Jerevan

Arménie vystoupí z postsovětského vojenského paktu vedeného Ruskem, Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB). Termín ještě neurčila, řekl ve středu arménský premiér Nikol Pašinjan při interpelacích v parlamentu. Šéf arménské vlády podle ruských médií rovněž ohlásil, že Jerevan je připraven do měsíce podepsat mírovou smlouvu s Baku. Na středeční demonstraci za odstoupení Pašinjana v Jerevanu byly zraněny desítky lidí.

Arménie se snaží začlenit sto tisíc běženců, kteří před šesti týdny uprchli z Náhorního Karabachu a nepočítají s tím, že by se v dohledné době mohli vrátit do svých domovů. Podle spolupracovníka ČT Tomáše Vlacha je nenávist mezi Armény a Ázerbájdžánci tak obrovská, že vedle sebe nemohou žít. Nejen mezi běženci v Arménii zároveň sílí odpor k Rusku, které podle uprchlíků Karabach zradilo. Jerevan se nyní snaží přiklonit k Západu, čelí ale překážkám, řekl ČT Vlach, který byl hostem pořadu Události, komentáře.

Arménský premiér Nikol Pašinjan v úterý zkritizoval Moskvu kvůli tomu, že jeho zemi nepřišla na pomoc, když Ázerbájdžán na konci září obsadil Náhorní Karabach. Rusko totiž jako spojenec Jerevanu do regionu po předchozí válce nasadilo zhruba dva tisíce vojáků v rámci mírové mise s tím, že mělo dohlížet na dodržování příměří, které Ázerbájdžán touto akcí porušil. Kritika zazněla na plenárním zasedání v Evropském parlamentu.

Arménský prezident Vahagn Chačaturjan dnes svým podpisem stvrdil přistoupení země k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) se sídlem v Haagu. Informovala o tom arménská prezidentská kancelář. Plán Jerevanu připojit se k ICC, který před časem vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina, už dopředu kritizovala Moskva. Dá se číst jako odklon od Ruska po prohrané válce o Náhorní Karabach.

Ázerbájdžánské bezpečnostní složky zadržely bývalého vůdce mezinárodně neuznané karabašské republiky Arajika Harutjunjana. Čelí obvinění z terorismu a vedení „agresivní války“, píší agentury AFP a TASS. Arménie zatýkání bývalých představitelů Náhorního Karabachu odsoudila. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek oznámila, že Unie zdvojnásobí humanitární pomoc Arménii, aby lépe zvládla nápor sta tisíc uprchlíků. Ti utekli kvůli strachu z etnických čistek poté, co Náhorní Karabach ovládl Ázerbájdžán.

Exodus etnických Arménů z Náhorního Karabachu slábne. V pondělí to napsala agentura AP. Zároveň upozornila na vyjádření karabašského ombudsmana Geghama Stepanjana, podle něhož region opustil poslední autobus s patnácti lidmi. Z horské enklávy, kterou nedávno po bleskové vojenské operaci ovládl Ázerbájdžán, uprchlo během několika dní přes sto tisíc obyvatel, tvrdí Jerevan. Bilance se rovná osmdesáti procentům odhadované populace Karabachu.

Ázerbájdžán obvinil Arménii, že její odstřelovač zabil v sobotu jednoho jeho vojáka. Údajně střílel z pozic na hranici mezi oběma zeměmi, uvedlo podle agentury AFP ministerstvo obrany v Baku. Resort připojil, že ázerbájdžánská armáda podniká odvetná opatření. Jerevan informace popřel.

Samozvaný „prezident karabašské republiky“ Samvel Šahramanian podepsal dekret o zrušení všech „státních institucí“ s platností do 1. ledna 2024. Mezinárodně neuznaný státní útvar Republika Arcach tak přestane existovat. S odvoláním na místní úřady o tom ve čtvrtek informují zahraniční tiskové agentury. Z oblasti uprchla více než polovina populace.

