Průlom v umělém oplodnění: Česká vědkyně natočila, co se děje ve vajíčku

Praha – Dosud odborníci věděli, jak vypadá ženské vajíčko před oplodněním pouze zvenčí. Vše se ale změnilo s výzkumem z laboratoře v Cambridge, který prováděla česká vědkyně Zuzana Holubcová. Té se podařilo jako první na světě zmapovat, co se děje i uvnitř lidského vajíčka. Výsledky výzkumu zveřejnil jeden ze světově nejprestižnějších vědeckých časopisů Science.

Nahrávám video

Vědci dosud věděli, jak se chová vajíčko před oplodněním u myší, u lidí je to ale jiné. Už dříve odborníci zjistili, že lidská vajíčka mají často špatné množství chromozomů a českou vědkyni zajímalo proč. „Používají jiný mechanismus k vytvoření dělícího vřeténka právě kvůli tomu, že nemají centrozom. Je to rozdělení velmi náchylné k chybám a to je prazákladem toho, proč jsou lidská vajíčka tak náchylná k tomu obsahovat špatný počet chromozomů,“ vysvětluje.

  • Základem výzkumu Zuzany Holubcové byla technika zobrazování živých buněk, kdy se buňky filmují a dochází k časosběrnému snímání.

Pokud se totiž chromozomy nerozdělí přesně na polovinu, embryo nepřežije, nebo může mít genetickou vadu, jakou je například Downův syndrom. Dalším výsledkem výzkumu je zjištění, jak dlouho jednotlivé fáze vývoje trvají. „Možná to pomůže embryologům odhadnout správný okamžik pro oplození, aby bylo vajíčko v okamžik oplození připraveno,“ uvedla Holubcová.

Výzkum, který posunul laťku o hodně výš

Za dva roky prozkoumala pod mikroskopem vajíčka 180 pacientek různých etnik i věkových kategorií a v tuto chvíli jde o nejrozsáhlejší výzkum tohoto druhu na světě. Holubcová navíc věří, že by ve výzkumu mohla pokračovat i v Česku. 

„Je to opravdu závažný výzkum, odhalila nám ten mikroskvět. Můžeme pozorovat skoro v přímém přenosu, jak ty procesy probíhají. A věřte mi, že kdo ty procesy shlédnul, tak byl fascinovaný. Laťku posunula o hodně dál,“ uvedla Alice Malenovská, prezidentka Asociace reprodukčních embryologů.

Zhruba každé třetí umělé oplodnění je úspěšné. V Česku se tak narodilo už 100 tisíc dětí. Prvním byl v roce 1984 chlapec, jehož identita se stále tají. V loni bylo českým pacientkám provedeno kolem 20 tisíc léčebných cyklů. A to mezi 18. až 49. rokem věku - což jsou hranice, které stanovuje zákon pro tuto léčbu. Umělé oplodnění s vlastními vajíčky je u nás v porovnání s Evropou jedno z nejlevnějších. Stojí 60 tisíc korun, zatímco třeba v Británii je to trojnásobek.

Prvorodičky jsou čím dál starší

„Po 35 letech už zásadně klesá plodnost ženy a otěhotnět po čtyřicítce je většinou velmi nesnadné,“ říká Tonko Mardešić, gynekolog Centra asistované reprodukce a ředitel pro léčebnou péči Pronatal. Starší ženy mají problémy nejenom se samotným početím, ale častější jsou také komplikace během těhotenství. Ideální věk pro otěhotnění se tak podle gynekologů pohybuje kolem 25 let.

A právě u starších žen nemusí pomoci ani umělé oplodnění. Lékaři se proto snaží neustále své metody vylepšovat. V poslední době se například mluví o novém postupu testování. Každá žena je totiž připravena k oplodnění vajíčka v jiný den cyklu a nebývá proto snadné spočítat ten nejvhodnější den na umělé oplodnění. „Zjistilo se, že lze vyšetřit děložní sliznici a přesněji určit čas toho transferu,“ vysvětluje Jaroslav Hulvert, primář Centra asistované reprodukce Iscare IVF.

Postup je takový, že lékař odebere ženě z dělohy buňky, které genetický vyšetří a pokud se ukáže, že je její tělo na umělé oplodnění připraveno, v následujícím cyklu k němu lékaři přistoupí. „Zejména u žen, kde se nám transfery opakovaně nedaří, kdy ty ženy netěhotní, tam si myslím, že je tohle vyšetření zcela na místě,“ dodává Hulvert. A ve stejné věci by mohl pomoci také výzkum české vědkyně. 

Tím nejzásadnějším posunem v oblasti umělého oplodnění je ale dnes podle Mardešiće něco jiného. „Dříve když žena otěhotněla a měla embryo v děloze, tak se zkoumalo, zda je to embryo nemocné, nebo není. V současné době jsme schopní embrya na dané onemocnění vyšetřit ještě v laboratoři, než jsou přenesena do dělohy, takže pacientka pak není vystavena rizikům a všem těm konsekvencím v případě nutnosti přerušení těhotenství,“ dodává.

