Výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.

Vědecké instituce včetně Akademie věd si stěžují na stamilionové úspory ve vědě, které navrhuje vláda v demisi. Mohou podle nich ohrozit řadu kvalitních dlouhodobých projektů. Podle ministra pro vědu v demisi Marka Ženíška (TOP 09) vědcům peníze, které pomohou ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, chybět nebudou.

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.

Kočky jsou pro vědce skvělý studijní materiál. Díky tomu, že jsou domestikované méně než psi, nabízejí spoustu informací o tom, jak tento proces vypadá. V novém výzkumu, publikovaném v časopise Ethology, se vědci podívali na to, jak kočky vítají své majitele. Zjistili, že na muže mňoukají výrazně více než na ženy. A pokusili se vysvětlit proč.

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.

Zavřené školy tvoří jednu z nejkontroverznějších částí opatření z doby pandemie koronaviru. Přestože zřejmě zachránilo spoustu životů, mělo prokazatelně negativní dopady na studenty. Nový skotský výzkum sledoval, jak se zavírání škol projevilo u dětí v předškolním věku. Ukázalo se, že platila jednoduchá přímá úměra – čím déle opatření trvala, tím větší byl podíl dětí s problémy.

Prezident Petr Pavel v pondělí přijal další tři kandidáty do vlády za hnutí ANO. Jako první na Pražský hrad dorazil před desátou dopoledne nominant na ministra průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Ten po jednání sdělil, že s hlavou státu diskutovali o hospodářské politice či energetice. Havlíček deklaroval, že vznikající vláda bude „protržně orientovaná“. Motorem růstu musí být podle kandidáta do čela resortu průmyslu a obchodu privátní sektor.

Hustopeče na Břeclavsku jsou jediným místem v Česku, kde se pěstují mandloně. Stromy ale v posledních letech ohrožují nejrůznější houbové choroby. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně proto zkoumají, jak stromy co nejlépe ochránit.

Téměř třetina českých zaměstnanců velmi často pracuje i mimo pracovní dobu, řeší hlavně e-maily, zprávy a telefonáty, ukázal výzkum týmu IRTIS z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Ten zároveň potvrdil, že čím víc se práce přesouvá do večerů a víkendů, tím hůř lidé regenerují. V dlouhodobém horizontu se tak zvyšuje riziko stresu, únavy a vyhoření.

V místě, kde má v Brně vyrůst Janáčkovo kulturní centrum (JKC), objevili archeologové unikátní nálezy. Jde o tisíce drobných artefaktů z mladší doby kamenné i části středověkého obydlí z 13. století. Všechny drobné nálezy se stanou součástí sbírek Muzea města Brna.

Lidé dělají chyby, prakticky pořád. Jednou větší, jindy menší. Dokáží se z nich ale (v ideálním případě) poučit. Mezinárodní vědecký výzkum teď popsal, že tuto schopnost nemají jen lidé, ale také šimpanzi. V experimentu prokázali, že mohou změnit svůj názor na základě síly dostupných důkazů, což je klíčová vlastnost racionálního myšlení.

Tým českých odborníků vyzvedl z kostelní hrobky v polském Kladsku ostatky prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Kvůli vážnému narušení konstrukce hrobky hrozilo jejich poškození. Nález nyní zamíří k podrobnému antropologickému zkoumání do Prahy.

Zanedbávají spánek i školu, přestávají je bavit dřívější koníčky a většinu času jim zabírá hraní počítačových her nebo sledování sociálních sítí. Podle průzkumu podlehlo digitální závislosti šest procent dětí do osmnácti let. Adiktologové rodičům radí zachovat klid, nezakazovat technologie, ale nastavit jasná pravidla a zajímat se o to, co děti on-line dělají. Další doporučení najdou rodiče od začátku listopadu na portálu DigiRozhledna.

Hmyz je natolik rozšířenou potravinou, že o něj projevila zájem – zatím jen v rámci studie – také Evropská kosmická agentura (ESA). Ta chce zkoumat, jestli by se nedal využít zejména na delších misích, kde astronauti potřebují dostatek kvalitních zdrojů energie.

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.

Po více než šedesáti letech se vracejí ostatky mocného českého šlechtice Jindřicha z Lipé do krypty baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Tomuto aktu předcházel více než rok trvající výzkum kosterních pozůstatků, které od roku 1991 spočívaly na náhradním místě. Podle vědců potvrdil, že kosti velmi pravděpodobně patřily moravskému zemskému hejtmanovi a partnerovi královny vdovy Elišky Rejčky.

Česko získá v příštích letech dalších 5,5 miliardy korun z fondů Evropského hospodářského prostoru EHP a Norska. Vyhlášení prvních výzev se předpokládá nejdříve na přelomu let 2026 a 2027. V Praze byla v úterý slavnostními podpisy stvrzena Memoranda o porozumění mezi Českem a donorskými státy Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem pro čtvrté programové období. Za dvacet let fungování těchto fondů z nich Česko získalo jedenáct miliard korun. Podporu získalo 1900 projektů.

Tisíce mušlí rozmístěných na dně Jónského a Egejského moře pomáhají řeckým vědcům sledovat, jak se mění kvalita tamní vody. Jejich nejnovější měření odhalují zvyšující se množství mikroplastů ve Středozemním moři. Podle odborníků z Hellenic Centre for Marine Research se drobné plastové částice, pocházející hlavně z jednorázových obalů, dostávají do potravního řetězce a představují rostoucí riziko i pro lidské zdraví.

Nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava letos získal parazitolog Julius Lukeš z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ocenění dostal za celoživotní přínos vědeckému výzkumu v biologii parazitů a za mimořádný vliv na českou i mezinárodní vědeckou scénu. Mezi další oceněné letošního ročníku patří například hematolog Marek Mráz nebo chemik Martin Volek.

V důsledku zvyšujících se teplot zemře na světě každou minutu jeden člověk. Uvádí to výzkum londýnské univerzity UCL, podle něhož by se těmto úmrtím dalo předejít, pokud by se lidé chovali odpovědněji k životnímu prostředí. Nadměrné využívání fosilních paliv způsobuje toxické znečištění ovzduší, lesní požáry a stojí za šířením nemocí, píše list The Guardian. Klimatické změny tak každoročně připravují o život miliony lidí.

Dno oceánu kolem Antarktidy připomíná mimozemský svět. Obývají ho tvorové nepřipomínající nic z pozemského povrchu, kteří využívají tamních jedinečných podmínek. Tým japonských vědců teď zmapoval víc než dva tisíce organismů, pořídil tisíce fotografií a desítky hodin videa. Popsal asi tři desítky doposud neznámých tvorů.