Přes osmadvacet tisíc lidí opustilo Náhorní Karabach, který v minulém týdnu ovládly ázerbájdžánské síly, napsala agentura Reuters. Arménské úřady těm, kteří nemají po příchodu kde zůstat, zajišťují nouzové ubytování. Spojené státy a Evropská unie přislíbily humanitární pomoc.

Etničtí Arméni žijící v Náhorním Karabachu odejdou do Arménie, protože nechtějí být součástí Ázerbájdžánu a obávají se etnických čistek, řekl poradce prezidenta neuznávané karabašské republiky David Babajan. Arménská vláda informovala, že první skupina uprchlíků se do země dostala už v neděli. Agentura Reuters napsala, že z regionální metropole separatistického regionu Stěpanakertu proudí lidé ve vozech do Lačinského koridoru, který je jedinou pozemní spojnicí mezi Arménií a Karabachem.

Baku chce začlenit Armény žijící v Náhorním Karabachu do Ázerbájdžánu. V pátek to řekl poradce prezidenta pro zahraniční politiku Hikmet Hadžijev. Rovněž prohlásil, že bezpečí obyvatel sporné hornaté oblasti bude zaručeno v souladu s ázerbájdžánskou ústavou. Arménský premiér Nikol Pašinjan posléze sdělil, že Jerevan je sice připraven přijmout uprchlíky z Náhorního Karabachu, politiku vysídlení Arménů z této oblasti ale nepodporuje.  V Jerevanu mezitím demonstranti několikátý den po sobě naopak volají po pomoci karabašským Arménům. Vedení Náhorního Karabachu v pátek rovněž oznámilo dosažení dohody ohledně humanitárního konvoje z Arménie.

Náhorní Karabach už arménský nebude, většina Arménů z něj odejde. V Událostech, komentářích to řekl komentátor Bahruz Samadov, který působí jako doktorand na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK). Reagoval tak na poslední vývoj v regionu. Karabašští Arméni se po krátké ázerbájdžánské ofenzivě z tohoto týdne vzdali a začali vyjednávat s Baku o budoucnosti oblasti.

Arménie se musí vydat cestou míru, aby si udržela nezávislost, řekl ve čtvrtečním projevu k národu tamní premiér Nikol Pašinjan. Učinil tak den poté, co se etničtí Arméni v separatistickém regionu Náhorní Karabach vzdali Ázerbájdžánu. Ministerský předseda ve čtvrtek rovněž prohlásil, že se jeho země připravuje na přijetí čtyřiceti tisíc rodin z Náhorního Karabachu. V regionu žije asi 120 tisíc lidí. Svědci v oblasti mluví o pokračující střelbě.

Představitelé Náhorního Karabachu se vzdali Ázerbájdžánu a těžké boje utichly. Přistoupili na jeho požadavky, tedy stažení všech případných vojenských sil Arménie z oblasti, rozpuštění a odzbrojení karabašských vojenských a dalších jednotek a jednání o podobě faktického začlenění Karabachu do Ázerbájdžánu. Dohodu zprostředkovali ruští vojenští představitelé na místě, kteří také mají dohlížet na odzbrojení. Několik z nich podle ruského ministerstva obrany zahynulo, když se jejich auto ocitlo pod palbou z ručních zbraní. Incident se vyšetřuje.

Ázerbájdžán zahájil rozsáhlý útok na Náhorní Karabach. Baku tvrdí, že reaguje na provokace. Podle představitelů mezinárodně neuznané enklávy je cílem vojenské operace vyhnání etnických Arménů. Místní úřady uvádějí, že na místě jsou mrtví. V centru Jerevanu propukly potyčky protivládních demonstrantů s policií. Rada Evropské unie vyzvala ke klidu zbraní. Francie chce svolat mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Arménie, kdysi jeden z nejbližších spojenců Kremlu, se pomalu odklání od Moskvy. Na cvičení do země dokonce přijedou američtí vojáci. Invaze na Ukrajinu totiž ukazuje, že už se Jerevan nemůže spoléhat na Rusko jako na garanta své bezpečnosti, prohlásil arménský premiér Nikol Pašinjan. Aktuální deziluze Jerevanu by mohla představovat zásadní obrat pro zemi, ve které žije zhruba 2,8 milionu obyvatel a v níž rostou obavy z návratu otevřeného konfliktu s Ázerbájdžánem.

