Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
Leoš Valášek z Mikrobiologického ústavu AV ČR a Julius Lukeš z Biologického centra Akademie věd ČR jsou součástí mezinárodního interdisciplinárního týmu, který bude posouvat výzkum genetické poruchy známé jako předčasný terminační kodon.
Genetické nemoci jsou fenomén, který se podobá biblickému dědičnému hříchu: lidé se s nimi rodí, aniž by za to jakkoliv mohli, ale většinou se jich nemohou zbavit. Příčina nemoci bývá mnohdy velmi prostá a spočítá často jen v chybě několika písmen genetické abecedy.
Čtyři vědci – Valášek a Lukeš z České republiky, Olivier Namy z Francie a Mark Osborn z USA – se spojili, aby se v projektu nazvaném „3Stops2Go“ pokusili najít cestu, jak jednou a navždy odstranit některé z nemocí ze života takových lidí. Mezi takto geneticky podmíněná onemocnění patří například cystická fibróza, Fanconiho anémie, Hurlerův syndrom, Duchennova svalová dystrofie a epidermolysis bullosa. Jejich společným jmenovatelem je specifický typ genetické poruchy známé jako předčasný terminační kodon neboli PTC.
PTC způsobují předčasné ukončení syntézy bílkovin z klíčových lidských genů tím, že neplánovaně zastaví rozjetý ribozom. Výsledkem jsou zkrácené, nefunkční bílkoviny. Obecně PTC způsobují přibližně jedenáct procent genetických onemocnění člověka.
Vědci hledali řešení a věří, že ho našli v přírodě. Je to malý parazitický prvok, který dokáže číst genetickou informaci jinak než lidé. Čeští vědci ho našli v ploštici. Konkrétně na mokré louce nedaleko hradu Rábí. Dostali se tak na titulní stranu jednoho z nejprestižnějších časopisů světa a navázali spolupráci za oceán.
„Nedávno jsme objevili a popsali unikátního prvoka, Blastocrithidia nonstop, který obrátil genetický kód vzhůru nohama. Většina jeho genů je plná stop kodonů, tedy pomyslných červených stopek. Aby mohl vytvářet bílkoviny, a zůstat tak plně životaschopným, vyvinul strukturně jedinečnou tRNA,“ říká Lukeš. „Způsob, jakým to přesně dělá, jsme společně popsali v časopise Nature. Dílem osudu nás tato studie svedla dohromady s kolegy z Francie a USA, se kterými jsme zhruba dva roky pracovali nejen na přípravě tohoto společného grantu, ale i na předběžných pokusech.“
Vědci teď plánují společné testování nově vyvinutých tRNA molekul na buňkách s PTC, které pocházejí přímo od pacientů trpících těmito onemocněními. V neposlední řadě budou tyto nástroje testovat na myším modelu s PTC způsobujícím Hurlerův syndrom. Dlouhodobou vizí, přesahující už ale rámec tohoto výzkumného záměru, je využít nabyté poznatky k léčbě pacientů. Vzhledem k tomu, jak jsou výše uvedené nemoci rozšířené, by mohl pomoci milionům lidí po celé planetě.
Ve stopách Osmanské říše
Osmanská říše pronikla v dobách své největší slávy až k našim hranicím, její expanze skončila u hradeb Vídně roku 1683, ale celá další staletí ovládala rozsáhlé části Evropy, Asie i Afriky. A právě tomu, jak se v po-osmanském prostoru žije, se věnuje druhý výzkum oceněný ERC grantem. Jmenuje se CLOSER a bude se zabývat interakcí mezi společenskými konfliktními liniemi a systémem politických stran ve vybraných zemích Blízkého východu a severní Afriky.
