Nedělní prezidentské volby v Bolívii patrně vyhrál už v prvním kole exministr hospodářství Luis Arce, kandidát Hnutí za socialismus (MAS) Eva Moralese, který v zemi vládl jako její první indiánský prezident od roku 2006 do svého loňského útěku do exilu. K vítězství, které vyplývá zatím jen z několika průzkumů po uzavření volebních místností, už Arcemu blahopřála prozatímní bolivijská prezidentka Jeanine Áňezová, venezuelský autoritářský vládce Nicolás Maduro či místopředseda španělské vlády Pablo Iglesias.
Sečteno je zatím necelých 20 procent hlasů a ústřední volební komise v neděli oznámila, že průběžné výsledky zveřejňovat nebude. Oficiální výsledky voleb, které se konaly po několika odkladech kvůli pandemii covidu-19, by měly být známy v úterý či ve středu.
„Oficiální výsledky ještě nemáme, ale z dat, která jsou k dispozici, vyplývá, že pan Arce a pan Choquehuanca (kandidát na viceprezidenta) vyhráli volby. Blahopřeji jim a žádám je, aby při vládnutí měli na zřeteli Bolívii a demokracii,“ komentovala Áňezová průzkumy, podle nichž Arce dostal 52,4 procenta hlasů a druhý skončil s 31,5 procenta hlasů kandidát centristické aliance Občanské společenství (CC) Carlos Mesa, prezident v letech 2003–2005.
Áňezová je prezidentkou od loňského podzimu, kdy nahradila z pozice místopředsedkyně Senátu Moralese po jeho útěku. K tomu ho tehdy vyzvalo vedení armády během protestů, při nichž se střetávali Moralesovi příznivci a odpůrci kvůli výsledkům voleb z 20. října, v nichž podle tehdejší ústřední volební komise Morales porazil Mesu. Protesty si vyžádaly přes třicet obětí a vybízel k nim z ciziny i Morales, který události označil za puč.
„Bratři a sestry, Lucho (Luis Arce) bude prezidentem Bolívie,“ prohlásil jen několik minut po zveřejnění průzkumů Morales před novináři v Argentině, kde nyní žije. V těchto volbách kandidovat nesměl a doma čelí obvinění ze vzpoury a terorismu kvůli podněcování k protestům.
„Bolívie obnovila demokracii. Vytvoříme vládu národní jednoty, budeme vládnout pro všechny Bolivijce,“ prohlásil Arce na tiskové konferenci po boku svého kandidáta na viceprezidenta Davida Choquehuanky. Ten byl ministrem zahraničí Moralesovy vlády od ledna 2006 do ledna 2017.
Prezidentem Bolívie se může stát už po prvním kole ten, kdo získá přes 50 procent hlasů, či nejméně 40 procent s desetiprocentním náskokem před druhým v pořadí.
Loňské volby, které Organizace amerických států (OAS) označila za zmanipulované, vyhrál oficiálně už v prvním kole se 47 procenty hlasů Morales. Druhý skončil se 36,5 procenta hlasů Mesa. Těsný výsledek a několikahodinový výpadek ve zveřejňování výsledků vyvolaly podezření z podvodu a protesty. Před výpadkem totiž Mesa vedl.
Vítězství strany MAS by mohlo otevřít cestu pro návrat Moralese do vlasti. Arce nicméně uvedl, že bude „respektovat nezávislost soudnictví“.
Arcemu už gratuloval mimo jiné venezuelský autoritářský vládce Maduro. „Bolivijský lid porazil hlasy (voličů) státní převrat, který provedli našemu bratrovi Evovi,“ napsal na Twitteru. Také místopředseda španělské vlády Pablo Iglesias vítězství MAS přivítal. „Nové historické vítězství Hnutí za socialismus a občanská lekce pro pučismus,“ napsal na Twitteru Iglesias, známý radikálně levicovými postoji.
