Rakovina

Lidem s nevyléčitelnou nemocí medicína zatím nedokáže účinně pomoci. Pacienti jsou odkázáni na paliativní péči, která jim pomáhá žít plnohodnotný život navzdory nejasné budoucnosti. Zora Šťastná je jednou z těch, kteří ukazují, že i s těžkou diagnózou je možné být aktivní. Před třemi lety jí lékaři dávali půl roku života, přesto teď spolu s cyklistou Martinem Součkem plánuje projet na kole napříč Českem.

Lékaři z Masarykova onkologického ústavu v Brně testovali na pacientech takzvanou lesní terapii, která prokazatelně snižuje stres a úzkost. Výsledky ukázaly, že už krátké sledování lesního prostředí může u pacientů zmírnit napětí a aktivovat protinádorové procesy v těle. Pozitivní efekt „procházky lesem“ chtějí lékaři dále rozvíjet. Plánují zavedení virtuálních brýlí i vytvoření virtuální čekárny.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) apeloval na muže, aby se nechali vyšetřit kvůli riziku rakoviny prostaty v rámci preventivního screeningu. Nádor v časném stadiu, které je dobře léčitelné, odhalilo vyšetření krve i u něj, sdělil na tiskové konferenci.

Vědci pomocí forenzních metod analyzovali slavný obraz Potopa. Je na něm totiž postava ženy, které diagnostikovali smrtelnou chorobu. Otevírá to podle nich rovnou několik dalších rovin výkladu tohoto výjimečného výtvarného díla.

Boj s extrémně agresivním nádorem mozku svádí sedmiletá Tina z jižní Moravy. Nově nastoupila experimentální léčbu ve Francii, kterou jí umožnila podpora Nadačního fondu Nina. Ten založili rodiče, kterým stejná nemoc vzala dceru.

Sedmiletá Tina už rok bojuje s téměř neléčitelným případem agresivního mozkového nádoru – difuzním gliomem mozkového kmene. Teď dostala šanci na experimentální léčbu v týmu francouzského lékaře Jacquese Grilla. Tento expert patří mezi nejlepší světové odborníky, kteří testují ty nejmodernější léky a metody. V rozhovoru pro Českou televizi mluvil i o tom, kde bere naději v boji se smrtící nemocí.

Lékařka a zakladatelka neziskové organizace Loono Kateřina Šédová, kterou ocenil prezident Petr Pavel medailí Za zásluhy 1. stupně, byla hostem Interview ČT24. Podle ní je jedním z největších mýtů to, že vážné nemoci bolí nebo jsou hodně vidět a také že se rakovina netýká mladých lidí. Sama ve dvaadvaceti letech prodělala rakovinu.

Přibližně 71 až 95 milionů obyvatel Spojených států může být závislých na zásobování pitnou vodou z podzemních zdrojů znečištěných chemikáliemi známými jako PFAS, popsali vědci Americké geologické služby. Ukazuje to na míru problému, který věčné chemikálie představují pro lidské zdraví. Jejich výskyt ve vodě zkoumali i čeští vědci.

Nadledviny jsou sice nenápadné, ale velmi důležité žlázy produkující životně nezbytné hormony. I když jsou nádory v této části těla spíše vzácné, jejich počet stoupá. Lékaři si to vysvětlují zejména pokročilou medicínou – provedených vyšetření je více a používají se moderní metody.

Poprvé od ukončení chemoterapie se britská princezna Kate objevila na veřejnosti. Po boku prince Williama vyrazila do Southportu, kde se setkala s rodinami tří dětí, které tam zemřely při červencovém útoku nožem, informoval zpravodajský web BBC News.

Vědci chtějí vyvinout přístroj, který by umožnil ozařování pacientů s rakovinou ve vzpřímené poloze. Oproti současné metodě, při níž pacient leží, by se podle nich mohl ušetřit prostor i peníze. Informovala o tom Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (FJFI) Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT), která se do mezinárodního projektu čtrnácti vědeckých pracovišť a průmyslových firem financovaného EU zapojila.

Demokrat Jimmy Carter zastával jako 39. prezident USA jedno funkční období. Po odchodu z Bílého domu v roce 1981 si vybral roli vyjednavače ve světových konfliktech, angažoval se v mírových iniciativách od Haiti až po Severní Koreu. Jeho zásluhy na poli lidských práv mu v roce 2002 vynesly Nobelovu cenu za mír. Veterán americké politiky Carter, který se v úterý 1. října dožívá sta let, je nejstarším žijícím americkým exprezidentem v historii.

Čeští vědci odhalili buňky, které mohou v budoucnosti pomoci významně zlepšit hojení ran bez tvorby jizev. Tyto takzvané regenerační iniciační buňky (RIC) jsou zásadní při obnově tkání. Objev může v budoucnu také pomoci při léčbě onkologických onemocnění.

