Mírová dohoda

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.

Generálporučíka ve výslužbě Keitha Kellogga ve funkci vyslance na Ukrajině nejspíše vystřídá náměstek ministra obrany bez zkušeností s diplomacií Daniel Driscoll. Ten již stihl navštívit Kyjev a předat prezidentovi Volodymyru Zelenskému americko-ruský plán na ukončení ruské války na Ukrajině. Driscoll chce coby důvěrník Donalda Trumpa pomoci šéfovi Bílého domu v dosažení jeho cílů. Ukrajinu chválí za její výrobu dronů.

Spojené státy na ženevských jednáních vyvíjely na Ukrajinu tlak, aby přijala jejich návrhy mírového plánu na ukončení rusko-ukrajinského konfliktu. Agentuře AFP to sdělil nejmenovaný vysoce postavený činitel obeznámený s nedělními jednáními o míru. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja, který se ženevských jednání také zúčastnil, podle agentury Reuters řekl, že delegace vypracovaly značně revidovaný mírový plán, zatím o devatenácti bodech.

Klíčoví američtí, ukrajinští i evropští vyjednávači odjeli v pondělí ze Ženevy, kde v neděli připravili upravený mírový rámec pro možné ukončení ruské války na Ukrajině. Předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk v reakci uvedl, že součástí bezpečnostních záruk pro Ukrajinu musí být členství v Evropské unii a NATO. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že Rusko upravený plán nedostalo a nechystá se tento týden jednat s USA. Unijní lídři zároveň o situaci jednali v Angole.

Americký prezident Donald Trump připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat.

Premiéři Thajska a Kambodže Anutin Čánvirakun a Hun Manet v neděli podepsali dohodu o příměří, která má zajistit trvalý klid zbraní po červencovém přeshraničním konfliktu. Americký prezident Donald Trump, který dohodu pomohl vyjednat a byl u jejího podpisu, následně s oběma zeměmi podepsal úmluvy usnadňující vzájemný obchod a výměnu kritických surovin s USA, informovaly tiskové agentury.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem nesetká, dokud nebude možné uzavřít mírovou dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, píše Reuters.

Kolumbijský odvolací soud zrušil rozsudek nad bývalým prezidentem země Álvarem Uribem za podvod a braní úplatků v případu údajného ovlivňování svědků, uvedla agentura Reuters. Exprezident byl v této kauze letos v srpnu odsouzen ke dvanácti letům domácího vězení. Podle odvolacího soudu měl původní verdikt nedostatky a postrádal komplexní zhodnocení případu. O novém trestu pro Uribeho, který stál v čele země v letech 2002 až 2010, ještě není rozhodnuto. Bývalá hlava státu obvinění odmítá.

Když lídři Arménie a Ázerbájdžánu přijali v srpnu v Bílém domě text vzájemné mírové dohody, americký prezident Donald Trump to prezentoval jako konec několik desetiletí trvajícího konfliktu obou zemí. Ze strany Jerevanu a Baku šlo ale pouze o předběžný souhlas – a k formálnímu uzavření dohody jen tak nedojde. Hlavní důvodem je podmínka, která v textu ani není a která by mohla celý mírový proces zhatit.

Český prezident Petr Pavel vystoupil s projevem na Valném shromáždění OSN v New Yorku. V úvodu své řeči zdůraznil, že OSN je organizací, která položila základy pro lepší a humánnější svět. Jde podle něj také o jedinou instituci, která umožňuje čelit globálním krizím dialogem. Prezident se vyjádřil i k ruské válce na Ukrajině. „Zintenzivnění ekonomického tlaku na Rusko je jediný způsob, jak agresora přivést k vyjednávacímu stolu,“ míní.

Kolumbie čelí nárůstu násilí. Na svědomí jej mají zejména odpadlíci z bývalé guerilly Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), již nepřijali mírovou dohodu z roku 2016, a další ozbrojené skupiny. Vláda prvního levicového prezidenta Gustava Petra se s těmito skupinami neúspěšně snažila vyjednávat v rámci politiky totálního míru (Paz Total). Nyní chce Petro některé ze skupin označit za mezinárodní teroristické organizace. Násilí narůstá před parlamentními a prezidentskými volbami na jaře 2026.

Francouzský prezident Emmanuel Macron označil ruského vládce Vladimira Putina za predátora a vyzval Evropany, aby nebyli naivní tváří v tvář Rusku. Německo a jeho spojenci usilovně pracují na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, řekl tamní ministr zahraničí Johann Wadephul po pondělním jednání v Bílém domě o ukončení rusko-ukrajinské války. Německý kancléř Friedrich Merz nevyloučil nasazení německých vojáků na Ukrajině.

