Výzkum

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.

V americkém státě Texas zemřelo druhé dítě nakažené spalničkami. Dítě školního věku nemělo očkování a bylo hospitalizováno kvůli komplikacím. Jedná se o třetí úmrtí související s nynějším šířením spalniček v USA. Americký ministr zdravotnictví Robert Kennedy mladší vyzval k očkování.

Čeští vědci na Antarktidě zkoumají dopad extrémních podmínek na lidský organismus. Na polární stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse při nejsevernějším výběžku Antarktického poloostrova monitorují tělesné funkce účastníků výpravy a adaptaci na mimořádnou zátěž. Bádání v rámci programu zajišťovaného Masarykovou univerzitou může posloužit třeba k vývoji nových zdravotnických pomůcek.

Střevní mikrobiom je složitý ekosystém, který existuje v lidském zažívacím traktu. Jeho kvalita má vliv na celou řadu oblastí lidského zdraví – a mnoho faktorů ho může narušit. Nová studie teď ukázala, jaký je dopad takového narušení u hasičů.

V populární literatuře se objevují často popisy zvláštních stavů, které jsou spojené s umíráním: klid, smíření, setkání se světelnou bytostí. Nová studie upozorňuje na to, že fenomén je složitější, ale našel jednotné a univerzální mechanismy, které jsou za vznik těchto vizí zodpovědné.

Polští vědci prozkoumali vliv různých faktorů na vznik obezity. Zjistili, že významnou roli má i manželství, ale pouze pro jedno pohlaví.

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.

S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.

Česká metoda na odhalení rakoviny slinivky z krve získala patent ve Spojených státech. Vyvinuli ji vědci z Univerzity Pardubice, cesta k patentu jim trvala téměř pět let.

Spojené státy tento měsíc vyhoštěnému francouzskému vědci vstup do země nezakázaly kvůli jeho názorům na prezidenta Donalda Trumpa, uvedly podle agentury AFP v pátek americké úřady. Obvinily ho naopak, že měl tajné informace z laboratoře Los Alamos, která se zabývá jaderným výzkumem.

Americké úřady tento měsíc odepřely vstup do země jednomu z našich vědců, uvedl francouzský ministr pro výzkum Philippe Baptiste. Imigrační úředníci na letišti prohledali badatelův mobilní telefon a našli v něm zprávy, ve kterých kritizoval administrativu prezidenta Donalda Trumpa. Vědec byl poté vyhoštěn, píše server deníku Le Monde.

Mise Euclid, kterou provozuje Evropská kosmická agentura (ESA), zveřejnila první várku dat. Jsou v nich vidět i snímky na stovky tisíc galaxií různých tvarů a velikostí, které ukazují pohled na jejich uspořádání v nepopsatelně obří kosmické síti.

Lidé nečekaně často nevnímají skutečný význam emocí svého domácího mazlíčka, tvrdí nová studie amerických vědců. Pejskaři tak mohou chování svého čtyřnohého přítele špatně interpretovat. Důvodů je mnoho a patří mezi ně i lidské nepochopení psích projevů způsobené hlavně tím, že lidé do zvířat promítají vlastní emoce.

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.

Američtí vědci se ozvali proti rozsáhlým škrtům vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ta omezila například výzkum nemocí, snažila se zastavit vyplácení federálních grantů či propustila tisíce lidí z agentur ve zdravotnictví. Informoval o tom deník The New York Times (NYT), podle kterého jsou nynější protestní akce lépe organizované než v roce 2017 během Trumpova prvního mandátu.

Pandemie koronaviru zvýšila regionální nerovnosti v úmrtnosti. Nejvíce při ní úmrtnost postihla stejné regiony jako před pandemií, zejména tedy severozápadní Čechy a východní Moravu. Naopak velká města jako Praha a Brno dopadla nejlépe, vyplývá z výzkumu vědkyň Národního institutu SYRI, který vyšel v časopise Applied Geography. Hlavní roli podle nich hraje struktura obyvatelstva a také přijímání, respektive odmítání preventivních zdravotních opatření, konkrétně očkování.

Takzvaní influenceři se stali v posledních letech fenoménem sociálních sítí. Propagují celou řadu přípravků, a protože jsou pro svou cílovou skupinu velmi důvěryhodní, marketingově to velmi dobře funguje. Vědci v nové studii ale varují, že když influenceři propagují prostředky související se zdravím, bývají jejich doporučení spíše nebezpečná než užitečná.

To nejlepší z inovací českých univerzit bude letos k vidění na mezinárodním veletrhu Expo v japonské Ósace. V rámci přehlídky vysokých škol je má český dům představit zástupcům z více než sto šedesáti zemí. Univerzity tam chtějí ukázat dobré nápady proměněné v konkrétní technologie, které pomáhají lidem.

Peking posvětil výstavbu první hlubinné stanice v Jihočínském moři. Zařízení pro výzkum ekosystémů na mořském dně by mělo začít fungovat kolem roku 2030 a má mimo jiné hledat „novou ropu“.

Darwinova teorie přírodního výběru vysvětluje, proč se u organismů vyvíjejí vlastnosti, které jim pomáhají přežít a rozmnožovat se. Smrt se pak může zdát jako neúspěch v této snaze. Nový výzkum ale naznačuje, že je to spíš proces, který se evolučně zformoval tak, aby organismům pomáhal.

Středoevropské zemědělství ohrožují budoucí změny teplot. Dospěli k tomu vědci, kteří na základě dat získaných i z českých dubů vytvořili přehled klimatu v tomto regionu a podívali se na to, jak vypadá možný vývoj do budoucna.

Čeští vědci spolupracují s odborníky ze čtrnácti výzkumných institucí po celém světě, aby využili umělou inteligenci (AI) na objev a vývoj nových přírodních molekul, které by bylo možné využívat například ve vývoji léčiv, kosmickém výzkumu nebo likvidaci znečištění v přírodě.