David Uhlíř

David Uhlíř po deseti letech skončil na Ústavním soudu. Jeho posledním případem bylo zrušení části novely o střetu zájmů. „Nebylo to zdaleka jednomyslné rozhodnutí, ale bylo velmi důležité a silné,“ míní. Na postu jej nahradí Dita Řepková. „Mám ze změn složení Ústavního soudu radost,“ uvedl Uhlíř v Událostech, komentářích.

Ústavní soud (ÚS) vyhověl návrhu hnutí ANO a zrušil podstatnou část novely o střetu zájmů, která od letoška zpřísnila pravidla pro vlastnictví médií u politiků a přijímání dotací u členů vlády a jejich firem. Politici a další veřejní funkcionáři například už dále nemohli být zároveň skutečnými majiteli televizí, rádií či novin. Novela ale vznikla jako neústavní přílepek, zdůraznil Ústavní soud v nálezu. Právě vady legislativního procesu byly důvodem zásahu soudu. Obsahem zákona se proto nezabýval.

Senátní ústavně-právní výbor podpořil nominaci krajské soudkyně Dity Řepkové na ústavní soudkyni. V tajné volbě jí hlas dalo sedm z osmi přítomných členů výboru, přičemž jeho předseda Tomáš Goláň (ODS) ji podpořil i veřejně. Senát jako celek bude kandidaturu schvalovat za týden. Jeho výbor pro lidská práva, který měl původně kandidaturu projednávat ve středu odpoledne, odložil rozhodování na příští úterý.

Parlamentní obstrukce nemůže mít podle předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy podobu destrukce. Řekl to v Otázkách Václava Moravce v reakci na rozhodnutí soudu o snížení valorizace penzí. Stížnost proti ní podalo hnutí ANO, které ale neuspělo. Baxa taky řekl, že ho zaskočila razance nenávistných projevů, které na svoji adresu od lidí dostal.

Ústavní soud se zastal romských dětí, které napadl manželský pár v zámeckém parku v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku, a to ohledně odškodnění za nemajetkovou újmu. Na Ústavní soud se obrátili zmocněnci dětí poté, co obecné soudy přiznaly dětem pouze bolestné a s dalšími nároky je odkázaly na občanskoprávní řízení, což považují ústavní soudci za chybu.

Hrad Bouzov, včetně devíti přiléhajících pozemků, zůstane českému státu. Ústavní soud (ÚS) v úterý zamítl stížnost České provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě (takzvaného Německého řádu), který se domáhá navrácení majetku, zabaveného nacisty na začátku druhé světové války. Majetek později konfiskoval československý stát jako nacistický majetek. Podle ÚS nelze překročit rozhodné datum pro restituční nároky, které stanovil zákon z roku 2012 na 25. února 1948. Protokolárně Československo převzalo majetek řádu k 1. květnu 1947.

Cisterciácké opatství Vyšší Brod už dostalo zpět většinu pozemků na Českokrumlovsku, které získalo v církevních restitucích. Vrchní soud v Praze vrátil řádu pozemky ve dvanácti soudních případech, v pěti ještě nerozhodl. ČT to zjistila z justiční databáze. Vrchní soud přitom původně pozemky o rozloze asi 2000 hektarů cisterciákům nepřiznal, Ústavní soud ale v lednu uvedl, že jejich nárok je oprávněný.

Ústavní soudce, který by s půlročním předstihem přijal nominaci na obsazené místo předsedy, by se zpronevěřil své roli strážce ústavnosti, domnívá se bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Reagoval tak na spekulace některých médií, že se prezident Miloš Zeman chystá ještě před březnovým odchodem z funkce jmenovat šéfem Ústavního soudu (ÚS) Josefa Fialu. V čele soudu přitom do srpna stojí Pavel Rychetský. Baxa potvrdil, že spekulaci slyšel zprostředkovaně z několika zdrojů. Oficiálně se k věci dosud nevyjádřil ani prezident, ani soudce Fiala, jenž s médii nekomunikuje. Vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář označil informace o jmenování nového předsedy Ústavního soudu za spekulace.

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části liniového zákona, tedy normy, která urychluje klíčové stavby dopravní, energetické a elektronické infrastruktury. Podle skupiny senátorů, která se na soud obrátila v roce 2018, zákon odporuje ústavnímu pořádku. Pro konkrétní stavby zavádí jiný režim než pro ostatní, navíc podle neúspěšného senátorského návrhu nepřiměřeně zasahuje do práv vlastníků, například usnadňuje vyvlastňování a omezuje možnosti právní obrany.

Ústavní soud (ÚS) definitivně zrušil spornou část advokátního tarifu, která přiznávala advokátům nižší odměny za některé opatrovnické úkony. Už dříve soudci ustanovení proškrtali s vysvětlením, že pro nižší odměnu oproti jiným právním úkonům není pádný důvod. Prohlásili za protiústavní i dosud platné části, a to na základě návrhu veřejného ochránce práv Stanislava Křečka.

Policie podle Ústavního soudu nesmí „preventivně“ zjišťovat totožnost účastníků shromáždění, dokud pro to nemá nějaký objektivní důvod, který také musí kontrolovanému člověku vysvětlit. ÚS vyhověl stížnosti návštěvníka Klimakempu v Louce u Litvínova v roce 2018. Musel ukázat občanský průkaz už na nádraží. Podle ústavní stížnosti nebyl ke kontrole žádný důvod a ze strany policie šlo jen o „psychologickou disciplinaci“ účastníků akce.

Ústavní soud (ÚS) odmítl návrh Obvodního soudu pro Prahu 5, který mohl přiblížit registrované partnerství na úroveň manželství. Pražský soud navrhoval zrušit pasáž občanského zákoníku, jež obecně stanovuje, které okruhy práv a povinností spojených s manželstvím se vztahují také na registrované partnerství – a chybí mezi nimi osvojení dítěte registrovaného partnera. Podle ústavních soudců měl návrh mířit spíše na jinou, konkrétnější část občanského zákoníku, vyplývá z usnesení zpřístupněného v databázi soudu.

Výše přídavku na dítě se nadále bude odvíjet nejen od jeho věku, ale také od typu příjmů rodičů. Ústavní soud ponechal v platnosti ustanovení s vyšší sazbou pro rodiny, v nichž aspoň jeden rodič pracuje anebo pobírá dávky podmíněné předchozí prací. Rodina tak může dostat na každé nezaopatřené dítě o 300 korun měsíčně navíc.