Ruské bezpečnostní složky pozatýkaly přes sto lidí, kteří v neděli v zemi podpořili, v den jeho 47. narozenin, uvězněného opozičního předáka Alexeje Navalného. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na specializovaný server OVD-Info, který monitoruje zásahy strážců zákona. Navalného podpořili lidé i v dalších městech napříč světem, včetně Prahy. K demonstracím vyzvali opozičníkovi spolupracovníci.

Mezi Jerevanem a Baku opět roste napětí kvůli Náhornímu Karabachu. Přístupovou cestu do oblasti z Arménie, Lačinský koridor, už téměř dva měsíce blokují demonstrace Ázerbájdžánců, kteří tvrdí, že jsou ekologičtí aktivisté. Představitelé arménské enklávy a vlády v Jerevanu viní z akce Ázerbájdžán a vyzývají ho, aby protesty ukončil. Úřady v Baku odmítají, že by blokádu organizovaly. V Náhorním Karabachu natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Arménie požádala francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby předsedal mírovým rozhovorům s Ázerbájdžánem. To představuje novou výzvu pro ruského vůdce Vladimira Putina, jenž má v důsledku války na Ukrajině stále slabší vliv na regionální spojence Moskvy. Tato urážka od tradičního Putinova spojence následovala po katastrofálním summitu šesti bývalých sovětských republik, píše list The Guardian.

Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obvinily z porušení křehkého příměří, které uzavřely teprve minulý týden po nejkrvavějších střetech za poslední dva roky. V prohlášeních, která zveřejnila ministerstva obrany těchto bývalých sovětských republik, Jerevan i Baku informují o nových přestřelkách na hranici.

V reakci na vyhlášení částečné mobilizace v Rusku svolali aktivisté na středeční večer celonárodní protesty. Po celé zemi už večer zatkla policie víc než 1200 demonstrantů. Letenky ze země se po projevu prezidenta Vladimira Putina, ve kterém svůj krok ohlásil, během dne zcela vyprodaly. Ruské aerolinie následně nařídily zastavit prodej letenek mužům ve věku od 18 do 65 let bez souhlasu ministerstva obrany.

Arménie a Ázerbájdžán se dohodly na příměří, které má ukončit dvoudenní boje. Ty si dosud vyžádaly celkem 155 mrtvých vojáků na obou stranách, informoval tajemník arménské rady bezpečnosti Armen Grigorjan. Klid zbraní měl začít platit ve středu ve 20:00 místního času (18:00 středoevropského času). Jak nicméně poznamenala agentura AP, předchozí příměří, které pomohlo dojednat Rusko, bylo brzy porušeno.

Arménie i Ázerbájdžán hlásí od středečního rána nové ozbrojené střety na společné hranici. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na ministerstva obrany v Jerevanu а Baku. Obě strany nejprve informovaly o zhruba padesáti mrtvých, Arménie pak ve středu zvýšila počet padlých na 105. O nejnovější eskalaci napětí by měl v pátek jednat turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Ázerbájdžán a Arménie se dohodly na klidu zbraní, informovala s odvoláním na své zdroje místní média. Situace na několika místech hranice ale zůstává krajně napjatá, uvedlo později arménské ministerstvo obrany. Mezi oběma kavkazskými zeměmi se v noci na úterý rozhořely boje. Jerevan tvrdí, že Baku ostřelovalo arménské území. Ázerbájdžán nejprve tvrdil, že reagoval na „rozsáhlou diverzní akci“, následně popřel, že by jeho vojska vpadla na území Arménie. Jerevan i Baku hlásí oběti na životech.