Fyzik Tomáš Neuman, informatik Helmut Schmidt, fyzikální chemik Štěpán Timr, molekulární genetik Teije Middelkoop, kunsthistorička Fedora Parkmannová a historička Veronika Pehe letos získali prémii Lumina quaeruntur. Akademie věd (AV), která tyto prestižní granty udílí, o tom ve středu informovala v tiskové zprávě. S grantem Lumina se pojí částka až čtyř milionů korun ročně po dobu pěti let, která laureátům umožní založit vlastní vědecké týmy. Ocenění ještě v průběhu středy převezmou v pražské Vile Lanna.
„Laureáty zavazujeme k tomu, aby si během pěti let od začátku práce v novém výzkumném týmu zažádali o prestižní grant Evropské výzkumné rady – například ERC či jeho ekvivalent,“ doplnila předsedkyně AV Eva Zažímalová.
Tým Tomáše Neumana, který působí ve Fyzikálním ústavu AV, se pokusí výrazně posunout výzkum interakce světla s molekulami a 2D materiály pomocí nových teoretických a simulačních výpočetních přístupů. „Umíme opticky rozlišit mikroskopické struktury jednotlivých molekul. Pokud je dokážeme správně interpretovat, můžeme položit základy atomární optice a zavést modelové technologie,“ vysvětlil Neuman.
Výzkum neuronových sítí i metabolismus buněk
Helmut Schmidt z Ústavu informatiky AV se zabývá počítačovou neurovědou. V projektu podpořeném Luminou hodlá vědec prozkoumat dynamiku neuronových sítí a matematicky je znázornit. Využije pro to nejmodernější přístupy k vývoji modelů mozku. Pomocí dat z magnetické rezonance chce Schmidt zpřesnit dosavadní analýzu a interpretaci dat. „Bude tak možné například lépe stanovit biomarkery neurologických poruch,“ popsal.
Počítačové simulace proteinů a dalších biomolekul studuje Štěpán Timr z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV. Timra zajímá, jak fungují buněčné metabolické procesy a jejich regulace. Chce vytvořit nové víceúrovňové výpočetní schéma pro popis shluků enzymů v buňkách a také pochopit mechanismy regulace štěpení glukózy. Poznatky z výzkumu by mohly pomoci i v léčbě onkologických nemocí.
Proces takzvané morfogeneze, která je podle AV klíčem k pochopení otázky, jak dochází k velké rozmanitosti tvarů u zvířat, zkoumá Teije Middelkoop z Ústavu molekulární genetiky AV. Morfogeneze podle expertů hraje důležitou roli při ustanovení levopravého asymetrického tvaru embrya. Middelkoop zkoumá, jak se vyvíjí.
Laureátku Fedoru Parkmannovou z Ústavu dějin umění AV zajímá, jak fotomechanická reprodukce umění ovlivnila jeho distribuci i popularizaci. „Rozšířením historické znalosti fotomechanických reprodukcí umění od lokálních k mezinárodním a získáním velkých dat otevřeme nový vhled na používání vzdáleného přístupu k umění v digitálním věku,“ sdělila kunsthistorička.
Změny ekonomiky, společnosti a reality práce v porevolučním Československu a Česku pak bude s podporou Luminy studovat skupina Veroniky Pehe. Zaměří se také na soudobé změny v Polsku, Německu, Maďarsku a samostatném Slovensku. Tým Pehe se bude zabývat i rozdíly mezi regionálními centry a venkovem.
Prémii Lumina akademii poprvé udělila v roce 2018, dosud ji získalo 25 vědců a vědkyň.
