Arméni se stále přou o viníka prohrané války. Proti premiérovi se už staví i vedení armády

5 minut
Horizont ČT24: Napětí v Arménii kvůli prohrané válce
Zdroj: ČT24

V Arménii neustává napětí po podzimní prohře ve druhé válce o Náhorní Karabach. Kritici premiéra Nikola Pašinjana ho viní z výsledku konfliktu a trvají na jeho rezignaci. K jejich táboru se nyní přidalo i vedení armády. Vadí mu, že premiér viní z porážky i neúčinnost ruských raket Iskander, které má arménská armáda ve výzbroji. Právě Rusko zprostředkovalo podmínky příměří, které boje v listopadu ukončilo.

V Arménii tak nyní proti sobě stojí dva tábory, které se vzájemně viní z porážky. Jeden z nich mobilizuje premiér Pašinjan, který nedávno před svými příznivci v Jerevanu zopakoval svou verzi příběhu.

Vývoje v Karabachu prý lituje, podle něj je ale vyústěním chyb a korupce jeho předchůdců. „Chci se vám všem omluvit, všem občanům Arménie, diaspoře, lidem Arcachu (arménské označení pro Náhorní Karabach – pozn. red.), za všechny svoje chyby,“ prohlásil mimo jiné Pašinjan.

Kritika ruských zbraní

Aktuální protesty se rozhořely poté, co Pašinjan ze ztrát v Karabachu obvinil také armádu a Rusko, respektive jeho zbraně. Premiér prohlásil, že ruské rakety Iskander, nejvyspělejší zbraň v arzenálu Arménie, jsou de facto šrot a ve válce v drtivé většině nefungovaly. 

Výrok kritizoval zástupce náčelníka generálního štábu a premiér ho obratem odvolal. Do politické krize tak vstoupila armáda, jejíž velení se přidalo k táboru, který žádá rezignaci vlády. Pašinjan to označil za pokus o puč.

Do ulic Jerevanu se vedle premiérových příznivců vydali i jeho odpůrci. „Ostudně jsme prohráli válku a premiér, který za to může, neopustil svou funkci, přestože veřejnost žádá jeho rezignaci. A nejen ta,“ uvedl třeba Vazgen Manuchan, bývalý předseda vlády Arménie.

Pašinjan opakuje, že rezignovat nemíní. Za určitých podmínek by byl podle svých slov ochotný otevřít cestu k předčasným volbám a se souhlasem opozice i k referendu o přechodu od parlamentního k poloprezidentskému systému, který by podle něj měl zemi vyvést z politické krize.

Rusko posílilo svůj vliv v regionu

Případný převrat, který by Pašinjana sesadil, však nezvrátí stav na bojišti. Arméni přišli o většinu území, které si vybojovali v 90. letech. A to s tichým souhlasem Moskvy, svého klíčového spojence.

Právě dvě tisícovky ruských vojáků teď jako součást dohody o příměří ve sporné oblasti působí. „Ruské mírové jednotky zaujaly pozice na 23 místech v oblasti. Na čtyřech dalších základnách budou dohlížet na provoz v bezpečnostním koridoru. Situace je teď klidná,“ prohlásil už dříve šéf Kremlu Vladimir Putin.

Zatímco Arménie ve válce prohrála, Rusko, její tradiční ochránce před tureckým vlivem, v regionu výrazně posílilo. Moskva počítá se zvýšenou přítomností v oblasti nejméně na dalších pět let.

„O ruských mírotvorcích se říká, že kde jsou, tak odtamtud už nikdy neodejdou. Takže i oni se mohou stát základem jakési silnější vojenské přítomnosti,“ komentuje to redaktorka Deníku N Petra Procházková.

Pašinjan přivítal další ruskou základnu

Hrozba zapojení ruských vojáků přímo do bojů i jejich přítomnost v oblasti přispěly loni na podzim k uklidnění situace. A to přesto, že rozsah ruské vojenské pomoci zůstal za očekáváním arménského premiéra Pašinjana.

„Premiér Pašinjan nikdy nebyl nějaký proruský politik, naopak, v Moskvě ho moc rádi nemají. Měli mu za zlé takovou tu prozápadní orientaci a vlastně jim přišlo trochu vhod, že ho celá ta situace velmi zasáhla,“ dodává Procházková, která se dlouhodobě zabývá postsovětským prostorem.

Pašinjan teď přivítal záměr Moskvy rozšířit vojenskou přítomnost v zemi a vybudovat svou další základnu, což opatrně kritizuje Evropská unie. Brusel vyzývá k návratu k jednáním o definitivní mírové smlouvě, která by nahradila prozatímní klid zbraní. 

„Samozřejmě jsem rád, že byly ukončeny vojenské operace, že nedochází k dalším ztrátám na životech. Měli bychom se ale vrátit k mechanismům OBSE, které nabízejí trvalé řešení tohoto dlouhodobého konfliktu,“ uvedl i český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). 

Angažmá Moskvy v loňské válce o Náhorní Karabach má ještě jeden rozměr. Turecko posledním vojenským cvičením u arménských hranic připomnělo, že právě jeho podpora byla loni pro vítězné ázerbájdžánské tažení klíčová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 11 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 1 hhodinou

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 2 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráku drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 3 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 9 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...