Parlamentní obstrukce nemůže mít podle předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy podobu destrukce. Řekl to v Otázkách Václava Moravce v reakci na rozhodnutí soudu o snížení valorizace penzí. Stížnost proti ní podalo hnutí ANO, které ale neuspělo. Baxa taky řekl, že ho zaskočila razance nenávistných projevů, které na svoji adresu od lidí dostal.
Předseda Ústavního soudu si myslí, že rozhodnutí ohledně snížení valorizace penzí má přesah do budoucna a lze z něj podle jeho názoru vysledovat, jak Ústavní soud uvažuje a bude uvažovat. „Na jedné straně, nebyl to nejtěžší případ za třicet let, ale možná to byl případ, který vzbudil největší pozornost za poslední roky tím, že se týkal takové skupiny lidí,“ míní Baxa.
Míra agresivity, kterou verdikt vyvolal, Baxu zaskočila. „Nosím talár prakticky čtyřicet let, byl jsem dlouhý čas trestním soudcem. Soudil jsem různé násilníky, zloděje, lupiče i vrahy. Nikdy jsem na svoji adresu nedostal tolik urážlivých, nenávistných a výhružných projevů jako za poslední týden,“ přiznal.
Také uvedl, že zloba mezi lidmi, kterou rozhodnutí vyvolalo, je neuvěřitelná. „Jistě leckdo může prožívat výsledek řízení před Ústavním soudem podle toho, jestli si přál nějaký jiný, nebo nepřál, ale zpochybňovat instituce v jejich samotném základu, je velmi nebezpečné, protože Ústavní soud, a to chci zdůraznit a ohradit se, Ústavní soud nikomu neslouží. Není prezidentský, není vládní, ten patří každému a na to je třeba, aby se lidé spolehli a pořád z toho vycházeli,“ upozornil Baxa.
Celá řada zákonů může být hloupých, nekvalitních nebo zbytečných, ale přesto ani v takových případech není podle Baxy důvod zásahu Ústavního soudu. „Posuzujeme opravdu ústavnost a tady v tomto případě jsme dospěli k jasnému závěru, že ústavnost nebyla porušena v těch směrech, ve kterých výtky poslanců směřovaly. To znamená ke způsobu projednávání zákona, k parlamentní debatě a ke zpětné účinnosti. Ve všech těch případech jsme navázali na dosavadní judikaturu,“ upozornil.
Baxa ohledně obstrukcí řekl, že by Ústavní soud chránil právo menšiny, kdyby se zákony projednávaly ve sněmovně násilně přes noc bez možnosti parlamentní diskuze, ale i třeba veřejné diskuze. „Neměli jsme pocit, že by opozice zrovna úpěla, ale obstrukce nemůže být srovnatelná s tím, když zamknete dveře sněmovny a nikoho tam nepustíte a vypnete elektrický proud, aby se zákony nemohly projednávat, to přece nejde. Jistěže obstrukce v nějakém prostoru musí být, ale nemůže mít podobu destrukce, to nejde,“ konstatoval předseda Ústavního soudu.
Mandát ústavních soudců
Baxa je zároveň proti tomu, aby ústavní soudci mohli opakovat svůj desetiletý mandát. Pevně ohraničené funkční období je zárukou maximálně svobodného rozhodování, uvedl. Každý prezident republiky by si to měl uvědomovat a nevytvářet ústavním soudcům pokušení nabídkou druhého mandátu, dodal Baxa.
Ústavní soud se skládá z patnácti soudců, které prezident jmenuje na deset let, přičemž ústava opakování mandátu nezakazuje. Zatímco první polistopadový prezident Václav Havel dával soudcům možnost druhého mandátu, aktuální praxe je taková, že prezident tuto možnost nenabízí. Podle Baxy je to dobře.
„Když by to bylo zakázáno, tak bych to považoval za vrcholně správné. Ale ústavu bych kvůli tomu určitě neměnil, protože práce na ústavě je práce pro klidné časy a chladné hlavy a myslím, že v současné době nemáme ani jedno, ani druhé,“ řekl Baxa. „Dneska není nedostatek kvalifikovaných kandidátů a nikdo není nepostradatelný, takže já si myslím, že jednou a dost,“ dodal.
Patnáctičlenný tým Ústavního soudu se stal po generační obměně končících soudců znovu kompletním poté, co prezident Petr Pavel ve čtvrtek jmenoval ústavním soudcem Milana Hulmáka. Advokát se stal osmým soudcem soudu, kterého Pavel jmenoval. Prezident má letos navrhnout ještě další tři adepty na ústavní soudce. V červnu mandát skončí Vojtěchu Šimíčkovi a Tomáši Lichovníkovi, v prosinci Davidu Uhlířovi.
