Jerevan strana 2 z 4

Počet obětí nedělního výbuchu skladu zábavní pyrotechniky v arménské metropoli Jerevanu vzrostl na šestnáct. Dalších deset lidí se stále pohřešuje, uvedla agentura Armenpress s odvoláním na arménské ministerstvo pro mimořádné situace.

Počet obětí nedělního výbuchu skladu zábavní pyrotechniky v obchodním centru Surmalu v arménské metropoli Jerevanu stoupl na šest, uvedla v pondělí agentura Interfax. Agentura TASS informuje s odvoláním na arménské ministerstvo zdravotnictví o pěti obětech. Do nemocnic bylo převezeno 61 zraněných.

Dvojice explozí otřásla obchodním centrem Surmalu v arménské metropoli Jerevan. Informoval o tom na Twitteru zpravodajský kanál NEXTA s odvoláním na arménské ministerstvo pro mimořádné situace. Agentura Novosti-Armenia tvrdí, že vzplál sklad zábavní pyrotechniky. NEXTA uvádí, že obětí výbuchů je pětiletá dívka. Dalších nejméně pětačtyřicet osob utrpělo zranění, je mezi nimi velké množství dětí.

Zvláštní vyslanci Turecka a Arménie pokračují ve Vídni v jednání o normalizaci vzájemných vztahů. Státy za sebou mají zatím dvě kola rozhovorů – první se uskutečnilo 14. ledna v Moskvě, druhé pak 24. února ve Vídni. Cílem setkání je umožnit navázání diplomatických styků, otevření hranic a zahájení hospodářských, obchodních a dopravních projektů mezi oběma státy.

Arménská opozice se v pondělí ráno pokusila zablokovat hlavní ulice v centru Jerevanu. Domáhá se tak odstoupení premiéra Nikoly Pašinjana. Podle agentury TASS proti opozičním aktivistům zasáhly speciální policejní jednotky, kterým se podařilo část centra uvolnit pro dopravu.

Poprvé po třinácti letech spolu jednají zástupci Arménie a Turecka. Speciální vyslanci obou zemí se sešli v Moskvě. Diskutovat mají o stabilizaci vzájemných vztahů, otevření hranice a případných dalších rozhovorech. V roce 2009 sice oba státy uzavřely dohodu o normalizaci diplomatických vztahů, ta ale nikdy nezačala platit, protože se ji nepodařilo ratifikovat.

Ázerbájdžánský voják přišel o život při přestřelce s arménskými jednotkami, oznámila ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na komuniké ministerstva obrany v Baku. Incidenty s oběťmi na životech se na hranici mezi oběma znepřátelenými státy odehrávají pravidelně, k poslední přestřelce došlo dva týdny po schůzce nejvyšších představitelů, která měla situaci uklidnit.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) vyzval Arménii a Ázerbájdžán, aby nevyostřovaly svůj spor. Tribunál zároveň nařídil Baku, aby ochránilo válečné zajatce z loňského konfliktu o Náhorní Karabach, zabránilo podněcování k rasové nenávisti vůči Arménům a nedopustilo vandalismus a znesvěcování arménského kulturního dědictví. Jerevanu hlavní soud OSN přikázal, aby nedovolil rasovou diskriminaci etnických Ázerbájdžánců na arménském území. Obě země se letos obrátily na ICJ a navzájem se obvinily z rasové diskriminace a etnických čistek.

Při úterních ozbrojených střetech s ázerbájdžánskými jednotkami na společných hranicích zemřelo šest arménských vojáků, oznámil Jerevan. Baku ve středu informovalo o tom, že si boje vyžádaly životy sedmi příslušníků ázerbájdžánské armády. Konflikt byl nejintenzivnější od konce loňské války o Náhorní Karabach. Poté, co se do situace vložila Moskva, se země dohodly na příměří.

Při úterních ozbrojených střetech s Arménií na společné hranici zemřelo sedm ázerbájdžánských vojáků a dalších deset bylo zraněno. S odvoláním na ázerbájdžánské ministerstvo obrany to ve středu uvedly světové tiskové agentury. Arménské úřady hlásí jednoho mrtvého vojáka, třináct dalších podle nich Ázerbájdžán zajal. Dalších 24 arménských vojáků se pohřešuje, napsala agentura AP.

Na hranicích mezi Arménií a Ázerbájdžánem se v úterý opět bojovalo, obě země se navzájem obvinily z přeshraničních útoků. Jerevan hlásí mrtvé a raněné, Baku informovalo o dvou zraněných na své straně. Podle nepotvrzených informací zahynulo kolem patnácti arménských vojáků. Jerevan se podle arménského představitele obrátil s žádostí o pomoc s obranou arménského území na Moskvu, arménský velvyslanec v Moskvě však informaci podle agentury TASS nepotvrdil. Arménské ministerstvo obrany později informovalo, že strany konfliktu se za ruské asistence dohodly na přerušení bojů a že na hranicích večer místního času zavládl klid.

Arménie v pondělí znovu obvinila ázerbájdžánské jednotky z překročení společné hranice. Arménský premiér Nikol Pašinjan zároveň oznámil, že kvůli dění na pomezí vyměnil ministra obrany. Informovaly o tom tiskové agentury. Arménie a Ázerbájdžán se už v neděli navzájem obvinily z přestřelek na hranici.

