TÉMA

Informatika

Zemřel zakladatel pražské dopravní fakulty Petr Moos

Zemřel Petr Moos. Spoluzakladateli Fakulty dopravní Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT), někdejšímu prorektorovi této školy a bývalému ministru dopravy z úřednické vlády Josefa Tošovského bylo 78 let. O jeho úmrtí informoval Liberecký kraj, pro který v poslední době Moos připravoval projekt rozšíření nemocnice.
23. 2. 2024|

Reportéři ČT: V kauze Xixoio figurují i známá jména. Firma připravila klienty o miliony

Bezmála tři tisíce lidí i firem měly podle policie přijít o víc než 350 milionů korun. Investovaly do společnosti Xixoio, která nabádá k vkládání peněz do virtuální měny, takzvaných tokenů XIX. Jenže peníze byly podle vyšetřování využity na nákup nemovitostí a nákladný provoz firmy. Za podvod jsou stíháni její zakladatelé Richard Watzke a Henry Ertner. V dozorčí radě firmy figurují například bývalá ministryně informatiky za vlády Jiřího Paroubka Dana Bérová nebo investor Radovan Vávra. Pro Reportéry ČT natáčela Jevhenija Vachničenko.
23. 1. 2024|

Handicapu navzdory. Cenu Wernera von Siemense získala brněnská studentka s progresivní spinální svalovou atrofií

Talentovaná studentka informatiky na Masarykově univerzitě Ester Milostná s vážným handicapem získala ocenění udělované v rámci Ceny Wernera von Siemense. Snaží se hledat kreativní přístupy ke vzdělávání a pomáhat ostatním studentům.
22. 3. 2023|

Akademie věd ocenila prémií Lumina šest vědců a vědkyň, grant jim umožní založit vlastní týmy

Fyzik Tomáš Neuman, informatik Helmut Schmidt, fyzikální chemik Štěpán Timr, molekulární genetik Teije Middelkoop, kunsthistorička Fedora Parkmannová a historička Veronika Pehe letos získali prémii Lumina quaeruntur. Akademie věd (AV), která tyto prestižní granty udílí, o tom ve středu informovala v tiskové zprávě. S grantem Lumina se pojí částka až čtyř milionů korun ročně po dobu pěti let, která laureátům umožní založit vlastní vědecké týmy. Ocenění ještě v průběhu středy převezmou v pražské Vile Lanna.
9. 11. 2022|

30 let zpět: „Zítra si nezapínejte počítač“ znělo varování před virem Michelangelo

Virus se poprvé objevil v Austrálii v únoru 1991, mezinárodní rozruch vyvolal o rok později. Byl naprogramován tak, že se aktivoval vždy 6. března, tedy v den narození renesančního umělce a myslitele Michelangela Buonarrotiho, a smazal veškerá data z pevného disku.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
5. 3. 2022|

Ministerstva se mohou dočkat rekonstrukce. Politici mluví o slučování i vytváření nových

Po říjnových volbách by se kromě složení Poslanecké sněmovny mohly změnit i počet a obory ministerstev. Premiér a část opozice mluví o slučování resortů, další navrhují ministerstvo informatiky. Změna rozložení musí projít sněmovnou, někteří zákonodárci změny odmítají.
7. 7. 2021|

Téměř pětina základních škol ztrojnásobí počet hodin informatiky. Žáky čeká programování a práce s daty

Rozšířená výuka informatiky čeká od nového školního roku děti v 827 základních školách. Všech 4214 základních škol v republice pak musí novou podobu informatiky zavést na prvním stupni nejpozději od září 2023, na druhém pak o rok později. ČT o tom informoval Národní pedagogický institut (NPI), který školy na změny připravuje. Předměty jako třeba dějepis nebo prvouka se naopak můžou vyučovat méně hodin. Novou podobu výuky informatiky si navíc nejprve musí osvojit samotní učitelé, stovky už prošly školením, další desítky na ně teprve čekají.
23. 6. 2021Aktualizováno23. 6. 2021|

Průměrná mzda vzrostla na 38 a půl tisíce. Ženy si vydělají méně, mzdy jim ale rostly rychleji

Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku o 6,5 procenta na 38 525 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 3,8 procenta. Za celý rok mzda stoupla meziročně o 4,4 procenta na 35 611 korun, reálně byla vyšší o 1,2 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků bylo za růstem mezd vyplácení odměn ve zdravotnictví či růst platů ve školství. Vliv mělo i propouštění nízkopříjmových zaměstnanců.
8. 3. 2021Aktualizováno8. 3. 2021|

Vědci spočítali přenosovou rychlost lidských jazyků. Je to vždy 39 bitů za sekundu

Italové jsou zřejmě nejrychleji mluvícím národem na Zemi a za sekundu stihnou ve svém jazyce říci až devět slabik. Na opačné straně stojí Němci, kteří za stejnou dobu zvládnou jen šest slabik. Přes tento rozdíl ovšem Němec i Ital během jedné minuty sdělí stejné množství informací, prokázal rozsáhlý výzkum, podle kterého je přenosová rychlost totožná.
8. 9. 2019|