V bolivijské metropoli La Paz se shromáždila armáda s tanky. Vojáci vtrhli do prezidentského paláce. Prezident Luis Arce mluví o puči a žádá respekt k demokracii, píše server BBC. Videa ukazují obrněná vozidla a vojáky na náměstí Murillo v centru hlavního města. Jeden z generálů prohlásil, že země potřebuje změny.
V Bolívii začal pokus o puč. Vojáci vnikli do prezidentského paláce
V bolivijské metropoli La Paz se shromáždila armáda s tanky (zdroj: Reuters)
„Tři velitelé našich ozbrojených sil přišli vyjádřit nespokojenost. Bude nová vláda a ministři, věci se jistě změní, ale naše země už takhle dále pokračovat nemůže,“ řekl bolivijské televizi generál Juan José Zuňiga.
Generál slíbil propustit politické vězně včetně bývalé pravicové prezidentky Jeanine Áňezové, odsouzené za přípravu převratu v roce 2019. Uvedl také, že zatím respektuje prezidenta jako velitele ozbrojených sil, ale že usiluje o obnovení demokracie.
Podle místních médií byl Zuňiga tento týden zbaven funkce poté, co vyjádřil nesouhlas s opětovnou kandidaturou dlouholetého prezidenta Eva Moralese v příštích volbách v roce 2025. Morales podle BBC varoval před hrozícím „převratem“ a obvinil generála Zuňigu z plánu převzít moc.
Bolívijské ozbrojené síly mobilizují v metropoli La Paz
Výzvy k obraně vlasti
Exprezident vyzval své příznivce, aby protestovali a blokovali silnice. „Zdá se, že státní převrat připravovali předem. Žádám demokraticky smýšlející lidi, aby bránili vlast před určitými vojenskými skupinami, které jednají proti demokracii a lidu,“ zdůraznil Morales, který je ze stejného socialistického hnutí jako Arce.
Prezident Arce odsoudil to, co nazval „neregulérním“ pohybem vojsk, a prohlásil, že „demokracii je třeba respektovat“. „Jsem váš velitel a nařizuji vám stáhnout vaše vojáky a nedovolím, abyste nerespektoval podřízenost," řekl Arce veliteli armády na záběrech přenášených bolivijskou televizí. Zároveň apeloval na obyvatele země, aby se postavili pokusu o puč.
Dění v Bolívii odsoudili prezidenti Chile Gabriel Boric, Hondurasu Xiomara Castrová a Mexika Andrés Manuel López Obrador, ale i šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell.
Jedné z nejchudších latinskoamerických zemí vládne levicový prezident Arce z Moralesovy socialistické strany Mas.
První prezident z řad domorodců
Morales byl první prezident pocházející z bolívijské domorodé většiny. Po získání moci v roce 2005 uskutečnil radikální program zaměřený na řešení extrémních sociálních rozdílů a nerovností. Bývalý vůdce odborů pěstitelů koky odstoupil v roce 2019 poté, co se pokusil obejít ústavu a usilovat o čtvrté funkční období u moci.
Po masivních protestech tehdy nuceně opustil zemi. Morales v té době mluvil o převratu. Jeho nástupcem se stala opoziční pravicová senátorka Áňezová, která se v listopadu 2019 prohlásila prozatímní prezidentkou.
Áňezovou poslal soud na deset let do vězení. Spolu s ní byli odsouzeni také bývalý vojenský velitel a policejní generál.
Po pádu pravicové vlády se ve volbách v roce 2020 dostala opět k moci levice a prezidentem se stal Arce. Morales se poté vrátil do vlasti.
