Arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev ve čtvrtek v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech jednali o existujících rozporech mezi oběma státy, uvedl ve čtvrtek server BBC News s odvoláním na ázerbájdžánskou agenturu APA. Sporné body sahají od překážek bránících podpisu mírové dohody mezi oběma státy až po otevření pozemního spojení mezi ázerbájdžánskou exklávou Nachičevan a Ázerbájdžánem přes arménské území.
Šlo o první přímé rozhovory od března, kdy se obě strany dohodly na textu mírové dohody, ale od té doby byl pokrok sporadický a pomalý, napsala agentura Reuters. Ani čtvrteční jednání nevneslo více jasna do otázky, kdy by mírová dohoda mohla být podepsána, poznamenala agentura AP.
Nový impulz k jednáním dala roztržka Baku s Moskvou, ale i podpora co nejrychlejšímu usmíření mezi Arménií a Ázerbájdžánem ze strany Turecka a USA. Rusko nyní na mírový proces přestalo mít vliv, i když po dlouhou dobu bylo mezi Baku a Jerevanem v prostřednické roli, poznamenala BBC. Oba politici jednali jak mezi čtyřma očima, tak za účasti ministrů zahraničí a poradců.
Vůdci přislíbili pokračovat v práci na citlivých otázkách
Oba vůdci přislíbili pokračovat v práci na citlivých otázkách, jako je vymezení hranic. Ve společném prohlášení obě země potvrdily závazek vést bilaterální jednání a pokračovat v opatřeních budujících důvěru mezi oběma státy, znepřátelenými po čtyři desetiletí.
„I bez konkrétních prohlášení vypadá jako důležitý krok už sama skutečnost, že se setkali a projednali klíčové otázky,“ míní expertka na arménsko-ázerbájdžánský konflikt o Náhorní Karabach Olesja Vartanjanová.
Provládní média v obou zemích informovala o schůzce jako o osudovém okamžiku v dějinách regionu a také psala o destruktivních silách, které se údajně pokoušejí přerušit mírový proces. Tím podle BBC měly na mysli Moskvu. Ruské ministerstvo zahraničí oficiálně podporuje normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi na jižním Kavkazu.
Rozhovory ve „velice konstruktivní atmosféře“
Ve svých prohlášeních ministerstva zahraničí obou zemí uvedla, že Pašinjan a Alijev projednali témata zahrnující vymezení společné tisíc kilometrů dlouhé hranice a dohodli se na pokračování dialogu na různých úrovních.
Pašinjan loni uvedl, že Arménie potřebuje rychle vytyčit hranice s Ázerbájdžánem, aby se vyvarovala nového kola nepřátelství. Mnoho obyvatel arménského pohraničí se ale staví proti vymezení hranice a pokládají to za snahu Ázerbájdžánu zmocnit se území, které pokládají za vlastní, poznamenala AP. Připomněla loňské demonstrace v Jerevanu proti Pašinjanově rozhodnutí vrátit Baku pohraniční vsi. Demonstranti vyzývali premiéra k odstoupení.
Vysoce postavený zdroj z ázerbájdžánské vlády uvedl, že rozhovory proběhly ve „velice konstruktivní atmosféře“.
Arménie uvedla, že se strany dohodly na pokračování rozhovorů na bilaterální úrovni a že dialog byl zaměřený na výsledky.
Vyhlídka na přeměnu regionu
Mírová dohoda by mohla podle Reuters vést k přeměně regionu sousedícího s Ruskem, Evropou, Tureckem a Íránem, protkaného ropovody a plynovody, avšak rozervaného uzavřenými hranicemi a dlouhodobými konflikty.
Arménie a Ázerbájdžán, které v roce 1991 získaly rozpadem Sovětského svazu nezávislost, jsou ve sporu od konce 80. let, kdy se Náhorní Karabach – ázerbájdžánský region s převážně arménským obyvatelstvem – s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu. V roce 2023 Ázerbájdžán znovu získal Karabach, což vedlo k útěku asi sta tisíc etnických Arménů do Arménie.
Obě strany uvedly, že chtějí podepsat smlouvu o formálním ukončení konfliktu. Některé otázky, včetně požadavku Ázerbájdžánu, aby Arménie změnila svou ústavu a odstranila z ní nepřímý odkaz na Karabach, dosud nebyly vyřešeny, dodal Reuters.
Setkání podle BBC také ukázalo, že společné přání vymanit se ze sféry vlivu Moskvy nestačí k přeškrtnutí desítek let nepřátelství mezi oběma státy a nedůvěry mezi oběma vůdci, kteří ještě nedávno bojovali jeden proti druhému. Nehledě na sblížení stanovisek nedošlo k průlomu v ani jediné otázce, ani nebylo oznámeno datum a místo podpisu mírové dohody.