Americký prezident Donald Trump po schůzce s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce a telefonátech s lídry Ukrajiny a Evropy uvedl, že nejlepší cestou ke konci války na Ukrajině je mírová dohoda, nikoliv pouze příměří. Šéf Bílého domu to v sobotu krátce před polednem SELČ napsal na své síti Truth Social.

Bezpečnostní složky v Arménii zmařily pokus o státní převrat, prohlásil na konci června premiér Nikol Pašinjan. Zatčena byla od té doby více než desítka lidí, především duchovních – je mezi nimi arcibiskup i patriarcha Arménské apoštolské církve. Zatčen byl však také ruský miliardář Samvel Karapetjan, jenž vlastní hlavní arménskou energetickou společnost. Tu chce Pašinjan znárodnit.

Arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev ve čtvrtek v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech jednali o existujících rozporech mezi oběma státy, uvedl ve čtvrtek server BBC News s odvoláním na ázerbájdžánskou agenturu APA. Sporné body sahají od překážek bránících podpisu mírové dohody mezi oběma státy až po otevření pozemního spojení mezi ázerbájdžánskou exklávou Nachičevan a Ázerbájdžánem přes arménské území.

Kongo a Rwanda v pátek podepsaly mírovou dohodu, která má ukončit desítky let trvající konflikt, píše agentura Reuters. Prostředníkem při jednání těchto dvou zemí byl za Spojené státy šéf diplomacie Marco Rubio. Konžské povstalecké hnutí M23 si s podporou rwandských vojáků od ledna podmanilo několik konžských oblastí a vyhnalo stovky tisíc lidí z jejich domovů.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek označil výsledek války s Íránem za příležitost uzavřít nové mírové dohody, kterou by židovský stát neměl promarnit, napsala agentura Reuters. Konflikt s Íránem, který Izrael zahájil 13. června útokem na tamní jaderné provozy, vojenské objekty, jaderné vědce a vojenské předáky a do něhož se o víkendu shozením těžkých bomb na íránské jaderné provozy vložily Spojené státy, skončil v úterý příměřím.

Kolumbijská policie v sobotu zadržela ženu, kterou podezřívá z účasti na pokusu o vraždu možného opozičního prezidentského kandidáta Miguela Uribeho, píše AFP. Devětatřicetiletý pravicový senátor byl postřelen 7. června v metropoli Bogotě, když promlouval ke svým příznivcům. Útočník jej dvakrát zezadu střelil do hlavy a jednou do kolena, načež musel být Uribe převezen do nemocnice. Tam podstoupil operaci, jeho stav je ale nadále kritický.

Šéf Bílého domu Donald Trump prohlásil, že chce, aby vládce Kremlu Vladimir Putin zastavil útoky na Ukrajině a podepsal s Kyjevem mírovou dohodu. Trump také řekl, že jeho nedávné setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Vatikánu proběhlo dobře a že si myslí, že Zelenskyj je připraven vzdát se poloostrova Krym, napsala agentura AFP.

Mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou musí být uzavřena brzy, řekl v nedělním rozhovoru s televizí NBC americký ministr zahraničí Marco Rubio. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se podle něj v následujícím týdnu pokusí rozhodnout, zda mají Spojené státy v tomto konfliktu nadále pokračovat jako prostředník ve vyjednávání.

Americký prezident Donald Trump podle agentury AFP uvedl, že se domnívá, že Spojené státy mají s Ruskem dohodu o ukončení války na Ukrajině. Tu Moskva začala svou plnohodnotnou invazí v únoru 2022. Nyní zbývá uzavřít dohodu i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, dodal Trump. Šéf Bílého domu také podle webu CNN uvedl, že se po své cestě na Blízký východ v polovině května nejspíše sejde s ruským vládcem Vladimirem Putinem.

V nejmladší zemi světa hrozí druhá občanská válka. Opozice po zatčení viceprezidenta Rieka Machara mluví o porušení křehké mírové dohody z roku 2018 o sdílení moci. Experti vyzývají mezinárodní společenství, aby zabránilo vyhrocení situace ve státě sužovaném etnickým pnutím. Do země už dorazili mediátoři Africké unie, kteří se snaží mírovou smlouvu zachránit.

Součástí mírových sil na Ukrajině by po uzavření dohody o míru měly být i české jednotky, je přesvědčen český prezident Petr Pavel. Řekl to v sobotu zveřejněném rozhovoru s novinářem webu Jevropejska pravda.

„Příměří zatím nebylo dohodnuto ani v omezené podobě,“ upozornil v Událostech, komentářích po telefonátu mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a šéfem Kremlu Vladimirem Putinem šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.) s tím, že Rusko dosud neslevilo z jediného svého požadavku. Předseda opozičního SPD Tomio Okamura by si přál, aby „jednání pokračovala a zintenzivnila se“.