Více než třetina případů rakoviny je zbytečná, tvrdí WHO a radí, čemu se vyhnout

Nahrávám video

Zhruba každému třetímu případu rakoviny se dá zabránit, pokud se lidé budou vyhýbat rizikovým faktorům, jako je kouření, pití alkoholu, znečištění ovzduší a některé infekce, uvedla ve své analýze Světová zdravotnická organizace (WHO).

Podle této analýzy 7,1 milionu nových případů rakoviny evidovaných v roce 2022 na celém světě souviselo s příčinami, kterým lze zabránit. To odpovídá 37 procentům všech nových případů. „Tyto poznatky dokládají, jak obrovský potenciál má prevence při omezování zátěže, jakou pro svět rakovina představuje,“ uvádí se ve zprávě.

Její autoři vycházeli z dat ze 185 zemí týkajících se 36 typů rakoviny. Za hlavní preventabilní příčinu vzniku této nemoci označili tabák, jehož konzumace souvisela s patnácti procenty nových případů rakoviny. Infekce způsobovaly deset procent nových případů a pití alkoholu tři procenta. Mezi další rizikové faktory patří kilogramy navíc, nedostatek pohybu, UV záření nebo vystavení nebezpečným látkám, jako je azbest, píše agentura AFP.

Nádory, které by být nemusely

Skoro polovinu případů rakoviny, jimž by se dalo zabránit, tvoří u mužů i žen rakovina plic, žaludku a děložního čípku. WHO připomíná, že rakovina plic je spojována především s kouřením a znečištěním ovzduší, rakovina žaludku souvisí s nákazou bakteriemi Helicobacter pylori a rakovinu děložního čípku nejčastěji způsobuje lidský papilomavirus (HPV).

Mezi muži, u kterých lékaři nově zjistili rakovinu, 45 procent mělo ten typ, jehož vzniku se dá předejít. V případě žen to bylo 30 procent. U mužů za skoro čtvrtinou všech nových případů rakoviny bylo podle WHO kouření, infekce za devíti procenty případů a alkohol za čtyřmi procenty. U žen 11 procent všech nových případů rakoviny způsobily infekce, kouření šest a vysoký body mass index (BMI) tři procenta.

Řešení nejsou většinou složitá

Pokud státy usilují o snížení počtu případů rakoviny, kterým lze předcházet, měly by podle WHO zavést silná opatření týkající se kontroly tabákových výrobků, regulace alkoholu, očkovat proti běžným infekcím, jako je lidský papilomavirus. Země by se měly postarat také o zlepšení kvality ovzduší, lepší bezpečnost na pracovištích, kvalitnější stravu svých obyvatel a o to, aby měli možnost pohybových aktivit.

Onkolog a šéf boje proti rakovině v rámci WHO André Ilbawi výsledky výzkumu podle britské BBC považuje za „dobrou zprávu“, protože ukazuje, že proti této nemoci se dá něco dělat. Poukázal na úspěch zemí, které zavedly různá protikuřácká opatření nebo očkování proti HPV. „Podíl preventabilních typů rakoviny se během doby může měnit a naším cílem je přiblížit se co nejvíce nule,“ řekl.

WHO zprávu vydala společně s Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC), která je její součástí, v předvečer Světového dne boje proti rakovině, který připadá na 4. února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.