Na neplodnosti páru se ale nejméně 50 procenty podílejí také muži. Spermie se totiž tvoří kontinuálně a jsou tak více pod tlakem vnějších škodlivin obsažených ve vzduchu nebo v jídle. Na vině je ale vedle toho také sedavé zaměstnání, stres, kouření nebo alkohol. „Mezi těmi, kdo chtějí být dárcem spermatu, projde každý dvacátý mladý muž,“ dodává Vladimír Sobotka, urolog a ekonomický ředitel Pronatal.

Pojišťovny hradí čtyři cykly

„Pojišťovna hradí každé ženě čtyři zákroky mimotělního oplodnění, pokud je v prvních dvou cyklech přeneseno do dělohy pouze jedno embryo. Pokud by byla přenesena dvě embrya, tak hradí pojišťovna tři cykly mimotělního oplodnění,“ uvádí Mardešić. Tento model byl zaveden proto, aby se co nejvíce eliminoval počet vícečetných těhotenství, která značně komplikují celý proces umělého oplodnění. A zdá se, že funguje, protože v roce 2013 byl počet vícečetných těhotenství pod hranicí z roku 2004.

Podle Mardešiće je navíc možné, že by se hrazení ze strany pojišťovny mohlo ještě o jeden až dva cykly rozšířit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kněží Bula a Drbola byli prohlášeni za blahoslavené

Slavnostní mší na výstavišti v Brně vyvrcholilo blahořečení kněží Jana Buly a Václava Drboly, kteří byli prohlášeni za blahoslavené. Zakončil se tím více než dvacetiletý proces blahořečení, které je předstupněm k uznání člověka za svatého. K blahoslaveným se mohou věřící modlit a prosit u nich o přímluvu. V liturgickém kalendáři si je budou připomínat každý rok 17. června. Bula a Drbola patří k obětem zpolitizované komunistické justice po takzvaných babických událostech v 50. letech minulého století.
07:21Aktualizovánopřed 3 mminutami

Armádní techniku i výcvik si na Bahna přišly prohlédnout tisíce lidí

Tisíce lidí od rána proudí na letošní Den pozemních vojsk Bahna u Strašic na Rokycansku. Největší akce pozemních sil v Česku pro veřejnost představuje dynamické ukázky vojenské techniky, z novinek například bojové vozidlo pěchoty CV90 a tank Leopard 2A4. Diváci mohou zhlédnout i historické scény. Podle náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky je zájem i podpora veřejnosti pro armádu velmi důležitá.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPolitické spektrum: hnutí MY, Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT, Aliance pro budoucnost

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 6. června přijali Jiří Štěpán (hnutí MY), Hana Janišová (Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT) a Pavel Sehnal (Aliance pro budoucnost). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 1 hhodinou

Chci být víc vidět a pomáhat řešit problémy, říká nová ombudsmanka

Příští ombudsmanka Eva Kostolanská chce prohloubit komunikaci s občany i médii, a zvýšit tak povědomí o práci veřejného ochránce práv. Řekla to v Událostech, komentářích. Plánuje se taky sejít s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a probrat s ním přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády na ministerstva. Ve funkci po složení slibu 18. června nahradí Stanislava Křečka. V pátek ji zvolili poslanci.
před 2 hhodinami

Úniky dat či zahlcení serverů. Menší firmy už půl roku hlásí kybernetické útoky

Podvodné e-maily, škodlivé kódy v infrastruktuře nebo zahlcení serverů. Po půl roce fungování nového zákona o kybernetické bezpečnosti už menší firmy státu nahlásily 27 útoků, řekl České televizi mluvčí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Jakub Neščivera. Zákon platí od loňského listopadu a rozšířil počet firem, které musí státu hlásit kybernetické incidenty. Zástupci podnikatelů mluví o vyšších finančních nákladech.
před 7 hhodinami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 8 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 17 hhodinami

Poslanci zvolili členy Rady ČT i novou ombudsmanku

Poslanci v pátek vybírali veřejnou volbou členy Rady ČT. Těmi se opět stali Jiří Šlégr a Luboš Xaver Veselý. Doplní je exposlanec ANO a moderátor Stanislav Berkovec, Martin Chalupský, Lucie Plíšková a Petr Brozda. Předseda poslanců Motoristů Boris Šťastný avizoval, že vládní poslanci nepodpoří Pavla Matochu a Romana Bradáče, což se s několika výjimkami také stalo. Zákonodárci zvolili rovněž novou ombudsmanku, kterou se stane Eva Kostolanská. Projednáním volebních bodů nynější schůze sněmovny skončila.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...