Justice

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal ministru Pavlu Blažkovi (ODS) návrh na jmenování Zdeňka Štěpánka vrchním státním zástupcem v Praze, a to s účinností od 1. dubna. Štěpánka doporučila výběrová komise, Stříž její stanovisko akceptoval, uvedlo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Štěpánek v případě jmenování nahradí ve funkci Lenku Bradáčovou, dosud je jejím náměstkem. Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že návrh nyní posoudí příslušný odbor.

Soudcovská unie vyzvala soudce, aby se domáhali platových nároků soudní cestou. Svým členům poskytne v nejbližší době vzory žalob, uvedla v prohlášení s tím, že v tomto ohledu respektuje závěry Justičního grémia. To se ve středu shodlo na tom, že novela zákona o platech vrcholných politiků a dalších představitelů státu odporuje českému ústavnímu pořádku.

Na práci s umělou inteligencí (AI) zatím podle místopředsedy Vrchního soudu v Praze Romana Horáčka není tuzemský právní systém připravený. Podle soudce nepočítá například s rizikem případných falešných důkazů vygenerovaných umělou inteligencí. Možné přínosy i rizika AI pro justici od února společně zkoumají pražský vrchní soud, Úřad průmyslového vlastnictví, Česká asociace umělé inteligence a pražská Metropolitní univerzita.

Nejistota do poslední chvíle. Vládní strany stále neví, jestli se jim v úterý podaří ve sněmovně přehlasovat prezidentské veto růstu platů ústavních činitelů. Přiznávají to koaliční lídři. Na opětovné schválení zákona zvyšujícího platy ústavních činitelů o téměř sedm procent potřebuje vláda podporu 101 koaličních zákoonodárců. Má jich sice o tři víc, všichni ale nejsou rozhodnutí hlasovat pro.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) má vážné pochybnosti, jestli vedení justice mělo právo za letošní leden vyplatit soudcům a státním zástupcům zvýšené platy. České televizi to řekl prezident NKÚ Miloslav Kala. Po loňském rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) od nového roku chybí klíčové číslo, podle kterého stát výdělky vypočítává. A nový zákon dosud neplatí.

„Tak jako mě do pozice hejtmana zvolilo krajské zastupitelstvo, tak bude mít nepochybně za dva týdny příležitost mi v hlasování vyjádřit nedůvěru,“ řekl v Interview ČT24 liberecký hejtman Martin Půta (SLK). V úterý ho krajský soud nepravomocně uznal částečně vinným v korupční kauze, v níž je obžalováno devět lidí a pět firem, a uložil mu roční podmíněný trest s dvouletou zkušební lhůtou a peněžitý trest padesát tisíc korun.

Soudcům a státním zástupcům vzroste v lednu jejich platová základna na trojnásobek průměrné mzdy z roku 2023. A to přesto, že v zákoně, který to upravuje, násobek pro tento výpočet momentálně není. Platy soudců tak budou v lednu oproti prosinci vyšší téměř o sedm procent, u státních zástupců skoro o čtrnáct. Zástupci justice opírají svůj nárok o rozhodnutí Ústavního soudu z minulého května.

Ve věku 76 let zemřela významná osobnost českého práva a bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. Informoval o tom Ústavní soud. Její osobnost i přínos pro české právo ocenili ve vyjádření mimo jiné prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala (ODS), předseda Soudcovské unie Libor Vávra či předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Karel Šimka.

Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková dostane od státu za své trestní stíhání v kauze solárních elektráren celkové odškodné ve výši 1,5 milionu korun. Pražský městský soud jí pravomocně přiznal 900 tisíc korun. Dalších 600 tisíc ženě už dříve vyplatilo ministerstvo spravedlnosti, Ústavní soud ale po krocích resortu vzkázal, že odškodné by v tomto případě mělo být vyšší. Vitásková se za způsobenou nemajetkovou újmu domáhala 48,5 milionu.

Funkce nejvyššího státního zástupce je prý pro budoucí šéfku žalobců a současnou vrchní státní zástupkyni v Praze Lenku Bradáčovou výzvou. V Událostech, komentářích poznamenala, že je člověkem, který rád věci mění a zlepšuje. Vzhledem k nástupu moderních technologií bude třeba dle Bradáčové zavádět nové metody. „Doba je přelomová pro celou společnost, nevyjímaje státní zástupce. Objevuje se nový druh zločinu, nové typy důkazů,“ podotkla.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) ve středu navrhl na funkci nejvyšší státní zástupkyně pražskou vrchní žalobkyni Lenku Bradáčovou. Je přesvědčený, že Bradáčová ve funkci obstojí. Nejvyššího žalobce jmenuje vláda, která ve středu nominaci Bradáčové schválila. Funkci má zastávat od dubna.

Igor Stříž neměl kvůli své činnosti před rokem 1989 v čele Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) nikdy stanout, okomentovala v úterý oznámenou rezignaci nejvyššího státního zástupce předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Šéf sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) uvedl, že Střížův konec ani jeho načasování nejsou překvapením. Česko v každém případě potřebuje posílit zákonnost, míní.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se vzdal funkce, skončí 31. března. V pondělí předal rezignaci ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS). Stříž uvedl, že nemá jiné než osobní a rodinné důvody pro odchod z čela Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ). Dohodu s Blažkem měl jen na načasování kroku. Média v minulosti spekulovala, že Stříže nahradí pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Na konci října se v Bulharsku konaly již sedmé parlamentní volby od dubna 2021. Jejich výsledky ani následný vývoj ale nedávají příliš velkou naději na ukončení období nestability. „Obávám se, že je pravděpodobnější varianta dalších voleb,“ míní expertka Klára Kosová. Politická nestabilita podle ní přitom výrazně ovlivňuje možnosti Bulharska čerpat evropské fondy či usilovat o přijetí eura.

