Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě

Přepočítání části hlasů ze sobotních gruzínských parlamentních voleb potvrdilo vítězství vládní strany Gruzínský sen, sdělila ve čtvrtek ústřední volební komise agentuře AFP. Konečné počty se podle ní změnily mírně pouze na některých místech. Generální prokuratura uvedla, že vyšetřuje 47 případů podezření na porušení volebních pravidel. Ve volbách podle oficiálních výsledků zvítězil Gruzínský sen, ale prezidentka Salome Zurabišviliová a opoziční strany výsledky zpochybnily a odmítají je uznat.

Gruzínská prokuratura oznámila, že zahajuje vyšetřování kvůli možnému podvádění při sobotních parlamentních volbách a předvolala si prezidentku Salome Zurabišviliovou, která o falšování hovořila. Podle ruské agentury Interfax však hlava státu předvolání odmítla s tím, že jí to nepřísluší. Gruzínská ústřední volební komise už dříve oznámila, že nechá přepočítat hlasy v některých volebních místnostech. Evropská komise zemi vzkázala, že pokud chce vstoupit do EU, bude muset změnit směr a zdůraznila potřebu komplexní volební reformy.

Gruzínská ústřední volební komise nechá přepočítat po zpochybňovaných parlamentních volbách hlasy ve zhruba čtrnácti procentech volebních místností, napsala agentura AFP. V hlasování podle oficiálních výsledků zvítězila vládní strana Gruzínský sen. Prezidentka Salome Zurabišviliová a opoziční strany výsledky zpochybnily a odmítají je uznat.

Už v pátek a v sobotu čekají tuzemské voliče volby do Evropského parlamentu. Termín ale není pro všechny unijní státy stejný – některé země své zástupce mohou volit už nyní. Takzvaná volba v předstihu běží ve Švédsku, Finsku, Dánsku a Estonsku. Obyvatelé této pobaltské země mohou své kandidáty volit od pondělka až do soboty – lze tak učinit i on-line, přes internet. Od podzimu navíc budou moci Estonci volit i přes mobilní telefon.

Bělorusové v neděli hlasovali v parlamentních a místních „volbách“ a zároveň v prvních volbách od potlačení rozsáhlých protestů v roce 2020. Hlasování se odehrávalo pod přísným dohledem úřadů a podle AFP bylo jeho cílem upevnit moc autoritářského vládce Alexendra Lukašenka, který v neděli oznámil svou kandidaturu v prezidentských volbách 2025. Opozice hlasování nazvala „nesmyslnou fraškou“ a vyzvala k jeho bojkotu. USA volby označily za zinscenované. První „výsledky“ hodlá ústřední volební komise oznámit kolem půlnoci SEČ.

Bělorusové si v neděli vybírají nové složení dolní sněmovny a místních správ. Tak by tomu tedy bylo, kdyby „volby“ nebyly okatě nastaveny způsobem, aby v nich nemohl vyhrát nikdo, kdo by jakkoli ohrozil moc „posledního diktátora Evropy“, běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Ten se zřejmě chce za každou cenu vyhnout jakémukoliv nepříjemnému překvapení, které by se třeba jen vzdáleně podobalo mohutným protestům proti jeho režimu z léta a podzimu 2020. Podle analytiků připomínaly přípravy na hlasování spíše dobře naplánovanou vojenskou operaci.

Ve znamení ostrých diplomatických sporů proběhlo ve Skopje zasedání ministrů zahraničí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Mnozí ministři kritizovali ruskou invazi na Ukrajinu. Jednání se na rozdíl od minulého roku zúčastníl i ruský šéf diplomacie Sergej Lavrov. Ten mezi jiným uvedl, že tato organizace je na pokraji kolapsu.

Předseda opoziční Občanské koalice (KO) Donald Tusk vyzval prezidenta Andrzeje Dudu, aby rychle jmenoval novou vládu. Tu chce vytvořit s Třetí cestou a Levicí, dohromady ve volbách získaly většinu. Šéf kanceláře prezidenta, který je z dosud vládnoucího Práva a spravedlnosti (PiS), prohlásil, že Duda má na konzultace dost času. Zástupci PiS již oznámili, že nejspíš míří do opozice.

