Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.

Připomeňme, že 2. června maďarský premiér Péter Magyar uvedl, že mezi Kyjevem a Budapeští pokračují jednání na technické úrovni o jazykových, kulturních a vzdělávacích právech maďarské menšiny na Ukrajině. Diskuze se zaměřují na rozšíření práv národnostních menšin v oblasti školství, kultury a společensko-politického života.

Podle odboru pro národnosti a náboženství Zakarpatské oblastní státní správy se poslední sčítání lidu v regionu konalo v roce 2001. Tehdy bylo zaznamenáno zhruba 150 tisíc příslušníků maďarské komunity.

Místní obyvatelka Emiliia Medvetská uvedla, že v každodenním životě využívá ukrajinštinu i maďarštinu. „Používám vlastně oba jazyky. Doma mluvíme ukrajinsky i maďarsky. Jsou to moje dva rodné jazyky. Nejdřív jsem se naučila ukrajinsky a potom maďarsky. Když jsem venku s přáteli, používáme také různé jazyky, protože jsou mezi nimi Ukrajinci i Maďaři. V současnosti studuji na Zakarpatském maďarském institutu Ference Rákócziho II. Výuka tam probíhá ve třech jazycích: ukrajinštině, maďarštině a angličtině. V univerzitním prostředí tedy používáme všechny tři,“ popsala Medvetská.

Žena říká, že si o jedenácti bodech četla na internetu, nejvíce ji ale zaujala otázka používání jazyků na cedulích. „Žijí tu Ukrajinci i Maďaři. Jsou tu Ukrajinci, kteří nerozumějí maďarsky, i Maďaři, kteří nerozumějí ukrajinsky. Pro obě strany by to proto bylo přínosné, zejména v případech, kdy někdo jedním z těch jazyků nevládne,“ poznamenala.

Ukrajinská a maďarská vlajka v zakarpatském městě Berehovo
Zdroj: Suspilne Uzhhorod

Místní obyvatelka a učitelka na Zakarpatském maďarském lyceu Tetiana Komoniová říká, že dvojjazyčnost je v její rodině běžná. „V běžném životě mluvím dvěma jazyky, protože polovina mé rodiny mluví ukrajinsky a druhá maďarsky. Kromě toho učím ukrajinštinu na Zakarpatském maďarském gymnáziu, takže ve škole většinou mluvím maďarsky i ukrajinsky. Podle mě je důležité znát oba jazyky, protože některé děti nerozumějí ukrajinsky a jiné zase maďarsky. V naší vesnici lidé mluví hlavně maďarsky, ale učí se také ukrajinštinu,“ sdělila Komoniová.

Další z místních obyvatel Vadym se nechal slyšet, že jeho rodina mluví ukrajinsky, řada obyvatel města ale používá také maďarštinu. „Jsme Ukrajinci, narodili jsme se tady a doma mluvíme ukrajinsky. Chodil jsem do školy s rozšířenou výukou angličtiny, takže jsem se anglicky naučil tam. Protože v Berehovu žije mnoho Maďarů a většina lidí tu maďarsky umí, ovládáme tento jazyk také alespoň na základní úrovni. Nevidím v tom žádný rozpor. Berehovo je mezinárodní město. Žijí tu lidé různých národností a přicházejí sem lidé z jiných zemí. V současnosti tu na lékařské fakultě studují lidé ze Záporoží i cizinci ze Srí Lanky a dalších zemí. S jazyky tedy nemáme žádné problémy,“ popsal.

Komoniová upřesnila, že vyrůstala ve vesnici Mala Dobroň nedaleko Užhorodu a že vícejazyčnost tam podle ní vždy byla součástí každodenního života. „V naší vesnici jsou cedule ve třech jazycích. Některé jsou v maďarštině, jiné dvojjazyčně – ukrajinsky a maďarsky – a další v angličtině. Bakalářskou práci jsem psala o významu jazyků v naší vesnici a zaměřila jsem se právě na tyto cedule. Došla jsem k závěru, že se zde používají všechny tři jazyky,“ poznamenala.

Berehovo
Zdroj: Suspilne Uzhhorod

Halyna Ščuková, profesorka katedry geografie a cestovního ruchu Zakarpatského maďarského institutu Ference Rákócziho II., říká, že se se seznamem bodů seznámila, definitivní závěry ale dle ní bude možné vyvodit až po jejich uvedení do praxe.

„Informace, které kolují na sociálních sítích, vyvolávají bouřlivou debatu: Jestli se na tom strany dohodly, nebo ne, zda už to bylo schváleno, či nikoli. V této fázi je těžké říci, jak se to bude v praxi realizovat a jaké konkrétní kroky budou následovat. Každý dobrý nápad lze uskutečnit různými způsoby. Pokud jsem správně pochopila diskuze ve městě, tak cílem je vrátit se k situaci, která existovala před rokem 2014, kdy komunity tvořící v dané oblasti více než deset procent obyvatel mohly studovat ve svém jazyce, komunikovat v něm a skládat v něm zkoušky,“ uvedla Ščuková.

Podle zdrojů Suspilne Ukraine zůstává jedním z bodů, na nichž se strany nedokázaly dohodnout, zastoupení národnostní menšiny ve Verchovné radě Ukrajiny. Tato otázka byla prozatím odložena, Maďarsko však i tak souhlasilo s otevřením prvního klastru jednání o vstupu Ukrajiny do Evropské unie.

Článek napsala Hanna Felcanová (Suspilne Ukraine), poprvé byl publikován 10. června 2026 v 23:13 (SELČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 2 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 2 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 2 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 2 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 3 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 6 hhodinami

Evropský pohled