Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konžské demokratické republiky Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.

„Myslím, že to bude velký zázrak,“ uvedl Trump při podpisu dohody v budově Amerického mírového institutu (USIP). Prezidenti Rwandy a Konga byli podle AFP ve svých vystoupeních opatrnější. Kagame varoval, že při naplňování „těchto amerických dohod“ budou vzestupy i pády. Tshisekedi podpis označil za začátek nové cesty, která je náročná a „docela obtížná“.

„Strávili hodně času vzájemným zabíjením a teď budou trávit hodně času objímáním, držením se za ruce,“ uvedl Trump směrem k oběma prezidentům, přičemž dodal, že obě země budou ekonomicky těžit ze spolupráce se Spojenými státy. Trump zároveň sdělil, že USA se Rwandou a Kongem podepsaly dohody, které Spojeným státům zajistí důležité minerály, které se v těchto afrických zemích nacházejí. Obě země jednu mírovou dohodu podepsaly, a to v červnu taktéž ve Washingtonu. Od té doby však nepravidelné boje a násilí pokračovaly.

Tři dekády trvající konflikt

Rwandou podporovaní povstalci z M23 na začátku letošního roku v rychlé ofenzivě ovládli rozsáhlé oblasti dvou provincií bohatých na nerostné suroviny ve východním Kongu, včetně velkých měst Goma a Bukavu. V průběhu několika měsíců byly zabity tisíce civilistů a stovky tisíc jich byly nuceně vysídleny. Tato ofenziva nicméně byla jen další fází konfliktu trvajícího tři dekády, do něhož se zapojily různé ozbrojené skupiny i okolní státy.

Ve východokonžských provinciích Severní Kivu a Jižní Kivu se nacházejí ložiska minerálních zdrojů. Je to například zlato či coltan, ruda obsahující niob a tantal. Právě suroviny jsou vedle etnických sporů hlavní příčinou násilí, které oblast od 90. let sužuje. Několik zpráv OSN poukazuje na fakt, že z drancování nerostných zdrojů ve východním Kongu profituje Rwanda.

Hodnotu nerostného bohatství na území Konga analytici podle agentury AP odhadují na 24 bilionů dolarů (asi 580 bilionů korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Neflix ustoupil v bitvě o Warner Bros. Studia může převzít Paramount

Netflix odmítl zvýšit svou nabídku na koupi filmových studií a streamovací divize mediálního konglomerátu Warner Bros. Discovery (WBD). V noci na pátek to uvedly agentury Reuters a AP. Označily to za překvapivý krok, který po několikaměsíční bitvě o převzetí otevírá dveře k akvizici slavného hollywoodského rivala společnosti Paramount Skydance.
03:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 3 hhodinami

Pákistán podle AFP zaútočil na vojenské základny Talibanu v Afghánistánu

Pákistánské letectvo zaútočilo na vojenské základny Talibanu v Afghánistánu. Výbuchy jsou podle agentury AFP hlášeny z Kábulu a provincií Kandahár a Paktía. Podle Islámábádu jde o odvetu za afghánské údery podél společné hranice. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou napjaté od loňského října, kdy při hraničních střetech zahynuly desítky lidí. Pákistán viní svého souseda z podpory odnože hnutí Taliban, která chce svrhnout vládu v Islámábádu a nahradit ji režimem radikálního islámu.
00:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Jednání USA a Íránu přinesla podle Ománu pokrok a budou brzy pokračovat

Čtvrteční nepřímá jednání Íránu a Spojených států o jaderném programu Teheránu v Ženevě přinesla pokrok. Budou po domácích konzultacích brzy pokračovat, oznámilo podle agentury Reuters ománské ministerstvo zahraničí, které schůzku zprostředkovalo. To rovněž podle agentury AFP sdělilo, že se v příštím týdnu uskuteční ve Vídni technické diskuze mezi USA a Íránem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kubánská pobřežní stráž zastřelila čtyři lidi na člunu. Prý plánovali teror

Kubánská pobřežní stráž zabila ve středu večer čtyři lidi, kteří z Floridy vpluli do kubánských vod na motorovém člunu. Šest dalších zranila. Později je ministerstvo vnitra v Havaně označilo za „protivládně smýšlející Kubánce“ dříve hledané za plánování útoků v zemi. Na člunu prý měli několik zbraní a výbušnin a chtěli na ostrově rozpoutat teror. Ministr zahraničí USA Marco Rubio uvedl, že se nejednalo o operaci Spojených států. Rusko tvrdí, že incident je provokací USA s cílem vyvolat konflikt.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Nemám informace o Epsteinových zločinech, ptejte se Trumpa, řekla Clintonová výboru

Bývalá americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová výboru americké Sněmovny reprezentantů pro dohled sdělila, že nemá žádné informace o trestné činnosti sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Nevzpomíná si, že by se s ním kdy setkala. Zákonodárce vyzvala, aby se na finančníka zeptali nynějšího republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Šéf Bílého domu by podle ní měl vypovídat pod přísahou. Clintonová své úvodní prohlášení adresované zákonodárcům sdílela na sociální síti X.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Německá kontrarozvědka zatím nesmí vést AfD jako prokazatelně extremistickou

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), tedy německá civilní kontrarozvědka, zatím nesmí Alternativu pro Německo (AfD) jako celek označovat za prokazatelně pravicově extremistickou a na základě toho ji sledovat. Rozhodl o tom podle agentury DPA správní soud v Kolíně nad Rýnem.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Polsko stojí před nebezpečím války, varoval v parlamentu Sikorski

Všichni si uvědomujeme ohrožení, situace je vážná, řekl šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski na úvod svého vystoupení před poslanci. Polsko, jehož vzdušný prostor loni na podzim narušily ruské drony, čelí sabotážím, žhářským útokům, záplavě dezinformací a dvěma až třem tisícům kybernetických útoků denně. Většinu se daří odrazit, ale míra tohoto jevu musí vyvolávat znepokojení, uvedl ministr podle webu Onet.
před 13 hhodinami
Načítání...