Josep Borrell

Srpnové jednání unijních ministrů zahraničí se uskuteční v Bruselu, nikoli v Budapešti. Rozhodnutí oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell, reagoval tak na maďarský postoj k válce na Ukrajině. V maďarské metropoli se mělo na konci srpna uskutečnit neformální jednání ministrů zemí Evropské unie, označované jako Gymnich.

Evropská komise v pondělí oznámila, že vzhledem k vývoji od začátku maďarského předsednictví v Radě Evropské unie plánuje bojkotovat neformální jednání ministrů a posílat na ně místo eurokomisařů pouze vysoké úředníky. Na sociální síti X to uvedl mluvčí šéfky Evropské komise Eric Mamer. Zrušena podle něj byla rovněž tradiční návštěva eurokomisařů v předsednické zemi. Maďarští politici krok komise odsoudili.

V bolivijské metropoli La Paz se shromáždila armáda s tanky. Vojáci vtrhli do prezidentského paláce. Prezident Luis Arce mluví o puči a žádá respekt k demokracii, píše server BBC. Videa ukazují obrněná vozidla a vojáky na náměstí Murillo v centru hlavního města. Jeden z generálů prohlásil, že země potřebuje změny.

Evropská unie (EU) potvrdila 1,4 miliardy eur (v přepočtu zhruba 34,9 miliardy korun) z výnosů ruských aktiv zmrazených v Evropě pro Ukrajinu. Uvedl to šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání ministrů zahraničí členských států EU v Lucemburku. První část peněz určených na vojenskou pomoc Kyjevu by měla do Ruskem napadené země zamířit příští týden. Platby dosud blokovalo Maďarsko, avšak podle analýz právníků z Rady EU Budapešť nemůže vyslání peněz zastavit. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó už podle agentury Reuters uvedl, že maďarský právní tým zkoumá, jak rozhodnutí zpochybnit.

Izraelský válečný kabinet je ochotný omezit či dokonce pozastavit válečné operace, pokud to povede k propuštění 132 rukojmí. Není přitom jasné, kolik jich je ještě naživu. Jeruzalém signalizuje vstřícnost k americkému mírovému plánu. Ten mimo jiné počítá s oživením hraničního přechodu Rafah, který Egypt uzavřel v reakci na jeho obsazení izraelskou armádou. Nečekané řešení by mohla nabídnout Evropská unie.

Mezi západními spojenci vznikla trhlina týkající se podpory Ukrajiny. Konkrétně jde o to, zda umožnit Kyjevu, aby zbraně dodané ze Západu používal k úderům na ruském území. Zatímco například Francie tuto variantu podporuje, Spojené státy jsou proti. Ruský vůdce Vladimir Putin varoval před závažnými důsledky.

Gruzínský parlament v úterý přehlasoval prezidentské veto zákona, podle něhož se skupiny přijímající finanční prostředky ze zahraničí musí registrovat jako zahraniční agenti. Legislativa vyvolala protesty veřejnosti. Prezidentka Salome Zurabišviliová má nyní pět dní na to, aby zákon potvrdila, píše agentura AP. Pokud tak neučiní, podepíše jej předseda parlamentu.

Evropská unie má připravený balíček v hodnotě 6,7 až 6,9 miliardy eur (až přes 170 miliard korun) na vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Použití peněz ale blokuje Maďarsko. Další podpora Ukrajiny je i hlavním tématem jednání unijních ministrů obrany. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že použití zbraní dodaných Ukrajině západními spojenci proti cílům uvnitř Ruska by neučinilo z Aliance a jejích členů stranu konfliktu.

Evropská unie v pondělí na návrh Česka rozhodla o zařazení tří subjektů na unijní sankční seznam. Jde o mediální platformu Voice of Europe a proruské ukrajinské podnikatele Arťoma Marčevského a Viktora Medvedčuka. Informovalo o tom české ministerstvo zahraničí na sociální síti X. EU uvalila sankce i na devatenáct lidí a jednu právnickou osobu v souvislosti s nedodržováním lidských práv v Rusku.

Evropská unie odsoudila, že ruští pohraničníci odstranili z řeky Narvy některé z bójí, které tam umístilo Estonsko k vyznačení hranice mezi oběma zeměmi. Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell prohlásil, že „takové akce jsou nepřijatelné“. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že Severoatlantická aliance stojí solidárně po boku Estonska proti jakémukoli ohrožení jeho suverenity.

Začala evakuace civilistů z východních částí města Rafah na jihu Pásma Gazy. Izraelská armáda oznámila, že vyzvala lidi v určených lokalitách, aby se přesunuli do humanitární oblasti, kterou podle svého tvrzení rozšířila. „Výzvy k evakuaci budou předávány prostřednictvím plakátů, SMS zpráv, telefonátů a vysílání v arabštině," uvedla armáda. Izraelský ministr obrany Jo'av Galant řekl, že operace je nutná, neboť palestinské teroristické hnutí Hamás odmítá zprostředkované návrhy na příměří.

Některé české instituce byly od loňského roku cílem kyberútoků zneužívajících do té doby neznámou zranitelnost aplikace Microsoft Outlook. Způsob a jejich zaměření odpovídaly profilu aktivit skupiny APT28, která je spojována s ruskou vojenskou tajnou službou GRU. V prohlášení na svém webu to v pátek uvedlo ministerstvo zahraničí na základě informací zpravodajských služeb. Česko s mezinárodními partnery zásadně odsoudilo aktivity skupiny APT28, jež podle úřadu dlouhodobě provádí kyberšpionážní kampaň v evropských zemích. Podle informací ČTK se útoky dotkly státních úřadů a energetiky. Kroky podniká i Německo, podle tamní vlády útoky ohrožují demokracii i svobodnou společnost.

Evropská unie vůbec poprvé odsouhlasila sankce na radikální izraelské osadníky. Důvodem jsou opakované útoky na palestinské obyvatelstvo na Západním břehu. Podle lidskoprávních aktivistů museli Palestinci opustit v posledních měsících nejméně sedm obcí. Palestinci považují Západní břeh za součást jejich budoucího státu, Izrael ho ale v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Část Izraelců navíc požaduje urychlení výstavby na tomto území.

Spojené státy uvalí nové sankce na Írán po jeho víkendovém útoku proti Izraeli. Cílit mají mimo jiné na výrobu raket a dronů, uvedl podle agentur poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Očekává, že spojenci budou krok Washingtonu brzy následovat.

Svět s napětím očekává izraelskou reakci na íránský útok. Všechny varianty, o kterých jedná vláda premiéra Benjamina Netanjahua, jsou pro Teherán bolestivé, neměly by ale rozpoutat konvenční válku, uvedla izraelská média. Jeruzalém může rozhodnout o tvrdší odplatě a udeřit na jaderná zařízení či vojenské cíle a armádní činitele přímo v Íránu. Tento scénář by však mohl ohrozit existenci nové koalice, která o víkendu pomáhala chránit židovský stát před íránskými raketami. Mírnější reakci představuje možný kybernetický útok proti Teheránu či úder na proíránské skupiny v regionu.

Při útoku na humanitární konvoj v Pásmu Gazy zemřelo sedm lidí, kteří pracovali pro organizaci World Central Kitchen (WCK). Podle informací agentury AP se obětí úderu stali tři Britové, Australanka, Polák, člověk s americko-kanadským občanstvím a palestinský řidič. Společnost WCK, která dodává do Gazy humanitární pomoc, se rozhodla pozastavit v pásmu své aktivity. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu později přiznal, že vůz humanitární organizace zasáhla izraelská armáda, šlo podle něj o neúmyslný tragický incident.