Průměrný plat zaměstnanců okresních a krajských soudů by měl od ledna 2025 vzrůst o pět tisíc korun. Odboráři se na tom ve čtvrtek dohodli s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Nově by tak podle místopředsedkyně Odborového svazu justice Marie Šafrové mělo na jedno rozpočtované místo připadat průměrně 42 370 korun měsíčně. Odbory nicméně nadále zůstanou ve stávkové pohotovosti, dokud se nedočkají systémové změny.

Vláda hodlá příští rok poslat na platy státních zaměstnanců přes 287 miliard korun, tedy o 20,5 miliardy víc než letos, zjistila ČT z návrhu státního rozpočtu. Většina zaměstnanců veřejné sféry dostane paušálně přidáno 1400 korun měsíčně. Policisté a hasiči si plošně polepší o dva a půl tisíce. Učitelům vzrostou tabulkové platy o sedm procent.

Dosluhující americký prezident Joe Biden omilostnil svého syna Huntera v případech nelegálního získání zbraně a daňových deliktů. V minulosti slíbil, že zvláštní pravomoci ve prospěch své rodiny nepoužije. Biden uvedl, že dodržel slib nezasahovat do rozhodování ministerstva spravedlnosti. Stíhání syna označil za nespravedlivé a účelové, protože Hunter podle něj čelil kauzám jen kvůli tomu, že je jeho syn.

Dva dny před očekávaným hlasováním o rozpočtu na příští rok koalice stále nemá finální dohodu, jasno není minimálně ve dvou otázkách. Část poslanců chce přesunout stamiliony korun na boj proti závislostem. Další se zase domáhají garance, že obce a kraje budou mít dost peněz na platy zaměstnanců ve školách. Někteří poslanci říkají, že pokud své požadavky neprosadí, jejich hlas by při schvalování celého rozpočtu mohl chybět.

Ústavní soud zrušil právní úpravu týkající se platu soudců, jež diskriminuje hlavně mladé začínající soudkyně, které záhy nastoupí na mateřskou a rodičovskou dovolenou.

Vládní koalice řeší spor o konečnou podobu státního rozpočtu na příští rok. Desítka vládních poslanců ze všech čtyř koaličních stran chce na poslední chvíli poslat na boj proti závislostem na drogách, alkoholu či na digitálních médiích navíc skoro 700 milionů korun. Peníze plánují vzít z vládní rozpočtové rezervy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím ale nesouhlasí. Na dalších přesunech ve státním rozpočtu za víc než dvě miliardy korun se naopak už koalice předběžně shodla. Poslanci začnou návrh rozpočtu na příští rok definitivně schvalovat příští úterý.

Justice chybovala při prodlužování vazby obchodníka s obrazy Jaroslava Fröhlicha. Jeho stížnosti vyhověl Ústavní soud (ÚS). Na rozhodnutí upozornil spolek Šalamoun. Web Novinky.cz informoval, že Fröhlich, který je momentálně nepravomocně odsouzený za podvod, se po zásahu ÚS dostal z vazby na svobodu. Pobyt v ní prý zhoršil jeho zdravotní stav.

Experti i politici, kteří ve středu v diskusních pořadech ČT24 komentovali novelu trestního zákoníku, se shodli, že jde o krok vpřed. Někteří z nich však upozorňují, že nedostatečně řeší klíčové problémy trestního systému, jako je recidiva a resocializace vězňů. Jiří Pospíšil (TOP 09) v této souvislosti označil návrh za „reformu na jedné noze“. Novela zavádí mimo jiné alternativní peněžité tresty, s nimiž v zásadě souhlasí i opoziční hnutí ANO, uvedl Radek Vondráček (ANO). Reformě se věnovaly pořady Interview ČT24, 90′ ČT24 a Události, komentáře.

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil dolní komoře, aby schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard korun. Podpořil několik návrhů na přesuny peněz uvnitř něj – například 533 milionů uvnitř rozpočtu ministerstva spravedlnosti, které se mají přidat na platy v justici, uvnitř rozpočtu ministerstva zemědělství souhlasil s přesunem 700 milionů na vodní hospodářství. Uvnitř kapitoly ministerstva vnitra výbor doporučil přidat deset milionů spolkům působícím v požární ochraně.

Za usmrcení čtyřletého dítěte při konfliktu s jeho otcem si Michal Pokuta z Mostu odpyká 17 let vězení. Trest mu ve středu pravomocně potvrdil odvolací vrchní soud. Justice čin ve vztahu k dítěti vyhodnotila jako vraždu, ačkoliv státní zastupitelství skutek původně obžalovalo jako usmrcení z nedbalosti. Incident vyprovokoval italský otec dítěte, bývalý partner Pokutovy přítelkyně. Pokuta se Itala pokusil bodnout, omylem však zasáhl dítě, které si jeho otec předtím vzal do náručí.