Masarykův onkologický ústav začal provádět preventivní ultrazvukové vyšetření onemocnění nádorem slinivky břišní. V rámci studie zatím u stovky pacientů s chronickým onemocněním slinivky, vrozenými dispozicemi nebo se dvěma blízkými příbuznými s rakovinou slinivky. Žádanku může vypsat praktický lékař. Každoročně onemocní nádorem slinivky dva tisíce tři sta lidí a pacientů přibývá. Za posledních třicet let je to o šedesát procent víc. Úmrtnost mezi nádory je třetí nejvyšší v republice. Onemocnění je bezpříznakové, lékaři ho často odhalí až v pozdním stadiu. Operovat lze pouze dvacet procent pacientů.

Rakovina prsu zasáhne ročně tisíc nových pacientek v produktivním věku. Sto žen si vyslechne takovou diagnózu v těhotenství, případně na rodičovské. Odborníci upozorňují na to, že v podobných případech přitom někdy bývá nález zaměňovaný za běžné hormonální změny.

Podle nového přehledu celosvětově dostupných publikovaných důkazů, který zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO), neexistuje žádná souvislost mezi používáním mobilních telefonů a zvýšeným rizikem rakoviny mozku. Výsledky by mohly definitivně vyvrátit obavy, které se objevují od doby, co mobilní technologie existují.

Miroslav Lavička z Prahy má před sebou podle lékařů asi rok plnohodnotného života. Trpí nejagresivnější formou rakoviny mozku. Kromě radioterapie a chemoterapie mu pomáhá i speciální metoda, kterou ale pojišťovny nehradí. Na léčbu zatím přispěli dárci, kteří vybrali čtyři miliony korun. To stačí na půl roku léčby, Lavička by ji ale potřeboval nejméně po dva roky.

Zájem o vyšetření, která umí včas rozpoznat rakovinu, roste. Letos by podle propočtů Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) mělo na preventivní prohlídky přijít o desetinu více lidí než před pandemií covidu, během níž návštěvnost takzvaných screeningů výrazně klesla. Například na kolonoskopii se letos hlásí o desetinu více lidí, podobně by tomu mělo být i u mamografu.

Onkologičtí pacienti kromě své nemoci bojují někdy také s úřady. Organizace i lékaři s těmito pacienty musejí stále častěji řešit pobírání invalidních důchodů. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na přítomnost metastáz v posudcích bere ohled, zároveň dodává, že rozhodující není diagnóza, ale pokles pracovní schopnosti. Podle odborníků by se důchody měly snižovat nebo odebírat až ve chvíli, kdy je jisté, že je pacient stabilizovaný.

Tuzemští vědci vyvinuli individuálně připravované protinádorové vakcíny pro děti s vysoce rizikovými druhy rakoviny, dříve za podobnou léčbou musely obvykle cestovat do zahraničí. O studii prokazující jejich účinnost, kterou letos v létě otiskl mezinárodní odborný časopis Journal of Cancer, v úterý informoval Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR).

Významný krok vpřed v potírání bakteriálních infekcí, které jsou odolné vůči antibiotikům, udělali vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity. Navrhli s pomocí počítačové simulace speciální peptidy, které jsou schopné prolomit ochrannou membránovou bariéru vytvořením pórů soudkovitého tvaru. Výsledky jejich výzkumu jsou zároveň příslibem pro alternativní léčbu rakovinotvorných onemocnění.

Nový přístroj, který dokáže lépe sledovat v těle pacienta radioaktivní léky, může do budoucna pomáhat lidem s rakovinou štítné žlázy. Informovaly o tom 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice v Motole, jejichž vědci na robotickém zařízení s gama kamerou pracují.

V medicíně je nejdůležitější vidět to, co má lékař léčit. V minulosti k tomu musely stačit dostatečně bystré oči, později přibyly mikroskopy. Moderní věda má celý zástup nejrůznějších přístrojů, jež se snaží stále zlepšovat. Jeden takový významný pokrok se teď podařil českým vědcům.

Pro úspěšné zvládnutí nádorů plic je podle lékařů klíčové, aby se pacient ke správné léčbě dostal včas. Aleš Tichopád z Fakulty biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze ale u příležitosti Světového dne rakoviny plic upozornil, že z anonymizovaných dat poskytovaných nemocnicemi vyplývá, že v Česku více než polovina pacientů s tímto typem nádoru čeká na operaci nebo zahájení radioterapie (ozařování) déle než šest týdnů. Každý rok rakovinou plic v Česku onemocní asi 6600 lidí a 5400 na ni zemře, nejvíce případů souvisí s kouřením.