TÉMA

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě

V Bělorusku se konaly první parlamentní a místní „volby“ od protestů
Bělorusové v neděli hlasovali v parlamentních a místních „volbách“ a zároveň v prvních volbách od potlačení rozsáhlých protestů v roce 2020. Hlasování se odehrávalo pod přísným dohledem úřadů a podle AFP bylo jeho cílem upevnit moc autoritářského vládce Alexendra Lukašenka, který v neděli oznámil svou kandidaturu v prezidentských volbách 2025. Opozice hlasování nazvala „nesmyslnou fraškou“ a vyzvala k jeho bojkotu. USA volby označily za zinscenované. První „výsledky“ hodlá ústřední volební komise oznámit kolem půlnoci SEČ.
25. 2. 2024Aktualizováno25. 2. 2024, 20:48|ČTK
Hlasování jako válka. Lukašenko ze strachu z protestů utáhl před běloruskými sněmovními „volbami“ šrouby
Bělorusové si v neděli vybírají nové složení dolní sněmovny a místních správ. Tak by tomu tedy bylo, kdyby „volby“ nebyly okatě nastaveny způsobem, aby v nich nemohl vyhrát nikdo, kdo by jakkoli ohrozil moc „posledního diktátora Evropy“, běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Ten se zřejmě chce za každou cenu vyhnout jakémukoliv nepříjemnému překvapení, které by se třeba jen vzdáleně podobalo mohutným protestům proti jeho režimu z léta a podzimu 2020. Podle analytiků připomínaly přípravy na hlasování spíše dobře naplánovanou vojenskou operaci.
25. 2. 2024|Jakub Chodil
Přítomnost Lavrova na jednání OBSE vyvolala rozpory a napětí
Ve znamení ostrých diplomatických sporů proběhlo ve Skopje zasedání ministrů zahraničí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Mnozí ministři kritizovali ruskou invazi na Ukrajinu. Jednání se na rozdíl od minulého roku zúčastníl i ruský šéf diplomacie Sergej Lavrov. Ten mezi jiným uvedl, že tato organizace je na pokraji kolapsu.
30. 11. 2023|
Tusk je připraven vést Polsko. Zástupci vládní strany přiznali, že míří do opozice
Předseda opoziční Občanské koalice (KO) Donald Tusk vyzval prezidenta Andrzeje Dudu, aby rychle jmenoval novou vládu. Tu chce vytvořit s Třetí cestou a Levicí, dohromady ve volbách získaly většinu. Šéf kanceláře prezidenta, který je z dosud vládnoucího Práva a spravedlnosti (PiS), prohlásil, že Duda má na konzultace dost času. Zástupci PiS již oznámili, že nejspíš míří do opozice.
17. 10. 2023Aktualizováno17. 10. 2023, 22:12|
V Rusku začaly místní volby bez významné opozice, nelegální „hlasování“ pořádá Moskva i na okupované Ukrajině
V Rusku začaly třídenní místní volby. V několika regionech mají obyvatelé podle úřadů rozhodovat o guvernérech nebo poslancích místních zákonodárných sborů. Významná nesystémová demokratická opozice se ale účastnit nesmí. Podobné pseudohlasování uspořádala Moskva také ve čtyřech okupovaných ukrajinských oblastech. Tyto „volby“ jsou nelegální, a jejich výsledky jsou proto už předem neplatné.
8. 9. 2023|
Vídeň je centrem agentů. Město se vrací ke své pověsti ze studené války
Zatímco západní země se po plnohodnotné invazi na Ukrajinu zbavují ruských diplomatů, v Rakousku jich nadále působí neobvyklé množství. Přijíždějí i do sídel mezinárodních organizací. Řada z nich působí v tajných službách, což na místě monitorují lidé ze Západu. Rakouské zákony jsou totiž k působení tajných služeb vágní a jejich znění se zatím nepodařilo změnit. Vídeň se tak vrací ke své špionské pověsti z dob studené války.
