Mírová dohoda

Zákon o obranné politice USA (NDAA) na příští rok, který schválila Sněmovna reprezentantů, obsahuje několik důležitých ustanovení na podporu Ukrajiny, neprodlužuje však program půjček a pronájmů. Ve čtvrtek na to upozornila ukrajinská velvyslankyně ve Spojených státech Oksana Makarovová. Návrh zákona nyní čeká na schválení Senátem, které se očekává příští týden.

Uprostřed pokračující války a mohutných demonstrací za propuštění rukojmí z Gazy se v izraelské politice strhla nová bitva. A to o budoucnost takzvaného Filadelfského koridoru, neboli pásu území podél hranice Pásma Gazy s Egyptem. Premiér Benjamin Netanjahu požaduje, aby na ní kvůli odhaleným tunelům Hamásu zůstali izraelští vojáci. Ministr obrany Jo'av Gallant a lídr opozice Benny Gantz, oba generálové ve výslužbě, tvrdí, že to je překážka míru.

Vpád teroristů z Hamásu do Izraele 7. října narušil křehké vztahy židovského státu s Egyptem. Hned den po útoku se tam několik Izraelců stalo oběťmi střelce. Vdova po jednom z nich na tragédii vzpomínala v rozhovoru s ČT.

Izrael a Saúdská Arábie jsou na cestě k historické mírové dohodě. Krok, který by posílil novou rovnováhu na Blízkém východě, zatím není úplně na dosah ruky, ale naděje posilují mimořádně dobré vztahy politických lídrů obou zemí. Dohodu pomáhají dojednat Spojené státy, k jejímu dosažení je však třeba vyřešit nejméně jeden kámen úrazu, a to postavení Palestinců.

Itálie, Španělsko, Dánsko a Švédsko v úterý oznámily, že celkem vypovědí přes sedmdesát ruských diplomatů. Důvodem je podle nich ohrožení národní bezpečnosti a také to, že ruští diplomaté údajně v zemích prováděli výzvědnou činnost. Slovinsko vypoví 33 pracovníků velvyslanectví v Lublani. Podobný krok oznámilo také Rumunsko a Portugalsko. Evropská komise navrhla pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, který počítá se zákazem dovozu uhlí do Evropské unie. O návrhu budou ve středu jednat zástupci členských zemí Unie, a pokud jej schválí, sankce by měly začít platit ještě tento týden.

Afghánská vláda v pondělí odsouhlasila propuštění čtyř stovek vězněných příslušníků Talibanu, které si hnutí klade jako jednu z podmínek pro zahájení mírových jednání. Ta by měla začít v katarském Dauhá týden poté, co bude poslední skupina vězňů propuštěna na svobodu. S odvoláním na afghánskou vládu o tom informovala agentura Reuters.

Zástupci islamistického hnutí Taliban se v pátek sešli v katarské metropoli Dauhá s velitelem aliančních jednotek v Afghánistánu. S odvoláním na mluvčího Talibanu o tom informovala agentura Reuters. Vyzvali Spojené státy, aby přestaly s útoky v afghánských regionech, které nejsou bojovými oblastmi. USA, jež s Talibanem na konci února podepsaly mírovou dohodu, popřely, že by útočily na civilisty.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo oznámil, že Spojené státy přehodnotí svoje vztahy s Afghánistánem a pro začátek mu sníží objem poskytované finanční pomoci o miliardu dolarů (25,9 miliardy korun). Pompeo to uvedl poté, co se mu nepodařilo přesvědčit místní politické lídry, kteří se oba prohlásili za vítěze prezidentských voleb, k vytvoření společné vlády, napsala agentura Reuters.

Svět s napětím očekává historický podpis první fáze mírové dohody mezi Američany a hnutím Taliban. Postupně by tak mohla skončit osmnáctiletá afghánská občanská válka. Taliban slibuje, že země nebude základnou pro teroristy, USA zase nabídly odchod cizích vojsk. V čele amerických vyjednavačů stojí od roku 2018 zkušený diplomat Zalmay Khalilzad, který z administrativy Bílého domu rozumí Afghánistánu nejlépe. Sám z něj totiž pochází.

V Bahrajnu začala dvoudenní mezinárodní konference věnovaná ekonomické stránce Trumpovy „mírové dohody století“, jež má ukončit izraelsko-palestinský konflikt. USA se pro svůj plán snaží nalézt investory na Blízkém východě. V přepočtu přes bilion korun má putovat na téměř dvě stovky rozvojových projektů, víc než polovina má směřovat do palestinských území. Palestinci přitom plán odmítli. Bez míru podle nich hospodářský rozvoj není možný.