V Arménii neustává napětí po podzimní prohře ve druhé válce o Náhorní Karabach. Kritici premiéra Nikola Pašinjana ho viní z výsledku konfliktu a trvají na jeho rezignaci. K jejich táboru se nyní přidalo i vedení armády. Vadí mu, že premiér viní z porážky i neúčinnost ruských raket Iskander, které má arménská armáda ve výzbroji. Právě Rusko zprostředkovalo podmínky příměří, které boje v listopadu ukončilo.
Arméni se stále přou o viníka prohrané války. Proti premiérovi se už staví i vedení armády
Horizont ČT24: Napětí v Arménii kvůli prohrané válce (zdroj: ČT24)
V Arménii tak nyní proti sobě stojí dva tábory, které se vzájemně viní z porážky. Jeden z nich mobilizuje premiér Pašinjan, který nedávno před svými příznivci v Jerevanu zopakoval svou verzi příběhu.
Vývoje v Karabachu prý lituje, podle něj je ale vyústěním chyb a korupce jeho předchůdců. „Chci se vám všem omluvit, všem občanům Arménie, diaspoře, lidem Arcachu (arménské označení pro Náhorní Karabach – pozn. red.), za všechny svoje chyby,“ prohlásil mimo jiné Pašinjan.
Kritika ruských zbraní
Aktuální protesty se rozhořely poté, co Pašinjan ze ztrát v Karabachu obvinil také armádu a Rusko, respektive jeho zbraně. Premiér prohlásil, že ruské rakety Iskander, nejvyspělejší zbraň v arzenálu Arménie, jsou de facto šrot a ve válce v drtivé většině nefungovaly.
Výrok kritizoval zástupce náčelníka generálního štábu a premiér ho obratem odvolal. Do politické krize tak vstoupila armáda, jejíž velení se přidalo k táboru, který žádá rezignaci vlády. Pašinjan to označil za pokus o puč.
Do ulic Jerevanu se vedle premiérových příznivců vydali i jeho odpůrci. „Ostudně jsme prohráli válku a premiér, který za to může, neopustil svou funkci, přestože veřejnost žádá jeho rezignaci. A nejen ta,“ uvedl třeba Vazgen Manuchan, bývalý předseda vlády Arménie.
Pašinjan opakuje, že rezignovat nemíní. Za určitých podmínek by byl podle svých slov ochotný otevřít cestu k předčasným volbám a se souhlasem opozice i k referendu o přechodu od parlamentního k poloprezidentskému systému, který by podle něj měl zemi vyvést z politické krize.
Rusko posílilo svůj vliv v regionu
Případný převrat, který by Pašinjana sesadil, však nezvrátí stav na bojišti. Arméni přišli o většinu území, které si vybojovali v 90. letech. A to s tichým souhlasem Moskvy, svého klíčového spojence.
Právě dvě tisícovky ruských vojáků teď jako součást dohody o příměří ve sporné oblasti působí. „Ruské mírové jednotky zaujaly pozice na 23 místech v oblasti. Na čtyřech dalších základnách budou dohlížet na provoz v bezpečnostním koridoru. Situace je teď klidná,“ prohlásil už dříve šéf Kremlu Vladimir Putin.
Zatímco Arménie ve válce prohrála, Rusko, její tradiční ochránce před tureckým vlivem, v regionu výrazně posílilo. Moskva počítá se zvýšenou přítomností v oblasti nejméně na dalších pět let.
„O ruských mírotvorcích se říká, že kde jsou, tak odtamtud už nikdy neodejdou. Takže i oni se mohou stát základem jakési silnější vojenské přítomnosti,“ komentuje to redaktorka Deníku N Petra Procházková.
Pašinjan přivítal další ruskou základnu
Hrozba zapojení ruských vojáků přímo do bojů i jejich přítomnost v oblasti přispěly loni na podzim k uklidnění situace. A to přesto, že rozsah ruské vojenské pomoci zůstal za očekáváním arménského premiéra Pašinjana.
„Premiér Pašinjan nikdy nebyl nějaký proruský politik, naopak, v Moskvě ho moc rádi nemají. Měli mu za zlé takovou tu prozápadní orientaci a vlastně jim přišlo trochu vhod, že ho celá ta situace velmi zasáhla,“ dodává Procházková, která se dlouhodobě zabývá postsovětským prostorem.
Pašinjan teď přivítal záměr Moskvy rozšířit vojenskou přítomnost v zemi a vybudovat svou další základnu, což opatrně kritizuje Evropská unie. Brusel vyzývá k návratu k jednáním o definitivní mírové smlouvě, která by nahradila prozatímní klid zbraní.
„Samozřejmě jsem rád, že byly ukončeny vojenské operace, že nedochází k dalším ztrátám na životech. Měli bychom se ale vrátit k mechanismům OBSE, které nabízejí trvalé řešení tohoto dlouhodobého konfliktu,“ uvedl i český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).
Angažmá Moskvy v loňské válce o Náhorní Karabach má ještě jeden rozměr. Turecko posledním vojenským cvičením u arménských hranic připomnělo, že právě jeho podpora byla loni pro vítězné ázerbájdžánské tažení klíčová.