Grant

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.

Tři vynikající vědci, kteří patří ke světovým špičkám ve svých oborech, pětice expertů a jedna expertka dostali z rukou předsedy Akademie věd Radomíra Pánka prestižní ocenění Praemium Academiae 2025 a prémii Lumina quaeruntur. Každá z udělovaných cen má podle Pánka jinou cílovou skupinu vědců v různých fázích kariéry, ale spojuje je to, že představují nejprestižnější formu podpory, kterou Akademie věd uděluje.

Novým rektorem České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) bude sociolog Michal Lošťák, zvolil ho akademický senát školy. Lošťák získal ve druhém kole 21 hlasů, pro zvolení byla potřeba nadpoloviční většina hlasů všech 33 členů senátu. Porazil odborníka na pěstování lesa Jiřího Remeše, který získal ve druhém kole volby 12 hlasů. Lošťák by se měl funkce ujmout od února 2026, předtím ho musí ještě jmenovat prezident Petr Pavel.

Federální soudkyně v Bostonu ve středu rozhodla, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa postupovala nezákonně, když Harvardově univerzitě ukončila granty v hodnotě 2,2 miliardy dolarů (46 miliard korun). Soudkyně Allison Burroughsová také stanovila, že americká vláda už nemůže prestižní univerzitě krátit financování výzkumu. Agentura Reuters to označuje za velké právní vítězství pro tuto vzdělávací a výzkumnou instituci.

Jednotlivci i malé sousedské skupiny dokáží pozitivně změnit život ve svém okolí. I proto jim pomáhá projekt Dokážeme víc, v němž teď lze znovu žádat o peníze. Dohromady v Česku podpořil přes tři sta grantů za jednadvacet milionů korun, ze kterých místní upravili hřiště, altány, zahrady a hlavně místa setkávání.

Jen jediný ERC Advanced Grant se letos podařilo získat Česku. Srovnatelně velká Belgie jich má sedmnáct, Rakousko dvanáct, Dánsko osm. Českým vědcům se nedaří soutěž o tyto finance dlouhodobě.

Mezi americkou vládou a Harvardskou univerzitou hrozí velký konflikt. V Událostech, komentářích se na tom shodli publicista Tomáš Klvaňa z New York University Prague a komentátor týdeníku Echo Martin Weiss. Prezident Donald Trump, který pozastavil financování Harvardu, se chová jako doktor Cvach, míní Klvaňa. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Ten v úterý uvedl, že Harvardova univerzita by se podle prezidenta Trumpa měla omluvit za „ohavný antisemitismus“.

Agentura Spojených států pro globální média (USAGM) informovala Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), že ruší své předchozí rozhodnutí o ukončení jejího financování, a dohoda o grantu na letošní fiskální rok tak opět platí. Oznámila to RFE/RL. Stanice nyní čeká na oficiální potvrzení ze strany agentury, že financování bude v brzké době obnoveno, uvedl generální ředitel RFE/RL Stephen Capus. O zachování činnosti stanice, která sídlí v Praze, se významně zasazuje Česko.

Když se řekne kvodlibet, drtivé většině Čechů se zřejmě nevybaví vůbec nic. Ale právě za studium kvodlibetů byl nyní oceněn český historik a filozof Ota Pavlíček – v lednu 2025 obdržel Cenu Neuron pro nadějné vědce a s ní spojenou odměnu 500 tisíc korun na další výzkum. Roli v nich hrál i český mistr Jan Hus. Proč je právě kvodlibet tak zajímavý a možná i důležitý pro moderní dobu?

Země jako Česko mají s vědou spoustu problémů. Jsou sice dost bohaté na to, aby nechaly studenty získat velmi kvalitní vzdělání, a dokonce jim mnohdy dopomohou i k zisku toho špičkového v zahraničí. Jenže pak už chybí prostředky pro to, aby se tito nadějní mladí vědci vrátili a své znalosti využívali dál „doma“, kde z toho bude mít Česko největší prospěch. Řešit se to snaží Univerzita Karlova.

Evropa má v porovnání s Čínou nebo Spojenými státy odborníky i instituce a univerzity na velice dobré vědecké úrovni. Je ale pozadu v tom, kolik do vědy dává peněz. Mohla by sice být lídrem v oboru, ale z tohoto důvodu není, upozornila při návštěvě Prahy Maria Leptinová, která je prezidentkou Evropské výzkumné rady (ERC). To je agentura Evropské unie pro financování vědy pomocí grantů.

Dva čeští vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy získali prestižní evropské granty. Z této finanční podpory ve výši desítek milionů korun mohou vybudovat své týmy a ještě tak zlepšit výzkum, který provádějí.

Dva vědci z Masarykovy univerzity získali od Evropské výzkumné rady prestižní granty 1,5 milionu eur (36 milionů korun). Zaměří se na výzkum ve vývojové a strukturní biologii. ERC Starting Grant ve stejné výši míří také na Univerzitu Karlovu na výzkum dětského čtení. Brněnská a pražská univerzita o úspěchu informovaly v tiskových zprávách.