Celkem se do něj zapojí čtyřicítka vědců, z České republiky Jan Zouplna z Orientálního ústavu Akademie věd. „Mezi originální aspekty projektu patří samotný výběr zemí, jenž tvoří některé arabské státy, Turecko a Izrael, přičemž záměrně zahrnuje země s odlišnými politickými systémy,“ říká Zouplna. „Vedle specifik vztahu mezi moderním státem a institucionálním náboženstvím v lokálním kontextu a dlouhodobém horizontu je ve větší míře zaměřen také na výzkum některých historicky upozaděných jevů, jakými jsou například existence liberálních stran či role společensky upozaděných skupin, zejména menšin a žen,“ doplnil.
Projekt se zaměří na osm zemí – Egypt, Izrael, Jordánsko, Kuvajt, Libanon, Palestinu, Tunisko a Turecko. Na teoretické rovině předpokládá obohacení modelů vytvořených převážně na základě západoevropských společností prostřednictvím jejich konfrontace s prostředím Blízkého východu a severní Afriky. Sleduje vývoj od mladoturecké revoluce v roce 1908 po současnost.
Co se stalo s Evropou po pádu Římské říše
Když po roce 476 zanikla Římská říše, otřáslo to celým tehdejším světem. Při výzkumu tohoto období se kladl důraz hlavně na politické dějiny a osudy králů, biskupů, aristokratů a jejich nadvládu nad různými národy, které byly zaznamenány v písemných zprávách z té doby.
„Také archeologové se zaměřovali na bohaté hroby a jiné atraktivní nálezy. Existuje však i jiná archeologie. Archeologie, která dokumentuje život obyčejných lidí, kteří tvořili 99 procent celé populace a kteří dosud zůstávali ve stínu elit, přestože pro vznik nové společnosti po rozpadu Římské říše byli stejně důležití, ne-li důležitější než králové a knížata,“ uvádí Jiří Macháček z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity, který ERC Synergy grant na tento projekt získal.
Odborníci se v něm zaměří na prozkoumání tisíců předmětů nalezených v hrobech běžného obyvatelstva i dobový kontext pohřebních zvyklostí, které se dodržovaly napříč Evropou. „Chtěli bychom přehodnotit tradiční představu, že po pádu Západořímské říše se původně sjednocená a propojená Evropa rozpadla na řadu izolovaných a vzájemně bojujících barbarských království ovládaných elitními, etnicky definovanými skupinami. Tento obraz vytvořený historiky z pozdní antiky a raného středověku stále do značné míry určuje to, co si lidé myslí o době velkého stěhování národů, která propojovala dobu římskou a středověk. Tito autoři však patřili k politické a intelektuální elitě a svá historická díla psali v zájmu této skupiny,“ říká Macháček.
Jeho výzkum představí jinou středověkou Evropu – Evropu většiny obyvatelstva, která byla dosud podceňovaná. A to i přesto, že archeologické doklady o této vrstvě obyvatel jsou zcela průkazné. „Fakt, že byla tehdejší Evropa vysoce propojená i na úrovni úplně normálních lidí, dokumentuje obrovské množství předmětů nalezených v hrobech nebo rituály, které lidé sdílí navzdory velkým vzdálenostem. Potvrzuje to i výzkum starověké DNA,“ dodává Macháček.
ERC Starting granty
ERC Starting granty se zaměřují na podporu nezávislé kariéry vynikajících mladých vědců ve fázi, kdy vytvářejí vlastní výzkumný tým nebo program. Po formální stránce mohou být žadateli výzkumní pracovníci jakéhokoli věku či národnosti, kteří získali Ph.D. v rozmezí dvou až sedmi let před fixním datem 1. ledna roku, k němuž se vztahuje aktuální pracovní program ERC. Hlavní řešitel se musí zavázat, že bude na ERC projektu pracovat alespoň z padesáti procent celkového úvazku a alespoň padesát procent času bude působit v členském státě EU nebo zemi přidružené k rámcovému programu. Výše finanční podpory může činit až 1,5 milionu eur na dobu pěti let. V odůvodněných případech lze žádat o dodatečné financování ve výši jednoho milionu eur.
