd a na zvýšení životnosti baterií.