Čeští vědci vytvořili nanoklece, které otráví rakovinu zevnitř

Objev mezinárodního týmu pod vedením vědců z CEITEC Masarykovy univerzity by mohl zásadně zlepšit léčbu rakoviny. Vyvinuli nové molekulární útvary, které mohou pomoci lépe zacílit léčivé látky na rakovinné buňky, čímž se zvýší účinnost léčby.

Výzkumný tým vytvořil takzvané „supramolekulární nanoklícky“. Jde o miniaturní, okem neviditelné molekulární struktury, které dokáží přenášet léčivé látky přímo do rakovinných buněk. Inspirací pro tento výzkum byly přirozené transportní procesy, které v lidském těle probíhají.

Klasické léky proti rakovině sice ničí tyto buňky velmi účinně, problém je, že stejně silně poškozují také jejich okolí, tedy buňky zdravé. Nová léčba dopraví „jed“, v tomto případě toxické palladium, přímo do konkrétní buňky, takže toto riziko nehrozí.

„Tyto struktury jsme vytvořili za použití molekul běžně se vyskytujících v trávicím traktu – žlučových kyselin, které jsme mírně modifikovali do podoby takzvaných organických ligandů a spojili s kovovými ionty palladia. Dokáží pronikat buněčnými membránami do jaterních rakovinných buněk a uvolnit toxickou látku, čímž potlačují životaschopnost patogenních buněk,“ uvedl Ondřej Jurček, vedoucí výzkumného týmu, který v době výzkumu v institutu působil.

Klece, které se postaví samy

Překvapivě jednoduchý proces výroby těchto útvarů spočívá v tom, že jednotlivé složky samy vytvoří stabilní strukturu. Tento proces, který vědci nazývají „samoskládání“, je rychlý a efektivní. Jednotlivé stavební bloky vědci rozpustí, mírně zahřejí a za pouhou hodinu se molekuly samy uspořádají do struktury nanoklícky.

„Nejnáročnější částí této práce je strukturní analýza uspořádání schránky, tedy jak jsou jednotlivé stavební bloky propojeny. Museli jsme kombinovat analytické metody a vytvářet modely prostřednictvím výpočetní chemie, dokud počítačový model neodpovídal produktu ve zkumavce. Je to zdlouhavá a náročná detektivní práce,“ popsal Subhasis Chattopadhyay, student, který se na výzkumu podílel.

Vytvořené struktury vědci podrobili testování v biologických studiích, což přineslo další překvapivé výsledky. Kombinace organického ligandu a kovového iontu palladia vedla téměř k 60násobnému nárůstu vstupu toxického palladia do rakovinných buněk, což způsobilo jejich zmenšení a potlačení životaschopnosti na polovinu. Výsledky ukázaly, že srovnatelná dávka palladia bez nanoklícky neměla žádný významný efekt.

Autoři věří, že tento výzkum má pro společnost velký potenciál. Pokud budou tyto nové molekulární útvary využity v praxi, mohou podle nich přinést efektivnější způsoby léčby rakoviny, které by byly cílenější a šetrnější k zdravým tkáním. To by mohlo znamenat menší vedlejší účinky pro pacienty a rychlejší regeneraci po léčbě. Kromě toho mohou tyto molekuly inspirovat i nové terapeutické přístupy v dalších oblastech medicíny.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 5 hhodinami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 7 hhodinami

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
před 9 hhodinami

Einsteinův teleskop za 61 miliard může vyrůst nedaleko českých hranic

Že v Evropě vznikne velký podzemní detektor gravitačních vln, je už rozhodnuté. Právě v těchto dnech se řeší, kde by mohl fungovat. O zařízení, jemuž se říká Einsteinův teleskop, se ucházejí tři lokality, definitivně se rozhodne na začátku příštího roku.
před 10 hhodinami
Načítání...