ERC Consolidator granty
ERC Consolidator granty se zaměřují na podporu nezávislé kariéry vynikajících mladých vědců ve fázi, kdy konsolidují (potřebují posílit, respektive rozšířit) vlastní nezávislý výzkumný tým nebo program. Po formální stránce mohou být žadateli výzkumní pracovníci jakéhokoli věku či národnosti, kteří získali Ph.D. v rozmezí více než sedmi až dvanácti let před fixním datem 1. ledna roku, k němuž se vztahuje aktuální pracovní program ERC. Hlavní řešitel se musí zavázat, že bude na ERC projektu pracovat alespoň ze čtyřiceti procent celkového úvazku a alespoň padesát procent času bude působit v členském státě EU nebo zemi přidružené k rámcovému programu. Výše finanční podpory může činit až dva miliony eur na dobu pěti let. V odůvodněných případech lze žádat o dodatečné financování ve výši jednoho milionu eur.
ERC Advanced granty
ERC Advanced granty se zaměřují na podporu mezinárodně uznávaných odborníků, kteří se již etablovali v oboru a prokazatelně ho ovlivnili. Jedná se o výjimečné vedoucí osobnosti (co do významu dosažených vědeckých výsledků a jejich originality), které v posledních deseti letech před uveřejněním výzvy prokazatelně ovlivnily daný obor dosažením takových výsledků, které vedly k průlomovým objevům nebo k výraznému posunu v poznání v dané vědecké oblasti, a to v celosvětovém měřítku. Hlavní řešitel se musí zavázat, že bude na ERC projektu pracovat alespoň ze třiceti procent celkového úvazku a alespoň padesát procent času bude působit v členském státě EU nebo zemi přidružené k rámcovému programu. Výše finanční podpory může činit až 2,5 milionu eur na dobu pěti let. V odůvodněných případech lze žádat o dodatečné financování ve výši jednoho milionu eur.
ERC Synergy granty (od r. 2022)
ERC Synergy granty mají za cíl podpořit skupinu dvou až čtyř hlavních řešitelů a jejich týmů při společném řešení projektu špičkového badatelského výzkumu. Tyto projekty se musí zásadním způsobem lišit od klasických kolaborativních projektů, sítí nebo konsorcií podporovaných v jiných částech programu Horizont Evropa. Nejde jen o úspěšnou spolupráci individuálních řešitelů, ale o propojování vědních disciplín, oborů, jedinečných znalostí a infrastruktur, využití nových, nekonvenčních metod, technik a přístupů s ambicí přinést zcela nové průlomové objevy v celosvětovém měřítku. Vzájemná synergie, unikátní komplementarita znalostí a zdrojů hlavních řešitelů musí být natolik vysoká, že předpokládá průlomové objevy, kterých by nemohlo být dosaženo, pokud by každý z řešitelů pracoval zvlášť. Všichni hlavní řešitelé se musí zavázat, že budou na ERC projektu pracovat alespoň z třiceti procent celkového úvazku a alespoň padesát procent času budou působit v členském státě EU nebo zemi přidružené k rámcovému programu.
Proof-of-Concept granty (pouze pro hlavní řešitele ERC grantů)
Proof of Concept je zacílen na podporu úspěšných řešitelů grantů ERC v nejranější fázi využití výsledků jejich výzkumných aktivit a jejich uvedení do praxe, ať už jde o komercializaci, nebo možné využití výsledků ve společenské rovině. Žádat mohou řešitelé projektů ERC, které stále běží či skončily v době kratší než dvanáct měsíců před 1. lednem roku daného pracovního programu. Návrh projektu musí zásadním způsobem vycházet z výsledků výzkumu realizovaného v rámci grantu ERC. Výše finanční podpory činí 150 tisíc eur na dobu osmnácti měsíců. Očekává se však, že většina projektů skončí za dvanáct měsíců.
