Prezident Petr Pavel navrhl Senátu na soudce Ústavního soudu (ÚS) právníka a sociologa Jiřího Přibáně a soudce Nejvyššího správního soudu Tomáše Langáška, oznámil odbor komunikace Kanceláře prezidenta republiky. V červnu mandát skončí místopředsedovi ÚS Vojtěchu Šimíčkovi a soudci Tomáši Lichovníkovi. Senát musí o nominacích rozhodnout do šedesáti dnů.
Přibáň absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, je profesorem práva na univerzitě ve velšském Cardiffu, kde také vede právně-sociologické Centrum pro právo a společnost. V minulosti byl mimo jiné hostujícím profesorem nebo vědeckým pracovníkem na Evropském univerzitním institutu ve Florencii, na pražské pobočce New York University či Kalifornské univerzitě v Berkeley. Podle médií v roce 2013 odmítl nabídku na pozici ústavního soudce od tehdejšího prezidenta Miloše Zemana.
Přibáň sdělil, že jeho prioritou u ÚS by bylo zachovat kontinuitu právní doktríny ústavně demokratického státu, jakou soud začal budovat na počátku 90. let a která je podle něj v zemích bývalé komunistické Evropy ojedinělá. „Díky ní je naše ústavní demokracie v lepší kondici než v některých jiných státech a nejen ústavní soudnictví má značnou mezinárodní prestiž,“ poznamenal. Přispět chce i zkušenostmi z anglo-americké ústavní kultury a praxe, jež podle něj musí řešit často stejné problémy jako ústavní soudy v Evropě.
„Rozhodoval jsem se dlouho, ale dospěl jsem k přesvědčení, že moje zahraniční zkušenosti, akademická práce i obecný přehled o ústavním právu v teorii i praxi mohou složení a práci dnešního Ústavního soudu posílit a obohatit,“ doplnil Přibáň.
Předseda senátorů SEN 21 a Pirátů Václav Láska vyjádřil Přibáňovi předem podporu. V případě Langáška si prý ještě počká na projednání jeho kandidatury v senátních výborech. „Nemyslím, že by byl s jeho podporou problém,“ napsal na síti X k Langáškovi předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba z klubu ODS a TOP 09. Na projednání nominací odkázal také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Mé současné vyjádření by tedy bylo předčasné,“ napsal ČTK. Na debatu s kandidáty čeká také předseda senátorů ANO a SOCDEM Miroslav Adámek.
„Kritéria jsou stále stejná. Avizoval jsem od počátku procesu, že mi záleží na tom, aby Ústavní soud a jeho složení bylo pestré, aby reflektovalo nejenom všechny právní profese, ale také pohlaví, věkovou strukturu, regionální rozložení, praxi. Z tohoto pohledu dva kandidáti, které jsem předložil, naplňují přesně tu mozaiku,“ řekl na tiskové konferenci prezident Pavel.
Langášek je soudcem Nejvyššího správního soudu od března 2013, je též předsedou volebního a kárného senátu pro soudce. Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Působil v Kanceláři veřejného ochránce práv, byl členem Výboru pro zabránění mučení a jinému nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestání při Radě vlády pro lidská práva.
Od roku 2003 byl u Ústavního soudu, nejdříve jako asistent předsedy, později se stal vedoucím analytického odboru a dále generálním sekretářem. V minulosti byl Langášek také členem Rady Justiční akademie. Od předloňského ledna je zastupujícím členem Benátské komise Rady Evropy.
„Velice si vážím toho, že mne prezident republiky Petr Pavel nominoval na funkci soudce ÚS, a očekávám s nadějí důležitou diskusi v Senátu o jeho návrzích,“ okomentoval Langášek, jenž v minulosti působil jako generální sekretář ÚS, může tak podle svých slov nabídnout kontinuitu a institucionální paměť.
„Budu-li schválen, mohu vedle své mnohaleté zkušenosti soudce Nejvyššího správního soudu, včetně předsedování volebnímu senátu a kárnému senátu pro soudce, nabídnout vědomí kontinuity nalézání ústavního práva, institucionální paměť a důvěrnou znalost jeho vnitřního chodu, což může být cenné právě při cyklických kompletních obměnách jeho složení, jaká probíhá nyní,“ doplnil Langášek.
Pavel za více než rok ve funkci jmenoval osm nových ústavních soudců i jejich předsedu Josefa Baxu. Naposledy řady Ústavního soudu v únoru rozšířil advokát Milan Hulmák.