20. 7. 2023|
Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na Vladimira Putina
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na ruského vůdce Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou. Soud zahájil jejich stíhání v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Rusko zatykač považuje za nepřijatelný a pobuřující.
17. 3. 2023Aktualizováno17. 3. 2023, 18:58|Matěj Lucovič
Babiš se musí omluvit senátoru Wagenknechtovi za nařčení, že je udavač
Předseda ANO Andrej Babiš se musí omluvit pirátskému senátorovi Lukáši Wagenknechtovi za výroky, že je udavač a také osobou, která připravila Česko o osm set milionů korun. Omlouvat se naopak nemusí za označení Wagenknechta jako „psychopata“. Ve středu o tom pravomocně rozhodl Krajský soud v Praze.
1. 3. 2023|
Sesazený náměstek z ministerstva obrany radí v OBSE
Česká diplomatická mise ve Vídni má nového vojenského poradce pro agendu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Jak zjistili Reportéři ČT, stal se jím Filip Říha z ministerstva obrany. Ten přitom po sérii stamilionových kiksů před třemi lety rezignoval na pozici náměstka pro vyzbrojování.
28. 2. 2023|Ondřej Stratilík
Vídeň pozvala sankcionované Rusy na schůzi OBSE. Delegáti opouštěli sál a tasili ukrajinské vlajky
V předvečer prvního výročí zahájení velké ruské invaze na Ukrajinu začalo ve Vídni za účasti ruských poslanců dvoudenní zasedání Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Mnoho delegátů na protest opustilo sál poté, co se chystal začít mluvit ruský politik Vladimir Džabarov. Jiní v solidaritě s Kyjevem vyvěsili ukrajinské vlajky. Účast Rusů pobouřila spojence Kyjeva, Ukrajina a Litva schůzi zcela bojkotují. Vídeň politicky stojí za Ukrajinou a posílá jí humanitární pomoc, zároveň však zdůrazňuje nutnost diplomacie a odmítá dodat Kyjevu zbraně.
23. 2. 2023Aktualizováno23. 2. 2023, 15:51|
„Na pohřbívání neměli moc času.“ Ukrajina v osvobozené zemi vidí stopy ruských zločinů
Vraždy civilistů, znásilňování a mučení se už pár týdnů po začátku invaze na Ukrajinu ukázaly jako standard pro chování ruské armády. V zónách, které Rusové okupují, dochází běžně k válečným zločinům, o kterých se svět dozvídá, až když je vojáci opustí. Ukrajina už některé jejich pachatele soudí, většinou ale v jejich nepřítomnosti. Politici také mluví o tom, že je třeba ustanovit speciální tribunál.
19. 2. 2023Aktualizováno22. 2. 2023, 15:00|Magdaléna Kohoutová
Pokud se Rusko nezmění, musí pryč z OSN i dalších institucí, říká Podoljak pro ČT
Čím více se podle šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka bude blížit konec války, tím víc tradičních postojů se bude měnit. Rusko podle něj pozbude členství v OSN, OBSE nebo MAAE. „Pokud (Rusko) neprojde vnitřní transformací, pokud nepřijme fakt, že civilizovaný svět žije podle určitých pravidel, nemůže existovat v rámci těchto mezinárodních institucí,“ podotkl. Podoljak také věří, že ruské vedení stane před mezinárodním tribunálem. „Zvláštní tribunál bude. (…) Množství válečných zločinů Ruské federace na Ukrajině je nepřehlédnutelné,“ prohlásil v rozhovoru pro Českou televizi.
28. 12. 2022|
Jednání ministrů zemí OBSE skončilo bez společné rezoluce. Podle AP má organizace existenční krizi
Bez přijetí závěrečného dokumentu skončilo v pátek v Lodži dvoudenní jednání ministrů zahraničí států Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Na pozadí války Ruska proti Ukrajině se ministři nedokázali dohodnout na společné rezoluci, napsala agentura DPA. Organizace zrozená za studené války k zachování míru v Evropě čelí tváří v tvář válce existenční krizi, tvrdí agentura AP.
