Ústavní soud zrušil dva rozsudky, které se týkaly zločinu znásilnění. V obou případech poukázal na presumpci neviny. V první kauze se zastal muže odsouzeného za opakované znásilňování ženy, kterou měla od dětství v péči jeho partnerka. Druhý případ se týkal ženy potrestané za křivé obvinění bývalého partnera.
„Oba případy mají společné to, že zdůrazňují princip presumpce neviny a zásadu, že v pochybnostech se má rozhodnout ve prospěch obžalovaného, že nelze odsuzující trestní rozsudek založit na základě nějakých domněnek o pravděpodobnosti. Musí být praktická jistota, že k trestným činům došlo,“ okomentoval soudce Tomáš Langášek.
V případě dříve odsouzeného muže znovu rozhodne soud v Ústí nad Orlicí. Původně muž dostal čtyři roky nepodmíněně. Žena s poruchou osobnosti a sníženým intelektem byla v době údajné trestné činnosti dospělá. Spornou otázkou zůstává to, zda dokázala dát najevo nesouhlas a zda muž zneužil její bezbrannost.
V kauze šlo o situaci „tvrzení proti tvrzení“ s omezeným množstvím důkazů, konstatoval ústavní soudce Langášek. Justice tak měla být obzvlášť pečlivá při zvažování argumentů a důkazních návrhů obžaloby i obhajoby. „Těmto požadavkům ale soudy nedostály. Stěžovatelovu skutkovou verzi odmítly na základě nepřesvědčivých a někdy až nelogických argumentů. Skutečnosti svědčící ve prospěch stěžovatele ignorovaly či bagatelizovaly,“ řekl Langášek.
Muž tvrdil, že vztah byl oboustranně dobrovolný, justice však uvěřila výpovědi ženy. „Stojí-li výsledek trestního řízení v převážné míře na výpovědi jediné osoby, zde poškozené, musejí soudy obviněnému poskytnout co nejširší prostor ke zpochybnění tohoto důkazu i k předložení vlastní verze skutkového stavu. Neučiní-li tak, jako se stalo právě v nyní posuzovaném případě, poruší právo obviněného na soudní ochranu,“ uvedl Ústavní soud.
V nálezu ústavní soudci kritizovali dokazování před okresním soudem i rozhodnutí odvolacího soudu v Pardubicích. Muž se nyní z výkonu trestu dostane na svobodu, formálně o tom rozhodne soud v Ústí nad Orlicí. „Mají veškeré podklady, aby tak mohli učinit bezodkladně,“ uvedla předsedkyně senátu Ústavního soudu Dita Řepková.
Případ ženy potrestané za křivé obvinění
Ústavní soud se zastal ženy potrestané za křivé obvinění bývalého partnera. Tvrdila, že ji dlouhodobě znásilňoval, a to ve stovkách případů, což se ale při vyšetřování neprokázalo. Nakonec tak stanula před soudem ona, dostala rok vězení s podmíněným odkladem na dvacet měsíců, partnerovi musela také nahradit újmu dvacet tisíc korun. Po zásahu Ústavního soudu znovu rozhodne Okresní soud Plzeň-město.
„Neprokázání tvrzení o sexuální trestné činnosti ještě neznamená, že muselo jít o křivé obvinění,“ řekl soudce zpravodaj Tomáš Langášek.
Žena o znásilněních mluvila například před orgánem sociálně-právní ochrany dětí, poté při výslechu na policii a u soudní znalkyně. Policie případ odložila, což potom plzeňské soudy považovaly za hlavní důkaz křivého obvinění. Tvrzení o znásilňování označily za vědomou lež, která měla partnera diskvalifikovat ve sporu o péči o dítě.
Ústavní soudci ale takový výklad odmítli. Není prý vyloučeno, že partnerka mohla soužití zpětně vnímat jako násilné či sexuálně dramatické. Justice však její perspektivu bagatelizovala a elektronickou komunikaci s partnerem hodnotila předpojatě.
„Nepodaří-li se orgánům činným v trestním řízení prokázat vinu tomu, kdo byl jinou osobou za pachatele označen, není tato skutečnost sama o sobě dostatečným důkazem o tom, že obvinění bylo křivé a že bylo vedeno úmyslem přivodit trestní stíhání nevinného,“ uvedl Langášek. Soudce zdůraznil, že středečním nálezem Ústavní soud nerozhodoval ani o tom, zda se muž dopustil znásilnění, ani o tom, zda se žena dopustila křivého obvinění. Nikdo z aktérů případu se vyhlášení nálezu nezúčastnil.