Fyzik Tomáš Neuman, informatik Helmut Schmidt, fyzikální chemik Štěpán Timr, molekulární genetik Teije Middelkoop, kunsthistorička Fedora Parkmannová a historička Veronika Pehe letos získali prémii Lumina quaeruntur. Akademie věd (AV), která tyto prestižní granty udílí, o tom ve středu informovala v tiskové zprávě. S grantem Lumina se pojí částka až čtyř milionů korun ročně po dobu pěti let, která laureátům umožní založit vlastní vědecké týmy. Ocenění ještě v průběhu středy převezmou v pražské Vile Lanna.

Před třinácti lety se pražská Bertramka vrátila do rukou Mozartovy obce. Slavnou vilu, kde Wolfgang Amadeus Mozart psal operu Don Giovanni, zabavili komunisté v osmdesátých letech. Bohužel teď je zřejmé, že magické místo na pražském Smíchově po změně vlastníka neprospívá. Zahrada pustne a často v ní sídlí narkomani. Turisté a Pražané většinou narazí na uzamčenou bránu. Vila je po většinu času pro veřejnost uzavřená a je v žalostném stavu, přestože jde od roku 2019 o národní kulturní památku. Tématu se v pořadu Reportéři ČT věnoval David Vondráček.

V nepálské metropoli Káthmándú v neděli protestovaly stovky lidí proti americké pomoci, o níž začali jednat tamější zákonodárci. Demonstranti se s policisty střetli před budovou parlamentu a snažili se dostat přes zátarasy z ostnatého drátu. Pořádkové síly, včetně nasazených těžkooděnců, je zastavovaly slzným plynem, vodními děly a bambusovými tyčemi. Podle agentury AP bylo několik zraněných na obou stranách.

V genetickém výzkumu stále není dořešená otázka, jak soukromá je dědičná informace člověka, řekl genetik a bývalý předseda Akademie věd ČR Václav Pačes, který 2. února slaví 80. narozeniny. Pačes také uvedl, že se v posledních letech zlepšila integrace tuzemského výzkumu do celosvětové vědy. Podotkl však, že je v Česku výzkum rozdrobený grantovým systémem a je třeba posílit institucionální podporu výzkumných organizací – čili peníze na rozvoj.

Čtyři projekty z Česka letos uspěly v soutěži o prestižní startovací granty Evropské výzkumné rady (ERC). Úspěšní žadatelé se zaměří například na výzkum efektivního ukládání solární energie či nové strategie boje proti rakovině. Informovali o tom zástupci Akademie věd (AV). Za třemi vybranými návrhy stojí právě vědci a vědkyně z akademie, čtvrtý grant podpoří projekt z Univerzity Karlovy.

Budoucí rektor Mendelovy univerzity v Brně Vojtěch Adam čelí podezření ze záměrných úprav obrazových dat v publikovaných článcích. Od končící rektorky Danuše Nerudové dostal tři týdny na vysvětlení situace a doložení podkladů, že on nebo jeho kolegové nepodváděli, napsal Deník N. Podle Adama šlo maximálně o technická pochybení či nedopatření, která nic nemění na podstatě publikovaných výzkumů.

Prvních šest vědkyň z Masarykovy univerzity získalo grant na restart kariéry. Jeho prostřednictvím se univerzita snaží mladým lidem usnadnit návrat k vědecké práci například po rodičovské dovolené. Na projekt, se kterým o grant žádaly, za dva roky dostanou celkem milion korun.

Do Česka letos putují dva prestižní startovací granty Evropské výzkumné rady (ERC). Historik filozofie Ota Pavlíček a geofyzik Christian Sippl získali takzvaný ERC Starting Grant, každý ve výši přibližně 1,3 milionu eur (zhruba 34 milionů korun). Díky grantu si založí vlastní týmy a provedou pětiletý výzkum. Pavlíček se bude věnovat hledání a zkoumání rukopisů ze středověkých univerzitních disputací, Sippl se zaměří na výzkum malých zemětřesení v různých částech světa. Oba působí na Akademii věd.

Masarykova univerzita otevírá stipendijní program pro studenty a vědce z Běloruska. Reaguje tak na aktuální situaci v zemi, kde se odehrávají rozsáhlé protesty proti autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi.

Lídři unijních zemí schválili parametry balíku, který má oživit ekonomiku EU po pandemii covidu-19. Odsouhlasili zároveň i podobu budoucího sedmiletého rozpočtu. Summit tak skončí na úsvitu pátého dne. Součástí dohody je i podmínka, že čerpání peněz z fondu bude navázáno na dodržování vlády práva v členských státech. Státy by měly přejít i ke klimaticky odpovědnému a digitálnímu hospodářství.