V Rusku začaly třídenní místní volby. V několika regionech mají obyvatelé podle úřadů rozhodovat o guvernérech nebo poslancích místních zákonodárných sborů. Významná nesystémová demokratická opozice se ale účastnit nesmí. Podobné pseudohlasování uspořádala Moskva také ve čtyřech okupovaných ukrajinských oblastech. Tyto „volby“ jsou nelegální, a jejich výsledky jsou proto už předem neplatné.

Zatímco západní země se po plnohodnotné invazi na Ukrajinu zbavují ruských diplomatů, v Rakousku jich nadále působí neobvyklé množství. Přijíždějí i do sídel mezinárodních organizací. Řada z nich působí v tajných službách, což na místě monitorují lidé ze Západu. Rakouské zákony jsou totiž k působení tajných služeb vágní a jejich znění se zatím nepodařilo změnit. Vídeň se tak vrací ke své špionské pověsti z dob studené války.

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na ruského vůdce Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou. Soud zahájil jejich stíhání v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Rusko zatykač považuje za nepřijatelný a pobuřující.

Předseda ANO Andrej Babiš se musí omluvit pirátskému senátorovi Lukáši Wagenknechtovi za výroky, že je udavač a také osobou, která připravila Česko o osm set milionů korun. Omlouvat se naopak nemusí za označení Wagenknechta jako „psychopata“. Ve středu o tom pravomocně rozhodl Krajský soud v Praze.

Česká diplomatická mise ve Vídni má nového vojenského poradce pro agendu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Jak zjistili Reportéři ČT, stal se jím Filip Říha z ministerstva obrany. Ten přitom po sérii stamilionových kiksů před třemi lety rezignoval na pozici náměstka pro vyzbrojování.

V předvečer prvního výročí zahájení velké ruské invaze na Ukrajinu začalo ve Vídni za účasti ruských poslanců dvoudenní zasedání Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Mnoho delegátů na protest opustilo sál poté, co se chystal začít mluvit ruský politik Vladimir Džabarov. Jiní v solidaritě s Kyjevem vyvěsili ukrajinské vlajky. Účast Rusů pobouřila spojence Kyjeva, Ukrajina a Litva schůzi zcela bojkotují. Vídeň politicky stojí za Ukrajinou a posílá jí humanitární pomoc, zároveň však zdůrazňuje nutnost diplomacie a odmítá dodat Kyjevu zbraně.

Vraždy civilistů, znásilňování a mučení se už pár týdnů po začátku invaze na Ukrajinu ukázaly jako standard pro chování ruské armády. V zónách, které Rusové okupují, dochází běžně k válečným zločinům, o kterých se svět dozvídá, až když je vojáci opustí. Ukrajina už některé jejich pachatele soudí, většinou ale v jejich nepřítomnosti. Politici také mluví o tom, že je třeba ustanovit speciální tribunál.

Čím více se podle šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka bude blížit konec války, tím víc tradičních postojů se bude měnit. Rusko podle něj pozbude členství v OSN, OBSE nebo MAAE. „Pokud (Rusko) neprojde vnitřní transformací, pokud nepřijme fakt, že civilizovaný svět žije podle určitých pravidel, nemůže existovat v rámci těchto mezinárodních institucí,“ podotkl. Podoljak také věří, že ruské vedení stane před mezinárodním tribunálem. „Zvláštní tribunál bude. (…) Množství válečných zločinů Ruské federace na Ukrajině je nepřehlédnutelné,“ prohlásil v rozhovoru pro Českou televizi.

Bez přijetí závěrečného dokumentu skončilo v pátek v Lodži dvoudenní jednání ministrů zahraničí států Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Na pozadí války Ruska proti Ukrajině se ministři nedokázali dohodnout na společné rezoluci, napsala agentura DPA. Organizace zrozená za studené války k zachování míru v Evropě čelí tváří v tvář válce existenční krizi, tvrdí agentura AP.

