Handicapu navzdory. Cenu Wernera von Siemense získala brněnská studentka s progresivní spinální svalovou atrofií

Talentovaná studentka informatiky na Masarykově univerzitě Ester Milostná s vážným handicapem získala ocenění udělované v rámci Ceny Wernera von Siemense. Snaží se hledat kreativní přístupy ke vzdělávání a pomáhat ostatním studentům.

Ester Milostná je v důsledku progresivní spinální svalové atrofie odkázána na elektrický vozík a nepřetržitou osobní asistenci. I přes tuto nepřízeň osudu si zvolila náročné mezifakultní studium informatiky, informačních studií a knihovnictví na Masarykově univerzitě. A studuje velmi dobře – patří mezi třetinu nejlepších studentů svého studijního programu. Získala za to ve středu 22. března „Ocenění za překonání překážek při studiu“ udělované v rámci Ceny Wernera von Siemense. 

Tím ale výčet jejích aktivit nekončí. Vedle svých studijních povinností jí totiž ještě zbývá dostatek energie na to, aby se na univerzitě zapojovala i do dalších, dobrovolných činností. Na tamní Filozofické fakultě například připravila workshop základů programování a tvorby webových stránek pro studenty humanitních oborů. Kurz věnovaný informačním technologiím organizuje rovněž pro neziskovou vzdělávací organizaci Czechitas. Vedle toho ještě doučuje matematiku.

Obdivuhodné je na Ester Milostné i to, jak vyspěle a v jak širokých souvislostech uvažovala nad volbou svého studijního zaměření. „Když jsem přemýšlela o výběru oboru, váhala jsem mezi technologiemi ve vzdělávání obecně a mezi vzděláváním v oblasti technologií. K obojímu mám blízko, myslím si totiž, že technologie nabízejí mnoho zajímavých cest k předávání informací a podpoře procesu učení, a zároveň je podstatný i druhý směr, protože lidé v dnešní době potřebují rozumět technologiím kolem sebe a pracovat s nimi,“ říká.

Svůj „obor snů“ si proto musela sama sestavit. „Na katedře informačních studií a knihovnictví se učíme pracovat s informacemi a předávat je lidem, případně hledat kreativní přístupy ke vzdělávání a společenským inovacím, zatímco na katedře informatiky získáváme větší vhled do toho, jak fungují různé technologické služby a nástroje zevnitř, abychom je uměli vytvářet nebo používat,“ vysvětluje.

Nahrávám video

Muzea mají potenciál

Její přemýšlení o smyslu studia nabralo záhy specifičtější směr, který by měl brzy nabýt obrysů bakalářské práce. Ester Milostná by se v ní chtěla zaměřit na využití informačních technologií v muzeích, případně obecněji v turismu. V této oblasti totiž spatřuje velký potenciál, protože na rozdíl od výuky ve škole je učení v muzeu zcela dobrovolný proces a návštěvníky je třeba zaujmout a nabídnout jim i další způsoby předávání informací.

„Spojení více vjemů může napomoci tomu něco si zapamatovat. V muzeu také máme mnoho odlišných příjemců informací, od dětí přes dospělé až po občany se specifickými potřebami. Ráda bych k něčemu takovému směřovala i profesně – jako členka týmu vyvíjejícího personalizovaná technologická řešení pro jednotlivá muzea či informační centra a jiná místa neformálního vzdělávání,“ přemítá Ester Milostná.

Současné možnosti studia pro handicapované hodnotí Ester Milostná pozitivně. „Občas se až sama divím, co vše je pro mě samozřejmostí a pro o pár let starší kamarády nebylo, zlepšuje se toho hodně. Největší pokrok vidím v přístupu společnosti, která už si zvyká, že handicapovaní nejsou ‚divná stvoření' nebo ‚věčné děti' a že mohou být rovnocennými partnery na akademické půdě, a nejen tam,“ zamýšlí se.

Životní vzory příliš nehledá, ale i přesto jí čas od času někdo poskytne naději nebo inspiraci. K takovým lidem patřil například její učitel na gymnáziu Stanislav Zajíček.

Vše na maximum

Ze svých volnočasových aktivit vyzdvihuje Ester Milostná především experimentování s 3D tiskem nebo hraní powerchair hokeje neboli florbalu na elektrických vozících. I v této oblasti pracuje pro svůj klub na úplné maximum – vedle samotné hry se totiž věnuje i správě klubového webu a pro svůj tým vykonává také funkci sekretářky a mluvčí. A i zde se se jí podařilo překročit rámec, s nímž by se drtivá většina zcela zdravých sportovců plně spokojila.

Díky svým aktivitám „navíc“ navázala spolupráci s Masarykovou univerzitou, takže klubové tréninky jsou nyní v rámci tělesné výchovy otevřeny dalším potenciálním zájemcům z řad studentů s nejtěžším pohybovým postižením. „Sama totiž vím, že kromě plavání a prominutí tělocviku toho na výběr příliš není,“ komentuje lapidárně svoje snažení.

K jejím dalším oblíbeným činnostem patří cestování a tvůrčí činnosti, od kreslení přes šití až po psaní básní.

O ceně

Cena Wernera von Siemense se v Česku uděluje už čtvrt století. Má za úkol nejen motivovat výjimečné talenty z řad studentů a výzkumníků, ale také upevňovat pozitivní vztah studentů a širší veřejnosti k vědě a také vyzdvihnout neúnavnou práci pedagogů, která je často neprávem opomíjená.

Vítězné práce vybírají nezávislé komise složené z rektorů a prorektorů předních českých univerzit, předsedkyně Akademie věd a ředitelů ústavů AV. Další letošní ocenění jsou uvedeni na stránkách ceny

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 59 mminutami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 2 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 4 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 6 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled