TÉMA

Josep Borrell

V Bolívii začal pokus o puč. Vojáci vnikli do prezidentského paláce

V bolivijské metropoli La Paz se shromáždila armáda s tanky. Vojáci vtrhli do prezidentského paláce. Prezident Luis Arce mluví o puči a žádá respekt k demokracii, píše server BBC. Videa ukazují obrněná vozidla a vojáky na náměstí Murillo v centru hlavního města. Jeden z generálů prohlásil, že země potřebuje změny.
26. 6. 2024Aktualizováno26. 6. 2024, 23:45|

Peníze ze zmrazených ruských aktiv v EU může získat Kyjev

Evropská unie (EU) potvrdila 1,4 miliardy eur (v přepočtu zhruba 34,9 miliardy korun) z výnosů ruských aktiv zmrazených v Evropě pro Ukrajinu. Uvedl to šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání ministrů zahraničí členských států EU v Lucemburku. První část peněz určených na vojenskou pomoc Kyjevu by měla do Ruskem napadené země zamířit příští týden. Platby dosud blokovalo Maďarsko, avšak podle analýz právníků z Rady EU Budapešť nemůže vyslání peněz zastavit. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó už podle agentury Reuters uvedl, že maďarský právní tým zkoumá, jak rozhodnutí zpochybnit.
24. 6. 2024Aktualizováno24. 6. 2024, 17:35|

Se správou hraničního přechodu v Rafahu by mohla pomoct obnovená mise EU

Izraelský válečný kabinet je ochotný omezit či dokonce pozastavit válečné operace, pokud to povede k propuštění 132 rukojmí. Není přitom jasné, kolik jich je ještě naživu. Jeruzalém signalizuje vstřícnost k americkému mírovému plánu. Ten mimo jiné počítá s oživením hraničního přechodu Rafah, který Egypt uzavřel v reakci na jeho obsazení izraelskou armádou. Nečekané řešení by mohla nabídnout Evropská unie.
4. 6. 2024|

Západní zbraně mířící z Ukrajiny na cíle v Rusku? Spojenci se neshodnou

Mezi západními spojenci vznikla trhlina týkající se podpory Ukrajiny. Konkrétně jde o to, zda umožnit Kyjevu, aby zbraně dodané ze Západu používal k úderům na ruském území. Zatímco například Francie tuto variantu podporuje, Spojené státy jsou proti. Ruský vůdce Vladimir Putin varoval před závažnými důsledky.
30. 5. 2024|

Gruzínský parlament přehlasoval prezidentské veto „ruského zákona“

Gruzínský parlament v úterý přehlasoval prezidentské veto zákona, podle něhož se skupiny přijímající finanční prostředky ze zahraničí musí registrovat jako zahraniční agenti. Legislativa vyvolala protesty veřejnosti. Prezidentka Salome Zurabišviliová má nyní pět dní na to, aby zákon potvrdila, píše agentura AP. Pokud tak neučiní, podepíše jej předseda parlamentu.
28. 5. 2024Aktualizováno28. 5. 2024, 20:37|

EU má připraveno téměř sedm miliard eur na vojenskou pomoc Ukrajině, balík blokuje Maďarsko

Evropská unie má připravený balíček v hodnotě 6,7 až 6,9 miliardy eur (až přes 170 miliard korun) na vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Použití peněz ale blokuje Maďarsko. Další podpora Ukrajiny je i hlavním tématem jednání unijních ministrů obrany. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že použití zbraní dodaných Ukrajině západními spojenci proti cílům uvnitř Ruska by neučinilo z Aliance a jejích členů stranu konfliktu.
28. 5. 2024Aktualizováno28. 5. 2024, 14:35|

Evropská unie na český návrh rozšířila sankční seznam o proruskou platformu Voice of Europe

Evropská unie v pondělí na návrh Česka rozhodla o zařazení tří subjektů na unijní sankční seznam. Jde o mediální platformu Voice of Europe a proruské ukrajinské podnikatele Arťoma Marčevského a Viktora Medvedčuka. Informovalo o tom české ministerstvo zahraničí na sociální síti X. EU uvalila sankce i na devatenáct lidí a jednu právnickou osobu v souvislosti s nedodržováním lidských práv v Rusku.
27. 5. 2024Aktualizováno27. 5. 2024, 18:29|

Moskva odstranila bóje na hranici s Estonskem. Nepřijatelné, reagoval šéf diplomacie EU

Evropská unie odsoudila, že ruští pohraničníci odstranili z řeky Narvy některé z bójí, které tam umístilo Estonsko k vyznačení hranice mezi oběma zeměmi. Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell prohlásil, že „takové akce jsou nepřijatelné“. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že Severoatlantická aliance stojí solidárně po boku Estonska proti jakémukoli ohrožení jeho suverenity.
24. 5. 2024Aktualizováno24. 5. 2024, 19:53|

Izrael zahájil částečnou evakuaci Rafahu

Začala evakuace civilistů z východních částí města Rafah na jihu Pásma Gazy. Izraelská armáda oznámila, že vyzvala lidi v určených lokalitách, aby se přesunuli do humanitární oblasti, kterou podle svého tvrzení rozšířila. „Výzvy k evakuaci budou předávány prostřednictvím plakátů, SMS zpráv, telefonátů a vysílání v arabštině," uvedla armáda. Izraelský ministr obrany Jo'av Galant řekl, že operace je nutná, neboť palestinské teroristické hnutí Hamás odmítá zprostředkované návrhy na příměří.
6. 5. 2024Aktualizováno6. 5. 2024, 18:23|

Ruské kyberútoky zesilují. Podle Česka ohrožují bezpečnost, dle Německa demokracii

Některé české instituce byly od loňského roku cílem kyberútoků zneužívajících do té doby neznámou zranitelnost aplikace Microsoft Outlook. Způsob a jejich zaměření odpovídaly profilu aktivit skupiny APT28, která je spojována s ruskou vojenskou tajnou službou GRU. V prohlášení na svém webu to v pátek uvedlo ministerstvo zahraničí na základě informací zpravodajských služeb. Česko s mezinárodními partnery zásadně odsoudilo aktivity skupiny APT28, jež podle úřadu dlouhodobě provádí kyberšpionážní kampaň v evropských zemích. Podle informací ČTK se útoky dotkly státních úřadů a energetiky. Kroky podniká i Německo, podle tamní vlády útoky ohrožují demokracii i svobodnou společnost.
3. 5. 2024Aktualizováno3. 5. 2024, 20:08|

EU došla trpělivost se židovskými radikály. Za útoky na Palestince poprvé čelí sankcím

Evropská unie vůbec poprvé odsouhlasila sankce na radikální izraelské osadníky. Důvodem jsou opakované útoky na palestinské obyvatelstvo na Západním břehu. Podle lidskoprávních aktivistů museli Palestinci opustit v posledních měsících nejméně sedm obcí. Palestinci považují Západní břeh za součást jejich budoucího státu, Izrael ho ale v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Část Izraelců navíc požaduje urychlení výstavby na tomto území.
19. 4. 2024Aktualizováno19. 4. 2024, 16:45|

Washington uvalí nové sankce na Írán, zaměří se na výrobu dronů a raket

Spojené státy uvalí nové sankce na Írán po jeho víkendovém útoku proti Izraeli. Cílit mají mimo jiné na výrobu raket a dronů, uvedl podle agentur poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Očekává, že spojenci budou krok Washingtonu brzy následovat.
17. 4. 2024|

Izrael tají scénáře odvety. Může cílit na jaderné zařízení Íránu či milice

Svět s napětím očekává izraelskou reakci na íránský útok. Všechny varianty, o kterých jedná vláda premiéra Benjamina Netanjahua, jsou pro Teherán bolestivé, neměly by ale rozpoutat konvenční válku, uvedla izraelská média. Jeruzalém může rozhodnout o tvrdší odplatě a udeřit na jaderná zařízení či vojenské cíle a armádní činitele přímo v Íránu. Tento scénář by však mohl ohrozit existenci nové koalice, která o víkendu pomáhala chránit židovský stát před íránskými raketami. Mírnější reakci představuje možný kybernetický útok proti Teheránu či úder na proíránské skupiny v regionu.
16. 4. 2024Aktualizováno16. 4. 2024, 20:30|

Izraelský úder v Gaze zabil sedm pracovníků charitativní organizace

Při útoku na humanitární konvoj v Pásmu Gazy zemřelo sedm lidí, kteří pracovali pro organizaci World Central Kitchen (WCK). Podle informací agentury AP se obětí úderu stali tři Britové, Australanka, Polák, člověk s americko-kanadským občanstvím a palestinský řidič. Společnost WCK, která dodává do Gazy humanitární pomoc, se rozhodla pozastavit v pásmu své aktivity. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu později přiznal, že vůz humanitární organizace zasáhla izraelská armáda, šlo podle něj o neúmyslný tragický incident.
2. 4. 2024Aktualizováno2. 4. 2024, 17:50|

Německo pošle Ukrajině zbrojní balík za půl miliardy eur. Na munici přispějí i Finsko a Kanada

Berlín poskytne Kyjevu nový zbrojní balík v ceně 500 milionů eur, v přepočtu zhruba 12,6 miliardy korun. Jeho součástí je zaplacení 180 tisíc kusů dělostřelecké munice z české iniciativy. Tu spolkový ministr obrany Boris Pistorius ocenil, díky ní prý nastal pokrok v zásobování Ukrajiny dělostřeleckou municí. České úsilí na úvod jednání na americké základně Ramstein vyzdvihl také ministr obrany USA Lloyd Austin, který schůzku uspořádal. V průběhu dne oznámily své finanční příspěvky do české iniciativy také Helsinky a Ottawa.
19. 3. 2024|

V Gaze prý hrozí hladomor. Evropská unie a USA tlačí kvůli tempu a nedostatku humanitární pomoci na Izrael

V Pásmu Gazy probíhá rozsáhlá humanitární krize a podle představitelů Evropské unie v oblasti hrozí akutní hladomor. Hovoří o potřebě poskytovat místním civilistům pomoc. Izrael kvůli přístupu k obyvatelstvu Gazy čelí stupňující se kritice i od svého blízkého spojence, Spojených států amerických. Ministři zahraničí sedmadvacítky vůbec poprvé odsouhlasili sankce proti radikálním izraelským osadníkům ze Západního břehu. Další restrikce se dotknou i teroristického hnutí Hamás.
18. 3. 2024|

Američané plánují do Pásma Gazy dodávat dva miliony dávek jídla denně

Izrael je pod stále větším tlakem spojenců kvůli situaci civilistů v pásmu Gazy. Ostrá slova znějí z EU i Spojených států. Naplno běží snaha řady států pomoc do Gazy dostat. Konkrétní obrysy získává americký plán na stavbu plovoucího doku u pobřeží Gazy. Podobný projekt si americká armáda vyzkoušela už dříve – třeba při humanitárních misích u pobřeží Somálska nebo Haiti.
13. 3. 2024|

Česko dokázalo to, co Unie nezvládla, hodnotí německá ZDF iniciativu na dodání munice Ukrajině

České republice se v zásobování Ukrajiny municí podařilo něco, co nedokázala ani Evropská unie, hodnotí v reportáži německá veřejnoprávní stanice ZDF českou snahu zajistit v zemích mimo Evropskou unii 800 tisíc kusů dělostřelecké munice pro ukrajinskou armádu, která přes dva roky vzdoruje ruské invazi. Českému návrhu se věnuje také německá zpravodajská televize ntv, podle které projekt získává stále více příznivců.
29. 2. 2024|

Hlasování jako válka. Lukašenko ze strachu z protestů utáhl před běloruskými sněmovními „volbami“ šrouby

Bělorusové si v neděli vybírají nové složení dolní sněmovny a místních správ. Tak by tomu tedy bylo, kdyby „volby“ nebyly okatě nastaveny způsobem, aby v nich nemohl vyhrát nikdo, kdo by jakkoli ohrozil moc „posledního diktátora Evropy“, běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Ten se zřejmě chce za každou cenu vyhnout jakémukoliv nepříjemnému překvapení, které by se třeba jen vzdáleně podobalo mohutným protestům proti jeho režimu z léta a podzimu 2020. Podle analytiků připomínaly přípravy na hlasování spíše dobře naplánovanou vojenskou operaci.
25. 2. 2024|

Viděla jsem synovo tělo, oznámila matka Navalného. Úřady ji prý pod pohrůžkami nutí pohřbít ho v utajení

Matka ruského opozičního politika Alexeje Navalného, který zemřel v pátek za nejasných okolností ve vězení za polárním kruhem, podle agentury Reuters uvedla, že jí úřady konečně ukázaly synovo tělo. Prý ale chtějí, aby ho pochovala tajně, bez obřadu, a vyhrožovaly jí, že pokud nebude souhlasit, může se s Navalného tělem něco přihodit. Vyšetřovatel jí řekl, že čas není na její straně a tělo podléhá rozkladu, dodala Ljudmila Navalná.
22. 2. 2024Aktualizováno22. 2. 2024, 17:59|

Odmítáme zahraniční diktát, reagoval Izrael na výzvy k uznání nezávislé Palestiny

Také v poslední den Mnichovské bezpečnostní konference patřila k hlavním tématům debat válka na Ukrajině, političtí představitelé se ale věnovali i evropskému zbrojnímu průmyslu a konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Palestinský premiér Muhammad Ištajja na konferenci vyzval k uznání nezávislého palestinského státu. Prohlásil rovněž, že v zájmu palestinské jednoty je připraven jednat s Hamásem. Příležitost podle něj bude 26. února v Moskvě, kam Rusko pozvalo všechny palestinské frakce.
18. 2. 2024Aktualizováno18. 2. 2024, 19:44|

Požadavky Hamásu jsou nerealistické, prohlásil Netanjahu. Trvá na operaci v Rafahu, G7 ho odrazuje

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil požadavky palestinského teroristického hnutí Hamás za odpoutané od reality poté, co jeho lídr vyhlásil, že kromě stažení izraelské armády chce zastavení blokády Gazy a propuštění Palestinců z izraelských věznic. Netanjahu tak trvá na zničení Hamásu a na operaci v Rafahu.
17. 2. 2024|

Americká ekonomika zůstane nejsilnější na světě, slíbila Harrisová na konferenci v Mnichově

Spojené státy se hlásí k závazku NATO, kdy útok na jednoho člena je útokem na všechny, řekla při úvodním dni Mnichovské bezpečnostní konference americká viceprezidentka Kamala Harrisová. Bavorský premiér Markus Söder (CSU) zase prohlásil, že Německo musí výrazně navýšit investice na obranu, a to na tři procenta HDP ročně, a ne na dvě procenta, jak zní dohoda států NATO. Chce také, aby Německo dodalo Ukrajině střely s plochou dráhou letu Taurus, o které Kyjev žádá a které spolková vláda kancléře Olafa Scholze (SPD) odmítá poskytnout. Česko zastupuje na konferenci prezident Petr Pavel.
16. 2. 2024Aktualizováno16. 2. 2024, 17:15|

Ruské údery zabíjely v Kyjevě a Mykolajivu, okupanti poslali na Ukrajinu přes šedesát raket a dronů

Po celé Ukrajině kromě Zakarpatské oblasti byl v noci na středu vyhlášen letecký poplach, Rusko na zemi podniklo velký útok raketami i drony. Nejméně čtyři civilisté zemřeli v Kyjevě, jednoho mrtvého hlásí Mykolajiv. Zraněných jsou desítky. Škody jsou rovněž v Charkově či Lvovské oblasti, výbuchy se ozývaly i v dalších regionech. Rusko na Ukrajinu vyslalo přes šedesát raket a dronů. Jedna z ruských raket mířila k polské hranici, na poslední chvíli ale změnila směr. Rusko tvrdí, že zasáhlo vojenskoprůmyslové podniky.
7. 2. 2024Aktualizováno7. 2. 2024, 17:03|