2. 12. 2022|
Volba prezidenta v Kazachstánu. Tokajev se neobtěžoval ani účastnit debaty
Vítěz kazachstánských prezidentských „voleb“ je předem známý: Kasym-Žomart Tokajev svůj post obhájí. Nejasné je však další směřování největší středoasijské země. Na domácím poli prezident slibuje demokratizaci, ovšem jeho sliby dosud zůstaly nenaplněny. V zahraniční politice bude nejvíc záležet i na vývoji rusko-ukrajinské války. Tokajev je v delikátní situaci, protože při lednových protestech zachránil jeho setrvání u moci ozbrojenou intervencí Vladimir Putin. Ruskou agresi proti Ukrajině však Kazachstán s ohledem na vlastní ruskou menšinu podpořit nemůže. Tokajev se tak snaží balancovat a co nejvíc se vyhnout negativním dopadům války. Plánuje například posílení vývozu ropy do Evropy včetně Česka cestami mimo Rusko.
20. 11. 2022|
Polsko odmítlo ruskou delegaci s Lavrovem na jednání OBSE. Podle Moskvy jde o provokaci
Ruská diplomacie považuje za provokaci rozhodnutí Polska nepovolit delegaci z Moskvy vstup na prosincové jednání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Polsko nyní OBSE předsedá, v pátek oznámilo, že ruské delegaci v čele s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem nepovolí účást. Jednání se má konat 1. a 2. prosince v Lodži.
19. 11. 2022|
Představitelé okupačních správ už požádali Putina o připojení těchto míst k Rusku
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ujistil, že jeho země bude dál bránit svá okupovaná území a jejich obyvatele navzdory tomu, co Rusko nazývá „referendy“. Moskva tvrdí, že se v nich většina obyvatel okupovaných oblastí vyslovila pro připojení k Rusku a místopředseda jeho bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv již jejich obyvatele přivítal „doma v Rusku“. Kremlem dosazení vůdci okupovaných území už ve třech případech požádali Vladimira Putina o připojení těchto míst k Rusku. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že brzy podnikne kroky, které aspirace okupovaných regionů uspokojí. „Referenda“ byla v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem.
28. 9. 2022Aktualizováno28. 9. 2022, 22:00|
V okupovaných částech Ukrajiny se konají „referenda“ o připojení k Moskvě, Rusové podle Kyjeva nutí obyvatele k účasti
V Moskvou okupovaných částech Ukrajiny se konají pseudoreferenda o připojení k Rusku. Západní země už při oznámení o jejich konání v úterý uvedly, že jejich výsledky neuznají, považují je za krok Moskvy k anexi dalšího ukrajinského území. Tato „referenda“ jsou v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem. Ukrajinské úřady uvádějí, že okupanti nutí obyvatele k účasti.
23. 9. 2022Aktualizováno23. 9. 2022, 18:40|
Ázerbájdžán a Arménie se po prudkých bojích na hranici dohodly na příměří, uvádějí média
Ázerbájdžán a Arménie se dohodly na klidu zbraní, informovala s odvoláním na své zdroje místní média. Situace na několika místech hranice ale zůstává krajně napjatá, uvedlo později arménské ministerstvo obrany. Mezi oběma kavkazskými zeměmi se v noci na úterý rozhořely boje. Jerevan tvrdí, že Baku ostřelovalo arménské území. Ázerbájdžán nejprve tvrdil, že reagoval na „rozsáhlou diverzní akci“, následně popřel, že by jeho vojska vpadla na území Arménie. Jerevan i Baku hlásí oběti na životech.
13. 9. 2022Aktualizováno13. 9. 2022, 19:15|
Nejen Švédsko a Finsko. O posunu v neutralitě opatrně diskutují i Švýcaři
Ruská invaze na Ukrajinu přiměla k výraznější reakci i neutrální státy, které se v konfliktech zpravidla drží stranou. Švédsko a Finsko dokonce vedla k zásadnímu přehodnocení své dosavadní bezpečnostní politiky a k historickému kroku v podobě podání přihlášky do NATO. O možných změnách v nezúčastněném statusu se nyní diskutuje i v zemi, která je považována za samé ztělesnění neutrality – Švýcarsku. Na konci tamní debaty sice rozhodně nebude vstup do NATO, ve hře by ale mohla být třeba společná vojenská cvičení s Aliancí.
