Tomáš Langášek

Novou místopředsedkyní Ústavního soudu (ÚS) se po Vojtěchu Šimíčkovi stane Veronika Křesťanová. Prezident Petr Pavel ji jmenuje v úterý společně s novými soudci Jiřím Přibáněm a Tomášem Langáškem, jejichž nominaci minulý týden schválil Senát. Poprvé v historii českého Ústavního soudu obsadí obě místopředsednická křesla ženy, druhou místopředsedkyní je totiž od loňského srpna Kateřina Ronovská.

Senát ve středu souhlasil se jmenováním právníka a sociologa Jiřího Přibáně a Tomáše Langáška z Nejvyššího správního soudu ústavními soudci. Přimluvit se za ně přišel tradičně prezident Petr Pavel. Nominací Langáška se podle vlastních slov snažil Pavel vyjít vstříc poptávce části Senátu po konzervativním kandidátovi. Přibáň může podle hlavy státu do Ústavního soudu (ÚS) přinést velmi odlišnou, ale mimořádně prospěšnou kompetenci, ocenil také jeho nestrannost a mimořádný mezinárodní profil. Langášek v tajné volbě získal podporu 61 z 66 hlasujících senátorů, Přibáň obdržel padesát hlasů.

Prezident Petr Pavel navrhl Senátu na soudce Ústavního soudu (ÚS) právníka a sociologa Jiřího Přibáně a soudce Nejvyššího správního soudu Tomáše Langáška, oznámil odbor komunikace Kanceláře prezidenta republiky. V červnu mandát skončí místopředsedovi ÚS Vojtěchu Šimíčkovi a soudci Tomáši Lichovníkovi. Senát musí o nominacích rozhodnout do šedesáti dnů.

Prezident Petr Pavel by měl v nadcházejícím týdnu navrhnout další dva kandidáty na ústavní soudce. Přes panel poradců prošli mimo jiné soudce Tomáš Langášek a advokát Pavel Uhl. České televizi potvrdili, že už se s prezidentem setkali. Mandát dvou ústavních soudců končí v červnu.

Kárný senát Nejvyššího správního soudu snížil pražské soudkyni Jitce Bartákové plat o 30 procent na dva roky. Za průtahy v insolvenčních spisech u Krajského soudu v Praze jí hrozilo odvolání z funkce. Kárný senát nakonec uložil nejpřísnější možný peněžitý postih, ale talár jí ponechal. Bartáková tak podle něj přijde během dvou let zhruba o 1,4 milionu korun.

Ministerstvo vnitra připravuje úpravu prezidentských voleb. Pracovní skupina probere návrhy, které reagují na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Ten měl výhrady k podmínkám pro kandidáty, konkrétně ke sběru podpisů i k jejich kontrole. Politici se zatím neshodnou, zda je nutná i změna zákona, nebo bude dostačovat změna praxe.

Takzvané třetí osoby, třeba spolky, se podle zákona nadále musejí registrovat pro vedení volebních kampaní. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh Nejvyššího správního soudu (NSS) a ponechal spornou část zákona o volbách do parlamentu v platnosti. Normu lze podle ústavních soudců přes řadu nedostatků interpretovat v souladu s ústavním pořádkem. Soudce zpravodaj Jan Filip zdůraznil, že už nyní se v praxi registrují jen nižší desítky nejvýraznějších aktérů kampaní, nikoliv běžní podporovatelé jednotlivých stran či kandidátů. Předsedu volebního senátu NSS Tomáše Langáška úterní rozhodnutí ÚS mrzí.

Někdejší představitel české armády a NATO Petr Pavel je s konečnou platností vítězem prezidentských voleb, Nejvyšší správní soud (NSS) už rozhodl o všech volebních stížnostech. Napravil jen dílčí chyby volebních komisí, Pavlovo vítězství nad Andrejem Babišem (ANO) je nyní výraznější. Rozdíl mezi oběma kandidáty v druhém kole se zvýšil o 298 hlasů na celkových 959 403 hlasů, oznámil v úterý soud v tiskové zprávě.

Nejvyšší správní soud (NSS) v úterý rozhodl, že se mezi kandidáty na prezidenta zařadí podnikatel Karel Diviš. Na NSS se také obrátil Karel Janeček, jeho stížnost proti neregistrování prezidentské kandidátky však soud zamítl. Z volby soud vyřadil Denisu Rohanovou, jejíž kandidaturu zpochybnila skupina senátorů, která podpořila Marka Hilšera. Právní úprava sběru podpisů by se dle NSS měla změnit. Janeček a Rohanová se obrátí na Ústavní soud.

Nejvyšší správní soud (NSS) při přezkoumávání registračního procesu občanských kandidátů pro prezidentskou volbu narazil podle členů specializovaného senátu na řadu problémů, deficitů právní úpravy a „neblahých skutečností“. Systém shromažďování padesáti tisíců podpisů a jejich ověřování je podle vyjádření soudců v podstatě neudržitelný a je čas uvažovat o jeho změně. „Když použiji okřídlené rčení, že volby jsou svátkem demokracie, tak musím říct, že příprava k této oslavě tomu vůbec neodpovídá, spíše naopak,“ řekl novinářům soudce Ivo Pospíšil.

Jen jednou týdně se budou od 17. ledna opět testovat žáci a zaměstnanci ve školách. Rozhodla o tom vláda, která v prvních dvou lednových týdnech požadovala testování dvojí. Začne i rozšířené testování ve firmách, které se naopak uskuteční dvakrát týdne. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) je přesvědčen, že státní systémy jsou připravené na hromadné hlášení karantén po pozitivních testech. Vláda projednala i pravidla pro takzvanou pracovní karanténu. Podle Válka bude umožněna jen zcela výjimečně a pouze ve zdravotnictví a sociálních službách. Hasičů nebo energetiků se tedy týkat nebude. Případné rozšíření na další odvětví by vláda zvážila, kdyby to bylo nezbytné.

Letošní volby do Poslanecké sněmovny se mohou uskutečnit i v případě, že politici nestihnou zareagovat na středeční nález Ústavního soudu (ÚS), který zrušil část volebního zákona. Zvýraznila by se role volebního senátu Nejvyššího správního soudu, který by musel mezeru v zákoně překlenout výkladem. „Pevně ale věřím, že k tomu nedojde,“ uvedl předseda volebního senátu Tomáš Langášek. Politici již začali ve čtvrtek jednat o úpravě pravidel pro volby do sněmovny. Sněmovní ústavní komise doporučila zachovat 14 volebních obvodů. Úpravy zákona by měly být podle ní co nejmenší.

Novému ochránci práv Stanislavu Křečkovi se ve čtvrtek pokusili jeho odpůrci zabránit ve vstupu do úřadu ombudsmana v Brně. Neuposlechli výzvu zástupců městské části ani policie, aby vchod do budovy neblokovali. Policisté podle posledních informací zadrželi sedm lidí a vchod uvolnili, Křeček pak od Anny Šabatové úřad převzal.