V předvečer prvního výročí zahájení velké ruské invaze na Ukrajinu začalo ve Vídni za účasti ruských poslanců dvoudenní zasedání Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Mnoho delegátů na protest opustilo sál poté, co se chystal začít mluvit ruský politik Vladimir Džabarov. Jiní v solidaritě s Kyjevem vyvěsili ukrajinské vlajky. Účast Rusů pobouřila spojence Kyjeva, Ukrajina a Litva schůzi zcela bojkotují. Vídeň politicky stojí za Ukrajinou a posílá jí humanitární pomoc, zároveň však zdůrazňuje nutnost diplomacie a odmítá dodat Kyjevu zbraně.
Zatímco se zástupce vedoucího ruské delegace Džabarov připravoval přednést projev, řada shromážděných zástupců zemí OBSE povstala a následně opustila místnost. Jiní na protest proti ruské účasti vytáhli ukrajinské vlajky, píše na webu německá rozhlasová stanice Deutsche Welle (DW).
Když nadešel čas, aby hovořil zástupce Běloruska Andrej Savinyč, postavili se za něj dva protestující delegáti s ukrajinskou vlajkou a setrvali na místě, dokud nedomluvil. Bělorusko patří mezi hlavní spojence Moskvy.
Při jednání nastal vyhrocený moment, když lotyšský zástupce Rihards Kols „poslal“ Rusko a jeho delegaci „za ruskou válečnou lodí“. Použil při tom známá slova ukrajinského obránce Hadího ostrova, který nevybíravým způsobem odmítl ruskou výzvu ke složení zbraní.
„Nedovolíme přímé urážky Ruska a ruského prezidenta a nedáme nepřátelům Ruska příležitost, aby je na tomto shromáždění vyjadřovali takovým způsobem,“ reagoval podle agentury APA ruský delegát Pjotr Tolstoj.
Předsedkyně Parlamentního shromáždění Margareta Cederfeltová na úvod schůze zdůraznila, že Moskva „porušuje všechny principy mezinárodního práva“. „Někteří členové napomáhají zločinnému napadení,“ prohlásila švédská politička na adresu ruských delegátů.
„Stojíme v naprosté solidaritě na straně ukrajinské vlády a ukrajinského lidu,“ zdůraznil předseda rakouské Národní rady Wolfgang Sobotka. Zároveň je ale podle něj povinností členů OBSE a Parlamentního shromáždění „nezavírat dveře před diplomacií“.
OBSE má se svými 57 členskými státy za cíl předcházet konfliktům a posilovat demokracii. Jde o jediné regionální bezpečnostní fórum, na němž se představitelé zemí NATO a USA pravidelně setkávají se zástupci Ruska.
Spojencům navzdory
Jedenaosmdesát poslanců z dvaceti zemí včetně České republiky už počátkem měsíce vyzvalo Rakousko, aby neudělením víz znemožnilo účast ruské delegace na zasedání ve Vídni. Rakouské ministerstvo zahraničí však argumentuje smluvními závazky, podle nichž je Rakousko jakožto sídelní země povinno postarat se o to, aby členům delegací zemí OBSE nebylo bráněno v cestách do sídla organizace.
Rakousko nakonec umožnilo přicestovat devíti ruským delegátům, z nichž šest je na sankčním seznamu EU. Na protest proti ruské účasti se zasedání neúčastní ukrajinští zákonodárci. Do Vídně přijeli pouze kvůli dvoustranným rozhovorům, v nichž chtějí usilovat o vyloučení ruských zástupců z Parlamentního shromáždění.
Šéf ukrajinské delegace Mykyta Poturajev podle agentury APA vyjádřil obavu, že ruští poslanci se pokusí shromáždění zneužít k „propagandistické show“.
„Oni (Rusové) nemají zájem o diskusi, dialog. Přišli pouze kvůli propagandě. Je nepřijatelné mít na společných setkáních lidi zodpovědné za tuto válku, lidi, kteří pro ni hlasovali,“ řekl ve středu novinářům Poturaiev.
Jeden ze slovenských poslanců přečetl vyjádření ukrajinské delegace označující ruské delegáty za válečné zločince, napsala agentura DPA. Jejich přítomnost je podle ukrajinských poslanců „urážkou obětí jejich zvěrstev“.
„Naši členové parlamentu považují za morálně a politicky nevhodné sedět v jedné místnosti s lidmi, kteří pomohli rozpoutat tuto válku, prosazovali a nyní podporují tvrdá opatření proti obráncům Ukrajiny,“ konstatoval stálý představitel Litvy při OBSE Vaidotas Verba.
Rakousko kritizovali i dva američtí kongresmani, demokrat Steve Cohen a republikán Joe Wilson. Cohen rozhlasové stanici Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) řekl, že sice rozhodnutí Vídně respektuje, ale Rusko podle něj pošlapalo všechny důvody, proč se vídeňské zasedání vůbec koná. „A domnívám se, že když nějaká země zajde tak daleko, možná by neměla být připuštěna,“ konstatoval Cohen.
S kritikou se setkala také skutečnost, že zasedání se odehrává bez účasti novinářů. Podle místopředsedy Parlamentního shromáždění Michaela Georga Linka o tom tento orgán rozhodl z důvodu, aby Rusko nedostalo šanci učinit z akce „obří propagandistickou show“, píše APA.
Sílí volání po ukončení neutrality
Rakousko svou vojenskou neutralitu deklarovalo v roce 1955. Jednalo se o podmínku Moskvy pro znovuobnovení rakouské suverenity po druhé světové válce v témže roce. Neutralita je přímo zakotvena v rakouské ústavě a je součástí poválečné identity země.
V souvislosti s válkou na Ukrajině nyní v zemi sílí hlasy volající po změně. „Rakousko dělá, jako by se svět zastavil 23. února 2022. Naše ústavní základy a bezpečnostní doktríny jsou zastaralé,“ uvádí se v dopise, k němuž se podle listu Wiener Zeitung připojilo na devadesát zahraničněpolitických a bezpečnostních expertů a jiných význačných osobností Rakouska.
„Naši sousedé, Německo a Česko, kteří byli dříve vůči Rusku podobně opatrní, posílají na Ukrajinu zbraně za miliardy eur,“ všímají si autoři dopisu. „Mnoho Rakušanů stále věří nebo doufá, že se pro naši zemi vlastně nic nezměnilo, že můžeme zůstat mimo všechny vojenské konflikty a v dohledné době se bránit sami.“
Základ rakouské identity
Vláda lidoveckého kancléře Karla Nehammera ale debatu o ukončení neutrality odmítá. Nehammer loni v březnu prohlásil, že „Rakousko bylo neutrální, Rakousko je neutrální, Rakousko zůstává neutrální“, a zdůraznil, že tato skutečnost stojí mimo diskusi.
Nehammer je zároveň jedním z mála západních lídrů, kteří se od začátku velké invaze setkali s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle kancléře šlo o pokus prosadit ukončení konfliktu, píše DW.
„Neutralita je základem identity Rakouska, tak tomu bylo v minulosti a tak to bude i v budoucnosti,“ vyjádřila se nedávno také ministryně obrany Karoline Edtstadlerová s tím, že neutralita je pro Rakousko důležitá i kvůli jeho reputaci coby sídla mezinárodních institucí.
Autoři dopisu argumentují příkladem Finska a Švédska, které ve světle ruské invaze přehodnotily svou letitou politiku neutrality a usilují o vstup do NATO. Toto porovnání ale Edtstadlerová odmítla a připomněla, že Finsko má dlouhou hranici s Ruskem, a je tedy v úplně jiné pozici než Rakousko.