Vítěz kazachstánských prezidentských „voleb“ je předem známý: Kasym-Žomart Tokajev svůj post obhájí. Nejasné je však další směřování největší středoasijské země. Na domácím poli prezident slibuje demokratizaci, ovšem jeho sliby dosud zůstaly nenaplněny. V zahraniční politice bude nejvíc záležet i na vývoji rusko-ukrajinské války. Tokajev je v delikátní situaci, protože při lednových protestech zachránil jeho setrvání u moci ozbrojenou intervencí Vladimir Putin. Ruskou agresi proti Ukrajině však Kazachstán s ohledem na vlastní ruskou menšinu podpořit nemůže. Tokajev se tak snaží balancovat a co nejvíc se vyhnout negativním dopadům války. Plánuje například posílení vývozu ropy do Evropy včetně Česka cestami mimo Rusko.

Ruská diplomacie považuje za provokaci rozhodnutí Polska nepovolit delegaci z Moskvy vstup na prosincové jednání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Polsko nyní OBSE předsedá, v pátek oznámilo, že ruské delegaci v čele s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem nepovolí účást. Jednání se má konat 1. a 2. prosince v Lodži.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ujistil, že jeho země bude dál bránit svá okupovaná území a jejich obyvatele navzdory tomu, co Rusko nazývá „referendy“. Moskva tvrdí, že se v nich většina obyvatel okupovaných oblastí vyslovila pro připojení k Rusku a místopředseda jeho bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv již jejich obyvatele přivítal „doma v Rusku“. Kremlem dosazení vůdci okupovaných území už ve třech případech požádali Vladimira Putina o připojení těchto míst k Rusku. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že brzy podnikne kroky, které aspirace okupovaných regionů uspokojí. „Referenda“ byla v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem.

V Moskvou okupovaných částech Ukrajiny se konají pseudoreferenda o připojení k Rusku. Západní země už při oznámení o jejich konání v úterý uvedly, že jejich výsledky neuznají, považují je za krok Moskvy k anexi dalšího ukrajinského území. Tato „referenda“ jsou v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem. Ukrajinské úřady uvádějí, že okupanti nutí obyvatele k účasti.

Ázerbájdžán a Arménie se dohodly na klidu zbraní, informovala s odvoláním na své zdroje místní média. Situace na několika místech hranice ale zůstává krajně napjatá, uvedlo později arménské ministerstvo obrany. Mezi oběma kavkazskými zeměmi se v noci na úterý rozhořely boje. Jerevan tvrdí, že Baku ostřelovalo arménské území. Ázerbájdžán nejprve tvrdil, že reagoval na „rozsáhlou diverzní akci“, následně popřel, že by jeho vojska vpadla na území Arménie. Jerevan i Baku hlásí oběti na životech.

Ruská invaze na Ukrajinu přiměla k výraznější reakci i neutrální státy, které se v konfliktech zpravidla drží stranou. Švédsko a Finsko dokonce vedla k zásadnímu přehodnocení své dosavadní bezpečnostní politiky a k historickému kroku v podobě podání přihlášky do NATO. O možných změnách v nezúčastněném statusu se nyní diskutuje i v zemi, která je považována za samé ztělesnění neutrality – Švýcarsku. Na konci tamní debaty sice rozhodně nebude vstup do NATO, ve hře by ale mohla být třeba společná vojenská cvičení s Aliancí.

V obléhaném Mariupolu je stále asi sto tisíc civilistů. Přes dvě stovky z nich se ukrývají v ocelárnách Azovstal, řekl podle agentury Reuters starosta města Vadym Bojčenko. Ruské útoky na ocelárny pokračují. Silné výbuchy zahřměly v úterý večer také ve Lvově, v Dnipru, u Kyjeva a Kirovohradské obasti. Podle ukrajinských médií šlo o další ostřelování ruskými raketami a střelami s plochou dráhou letu. Úřady na Ukrajině v noci vyhlásily letecký poplach ve většině neobsazených oblastí na východě země. Rusko přesměrovalo internetový provoz v okupované Chersonské oblasti na svou komunikační infrastrukturu, uvedla nevládní organizace NetBlocks.