Experimentální očkovací látka proti dvěma druhům rakoviny dokázala při testování výrazně prodloužit délku dožití pacientů. Vědci proto projekt posouvají do další fáze a naznačují široké možné uplatnění.
Výsledek nové studie by se dal shrnout, že vakcína proti rakovině funguje, ale tato informace má celou řadu detailů, které případné nadšení krotí.
Nová experimentální vakcína vzniká ve spolupráci několika amerických univerzit, výzkumných institucí a soukromých firem. Cílí proti jedné z nejhorších rakovinových chorob – proti rakovině slinivky břišní a tlustého střeva. Její autoři ji otestovali zatím jen na malé skupině lidí, ale výsledky byly vynikající. I proto vědci o výsledcích informovali už teď, dříve, než proběhly všechny fáze studie.
Důležité podrobnosti
Šlo o první fázi klinické studie. To znamená, že vědci si účinnost už namodelovali a poté otestovali na buňkách v laboratorních kulturách a pak na zvířatech. Cílem první fáze výzkumu na lidech je ověřit, jestli má látka nějakou odezvu a případně odhadnout, jak velkou. Výsledky byly tak dobré, že studie přešla do druhé fáze.
U lidí, kteří dostali vakcínu jménem ELI-002, se velmi často vyvinula imunitní reakce na specifický typ mutace spojené s rakovinou a žili pak déle, než se očekávalo. Tato mutace je s výše uvedenými chorobami spojená tak často, že by se dala očkovací látka používat u významné části populace – samozřejmě, pokud se to ověří na větším vzorku. Ten současný totiž, přesně podle pravidel, tvořilo jen pětadvacet pacientů: dvacet s rakovinou slinivky a pět s kolorektálním nádorem.
Všichni už byli po klasické léčbě, ale u všech se nepodařilo odstranit z jejich těl všechny rakovinné buňky – to znamená, že se jim mohla nemoc s poměrně vysokou pravděpodobností vrátit. A to kvůli buňkám, jež obsahují mutovaný gen KRAS. Právě na něj tato vakcína nepřímo útočí: pokouší se naučit imunitní systém, aby přesně tyto buňky sám napadal a ničil je. Mutace KRAS se objevuje i u řady dalších nádorů, takže by na stejném principu mohly fungovat možná i další vakcíny, respektive tato (zatím šestidávková) vakcína možná funguje i proti jiným rakovinám, jen to vědci v této malé studii nemohli otestovat.
Jasná řeč čísel
Výsledek byl opravdu významný: asi 85 procent očkovaných si vytvořilo imunitní reakci proti dvěma proteinům, na něž vakcína cílila, přičemž u dvou třetin byla tato imunitní reakce silná. A 67 procent z nich si vytvořilo imunitní odpověď i vůči dalším proteinům KRAS, což naznačuje schopnost reagovat možná i na jiné nádory.
Průměrně žili takto očkovaní lidé devětadvacet měsíců a patnáct měsíců se jim rakovina vůbec nevrátila. U neočkovaných jsou tato očekávání mnohem nižší: sedmnáct a šest měsíců. Důležité přitom bylo hlavně to, že čím silnější byla imunitní odpověď, tím delší byla délka „života navíc“. Současně je ale důležité říci, že tato vakcína nedokáže zatím návratu rakoviny úplně zabránit, ale umí prodloužit dobu, kdy člověk může plnohodnotně žít.
Autoři oznámili, že mají dokončenou už i druhou fázi studie, která probíhá na mnohem větším vzorku lidí a také se zaměřuje na více parametrů. Věří, že výsledky, které teď zpracovávají a vyhodnocují, budou schopní dodat už během roku 2026. Pokud budou dobré, bude testování pokračovat standardním způsobem dál.
Výhodou této očkovací látky je fakt, že je založená na proteinové bázi, nikoliv na principu mRNA – proti němuž má v současnosti americké ministerstvo zdravotnictví takové námitky, že ho zcela přestalo financovat.