Před rokem skončila šestitýdenní válka v Náhorním Karabachu, příměří loni v listopadu  zprostředkovalo Rusko. Boje přinesly vítězství Ázerbájdžánu, zatímco arménští separatisté přišli o velkou část karabašského území. Jak v Ázerbájdžánu, tak v Arménii se v minulých dnech demonstrovalo. V Baku si desetitisíce lidí připomněly vítězství, v Jerevanu požadovalo na deset tisíc stoupenců opozice odstoupení premiéra Nikoly Pašinjana, který na příměří přistoupil.

Arménie ve čtvrtek podala stížnost na Ázerbájdžán u Mezinárodního soudního dvora (ICJ), který je hlavním soudním orgánem OSN. Jerevan obviňuje Baku z dlouhodobé rasové diskriminace, k níž údajně docházelo i během nedávného ozbrojeného konfliktu obou zemí, informoval soud.

Dosavadní premiér Nikol Pašinjan se podle konečných výsledků stal vítězem nedělních předčasných voleb v Arménii. Jeho Občanská smlouva získala 53,92 procenta hlasů a chybí jí tedy 0,08 procenta, aby mohla sama sestavit vládu, informovala agentura TASS. Pašinjanova strana zaznamenala jednoznačné volební vítězství navzdory tomu, že v době její vlády utrpěla arménská vojska porážku ve válce o Náhorní Karabach.

V Arménii neustává napětí po podzimní prohře ve druhé válce o Náhorní Karabach. Kritici premiéra Nikola Pašinjana ho viní z výsledku konfliktu a trvají na jeho rezignaci. K jejich táboru se nyní přidalo i vedení armády. Vadí mu, že premiér viní z porážky i neúčinnost ruských raket Iskander, které má arménská armáda ve výzbroji. Právě Rusko zprostředkovalo podmínky příměří, které boje v listopadu ukončilo.

Arménský premiér Nikol Pašinjan v pondělí před svými přívrženci vyjádřil ochotu uspořádat předčasné parlamentní volby, pokud opozice podpoří jeho návrh změn v ústavě, které by znamenaly přechod Arménie od parlamentního k poloprezidentskému systému vládnutí. Návrh by měli schválit voliči na podzim v referendu.

Arménský prezident Armen Sarkisjan odmítl odvolat náčelníka generálního štábu armády, jehož tento týden sesadil premiér Nikola Pašinjan, oznámila prezidentská kancelář. Arménská opozice tento týden pořádala protesty, při nichž požadovala Pašinjanovo odstoupení kvůli výsledku bojů o Náhorní Karabach.

Arménská armáda vyzvala premiéra Nikola Pašinjana, aby i s celou vládou odstoupil, informuje agentura Reuters. V prohlášení generálního štábu uvádí, že současný kabinet není schopný přijímat odpovídající rozhodnutí v kritické situaci. Pašinjan výzvu označil za pokus o vojenský převrat a vyzval své příznivce, aby vyšli do ulic. Odvolal také náčelníka generálního štábu. Krizi vyvolala prohraná válka o území kolem Náhorního Karabachu.

Arménské i ázerbájdžánské ozbrojené síly podnikaly během nedávné války v Náhorním Karabachu útoky i na civilní oblasti. Uvádí to zpráva organizace Amnesty International (AI). Podle ní zemřelo během konfliktu nejméně 146 civilistů včetně dětí a seniorů a další stovky utrpěly zranění. Obě strany také při útocích používaly zbraně, které mezinárodní právo zakazuje, píše ve zprávě organizace a žádá okamžité vyšetření událostí. Arménie i Ázerbájdžán obvinění odmítají.

Vůdci Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu dospěli na schůzce v Moskvě ke společnému prohlášení o rozvoji vztahů. Oznámil to ruský prezident Vladimir Putin po jednání s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem a ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem. Schůzka v Kremlu byla vůbec první od listopadové dohody o ukončení bojů o Náhorní Karabach.

Jeden ázerbájdžánský voják zahynul a další byl zraněn při nedělním útoku skupiny arménských ozbrojenců v Náhorním Karabachu. Oznámilo to ázerbájdžánské ministerstvo obrany, které rovněž uvedlo, že při střetu bylo zabito šest útočníků. Událost svědčí o křehkosti příměří uzavřeného mezi Baku a Jerevanem po téměř dvouměsíčních bojích ve sporné oblasti Karabachu.

Arménský premiér Nikol Pašinjan je nakloněn myšlence předčasných parlamentních voleb v roce 2021. Opozice požaduje premiérovu demisi od prohrané šestitýdenní válce s Ázerbájdžánem. Pašinjan však na Facebooku napsal, že opozice podle něj nedokázala na svoji stranu získat většinu národa a jen volby mohou podle něj ukázat, co si lid skutečně přeje.

V arménském hlavním městě Jerevanu se střetli policisté s demonstrujícími přívrženci opozice, kteří vyzývají premiéra Nikolu Pašinjana k odstoupení. Uvedla to agentura Interfax. Opozice vyzvala ke generální stávce a občanské neposlušnosti, aby donutila k demisi šéfa vlády, kterému vyčítá porážku v nedávné šestitýdenní válce s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach.