Od spuštění ruského útoku na Ukrajinu se snaží Západ odradit Rusko od agrese sankcemi. Míří hlavně na odvětví, která Kremlu přinášejí zisk a umožňují mu válku vést. Série postihů Evropské unie dosud mířily na export zboží a surovin, bankovní sektor, dopravu nebo energetiku. Stále se též prodlužuje seznam jednotlivců, kterým úřady členských států mrazí majetek a zakazují vstup na své území. V pátek pak EU formálně schválila v pořadí již devátý balík sankcí.
Na prvním balíku sankcí od okupace Krymu se Evropská unie dohodla v předvečer invaze. Reagovala tak na ruské uznání samozvaných separatistických útvarů na východě Ukrajiny. Výrazně sankce Unie zpřísnila záhy, když Rusko otevřeně zaútočilo na svého souseda – EU omezila finanční, dopravní a energetický sektor, vývoz nebo víza. Zmrazila také majetek vedení Ruské federace.
„Balík masivních a cílených sankcí, které evropští lídři schválili, dokazuje naši jednotu. Budou mít obrovský dopad na ruské hospodářství a politickou elitu,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová den po začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Do poloviny března se sedmadvacítka dohodla na dalších dvou balících. Zakázala vysílání propagandistických kanálů nebo transakce s ruskou národní bankou. Sedm tamních peněžních domů vyloučila ze systému SWIFT, ruským letadlům se uzavřel unijní vzdušný prostor.
V dubnu přibylo embargo na dovoz uhlí, pro ruské lodě zákaz používat evropské přístavy. Začátkem června stopka pro ruské zlato a také ropu, ovšem s výjimkami. Další sankce přibývaly v létě i na podzim. Pokaždé se dotkly dalších stovek jednotlivců a firem.
„Pracujeme tvrdě na tom, abychom Rusko zasáhli tam, kde to bolí, a oslabili tak jeho schopnost vést válku na Ukrajině,“ zněl komentář předsedkyně Evropské komise z 24. listopadu letošního roku.
Putin: Západ se nás snaží vytlačit na okraj světového rozvoje
Oslabení válečné mašinérie je podle Unie hlavním cílem sankcí, stejně jako trestání těch, kteří za agresi zodpovídají. Běžné Rusy postihovat nechce. Ruská ekonomika podle odhadů světových finančních institucí nařízení cítí, tamní HDP se má propadat.
„Zavedením sankcí se nás západní země snažily vytlačit na okraj světového rozvoje, ale my na cestu k sebeizolaci nikdy nenastoupíme. Co uděláme? Budeme hledat jiné, slibnější partnery v dynamicky se rozvíjejících regionech světového hospodářství,“ prohlásil ruský prezident Vladimir Putin po schválení devátého sankčního balíku tento čtvrtek.
Hlavně v prvních válečných týdnech se členské státy na sankcích dokázaly dohodnout rychle. Nejvíc námitek pak přicházelo hlavně z Maďarska, to si vymohlo i výjimky. Shodu zatím Unie nakonec vždy našla, Kreml ale od jeho plánů dosud neodradila.
Výpadek produktů se Rusku podařilo nahradit jen částečně
Zpravodaj ČT v Moskvě Karel Rožánek uvedl, že ruský zbrojní průmysl podle něj nyní není schopen dodávat své armádě potřebné moderní zbraňové komplety, které by Rusům pomohly nějakým způsobem zvrátit vývoj války na Ukrajině.
„Dopad sankcí na civilní obyvatelstvo se pak projeví spíše ve střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Nicméně obyčejní Rusové už pocítili kvůli vysoké inflaci vyšší ceny potravin, spotřebního zboží, elektroniky a dalších věcí,“ řekl Rožánek.
„Není to však nic, co by ruskou společnost radikalizovalo nebo ji poslalo na kolena. Už po anexi Krymu v roce 2014 a zavedení prvních sankcí Rusové ukázali, že dokáží něco vydržet pro to, aby jejich země byla opět světovou velmocí, které se bojí celý svět,“ zhodnotil zpravodaj.
Podle něj se také mluví o tom, že z Ruska odešlo více než třináct set firem z Evropy a Severní Ameriky a jejich místa v některých odvětvích už zaujali konkurenti z jihovýchodní Asie. „V automobilovém průmyslu se výpadek dodávek od západních firem částečně podařilo nahradit čínskými značkami jako Chery, Haval, Changan nebo Exeed. Stále však lze v Rusku koupit například značky Volkswagen nebo Škoda,“ nastínil Rožánek.
„Nedostatek některých komponentů, například počítačových čipů, se ale Rusko snaží doplnit pomocí obcházení sankcí a hledáním prostředníků v třetích zemích, které by mu tyto součástky dodaly. Mluví se o firmách z Turecka, Spojených arabských emirátů, ale třeba i z EU. Tyto firmy pak dodávky obhajují tím, že se jedná o staré smlouvy, které byly uzavřeny ještě před 24. únorem, a že tyto dodávky byly zpomaleny nějakými problémy s dopravou, případně covidovými nařízeními. A také tím, že jsou dodávany subjektům v Ruské federaci, které nejsou navázány na armádu nebo zdejší zbrojní průmysl,“ doplnil.
Devátý sankční balík
Naposledy v pátek státy Evropské unie formálně schválily balík sankcí proti Rusku, v pořadí devátý. Evropský blok se po týdenním vyjednávání shodl na nových sankcích v době, kdy podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella začal režim ruského vládce Vladimira Putina využívat zimu jako zbraň proti Ukrajincům, které útoky na infrastrukturu záměrně připravují o elektřinu či pitnou vodu. „Budeme nadále cílit na ekonomiku a na ty, kteří pomáhají vést tuto brutální válku,“ uvedl v pátek Borrell.
Unijní země nově omezí vývoz chemikálií, nervově paralytických látek, elektroniky a IT komponentů, které by Rusko mohlo využít pro vojenské účely. Jde mimo jiné o vybavení pro noční vidění či navigační systémy.
Zákaz exportu se bude týkat například motorů využívaných v dronech, kterými Moskva útočí na ukrajinské civilní cíle a energetickou infrastrukturu. Vztahovat se bude i na vývoz do jiných zemí, které Rusku vojenské stroje dodávají, například do Íránu.
Zákaz míří i na investice do ruského důlního průmyslu. Výjimku budou mít peníze směřující do těžby kriticky významných surovin.
Seznam osob a subjektů, kterým Unie zmrazila majetek a zakázala cesty na své území, se v pátek rozšířil na 1557. Nově se na něm ocitá 190 lidí a firem, mezi nimi dvanáct členů vlády, desítka soudců ústavního soudu včetně jeho předsedy či čtyři desítky zákonodárců. Postihy se budou vztahovat i na pět ruských politických stran. Zasáhnou také desítky představitelů armády a separatistických regionů, mimo jiné v souvislosti s únosy ukrajinských dětí do Ruska. Na seznam se dostávají i dvě další ruské banky a jedna pobočka v unijní zemi.
Zakázáno bude vysílání dalších televizních kanálů šířících ruskou propagandu: NTV, Rossija 1, REN TV a Pervyj kanal. Potrestáno bude v této souvislosti také několik novinářů a veřejných osobností.
