Senát ve středu souhlasil se jmenováním právníka a sociologa Jiřího Přibáně a Tomáše Langáška z Nejvyššího správního soudu ústavními soudci. Přimluvit se za ně přišel tradičně prezident Petr Pavel. Nominací Langáška se podle vlastních slov snažil Pavel vyjít vstříc poptávce části Senátu po konzervativním kandidátovi. Přibáň může podle hlavy státu do Ústavního soudu (ÚS) přinést velmi odlišnou, ale mimořádně prospěšnou kompetenci, ocenil také jeho nestrannost a mimořádný mezinárodní profil. Langášek v tajné volbě získal podporu 61 z 66 hlasujících senátorů, Přibáň obdržel padesát hlasů.
Senátoři souhlasili se jmenováním Přibáně a Langáška ústavními soudci
Události: Noví ústavní soudci (zdroj: ČT24)
Předseda volebního senátu Nejvyššího správního soudu Langášek u Ústavního soudu působil od roku 2003, nejdříve jako asistent předsedy, později se stal vedoucím analytického odboru a následně generálním sekretářem. Padesátiletý Langášek by tak mohl podle svých slov nabídnout kontinuitu a institucionální paměť. Ve vystoupení před senátory ji označil za důležitou pro předvídatelnost rozhodování soudu a právní jistotu.
Přibáň senátorům řekl, že by mohl přispět k pestrosti složení Ústavního soudu „obecným přehledem právního filozofa a teoretika“, zkušenostmi z angloamerické právní tradice, mezinárodními kontakty a hodnotami, které zastává. Šestapadesátiletý Přibáň je profesorem práva na univerzitě ve velšském Cardiffu, kde vede právně-sociologické Centrum pro právo a společnost.
Projevy kandidátů na ústavní soudce Tomáše Langáška a Jiřího Přibáně (zdroj: ČT24)
Kandidáty přišel podpořit i prezident Pavel
Zástupci senátních klubů STAN, ANO a SOCDEM a KDU-ČSL řekli, že by právník a sociolog Přibáň i Langášek z NSS byli přínosem pro Ústavní soud (ÚS). Oba kandidáty považují za vysoce kvalitní a schopné zastávat funkci ústavního soudce. Jasně se k podpoře kandidátů nevyjádřil předseda klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra.
Langáška prezident vybral mimo jiné vzhledem k jeho bohaté a velmi relevantní právní praxi, odbornému profilu, v němž hrají stěžejní roli ústavní a správní právo. Připomněl, že na NSS po léta působí jako předseda specializovaného senátu pro věci voleb a politických stran, tedy agendy podle prezidenta blízké té, které se věnuje i ÚS.
Pavel ocenil také Langáškovu zkušenost v odborných a organizačních pozicích v aparátu ÚS, jako jeho generální sekretář se mimo jiné zasloužil o vytvoření informačního systému Nalus. Dalším důvodem nominace byla snaha vyjít vstříc poptávce po konzervativním kandidátovi. „Přestože si zřejmě pod pojmem konzervativní představíme každý něco jiného, zdá se mi, že v kulturních nebo sociálních otázkách, stejně jako v přístupu k právu, je Tomáš Langášek konzervativcem tradičním,“ dodal prezident.
Přibáň by podle Pavla k ÚS přinesl velmi odlišnou, ale mimořádně prospěšnou kompetenci. Ze všech jeho dosavadních nominantů je právníkem v tom nejuniverzálnějším slova smyslu, je právním filozofem a sociologem práva, uvedl. „Nenahlíží na právo jen skrze jednu konkrétní specializaci, ale vidí ho z právně-teoretického nadhledu umocněného profesní zkušeností z jiných právních soustav,“ podotkl prezident.
Ocenil Přibáňův mimořádný mezinárodní profil. Ačkoli je respektovaným právním odborníkem v mnoha zemích, nikdy neztratil intenzivní kontakt s českým prostředím, míní. Vyzdvihl také jeho nestrannost. „Díky svému širokému odbornému a kulturnímu záběru, přemýšlivosti a občanskému angažmá se (Přibáň) stal také předním veřejným intelektuálem,“ uvedl Pavel. Získal si tím podle něj mnoho příznivců, ale i těch, koho se mohl některým svým komentářem dotknout.
„Nikdy se však nebál opustit bezpečí akademické pracovny, jít do osobního diskomfortu veřejně a formovat postoje i kritické názory. Při tom však osvědčil svoji názorovou nezávislost a schopnost poctivě a kriticky nahlédnout cokoli a kohokoli bez ohledu na vlastní osobní vazby,“ dodal prezident.
Jiří Přibáň byl hostem Událostí, komentářů (zdroj: ČT24)
Nová pravidla pro vzdělávání úředníků
Vzdělávání úředníků obcí a krajů zřejmě bude mít od příštího roku nová pravidla. Například vedoucí úřadů či úředníci, kteří ke své činnosti potřebují prokázat zvláštní odbornou způsobilost, budou muset složit takzvanou zkoušku vstupního vzdělávání. Novelu o úřednících územních samosprávných celků schválil Senát.
Novela upravuje pracovní poměr a vzdělávání úředníků obcí, krajů a Prahy jako hlavního města. Správní činnosti, které budou moci vykonávat úředníci se zvláštní odbornou způsobilostí, má stanovit ministerstvo vnitra prováděcím předpisem. Norma také prodlužuje lhůtu pro absolvování vstupního vzdělání úředníků ze tří měsíců na půl roku, zpřesňuje navíc část zákona týkající se akreditací vzdělávacích institucí.
Prezident Pavel o jmenování nových ústavních soudců (zdroj: ČT24)
Novela současně přinese odklad spuštění systému elektronické tvorby zákonů. Důvodem půlročního až ročního odkladu je podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) doladění systému elektronizace tvorby zákonů podle požadavků z praxe. Změna posouvá jednotlivé termíny z letošního července na leden příštího roku a z konce letošního roku na leden 2026.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že příslušný zákon měl původně platit už od roku 2020, stane se tak o pět let později. Podle Vystrčila není systém v současném nastavení pro Senát přijatelný a funkční s ohledem na souběh dosavadního a chystaného systému.
Odložení elektronické spisové služby
Úřady pravděpodobně dostanou další roční odklad na to, aby začaly povinně používat atestovanou elektronickou spisovou službu. Odložení až na rok 2027 kvůli většímu času na přípravu má přinést poslanecká novela, kterou ve středu Senát schválil.
Povinnost se nově nemá vztahovat na nejmenší obce a jejich organizace a školy, aby se jim neúměrně nezvýšily náklady. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.
Senát navrhl na státní vyznamenání 125 osobností. Mezi nimi je Alice Masaryková, členové odbojové skupiny bratří Mašínů nebo parašutisté Jan Kubiš a Adolf Opálka, kteří se podíleli na útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Po diskusi se senátoři rozhodli nenavrhnout předsedu Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernda Posselta na Řád Tomáše Garrigua Masaryka.
Prezident Pavel ve středu v Ústí nad Labem při debatě s občany řekl, že mu brání udělit státní vyznamenání bratrům Mašínům část jejich příběhu. Členům protikomunistické odbojové skupiny Mašínům jejich odpůrci vytýkají, že ve snaze opatřit si zbraně a peníze zabili odzbrojené policisty. Skupina působila v letech 1951 až 1953, probila se z totalitního Československa.