Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
Pavel na konferenci pořádané organizacemi Síť k ochraně demokracie, Transparency International a Glopolis zdůraznil, že principy právního státu nejsou samozřejmostí a je nutné o ně průběžně pečovat. „Pokud slýcháme vyjádření na stranu soudů, že jsou podjaté, že případy, které řeší, jsou zpolitizované, že jsou aktivistické, tak to není dobrý signál pro veřejnost, aby měla důvěru ve svůj právní stát,“ řekl Pavel.
Vláda navrhuje Ústavnímu soudu, aby zamítl, nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta kvůli účasti na summitu NATO. Na tiskové konferenci po pondělním jednání kabinetu to uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby soud z dalšího rozhodování ve věci vyloučil soudce zpravodaje Pavla Šámala. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
Prezident kompetenční žalobu podal kvůli svému nezařazení do delegace na summit NATO, kam pak na základě předběžného opatření Ústavního soudu odjel.
Právní stát je podle Pavla jedním ze základních pilířů demokracie a jeho fungování je důležité jak pro občany, tak pro firmy, investory i důvěru lidí ve stát. Připomněl, že mezi hlavní znaky právního státu patří dobře fungující justice, nízká míra korupce a kriminality, aktivní občanská společnost či nezávislá média. Česko si podle něj v mezinárodním srovnání vede relativně dobře, stále ale čelí několika výzvám.
Vyjádření vlády ke kompetenční žalobě
Vláda v úterý na webu zveřejnila své vyjádření pro Ústavní soud ohledně kompetenční žaloby. Míní, že prezident jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti. Kancelář prezidenta republiky na dotaz odpověděla, že svou pozici k této věci podrobně popsala v samotné kompetenční žalobě. „O dalších krocích budeme případně informovat,“ sdělil mluvčí prezidenta Vojtěch Šeliga.
Vláda se ve svém vyjádření pro Ústavní soud opakovaně vrací k tomu, že prezident je podle ní jen formálním reprezentantem státu, přičemž za směřování zahraniční politiky a její uskutečnění je odpovědná právě vláda.
Z dokumentu také vyplývá, že kabinet považuje dosavadní Pavlovo jednání za takové, které se zahraniční politikou vlády nesouzní. Prezident podle ní vícekrát prezentoval v zahraničí odlišné pozice než kabinet. Proto ho prý vláda původně do delegace na summit NATO nezařadila. „Vláda považuje za přirozené, že je to výlučně ona, kdo rozhoduje o složení oficiálních delegací České republiky obecně, a na summitech NATO obzvláště,“ píše v dokumentu.
Odlišně vnímání ústavní zvyklosti
Ústavní soud bude o Pavlově žalobě meritorně teprve rozhodovat. Pavel v ní žádá, aby ÚS deklaroval, kdo může rozhodovat o účasti prezidenta na summitu, nebo aby uložil vládě nevytvářet prezidentovi administrativní ani jiné překážky při výkonu jeho ústavních pravomocí.
Pavel v žalobě operoval s termínem ústavní zvyklost, kterou vnímá tak, že prezident byl až na jednu opodstatněnou výjimku vždy součástí delegace na summitu NATO. Vláda však ve vyjádření napsala, že prezidentova interpretace je zcela mylná. Za ústavní zvyklost považuje to, že vrcholní ústavní činitelé projevují státnický zájem a koordinují a prezentují jednotnou zahraniční politiku. Vláda se také vymezila proti tomu, že by jednala proti prezidentovi se zlým úmyslem, naopak jeho dosavadní postup podle ní implikuje zlý úmysl.
Pavlovu snahu přenést spory s vládou před Ústavní soud vláda vnímá jako „další z řady pokusů o extenzivní výklad postavení a rozsah pravomocí prezidenta republiky, směřující k rozšíření jeho vlivu nad rámec předpokládaný Ústavou, ústavním pořádkem, běžnými zákony a ustálenými ústavními zvyklostmi“.
Kritika předběžného opatření
Vláda se také vymezila proti tomu, že soud vydal předběžné opatření, kterým prezidentovi vyhověl, aniž by se mohla vyjádřit k návrhu. Soud vyzval vládu k vyjádření o den později. „Jde o projev soudního aktivismu, respektive nerespektování doktríny soudní zdrženlivosti, podle které mají soudy rozhodovat pouze v právních věcech a nezasahovat do pravomocí zákonodárné či výkonné moci.“
Předběžné opatření má podle vlády svou roli v případě, kdy může odvrátit hrozící vážné škody nebo újmy, zabránit hrozícímu násilnému zásahu, případně když hájí existenci jiného závažného veřejného zájmu. Taková situace podle ní nenastala.
Meritorní řízení je podle kabinetu nyní již nadbytečné, ale i kdyby prezident návrh stáhl, vláda na něm trvá kvůli právní jistotě do budoucna.