5. 6. 2022|
V Mariupolu zůstává na sto tisíc civilistů, uvedl starosta. Ve Lvově a u Kyjeva hřměly silné výbuchy
V obléhaném Mariupolu je stále asi sto tisíc civilistů. Přes dvě stovky z nich se ukrývají v ocelárnách Azovstal, řekl podle agentury Reuters starosta města Vadym Bojčenko. Ruské útoky na ocelárny pokračují. Silné výbuchy zahřměly v úterý večer také ve Lvově, v Dnipru, u Kyjeva a Kirovohradské obasti. Podle ukrajinských médií šlo o další ostřelování ruskými raketami a střelami s plochou dráhou letu. Úřady na Ukrajině v noci vyhlásily letecký poplach ve většině neobsazených oblastí na východě země. Rusko přesměrovalo internetový provoz v okupované Chersonské oblasti na svou komunikační infrastrukturu, uvedla nevládní organizace NetBlocks.
3. 5. 2022Aktualizováno4. 5. 2022, 01:21|
Po výbuších v okupovaném Chersonu vypadlo vysílání ruské televize
Z centra okupovaného ukrajinského Chersonu byly ve středu večer a v noci hlášeny exploze. Ukrajinska pravda píše, že po nich přestala vysílat ruská televize. Ruská státní agentura RIA Novosti tvrdí, že město ostřelovala Ukrajina Točka-U. Zatím nejsou žádné informace o obětech či zraněných. Ve městě platí noční zákaz vycházení. Pokračovaly také ruské útoky na Mykolajiv, Mariupol nebo Charkov, odkud je hlášena jedna oběť.
28. 4. 2022Aktualizováno28. 4. 2022, 12:30|vkl
Ruské rakety zabíjely v řadě měst. Agresoři mají stále problém s morálkou, míní analytici
Ruské síly pokračují v útocích na východě Ukrajiny, nadále ostřelují velká města. Okupanti zajali několik pozorovatelů mise OBSE. Podle britské rozvědky Ukrajina odrazila několik útoků na donbaské frontě. Trvá blokáda oceláren Azovstal v Mariupolu. Kyjev navrhl velikonoční příměří, výměnu zajatců a evakuace. Američtí analytici usuzují, že velká ruská ofenziva není pravděpodobná, protože velení armády nedalo jednotkám od Kyjeva šanci k obnově.
24. 4. 2022Aktualizováno24. 4. 2022, 19:58|
Rusové dle Zelenského nuceně deportovali přes půl milionu Ukrajinců. OBSE má důkazy zločinů
Rusko proti civilnímu obyvatelstvu na Ukrajině uplatňuje metody teroru, upozornil prezident Volodymyr Zelenskyj. Moskva podle něj násilně deportovala do odlehlých částí Ruska více než půl milionu Ukrajinců. Proti civilistům také podle Zelenského používá fosforové bomby. Pozorovací mise OBSE zaznamenala jasná porušení lidských práv ze strany ruských vojsk. Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu Karim Khan označil Ukrajinu za místo spáchání zločinů.
13. 4. 2022|
Rozdíl mezi státem a Orbánovou stranou se stíral, kritizovala maďarskou kampaň OBSE
V kampani před maďarskými parlamentními volbami se podle Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) stíral rozdíl mezi státem a stranou Fidesz premiéra Viktora Orbána. Mediální zpravodajství podle OBSE nebylo vyvážené, zákony o financování stran jsou neprůhledné, samotné nedělní hlasování se ale uskutečnilo v pořádku. Mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács v reakci řekl, že část OBSE zodpovědná za sledování voleb ztratila veškerý kredit, který ještě měla.
4. 4. 2022|