Berlín poskytne Kyjevu nový zbrojní balík v ceně 500 milionů eur, v přepočtu zhruba 12,6 miliardy korun. Jeho součástí je zaplacení 180 tisíc kusů dělostřelecké munice z české iniciativy. Tu spolkový ministr obrany Boris Pistorius ocenil, díky ní prý nastal pokrok v zásobování Ukrajiny dělostřeleckou municí. České úsilí na úvod jednání na americké základně Ramstein vyzdvihl také ministr obrany USA Lloyd Austin, který schůzku uspořádal. V průběhu dne oznámily své finanční příspěvky do české iniciativy také Helsinky a Ottawa.

V Pásmu Gazy probíhá rozsáhlá humanitární krize a podle představitelů Evropské unie v oblasti hrozí akutní hladomor. Hovoří o potřebě poskytovat místním civilistům pomoc. Izrael kvůli přístupu k obyvatelstvu Gazy čelí stupňující se kritice i od svého blízkého spojence, Spojených států amerických. Ministři zahraničí sedmadvacítky vůbec poprvé odsouhlasili sankce proti radikálním izraelským osadníkům ze Západního břehu. Další restrikce se dotknou i teroristického hnutí Hamás.

Izrael je pod stále větším tlakem spojenců kvůli situaci civilistů v pásmu Gazy. Ostrá slova znějí z EU i Spojených států. Naplno běží snaha řady států pomoc do Gazy dostat. Konkrétní obrysy získává americký plán na stavbu plovoucího doku u pobřeží Gazy. Podobný projekt si americká armáda vyzkoušela už dříve – třeba při humanitárních misích u pobřeží Somálska nebo Haiti.

České republice se v zásobování Ukrajiny municí podařilo něco, co nedokázala ani Evropská unie, hodnotí v reportáži německá veřejnoprávní stanice ZDF českou snahu zajistit v zemích mimo Evropskou unii 800 tisíc kusů dělostřelecké munice pro ukrajinskou armádu, která přes dva roky vzdoruje ruské invazi. Českému návrhu se věnuje také německá zpravodajská televize ntv, podle které projekt získává stále více příznivců.

Bělorusové si v neděli vybírají nové složení dolní sněmovny a místních správ. Tak by tomu tedy bylo, kdyby „volby“ nebyly okatě nastaveny způsobem, aby v nich nemohl vyhrát nikdo, kdo by jakkoli ohrozil moc „posledního diktátora Evropy“, běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Ten se zřejmě chce za každou cenu vyhnout jakémukoliv nepříjemnému překvapení, které by se třeba jen vzdáleně podobalo mohutným protestům proti jeho režimu z léta a podzimu 2020. Podle analytiků připomínaly přípravy na hlasování spíše dobře naplánovanou vojenskou operaci.

Matka ruského opozičního politika Alexeje Navalného, který zemřel v pátek za nejasných okolností ve vězení za polárním kruhem, podle agentury Reuters uvedla, že jí úřady konečně ukázaly synovo tělo. Prý ale chtějí, aby ho pochovala tajně, bez obřadu, a vyhrožovaly jí, že pokud nebude souhlasit, může se s Navalného tělem něco přihodit. Vyšetřovatel jí řekl, že čas není na její straně a tělo podléhá rozkladu, dodala Ljudmila Navalná.

Také v poslední den Mnichovské bezpečnostní konference patřila k hlavním tématům debat válka na Ukrajině, političtí představitelé se ale věnovali i evropskému zbrojnímu průmyslu a konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Palestinský premiér Muhammad Ištajja na konferenci vyzval k uznání nezávislého palestinského státu. Prohlásil rovněž, že v zájmu palestinské jednoty je připraven jednat s Hamásem. Příležitost podle něj bude 26. února v Moskvě, kam Rusko pozvalo všechny palestinské frakce.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil požadavky palestinského teroristického hnutí Hamás za odpoutané od reality poté, co jeho lídr vyhlásil, že kromě stažení izraelské armády chce zastavení blokády Gazy a propuštění Palestinců z izraelských věznic. Netanjahu tak trvá na zničení Hamásu a na operaci v Rafahu.