Arméni se stále přou o viníka prohrané války. Proti premiérovi se už staví i vedení armády

5 minut
Horizont ČT24: Napětí v Arménii kvůli prohrané válce
Zdroj: ČT24

V Arménii neustává napětí po podzimní prohře ve druhé válce o Náhorní Karabach. Kritici premiéra Nikola Pašinjana ho viní z výsledku konfliktu a trvají na jeho rezignaci. K jejich táboru se nyní přidalo i vedení armády. Vadí mu, že premiér viní z porážky i neúčinnost ruských raket Iskander, které má arménská armáda ve výzbroji. Právě Rusko zprostředkovalo podmínky příměří, které boje v listopadu ukončilo.

V Arménii tak nyní proti sobě stojí dva tábory, které se vzájemně viní z porážky. Jeden z nich mobilizuje premiér Pašinjan, který nedávno před svými příznivci v Jerevanu zopakoval svou verzi příběhu.

Vývoje v Karabachu prý lituje, podle něj je ale vyústěním chyb a korupce jeho předchůdců. „Chci se vám všem omluvit, všem občanům Arménie, diaspoře, lidem Arcachu (arménské označení pro Náhorní Karabach – pozn. red.), za všechny svoje chyby,“ prohlásil mimo jiné Pašinjan.

Kritika ruských zbraní

Aktuální protesty se rozhořely poté, co Pašinjan ze ztrát v Karabachu obvinil také armádu a Rusko, respektive jeho zbraně. Premiér prohlásil, že ruské rakety Iskander, nejvyspělejší zbraň v arzenálu Arménie, jsou de facto šrot a ve válce v drtivé většině nefungovaly. 

Výrok kritizoval zástupce náčelníka generálního štábu a premiér ho obratem odvolal. Do politické krize tak vstoupila armáda, jejíž velení se přidalo k táboru, který žádá rezignaci vlády. Pašinjan to označil za pokus o puč.

Do ulic Jerevanu se vedle premiérových příznivců vydali i jeho odpůrci. „Ostudně jsme prohráli válku a premiér, který za to může, neopustil svou funkci, přestože veřejnost žádá jeho rezignaci. A nejen ta,“ uvedl třeba Vazgen Manuchan, bývalý předseda vlády Arménie.

Pašinjan opakuje, že rezignovat nemíní. Za určitých podmínek by byl podle svých slov ochotný otevřít cestu k předčasným volbám a se souhlasem opozice i k referendu o přechodu od parlamentního k poloprezidentskému systému, který by podle něj měl zemi vyvést z politické krize.

Rusko posílilo svůj vliv v regionu

Případný převrat, který by Pašinjana sesadil, však nezvrátí stav na bojišti. Arméni přišli o většinu území, které si vybojovali v 90. letech. A to s tichým souhlasem Moskvy, svého klíčového spojence.

Právě dvě tisícovky ruských vojáků teď jako součást dohody o příměří ve sporné oblasti působí. „Ruské mírové jednotky zaujaly pozice na 23 místech v oblasti. Na čtyřech dalších základnách budou dohlížet na provoz v bezpečnostním koridoru. Situace je teď klidná,“ prohlásil už dříve šéf Kremlu Vladimir Putin.

Zatímco Arménie ve válce prohrála, Rusko, její tradiční ochránce před tureckým vlivem, v regionu výrazně posílilo. Moskva počítá se zvýšenou přítomností v oblasti nejméně na dalších pět let.

„O ruských mírotvorcích se říká, že kde jsou, tak odtamtud už nikdy neodejdou. Takže i oni se mohou stát základem jakési silnější vojenské přítomnosti,“ komentuje to redaktorka Deníku N Petra Procházková.

Pašinjan přivítal další ruskou základnu

Hrozba zapojení ruských vojáků přímo do bojů i jejich přítomnost v oblasti přispěly loni na podzim k uklidnění situace. A to přesto, že rozsah ruské vojenské pomoci zůstal za očekáváním arménského premiéra Pašinjana.

„Premiér Pašinjan nikdy nebyl nějaký proruský politik, naopak, v Moskvě ho moc rádi nemají. Měli mu za zlé takovou tu prozápadní orientaci a vlastně jim přišlo trochu vhod, že ho celá ta situace velmi zasáhla,“ dodává Procházková, která se dlouhodobě zabývá postsovětským prostorem.

Pašinjan teď přivítal záměr Moskvy rozšířit vojenskou přítomnost v zemi a vybudovat svou další základnu, což opatrně kritizuje Evropská unie. Brusel vyzývá k návratu k jednáním o definitivní mírové smlouvě, která by nahradila prozatímní klid zbraní. 

„Samozřejmě jsem rád, že byly ukončeny vojenské operace, že nedochází k dalším ztrátám na životech. Měli bychom se ale vrátit k mechanismům OBSE, které nabízejí trvalé řešení tohoto dlouhodobého konfliktu,“ uvedl i český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). 

Angažmá Moskvy v loňské válce o Náhorní Karabach má ještě jeden rozměr. Turecko posledním vojenským cvičením u arménských hranic připomnělo, že právě jeho podpora byla loni pro vítězné ázerbájdžánské tažení klíčová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Plánem chce Unie reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25AktualizovánoPrávě teď

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 3 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 6 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...